Ing. Tomáš PŘIBYL: blog (nejen) o kosmonautice

E-mail: tp.pribyl@seznam.cz; poštovní kontakt: Teyschlova 23, Brno 63500, Czech Republic; GSM 728769966. Skype status

Prakticky den co den už téměř osm let připravuji tento blog. Pro milovníky statistik: za těch skoro osm let je to 8379 obrázků a 1665 stránek strojopisu. Spočítejte si, kolik je to asi času nebo třeba „žlutých kulaťoučkých“ do rodinné kasičky, kdybych adekvátní energii věnoval jiným (třeba právě komerčním) aktivitám. Nebo jak bych asi vypadal, kdybych tento čas věnoval sportu (a kam přijedu, nemusel poslouchat blbé hemzy o tom, jak jsem zase úspěšně přibral). Den není nafukovací: navíc mám rodinu a jen jedno zdraví. - Výjimečně jsem vynechal pracovní den, snad dvakrát či třikrát jsem blog nedoplňoval dva dny: psal jsem ve vlaku, letadle, tramvaji či autobuse, na dovolených (u moře, v zámoří nebo u rybníka), při nemoci, střízlivý nebo veselý... Nikdy jsem se nesnížil k zobrazování reklamy: snažil jsem se dát čtenářům najevo, že si jich vážím a že si nebudou stahovat do počítače sajrajt, kvůli kterému sem nepřišli. Psali jste mi, ptali se, děkovali za inspiraci, posílali tipy na zajímavé materiály. Pozitivní reakce mě hřály u srdce, negativní mrzely, ale zároveň nutily přemýšlet. – Myslím, že po letech non-stop práce je na čase dát si přestávku. Na jak dlouho? Nejméně do konce letních prázdnin. A co bude potom? Nevím, teď opravdu nevím. – Každopádně díky všem, kdo čtete tyto řádky!

Středa 30. dubna 2014

Partneři z programu Mezinárodní kosmické stanice začali pracovat na sérii šesti dlouhodobých výprav v délce trvání až jednoho roku. Už od března 2015 do března 2016 mají na ISS strávit rok Scott Kelly (USA) a Michail Kornijenko (Rusko). Dalších šesti výprav by se také měly zúčastnit dvojice kosmonautů: jeden bude vždy z Ruska, druhý z USA, Evropy, Japonska nebo Kanady. Lékaři jsou totiž toho názoru, že sběrem většího množství informací z dvanáctiměsíčích misí mohou dokázat extrapolovat data na let třicetiměsíční (samozřejmě jen v něčem) – takový, jaký bude potřeba na Mars. Zajímavé také je, že se v případě zachování současného taktu letů lodí Sojuz (otázka je, kdy a jak přesně začnou dopravu na ISS zajišťovat i vlastní americké kabiny) se tím při každé roční výpravě uvolní dvě místa pro krátkodobé lety. V září 2015 je získávají britská zpěvačka Sarah Brightmanová coby „kosmická turistka“ a kosmonaut ESA Andreas Mogensen (Dánsko), jehož mise byla v minulých dnech pokřtěna jako IRISS.

Víte, že loď Dragon společnosti SpaceX je pojmenovaná podle písničky „Puff The Magic Dragon“ folkového tria Peter, Paul and Mary? Možná ano. Ale víte, že si ji často zpíváme s kytarou u táboráků? Česká verze se jmenuje Drak od Bílé skály a zpívají ji Rangers (dříve Plavci).

Že se o programu Apollo nedá napsat mnoho nového? Tak zkuste vzít do ruky knihy „Marketing The Moon“ (napsali ji David Meerman Scott a Richard Jurek). Sám jsem k ní přistupoval s jistou skepsí: o Apollu mám v knihovně tucty publikací. Ale tato kniha mě překvapila a dlužno říci, že opravdu mile. Přináší zcela nový pohled na americký lunární program: pohled věnující se komunikaci Apolla směrem k veřejnosti a novinářům. Vím, že téma zní fádně až pitomě, ale kniha je neskutečně zajímavá. Popisuje třeba vznik různých ilustračních kreseb nebo fotografií, zákulisí novinářského servisu, komunikaci NASA s průmyslovými partnery nebo třeba informace o poletových aktivitách (třeba slavné cestě návratového modulu Apolla 11 skrze padesát států USA). Kniha tak nabízí úplně jiný pohled na lunární dobrodružství a celý program díky ní získává zcela nové rozměry. Opravdu originální a opravdu zajímavé!

Úterý 29. dubna 2014

Na kosmickém nebi dnes zazářila nová firma, která vznikla spojením společností Orbital Sciences Corp. a ATK Aerospace and Defense. Její název je Orbital ATK, Inc.: pokud bychom ji hodnotili loňskými výsledky, měla obrat 4,5 mld. dolarů a zaměstnávala 13 tisíc osob. Uvidíme, jaký vliv to bude mít na další podporu nebo strategickou orientaci kosmických programů obou firem (i když jejich hlavní těžiště leží v dodávkách pro armádu). Orbital vyrábí mj. rakety Pegasus, Antares, zásobovací lodě Cygnus, komunikační družice (platforma STAR 2), satelity pro dálkový průzkum Země či meziplanetární sondy (Dawn). Firma ATK zase dodávala (opět: mimo jiné) pomocné motory pro raketoplány a nyní chystá jejich modernizovanou verzi pro superraketu SLS, krom toho je jedním z hlavních dodavatelů observatoře JWST.

