Ing. Tomáš PŘIBYL: blog (nejen) o kosmonautice

E-mail: tp.pribyl@seznam.cz; poštovní kontakt: Teyschlova 23, Brno 63500, Czech Republic; GSM 728769966. Skype status

Úterý 31. prosince 2013

Na minulý týden avizoval Sir Richard Branson suborbitální let turistického raketoplánu SpaceShipTwo (viz blog 22. května 2013), mezi jehož pasažéry měl být osobně přítomný. Leč ke startu nedošlo: a zatím čekáme i byť jen na první suborbitální let (SpaceShipTwo absolvoval letos alespoň dvě motorické mise; program je navíc v problémech – viz blog 3. října 2013). Těsně před vánočními svátky (18. prosince 2013) byl SpaceShipTwo připravený na třetí motorický let, nicméně ten byl pro nepřízeň počasí zrušený. Pokud vše půjde dobře, měl by se uskutečnit snad příští týden.

Přístroj ChemCam na sondě Curiosity (t.č. brázdící planiny Marsu) uskutečnil již sto tisíc laserových „výstřelů“. Po každém výstřelu vzniká u cílového objektu plazma analyzovatelná palubními spektrometry sondy. Nejedná se ale o žádný laserový kanón á la Hvězdné války, ale o laser s výkonem miliónu wattů po dobu kolem pěti miliardtin sekundy. K „propálení“ se na vrstvu horniny, která není zvětralá, je přitom zapotřebí několika set „výstřelů“. Laser provádí denně analýzu deseti až patnácti cílů ve vzdálenosti až sedm metrů od Curiosity.

Last Launch (Poslední start) je výpravná publikace vydaná při příležitosti ukončení programů raketoplánů. Zaměřená je především – nikoliv však výhradně – na poslední lety raketoplánů v roce 2011: Discovery STS-133, Endeavour STS-134 a Atlantis STS-135. Nafotografoval ji Dan Winters, textem pak doplnili Al Reinert a čtyřnásobný astronaut Mark Kelly (mj. velitel právě poslední mise stroje Endeavour). Velkoformátová publikace přibližuje program raketoplánů ve velmi neobvyklých úhlech pohledu – a také ve velmi netradičním (až uměleckém) zpracování. Není to kompletní a všeřešící kniha, ale přináší detailní záběry míst, která jindy tvoří jen nenápadnou součást celku. Opravdu povedené dílo!

Pondělí 30. prosince 2013

V sobotu se v tichosti přepisovala historie: po celé řadě odkladů se do vesmíru vydala ruská raketa Sojuz-2-1v. Přestože název může svádět k tomu, že jde o vylepšenou, modernizovanou nebo jinak pozměněnou variantu roky používaných nosičů, není tomu tak. Naopak: od letu rakety Eněrgija (květen 1987) jde o první zcela nově vyvinout ruskou raketu (konvertované vojenské nosiče Dněpr, Rockot, Start či Štiĺ nepočítám – ty opravdu nejsou nově vyvinuté). Sojuz-2-1v má s tradičními jmenovci v podstatě společnou jen pozemní infrastrukturu: klasický model středový (druhý) stupeň plus čtyři (první) stupně na boku je nahrazený jedním jediným stupněm (má průměr 2,7 m, dosud 2 m) s motorem RD-0110R alias 14D15 (dosud RD-108). Horní (v daném případě druhý) stupeň rakety se nazývá Volga a využívá asymetrický dimetylhydrazin plus oxid dusičitý. Kapacita nosiče Sojuz-2-1v (holt se nešťastně jmenuje a určitě by si zasloužil své vlastní jméno) je kolem dvou tun nákladu. Nejde přitom jen o první novou ruskou raketu po 26 letech (!), ale také o druhý úspěšný nosič s motorem odvozeným od NK-33 (vyvinutý původně pro lunární raketu N-1, která v letech 1969 až 72 čtyřikrát havarovala). Tím prvním je americký nosič Antares, který si také odbyl premiéru letos...

Evropská sonda Mars Express se o víkendu přiblížila k měsíci Phobos planety Mars. Tentokrát na 45 km, čímž překonala svůj předchozí rekord z března 2010 (67 km). Daní za blízký průlet byla vysoká vzájemná rychlost a z toho plynoucí nemožnost pořizovat snímky, takže pozorování se omezila na „méně zajímavé“ (alespoň z pohledu nejširší veřejnosti) měření gravitačního pole měsíce a zjišťování informací o jeho vnitřní struktuře.

