Podzim ve Francii je prostě podzim ve Francii.
Snímek, kvůli kterému jsme sem přijeli: sto kosmonautů na jedné hromádce.
V první řadě Jean Loup-Chrétien (první francouzský kosmonaut, který mj. navštívil tři kosmické stanice - Saljut 7, Mir a ISS), Andrej Borisenko (před pár měsíci se vrátil z ISS a už se chystá na další let), Julie Payettová (kanadská kosmonautka, která to dotáhla hodně vysoko - dvakrát byla na ISS a dnes je... vygooglete si sami) a Pedro Duque (první španělský kosmonaut). Ve druhé řadě Takuja Oniši (nejnovější japonský kosmonaut), Gregory Olsen (turista, který si zaplatil výlet na ISS) a William Readdy (velitel raketoplánu, který se připojil ke stanici Mir).
Když pique-nique, tak pique-nique.
Most v Millau. Některé pilíře jsou vyšší než Eiffelovka.
Carcassonne je středověké město jako z pohádky.
Lurdy.
M jako Marek? M jako Michal? M jako Máma? M jako Marseille!
Pevnost If.
Nejznámější četnická stanice na světě ve dne, v noci (Saint Tropez).
Přijeli jsme, viděli jsme, odjeli jsme. Monako.
Vážená paní učitelko, omlouvám syna z výuky z rodinných důvodů. (Nikomu se odtud do našich podzimních plískanic vůbec nechce.)
V červnu někteří z nás zkoumali model šikmé věže v rakouském Minimundusu, v říjnu jsme pak viděli originál.
Věž, která jde hodně šejdrem.