Nový ruský federální kosmický program obsahuje (alespoň v současné pracovní verzi, které ovšem ještě není definitivní) záměr vyvinout raketu s kapacitou 70 až 80 tun nákladu na nízkou dráhu. Ta by měla být schopna pokrýt všechny zamýšlené ruské projekty v příštích dvaceti až třiceti letech. Zároveň by měla být schopna modernizace spočívající ve zvýšení kapacity na 100 až 120 tun nákladu.

Vstupní hala Národního muzea letectví a kosmonautiky ve Washingtonu D.C. se chystá projít zásadní renovací: a to nejen z hlediska designu nebo obsahu, ale také filozofie. Dosud se jmenovala „Milestones of Flight“ (Milníky létání), přičemž jako „milníky“ byla vnímána především prvenství. Nyní budou jako „milníky“ brány artefakty s širokým kulturním, historickým, vědeckým nebo technickým přesahem. Zamýšlená podoba vstupní haly viz první snímek, stávající druhý snímek. Z kosmonautiky zde (kromě jiného) zmizí návratový modul Apolla 11 (první snímek na druhém řádku): legendární, leč nepříliš fotogenický. Nahradí jej lunární modul LM-2, který nebyl nikdy použitý (dnes je v muzeu sice vystavovaný, ale poněkud stranou – viz druhý snímek na druhém řádku; pro úplnost: Apollo 11 zůstane v nově chystané expozici „Apollo to the Moon“). Další historické lodě Mercury Friendship 7 (první orbitální let amerického astronauta) a Gemini 4 (první americká kosmická vycházka; třetí a čtvrtý snímek na druhém řádku) mají ve vstupní hale zůstat. – Renovace bude provedena do roku 2016, přičemž na ni částkou 30 mil. USD přispěla firma Boeing. Ta v inkriminovaném roce bude slavit sté výročí založení – a stejně tak současná budova Národního muzea letectví a kosmonautiky čtyřicáté výročí otevření.

Pondělí 28. dubna 2014

Kosmonauti Roman Romaněnko (Sojuz TMA-15/2009 a Sojuz TMA-07M/2012) a Sergej Zaljotin (Sojuz TM-30/2000 a Sojuz TMA-1/2002) nebyli z rozhodnutí lékařské komise připuštěni ke speciálnímu výcviku. Protože ale nebyli vyřazeni z oddílu kosmonautů, zůstávají do budoucna – pokud se jejich zdravotní stav změní - k dispozici pro kosmické lety. Aktuálně to ale nejspíše znamená, že Sergej Zaljotin bude vyřazený ze záložní posádky Sojuzu TMA-17M a především z hlavní Sojuz TMA-19M (plánovaný start 30. listopadu 2015).

Jen krátce pobyl v oddíle kosmonautů sovětský pilot Nail Šaripovič Sattarov (nar. 23. prosince 1941). Vybraný byl v roce 1978 od osmičlenné skupiny GKNII (Gosudarstvennyj naučno-issledovatel'skij institut) pro lety na kosmoplánu Buran. Jenže v listopadu 1980 z ní byl propuštěn „z disciplinárních důvodů“, když při letu se strojem Tu-134 provedl nepovolený manévr (což dělal prakticky každý pilot, ale právě Sattarov byl přistižen a exemplárně potrestán). Nyní ve věku 72 let pak Nail Sattarov dne 15. dubna 2014 zemřel.

Na světě máme nově skupinové fotografie posádek 40 a 41 (Expedice 40 a 41) pro Mezinárodní kosmickou stanici. Zatímco polovina 40. základní posádky (na prvním snímku zleva Alexandr Skvorcov, Steven Swanson a Oleg Atěmjev) už ve vesmíru je, celá 41. ke k letu teprve chystá. Na druhém snímku zleva nejprve posádka Sojuzu TMA-13M (start 28. května 2014) Gregory Wiseman, Alaxander Gerst a Maksim Surajev, poté posádka Sojuzu TMA-14M (start 25. září 2014) Barry Wilmore, Alexandr Samokutajev a Jelena Serová.

Pátek 25. dubna 2014

Společnost Virgin Galactic chystající už devátým rokem turistické (vý)lety na suborbitální dráhu se opět dostala do médií. Ne, nelekejte se – slabých sedm let zpožděný miniraketoplán SpaceShipTwo se nedostal do vesmíru. (Mimochodem, v poslední době se objevilo několik zpráv, že s jeho hybridním motorem jsou mnohem větší problémy, než se dosud připouštělo, a že investičním fondům kvůli zahájení komerčního provozu v nedohlednu pomalu začíná docházet trpělivost.) Sir Richard Branson ohlásil velké pátrání po Shihanu Musaferovi: chlapci, který jej v roce 1988 inspiroval v pořadu BBC „Going Live!“ k tomu zabývat se vesmírem. Branson přislíbil, že pokud se tento muž objeví, věnuje mu VIP lístek Virgin Galactic (není jasné, zda se jedná přímo o letenku do vesmíru, nebo jen nějaký úžasný „balíček“). – Takže hmatatelný pokrok veškerý žádný, ale Virgin Galactic je opět v médiích. Jednu se Siru Richardu Bransonovi nechat musí: toto ovládá bravurně.

Úspěšný start rakety Falcon 9 v1.1 z minulého týdne otevřel dveře k řadě komerčních startů. U výrobců jsou nyní nachystány družice Orbcomm (Falcon 9 jich ponese šest najednou: čtyři už jsou na kosmodromu a zbývající pár dorazí tento týden), Asiasat-8 a Asiasat-6. S vypuštěním šesti družic Orbcomm se nyní počítá mezi 17. a 25. květnem, koncem června by měl přijít na řadu satelit Asiasat-8 – a na přelomu července a srpna Asiasat-6. Tady je ale kolize s dalším startem lodi Dragon (aktuálně plánovaným na 8. srpna), protože rakety Falcon 9 není možné na mysu Canaveral „otáčet“ rychleji než s třicetidenním rozestupem. Takže buď bude muset počkat Asiasat-6 nebo Dragon.