Německý kosmonaut Ulf Merbold kdysi o ruské lodi Sojuz prohlásil, že je „spolehlivá, robustní a létá dobře za každého počasí“ (pro úplnost: srovnával ji s automobilem Volkswagen Brouk). Totéž by se dalo říci o raketě Proton, která od obnovení letů po červencové havárii (viz blog 2. července 2013) uskutečnila již pět úspěšných misí. Zatím poslední minulý týden: Proton startoval do pravé ruské (či spíše kazašské) zimy...

Pátek 27. prosince 2013

Bývalý kandidát na kosmonauta Muchtar Rabatovič Ajmachanov (ve výcviku 2004 až 09) z Kazachstánu loni získal ruské občanství (snaha o jeho získání viz blog 1. prosince 2010). Brzy se má vrátit do aktivní přípravy k letu na ISS coby regulérní člen ruského oddílu kosmonautů.

Na webu NASA se objevily oficiální životopisy osmi kandidátů na kosmonauty z výběru 2013.

Čína oznámila, že zhruba čtyřicet metrů jižně od mateřské sondy Chang´e 3 hibernovala svého robota Yutu. Pokud vše proběhne podle plánu, měl by po lunární noci začít opět pracovat 12. ledna 2014.

Poslední letošní číslo Tajemství vesmíru obsahuje mé články „Evropský sen o raketoplánu žije“, „Saturn: Cassini stále překvapuje“ a „Když padají rakety…“

Pondělí 23. prosince 2013

„V novinových titulcích je jeden, který se ptá, zdali jste na Měsíci nepotkali krásnou dívku s velkým králíkem. Stará legenda praví, že krásná čínská dívka Chang´e zde žije už čtyři tisíce let. Zdá se, že byla vyhnána na Měsíc, protože svému manželovi ukradla lektvar nesmrtelnosti. Mohli byste se také porozhlédnout po jejím průvodci, velkém čínském králíkovi. Je snadné ho najít, protože vždy stojí na zadních ve stínu skořicovníku. Jeho jméno ale v novinách nebylo.“ - „Dobrá, poohlédneme se po té králičí dívce.“

Tento rozhovor proběhl v neděli 20. července 1969 a jeho aktéry byl spojař v Houstonu Ron Evans na straně jedné a astronaut Edwin Aldrin v lodi Apollo 11 u Měsíce na straně druhé. Aldrin se ještě tentýž den společně s Neilem Armstrongem stal prvním člověkem, který na Měsíci přistál. Dnes víme, že žádnou „králičí dívku“ (v originále „bunny girl“, což je označení slečen pózujících pro jeden časopis mající zajíčka ve znaku) tehdy na Měsíci potkat nemohli – přistála zde až 14. prosince 2013. Přesto jde – alespoň dle mého osobního názoru – o úžasnou souvislost s americkou výpravou Apollo 11 a aktuální čínskou misí Chang´e 3.

Radostné prožití nejkrásnějších svátků, úspěšný nástup do nového roku 2014, hodně zdraví, radosti a optimismu přejí

Tomáš, Katka, Marek a Michal Přibylovi

Pátek 20. prosince 2013

První závěry komise vyšetřující selhání čínské rakety CZ-4B s družicí CBERS-3 (viz blog 9. prosince 2013) hovoří o tom, že na vině byl nesprávný poměr paliva a okysličovadla v motoru třetího stupně. V důsledku toho se stupeň vypnul o zhruba deset sekund dříve, než měl: nebylo tak dosaženo oběžné rychlosti a vynášený náklad skončil na suborbitální dráze, na níž zanikl. Každopádně přesná příčina selhání (proč se palivo a okysličovadlo mísily v nesprávném poměru) zatím nebyla oznámena.

O kyslíko-vodíkovém raketovém motoru BE-3 (viz blog 3. prosince 2013), který vyvíjí společnost Blue Origin se objevily další informace. Test emulující let na suborbitální dráhu a následné přistání byl vyvrcholením devíti měsíců zkoušek, během nichž byl motor zažehnut 160krát (často až čtyřikrát denně) a kumulativně běžel 9100 sekund. Blue Origin v současnosti vyvíjí několik motorů: firma informovala jen o jednorázově použitelné verzi BE-3U (pro horní stupně nosných raket). V „horizontu několika let“ chce začít provozovat suborbitální lety a na rok 2018 plánuje první z několika testů své nové kosmické lodi. Zatím bez posádky a s pomocí rakety Atlas V (výrobce Lockheed Martin). Následně ale Blue Origin plánuje i vlastní raketu Space Vehicle. Inu, detailů moc není, ale na jinak tajnůstkářskou firmou to taky není úplně marné.

Mráz přichází z Kremlu - aneb o naší nebezpečné orientaci východním směrem se mluví už delší dobu. Situace je ale mnohem vážnější, než si vůbec lze představit: podle všeho existuje supertajný plán dokonce na „poruštění“ našich jmen. A podle všeho došlo k jeho neplánované iniciaci. Jak jinak si mám vysvětlit své „překřtění“ v pondělním pořadu České televize Horizont, kde jsem se bez jakéhokoliv vlastního přičinění stal Ivanem?

Čtvrtek 19. prosince 2013

ESA dnes vyslala do vesmíru raketou Sojuz z Francouzské Guayany svoji klíčovou misi: observatoř Gaia, která vlastně představuje obří fotoaparát. Jejím úkolem je bude měřit přesnou polohu jedné miliardy hvězd, čímž vznikne referenční model Mléčné dráhy (ale opravdu jen referenční, protože v ní je cca 400 miliard hvězd). Ten má mj. umožnit studovat dynamiku naší galaxie: odkud hvězdy jdou a kam kráčí. Kromě toho se Gaia zaměří na zkoumání exoplanet (planet u jiných hvězd) nebo vyhledávání asteroidů mezi Zemí a Sluncem, což je ze Země nebo jinými observatořemi špatně pozorovatelný sektor. Jen pro představu: tvůrci zařízení tvrdí, že má citlivost takovou, že by rozpoznalo předmět velikosti desetikoruny na Měsíci. – V pátek má kolem 13. hodiny středoevropského času zapnout Gaia svůj motor, který zvýší hodnotu apogea až k bodu L2; do jeho blízkosti bude navedena o týden později. Následovat budou čtyři měsíce zkoušek, potom se naplno rozjede plánovaná pětiletá nominální mise.

Společnost SeaLaunch, která zajišťuje starty stejnojmenných nosných raket, se stále potácí na hraně existence – a hluboko pod hladinou vyrovnaného účetnictví. Na příští rok plánuje jeden jediný start (s družicí Eutelsat 3B v dubnu), na rok 2015 starty tři, na další roky čtyři až pět misí. Jenže jde více o zbožná přání, než o seznámení s realitou: firma měla problémy už před lety, do toho vtrhla série dvou dramatických selhání (leden 2007 a únor 2013). Aneb přestože se Sea Launch ohání dlouholetými zkušenostmi a prověřeným hardwarem, pohled na statistiku je horší: ze 36 startů se tři skončily havárií a jeden částečným úspěchem. Takže anomálií končí každý devátý start. A to je na komerční nosič ve 21. století opravdu hodně.

Poslední letošní vydání měsíčníku Letectví+kosmonautika obsahuje moje články „Raketoplán Skylon“, „Astronaut Malcolm Scott Carpenter“ a „Poklady z vesmíru“ (odběry vzorků z kosmických těles).

Středa 18. prosince 2013

Softwarové domluvy nepomohly, ventil FCV v chladicím okruhu ISS nepracuje (viz blog 12. prosince 2013) a bude tedy nutné provést opravu přímo na místě. Američtí astronauti Richard Mastracchio a Michael Hopkins tak vystoupí třikrát po sobě (21., 23. a 25. prosince) z ISS a provedou výměnu celého čerpadla PM (Pump Module), protože ventil sám o sobě nahradit není možné. – Zároveň byl odložený start rakety Antares s první operační lodí Cygnus, a to na „ne dříve, než“ 13. ledna 2014.

Jen pro zajímavost: kromě tří výše uvedených výstupů se 27. prosince uskuteční ještě plánovaná vycházka z ruského segmentu ISS, kterou provedou Oleg Kotov a Sergej Rjazanskij. Posádku stanice tak čekají úctyhodné čtyři výstupy během sedmi dnů.