Už v pondělí 28. dubna se rozjede ulicemi Houstonu rozebraný Boeing 747SCA (Shuttle Carrier Aircraft), aby se přemístil z Ellingtonova letiště do prostor návštěvnického centra Johnsonova kosmického střediska (formálně Space Center Houston). Letoun zde následně bude vystavený s raketoplánem Independence (dříve Explorer) na hřbetě (podoba expozice viz 3. května 2013 a 27. srpna 2013). Cesta z letiště do cílové destinace je dlouhá 13 km a s ohledem na minimalizaci dopadů na dopravu bude rozdělena na dvě etapy, které budou absolvovány v noci.

Čtvrtek 24. dubna 2014

Ruští kosmonauti Oleg Kotov a Sergej Rjazanskij pobývají po svém 166denním pobytu ve vesmíru (Sojuz TMA-10M/2013, Expedice 37 a 38) v Teplicích. Zde mj. prezentují výstavu „nej“ snímků ze své mise, která bude přístupná pro veřejnost.

Od pátku 25. do neděle 27. dubna se v Pardubicích koná čtrnácté setkání Kosmos News Party (myslím, že jsem historicky nejaktivnějším přednášejícím – včetně besed s kosmonauty jsem pro tuto akci nachystal sedmnáct přednášek). Od 16. do 18. května 2014 se v Jihlavě bude konat třetí setkání komunity kolem webu Kosmonautix (kde jsem zatím na sedmnáct přednášek nedosáhl, ale zase jsem na tom o něm lépe vyjádřeno percentuálně).

Včera uskutečnili Richard Mastracchio a Steven Swanson (oba USA) opravářský výstup z Mezinárodní kosmické stanice, během něhož vyměnili vadný rozvaděč MDM (viz blog 14. dubna 2014). Výstup byl plánovaný na 2,5 až 3 hodiny. Oba kosmonauti ovšem předvedli, že patří ke zkušeným „kosmickým výletníkům“ (Swanson bylo mimo kosmickou loď popáté, Mastracchio dokonce už podeváté) a sakumprásk jej zvládli za 1 hodinu 36 minut. Byla to pátá nejkratší ze 179 vycházek věnovaných výstavbě a údržbě ISS.

Knihu Earthrise napsal astronaut Edgar Mitchell (Apollo-14/1971) pro mládež ve věku 11 až 13 let. Věnuje se v ní především své cestě na Měsíc jakožto lunární pilot Apolla 14. Věku cílové skupiny odpovídá i obsah knihy: opravdu v ní není nic světoborného (no, ono v ní není v podstatě nic – je to takové odlehčené vyprávění „jak jsem letěl na Měsíc“).

Úterý 22. dubna 2014

Společnost Orbital Sciences Corp. oznámila, že jedná o náhradě motorů NK-33/AJ-26 pro první stupeň rakety Antares. Tyto motory se totiž už od roku 1974 nevyrábí, takže jejich množství je omezeno – a navíc nejsou všechny k dispozici americké firmě. Orbital Sciences Corp. oznámila, že ve hře jsou tři dodavatelé: dva z Ruska, jeden z USA. Změna motoru by neměla vyjít na více než 30 mil. dolarů. Firma zároveň ujistila, že současná situace na Ukrajině její provoz nikterak neohrožuje navzdory tomu, že nádrže a některé další systémy prvního stupně rakety Antares jsou vyráběné v NPO Južnoje v Dněpropetrovsku. Aktuálně má v USA tři první stupně rakety Antares, další dva dorazí „v blízké době“.

Firma SpaceX úspěšně vyslala do vesmíru devátou raketu Falcon 9 (čtvrtou ve „zvětšené“ a modernizované) verzi v1.1: po 13,5 měsících tak poslala k ISS další zásobovací loď Dragon. Start byl značně dramatický: pod raketou je totiž nově z bezpečnostních důvodů větší vrstva stálé vody (po nějakém čase jaksi špinavé, že), které ji při startu „ohodila“. Zároveň se podařilo provést zbrzdění a podle všeho i hladké dosednutí prvního stupně na mořskou hladinu: stupeň vysílal ještě osm sekund po kontaktu s vodou, než se v šestimetrových vlnách převrátil. Právě velké vlny nejspíše znemožní jeho záchranu, což ale není podstatné: cílem letu bylo získání dat z brzdění stupně a jeho sestupu, což se podařilo. Elon Musk, zakladatel společnosti SpaceX, tvrdí, že cílem je v letošním roce stupně zachránit netknutý – a v roce příštím první stupeň postavit znovu na start.

Firma Revell přináší další „resuscituovaný“ plastikový model: tentokrát jde o dvoumístnou loď Gemini (číslo 85-1836), a to v měřítku 1:24. Vydána je limitovaná edici pěti tisíc kusů. Ač má slovní spojení „limitovaná edice“ nádech jisté exkluzivity, zase taková bomba to v daném případě zřejmě nebude. Tento model totiž naposledy vyšel (také v limitované edici) předloni.

Pátek 18. dubna 2014

Americká lunární sonda LADEE přečkala čtyřhodinové zatmění 15. dubna (viz blog 4. dubna 2014). O dva dny později se pak dle očekávání poroučela k měsíčnímu povrchu (dopad byl očekávaný nejpozději 21. dubna). Stalo se tak na odvrácené straně Měsíce, takže přesné místo dopadu je neznámé.

Tak jsme se dočkali: trojnásobný kosmonaut, první kanadský velitel ISS a zdatný obchodník Chris Hadfield si nemůže dovolit při propagaci své knihy „An Astronaut's Guide to Life on Earth“ vynechat Evropu – a zvláště pak Německo. A to i proto, že už za 24 dní vyjde její německý překlad („Was wir im All fürs Leben lernen können“). Takže v neděli 18. května má přednášku a autogramiádu v Mnichově, v pondělí 19. května totéž v Berlíně a v úterý 20. května v Hamburgu.

„To už opravdu nemáme nic lepšího?,“ položil si řečnickou otázku nejmenovaný zaměstnanec NASA poté, co americká kosmická agentura vyhlásila, že kvůli situaci na Ukrajině přerušuje veškeré kontakty s ruskými kolegy. Jedinou výjimkou je spolupráce týkající se Mezinárodní kosmické stanice (což je nakonec stejně 99 procent spolupráce): jinak se nesmí do Ruska posílat e-maily, jezdit na konference, zvát ruské odborníky do středisek NASA apod. Troufám si tvrdit, že podobné přímé nařízení tu nebylo ani za doby nejhlubší studené války – a stejně tak si troufám tvrdit, že neposílání e-mailů z NASA do ruských kosmických organizací Kreml nijak zvlášť nezabolí. – K situaci jsem vystoupil na ČT24 v Událostech, komentářích.

Čtvrtek 17. dubna 2014

„Jeho čísla lžou. Vůbec neví, o čem mluví,“ prohlásil konstruktér americké kosmické techniky Max Faget, když měl možnost seznámit se s návrhem inženýra Johna Houbolta. Bylo to v roce 1962, NASA tehdy hledala cestu, jak dostat astronauty na Měsíc – a Houbolt prezentoval koncepci setkání na oběžné dráze Měsíce (LOR, Lunar Orbit Rendezvous). Ta počítala s mateřskou lodí a samostatným výsadkovým modulem. Nápad se zprvu zdál šílený (jen pro úplnost: některá čísla opravdu nebyla úplně přesná a ani myšlenka nebyla úplně původní, protože si s ní už v roce 1916 pohrával Jurij Kondraťjuk a o sedm let později Hermann Oberth). Jak se ale ukázalo, měl jednu velkou výhodu: na realizaci takovéto mise stačil jediný start rakety Saturn V (ostatní scénáře počítaly s dvojicí startů nebo rovnou vývojem ještě většího nosiče Nova). Houbolt se tak stal „architektem“ programu Apollo. – V úterý 15. dubna 2014 John Houbolt ve věku 95 let zemřel.

Pokud by měl někdo zajímavý nápad, může se zapojit do soutěže na pojmenování rekonstruované testovací haly ve středisku ESA ESTEC. Odměnou mu bude nejen „zvěčnění“ díky použití jeho nápadu, ale také exkluzivní dárková publikace ESA a především pozvání k návštěvě ESTECu – samozřejmě s prohlídkou jinak běžně nepřístupné testovací haly. Bližší informace jsou na stránkách Českého kosmického portálu nebo přímo v české sekci portálu ESA.

Být manželkou astronauta (alespoň v počátcích kosmonautiky) bylo jedním z nejhorších představitelných „povolání“. Veškerý běh domácnosti na krku, soukromí veškeré žádné, milostné avantýry svých protějšků – a „odměnou“ byl zpravidla rozpad manželství. Ženám, které stály ve stínu svých mužů, ale jejichž životní příběhy jsou svým způsobem také součástí dobývání vesmíru, se věnuje kniha The Astronaut Wives Club od Lily Koppelové. Zajímavé čtení a pohled na počátky pilotovaných letů z opravdu neobvyklé „strany“. – Jednou z opravdu velmi mála žen, které si vzaly budoucího kosmonauta a nakonec s ním vydržely celý život, byla Pat Collinsová. Ta se za Michaela Collinse (Gemini-10/1966 a Apollo-11/1969) provdala v roce 1958 a po jeho boku zůstala celých 56 let. Zemřela 9. dubna 2014 ve věku 83 let.

Středa 16. dubna 2014

Ruský vědecký modul Nauka velmi pravděpodobně neodstartuje ani v roce 2015 (kdo by to byl po letech odkladů ostatně čekal, že?). Ředitel konstrukční kanceláře Eněrgija Vitalij Lopota to uvedl pro agenturu ITAR-TASS s tím, že teprve tento měsíc se Chruničevova kancelář rozhodne, co a jak s modulem vlastně udělá. Opravy by pak měly zabrat zhruba rok s tím, že Eněrgija následně potřebuje ještě devět měsíců na přípravu na start. – Nauka měla být původně vypuštěna v roce 2006. Dočkáme se jí tedy k desátému výročí tohoto termínu? Anebo k jinému kulatému výročí?

Zástupcem ředitele Střediska přípravy kosmonautů Jurije Gagarina (ředitelem je Jurij Lončakov – viz blog 11. dubna 2014) se stal další bývalý kosmonaut Valerij Korzun (veterán z letů Sojuz TM-24/1996 a Endeavour STS-111/2002)

Kromě krátkého telefonického vstupu do Studia 6 České televize (viz blog 7. dubna 2014; vstup byl mimochodem předtáčený už v neděli) jsem v pondělí o (nakonec odložené) misi třetí operační lodi Dragon k ISS hovořil také v odpoledním vysílání ČT24. – NASA a SpaceX potvrdily, že se o další pokus o vypuštění rakety Falcon 9 s lodí Dragon pokusí v pátek 18. dubna 2014 ve 21:25 h středoevropského času.

Úterý 15. dubna 2014

Historická startovací rampa 39A (nedávno přivítala poslední návštěvníky z řad veřejnosti – viz blog 31. března 2014) v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě má od včerejška nového nájemce: příštích dvacet let ji bude využívat společnost SpaceX. Ta oznámila, že ještě letos začne s modifikacemi rampy, přičemž první start chce uskutečnit již v příštím roce. Při podpisu smlouvy slíbila prezidentka SpaceX Gwynne Shotwellová, že odtud „počátkem roku 2015“ odstartuje raketa Falcon Heavy, že se odtud „v příštím roce uskuteční komerční starty“ a že pokud [firma] „získá to potěšení zapojit se do další fáze komerčního programu dopravy posádek, bude také loď Dragon s posádkou startovat z 39A.“ Rampa má projít modifikací, přičemž v nájemní smlouvě je vysloveně uvedeno, že některé historické prvky zůstanou zachovány.

V čínském Chinese Science Bulletinu se objevila zajímavá úvaha týkající se budoucího osudu lunární sondy Chang´e 2: ta byla vypuštěna do vesmíru v říjnu 2010, následně se vydala do bodu L2, odtud pak v dubnu 2012 na cestu k asteroidu 4179 Toutatis (průlet v prosinci 2012). Od té doby letí meziplanetárním prostorem a aktuálně je nějakých 70 miliónů kilometrů od Země, přičemž ČLR s její pomocí zkoumá komunikaci a řízení na velké vzdálenosti stejně jako dlouhodobou spolehlivost systémů. Úvaha ohledně budoucnosti hovoří o tom, že by se sonda Chang´e 2 mohla vrátit na oběžnou dráhu kolem Země! Zákony nebeské mechaniky to umožňují, ovšem celá operace by měla jeden malý háček: bylo by ji možné provést v roce 2032. Tedy za osmnáct let.

Na technologické výstavě ve městě Chongqing bylo představeno lunární vozidlo pro čínské kosmonauty. Jeho tvůrci tvrdí, že studie vozidla byla vyrobena na základě státní zakázky z konce roku 2013. Čína aktuálně nemá oficiální plán na pilotovaný let na Měsíc. – Osobně se domnívám, že vozidlo je jen „Potěmkinovskou vesnicí“: není řešený způsob jeho dopravy na Měsíc (včetně skládání nebo rozkládání), trubková konstrukce sice zvyšuje tuhost, ale zároveň je extrémně nepraktická pro nastupování kosmonautů ve skafandrech, evidentně chybí akumulátory a další systémy apod. (Pozadí diorámatu vytvořily fotografie amerických astronautů na Měsíci a snímek planety Mars.) Na výstavě ovšem lunární vozidlo upoutalo pozornost – a o to evidentně šlo.

Pondělí 14. dubna 2014

Společnost Arianespace hodlá zakoupit nejméně sedm nosných raket Sojuz ke komerčnímu využití – ovšem pozor, nikoliv pro starty z Francouzské Guayany, ale z kosmodromu Bajkonur (odtud už firma mimochodem celou řadu komerčních misí realizovala). Pořizovací cena stejně jako náklady na vypuštění jsou totiž v takovém případě výrazně nižší, než v případě startu z Jižní Ameriky a rakety mají šanci oslovit i zákazníky, kteří by je jinak nevyužili. Ruská média hovoří o ceně za nákup sedmi startů raket Sojuz ve výši 420 mil. euro, což odpovídá 60 mil. euro za start: start z Francouzské Guayany přitom vychází na 80 mil. euro a více.

Na Mezinárodní kosmické stanici se v pátek objevil nečekaný problém: během zkoušky se nepodařilo aktivovat záložní rozvaděč MDM (Multiplexer/Demultiplexer), který zajišťuje komunikaci se systémy na příhradovém nosníku. Ten neposlouchal ani po pokusech o opakovaný restart – a navíc odebíral jen 33 W namísto nominálních 50 W, což také svědčí o nějakém problému. Celý víkend se řešilo, zdali má být kvůli závadě odložený start zásobovací lodi Dragon: striktní výklad pravidel vyžaduje plně funkční hlavní i záložní rozvaděč, ale nakonec zvítězil názor, že funkční hlavní rozvaděč stačí. Závada nikterak neohrožuje posádku nebo stanici (teoreticky jen v případě, že by selhal i hlavní rozvaděč – mohly by se např. přestat natáčet sluneční baterie), nicméně přesto bude v dohledné době odstraněna. Konkrétně v úterý 22. dubna by se měla uskutečnit 2,5 až 3 hodiny trvající kosmická vycházka, během níž bude stávkující zařízení o rozměru zhruba 25 krát 37 krát 40 cm vyměněno.

Dnešní plánovaný start rakety Falcon 9 s třetí operační lodí Dragon byl zrušený kvůli úniku hélia z prvního stupně: hélium se používá k tlakování nádrží. Další možný pokus o vzlet je za čtyři dny: pokud se závadu podaří odstranit (společnost SpaceX tvrdí, že ano) a pokud bude přát počasí (aktuální předpověď hovoří o tom, že na šedesát procent nebude). – O nadcházející misi jsem po telefonních linkách hovořil dnes ráno ve Studiu 6 České televize.

Pátek 11. dubna 2014

Jurij Lončakov už není „pouze“ pověřen vedením Střediska přípravy kosmonautů J. A. Gagarina (viz blog 31. března 2014), ale stal se jeho plnohodnotným ředitelem. Příslušný rozkaz podepsal v pondělí 7. dubna ředitel Roskosmosu Oleg Ostapenko.

Stát Virginie a společnost Orbital Sciences Corp. (OSC) předvedly, jak vypadá „kreativní účetnictví“ v praxi – a skončily u soudu (nakonec od něj odešly smírně). Předmětem sporu se staly úpravy na kosmodromu Wallops, který prošel úpravami s cílem umožnit starty rakety na kapalná paliva (v daném případě nosiče Antares se zásobovací lodí Cygnus pro ISS). Úpravy rampy 0A zajišťoval stát Virginie, jenže tyto se protahovaly a prodražovaly. Veřejných peněz nebylo nazbyt, takže v roce 2010 nabídla firma OSC odkup některých zařízení za 42 mil. dolarů. Tím byly získány potřebné peníze: součástí dohody ovšem bylo, že si tato zařízení Virginie postupně bude odkupovat zpět. Tak se taky stalo s jednou výjimkou: Virginie odmítla zakoupit dopravník TEL (Transporter Erector Launcher) pro převoz raket z hangáru na rampu. Zatímco všechna ostatní zařízení lze (prý) použít i pro jiné nosné prostředky, dopravník je dělaný na míru pouze raketě Antares (a pro jiný nosič by jej bylo nutné složitě a draze modifikovat). Což je asi pravda, ale zároveň je to v rozporu s původní dohodou. Firma OSC nelenila a zažalovala stát Virginie o 16,5 mil. dolarů plus úroky plus další náklady. Po půl roce se ale obě strany dohodly na smíru. – Jen pro představu: Virginie investovala do rampy 0A zhruba 90 mil. dolarů, přičemž OSC si ji pronajímá za cenu 1,5 mil. USD za start. Inu, není nad čistě komerční provoz...

Po knihách International Space Station (1998 – 2011) - Owners´ Workshop Manual (viz blog 8. ledna 2014) a NASA Mars Rovers - Owners´ Workshop Manual (viz blog 9. ledna 2014) jsem si pořídil i NASA Space Shuttle - Owners´ Workshop Manual. Další velmi pěkně zpracovaná kniha: množství nových informací, souvislostí, fotografií a kreseb. Už se těším, až ze stejné řady vyjde letos popis lodí Gemini a Sojuz (ve dvou nezávislých publikacích, samozřejmě).

Čtvrtek 10. dubna 2014

Problém s „radarovým zařízením“ v rámci Východní střelnice se zdá býti (alespoň dočasně) vyřešen (viz blog 27. března 2014). Dnes má z mysu Canaveral odstartovat raketa Atlas V, následovat ji bude 14. dubna nosič Falcon 9 se zásobovací lodí Dragon (třetí operační let na ISS). Díky těmto odkladům dochází i ve skluzu termínu vypuštění další americké komerční zásobovací lodi: raketa Antares vynese Cygnus (tentokrát z ostrova Wallops ve Virginii) až v červnu (dosud se počítalo se startem 6. května). Přesný termín zatím nebyl stanoven.

Izrael včera úspěšně vyslal do vesmíru rakety Šavit-2 s družicí pro radarový průzkum Offeq-10 na palubě. Šlo o devátý start tohoto nosiče (sedmý úspěšný) od roku 1988 a první od roku 2010 – a zároveň o desátou družici řady Offeq (ta s pořadovým číslem osm letěla do vesmíru na palubě indické rakety).

Letectví + kosmonautika 4/2014 a moje tvorba: „Nad rozpočtem NASA“ (co všechno najdeme nebo naopak nenajdeme v rozpočtu NASA), „Po Měsíci křížem krážem“ (americké prostředky po dopravu astronautů na lunárním povrchu), „Rosetta jde do finiše“ (nejbližší program evropské kometární mise), „Létající kosmodrom pro mikrodružice“ (projekt rakety GOLauncher) a „Zachránce družice“ (zemřel astronaut Dale Gardner – viz blog 21. února 2014).

Úterý 8. dubna 2014

Evropští příznivci kosmonautiky se mohou těšit na skutečnou lahůdku: od 3. října 2014 do 22. února 2015 bude v Bonnu k vidění kosmická loď Mercury Liberty Bell 7. V ní v červenci 1961 uskutečnil Gus Grissom druhý americký kosmický (byť „jen“ suborbitální) let: loď se ale po přistání potopila a Grissom stěží zachránil holý život. Podařilo se ji najít a vylovit až v roce 1999. Následně prošla rekonstrukcí, vystavována byla na různých místech Spojených států až zakotvila v Hutchinsonu (stát Kansas; zde jsme ji také viděli – viz blog 25. června 2010). Letos na podzim a v zimě tedy bude tato vpravdě historická loď k vidění doslova „za bukem“.

Tento týden mám dvě „kosmické“ přednášky pro veřejnost:

  • Středa 9. dubna, Moravská zemská knihovna Brno, 19:00 h – Zvídavá kola na planetách se stále točí.
  • Pátek 11. dubna, hvězdárna Uherský Brod, 19:00 h – Mezinárodní kosmická sta(veb)nice.
  • Do Technického týdeníku (který ale už je nějakým časem dvoutýdeníkem) 5/2014 jsem připravil ke článku „Přesné polohování pro malý a velký vesmír“ trojici boxů, v nichž jsou představeny mise teleskopu JWST, observatoře Gaia a Proba 3.

    Pondělí 7. dubna 2014

    ESA oznámila, že zúžila počet zvažovaných míst pro přistání šestikolového robota v rámci mise ExoMars (leden 2019) na osm. Jde o údolí Hypanis, Simud, Coogoon, Mawrth, dvě lokality v nížině Oxia, planinu Palus a Jižní Prohlubeň. V červnu nebo červenci letošního roku pak má být počet vhodných lokalit zredukovaný na čtyři: ty následně budou během příštích let důkladně fotografovány nebo monitorovány z hlediska meteorologických podmínek. Výběr finální lokality by měl proběhnout v roce 2017.

    Dilema „kdo dostane přednost na raketě Sojuz“ (viz blog 20. března 2014) se – jak to vypadá – vyřešilo tak nějak samo. Zatímco kvarteto družic O3b dorazí na kosmodrom v nejbližších dnech, dvojice satelitů Galileo se vydá do Francouzské Guayany nejdříve počátkem května (všechno je samozřejmě v nejlepším pořádku, jak nás ujišťují zástupci ESA i Evropské komise, ale přesto bylo odeslání satelitů tak nějak zase o jeden měsíc odloženo). Generální ředitel ESA Jean-Jacques Dordain zároveň změnil rétoriku: ještě nedávno mělo být zapotřebí pro zahájení poskytování úvodních služeb systému Galileo nejméně deset družic, náhled se zjistilo, že jich bude stačit jen osm. Čtyři jsou ve vesmíru, další čtyři snad vynesou letos dvě rakety Sojuz (v srpnu a říjnu). ESA tak splní slib daný Evropské komisi: že systém Galileo začne poskytovat úvodní služby počátkem roku 2015. – Pokud dojde k dalšímu odkladu, věřím, že se rychle zjistí, že vlastně k poskytování úvodních služeb stačí jen šest družic. Nebo dokonce jen čtyři...

    Raketa Atlas V minulý týden bezpečně vynesla do vesmíru vojenskou meteorologickou družici DMSP. Jenže krátce po dosažení plánované polární dráhy zjistilo řídicí středisko, že panely slunečních baterií nejsou ve stoprocentním stavu: podle dostupných informací se jejich nosník nevyklopil úplně. Družice je sice nyní ve stabilním stavu a na úvodní testování má dostatek energie, ale problém by mohl výrazně ovlivnit její operační provoz. Aktuálně vypuštěná družice je devatenáctou a předposlední z programu DMSP: stála 518 mil. dolarů a dokončena byla v roce 1998. Od té doby byla uložena ve skladišti a čekala na svoji příležitost. - Osobní povzdechnutí: proč takto blankytně modrá obloha nemohla být při startu předcházející družice DMSP raketou Atlas V z Kalifornie? (Viz blog 18. října 2009.)

    Pátek 4. dubna 2014

    Americká lunární sonda LADEE se chystá k nárazu do povrchu Měsíce: má k němu dojít nejpozději 21. dubna. Zatím postupně snižuje svoji oběžnou dráhu, čímž získává další a další cenná data o extrémně řídké lunární atmosféře. S tím, že lunární gravitační pole je natolik nepravidelné (stejně jako útvary na jeho povrchu), že NASA nevylučuje kontakt sondy s povrchem rychlostí 1,6 km/s ještě před výše uvedeným termínem (kdy má dopadnout na odvrácenou stranu Měsíce). Mise i během regulérního provozu vyžaduje pravidelnou úpravu oběžné dráhy: ta poslední je pro sondu LADEE plánovaná na 11. dubna. Zatěžkávací zkouškou pro ni bude zatmění Slunce Zemí dne 15. dubna: tehdy se dostane do stínu na zhruba čtyři hodiny, což je na hraně jejích technologických možností. Takže NASA nevylučuje, že se odmlčí již dříve.

    K zajímavému přestupu došlo na poli suborbitální kosmické turistiky: společnost Scaled Composites (která pro Virgin Galactic vyvíjí miniraketoplán SpaceShipTwo a letoun WhiteKnightTwo) opustil pilot Brian Binnie a dal se do služeb konkrenční firmy XCOR Aerospace (připravující miniraketoplán Lynx). Brian Binnie byl jedním ze dvou pilotů, kteří přivedli SpaceShipOne nad „magickou“ hranici jednoho sta kilometrů: 4. října 2004 s ním dosáhl výšku 112 km a zajistil také své mateřské společnosti zisk desetimiliónové (v dolarech) ceny Ansari X-Prize. Jen pro zajímavost: předtím létat Binnie například pro firmu Rotary Rocket, kde byl jedním z pilotů jejího atmosférického prototypu ATV (Atmosfpheric Test Vehicle, fotografie viz blog 29. října 2009).

    Pro dubnové vydání časopisu Tajemství vesmíru jsem připravil následující texty: „10x Sondy, co změnily Sluneční soustavu“ (deset meziplanetárních sond, které zásadně změnilo nebo změní náš pohled na vesmír), „První cizinec v raketoplánu“ (životní příběh německého kosmonauta Ulfa Merbolda), „Horké chvilky ve skafandru“ (o obtížnosti výstupů do otevřeného prostoru s důrazem na mimořádné situace) a „Svatý grál z Marsu“ (historie, současnost a budoucnost pokusů o získání vzorků horniny z Rudé planety a jejich dopravy do pozemních laboratoří).

    Čtvrtek 3. dubna 2014

    NASA informovala o pokroku svých partnerů v rámci projektů na komerční dopravu astronautů do vesmíru. Boeing prošel kritickou revizí konstrukce (jak kabiny pro posádku, tak servisního modulu) své lodi CST-100, takže je možné přistoupit k výrobě hardware. Společnost SpaceX dokončila kritickou revizi svých plánů na úpravu pozemních zařízení v Kennedyho kosmickém středisku, odkud by její rakety s loděmi DragonRider měly startovat. Tento měsíc pak plánuje dokončit plán propojení lodi DragonRider s nosnou raketou Falcon 9, což je důležité pro nadcházející dva testy záchranného systému (oba jsou dle tiskové zprávy NASA stále plánované na letošek). Sierra Nevada Corp. provádí rozsáhlé aerodynamické testy miniraketoplánu DreamChaser stejně jako aktivně zkouší jeho motory: jak orientační, tak hlavní. NASA informuje i o pokroku v případě firmy Blue Origin, se kterou ovšem nemá uzavřený kontrakt a která si jede „na vlastní triko“: ta dokončila návrh a výrobu zmenšené makety palivových nádrží své nosné rakety Space Vehicle. Nyní provede testy a na jejich základě navrhne nádrže letové.

    NASA se snaží zachránit projekt létající observatoře SOFIA (nebo to alespoň předstírá): vyhlásila, že hledá partnery (domácí či zahraniční), kteří by měli zájem zařízení využívat. Na 11. dubna pak nachystala do Armstrongova letového střediska „průmyslový den“, kdy je možné se setkat se zástupci programu stejně jako si letoun prohlédnout. Cena jednoho výzkumného letu je uvedena ve výši jednoho miliónu dolarů.

    Firma Revell pokračuje v sérii kosmických modelů (viz blog 26. a 27. března 2014): nyní oživila starší stavebnici 04911, která v měřítku 1:144 přináší raketoplán Discovery i se startovací rampou. (Ve skutečnosti jsou ve stavebnici obtisky na raketoplány Enterprise, Discovery, Atlantis a Endeavour.) Revell inzeruje model coby „limitovanou edici“. Stavebnice se skládá z 316 dílků a je určena především zkušeným modelářům (oficiálně od patnácti let výše). Tomu, že nejde o vyloženě masovou záležitost, odpovídá i katalogová cena: 80 euro (v českých obchodech se pak blíží třem tisícům korunám).

    Středa 2. dubna 2014

    Během finálního testu před odplutím na místo startu došlo díky špatné koordinaci pohybu obslužného stožáru a nosné rakety SeaLaunch k jejímu poškození. Oprava si vyžádá několikatýdenní odklad: start byl dosud plánovaný na 15. dubna, nově by se měl uskutečnit 4. května. Raketa SeaLaunch při něm ponese družici Eutelsat 3B.

    NASA oznámila, že slavnostní ceremoniál při příležitosti přejmenování Drydenova letového výzkumného střediska na Armstrongovo letové výzkumné středisko proběhne 13. května 2014. Koncem března se pak první člověk, který stanul na Měsíci, dočkal ještě jedné pocty: byla po něm pojmenována oceánografická výzkumná loď AGOR-27. Došlo k tomu v loděnicích ve městě Anacortes (stát Washington). Protože jde o první loď z této třídy, dostala zároveň pojmenování Neil Armstrong i celá třída. Sesterská loď AGOR-28 se zatím staví, po svém spuštění na vodu získá jméno po dalším kosmonautovi – či přesněji, po kosmonautce. Bude pokřtěna jako Sally Ride(ová).

    Na kosmodromu Pleseck probíhají testy s první nosnou raketou Angara 1.2PP (Pervyj Pusk, první start): jde o modulární nosič, který by měl pokrýt všechny kategorie vynášených nákladů od lehkých až po těžké. Verze 1.2 má mít startovací hmotnost 171,5 t a kapacitu 3,7 t nákladu na nízkou dráhu. Aktuálně se plánuje premiéra na letošní červenec. Zatím se dvakrát na rampu podíval jen prototyp Angara NŽ (viz první snímek), koncem března pak i letový exemplář Angara 1.2PP (zbývající dva snímky).

    Úterý 1. dubna 2014

    NASA uzavřela kontrakt na vypuštění družice CYGNSS v říjnu 2016 na palubě rakety Pegasus XL, za což zaplatí 55 mil. dolarů. Zatím poslední let nosiče se uskutečnil v červnu 2013 a od té doby nemá až do mise CYGNSS žádný kontrakt: reálně tak nad raketou Pegasus XL visí Damoklův meč zrušení, protože misí je pro ni opravdu málo a jsou navíc čím dál dražší (a tím jich je ještě méně, a tak jsou ještě dražší: ještě předloni se hovořilo o kompletní ceně včetně integrace a sledování startu ve výši 35 až 40 mil. USD). Firma Orbital Sciences Corp. každopádně dlouhodobě uvažuje, že program uzavře a propustí 150 pracovníků, kteří se na něm podílejí. Zastavení výroby se tak (prozatím) odkládá o tři roky. Pegasus XL je nyní ještě ve hře o kontrakt na vypuštění družice ICON počátkem roku 2017.

    Poslední březnový den uskutečnila Čína první ze svých letošních kosmických startů: raketa CZ-2C vynesla na oběžnou dráhu družici Shijian-11. Oficiálně jde o „experimentální zařízení“, ale podle typu oběžné dráhy a dalších parametrů máme nejspíše co do činění se systémem včasné výstrahy. Aktuálně vypuštěná družice je šestá z této série (jedna byla přitom zničena při pokusu o start v srpnu 2011). Nejlidnatější země světa plánuje na letošní rok ještě patnáct startů kosmických raket.

    O stavebnici robota Curiosity od výrobce LEGO jsem již informoval (viz blog 3. února 2014). A protože „co je doma, to se počítá“, robot mi nyní přistál na pracovním stole a bez prodlení zahájil jeho průzkum.

    TOPlist