Americký astronaut Mark Kelly (Endeavour STS-108/2001, Discovery STS-121/2006, Discovery STS-124/2008 a Endeavour STS-134/2011) má novou práci: stal se ředitelem letový operací a posádek ve firmě World View Enterprises. Jedná se o firmu, která hodlá vysílat v „luxusní gondole“ zavěšené pod balónem do výšky desítek kilometrů turisty na vyhlídkové lety. Předpokládá zahájení provozu v roce 2016 a cenu jedné letenky (včetně dvouhodinového pobytu nad třiceti kilometry) 75 tisíc USD.

Jen pár desítek minut po sobotním přistání čínské sondy Chang´e 3 na Měsíci jsem o této události referoval v ČT24. – Mimochodem, v průběhu přistání bylo nachystáno přes 200 možných krizových scénářů, kdyby se něco pokazilo. Nakonec nemusel být použitý žádný z nich.

Úterý 17. prosince 2013

O jeden den byl kvůli problémům s chladicí smyčkou na ISS (kvůli rozhodnutí, zdali nebude potřeba realizovat opravářský výstup či výstupy nebo zdali nebude třeba poslat do vesmíru opravářské nástroje) odložený start první operační lodi Cygnus pojmenované C. Gordon Fullerton (viz blog 6. prosince 2013). Ten je nyní plánovaný na pátek 20. prosince ve 3:19 h středoevropského času. Pokud manažeři NASA přípravy z důvodu přetrvávajících problémů na ISS nezastaví, měla by loď i s nosnou raketou Antares putovat na vypouštěcí komplex ještě dnes.

Dle očekávání zamítl americký auditní, vyhodnocovací a vyšetřovací úřad GAO protest společnosti Blue Origin (ten mimochodem podpořily i firmy Lockheed Martin a Boeing, což jsou výrobci raket Atlas V a Delta IV) proti plánu pronajmout rampu 39A v Kennedyho kosmickém středisku firmě SpaceX (viz blog 13. září 2013). NASA a SpaceX tak mohou začít jednat o podmínkách pronájmu komplexu, z něhož startovaly všechny mise Apollo na Měsíc stejně jako většina raketoplánů (včetně historických první a poslední mise). SpaceX má zájem používat rampu 39A pro pilotované lety a pro starty meziplanetárních sond.

V sobotu se do vesmíru vydala opice a na Měsíci začal pobíhat králík (k tomu chyběl snad už jen let kobylky v podání SpaceX, který se očekává každým dnem). Aneb Írán vyslal již podruhé na suborbitální dráhu raketu s opicí (viz blog 11. prosince 2013) a čínská sonda Chang´e-3 zcela hladce přistála na Měsíci v oblasti Duhové zátoky. O několik hodin později uvolnila šestikolové robotické vozidlo Yutu (Nefritový králík, což byl věrný průvodce mýtické bohyně Chang´e), které následně začalo ukrajovat první metry své cesty na lunárním povrchu. Šlo o první měkké přistání na Měsíci po 37 letech – a velkou premiéru pro Čínu, která bývá často označována za „světovou kopírku číslo jedna“. Tentokrát ale nebylo od koho kopírovat, pro misi Chang´e-3 byla vyvinuta celá řada nových technologií.

Pátek 13. prosince 2013

Už zítra je „Den D“ pro čínskou lunární sondu Chang´e 3 – po 37 letech první přistání na Měsíci. V platnosti zatím zůstávají dříve oznámené časy, tzn. dosednutí na povrch mezi 16:22 a 16:35 středoevropského času.

Před dvaceti lety – v prosinci 1993 - zakoupil podnikatel Richard Garriott (syn amerického astronauta Owena Garriotta, který se v roce 2009 stal i jedním z „kosmických turistů“ díky letu na lodi Sojuz TMA-13) sovětské vozidlo Lunochod 2. Stalo se tak v dražbě pořádané aukční síní Sotheby´s (která tehdy „jednou provždy vyloučila jakoukoliv doručovací povinnost). Protože Lunochod bude bezesporu zmiňovaný v souvislosti s čínským přistáním na Měsíci, připravil jsem k tomuto programu malé ohlédnutí pro web Kosmonautix.cz

Stejně jako v loňském roce, tak i letos se rozhodla společnost SpaceX vrhnout na trh dávku nášivek svých dosud realizovaných letů: loni jich bylo devět (viz blog 28. prosince 2012), letos dvanáct. Sada je dokonce levnější, než loni a stojí toliko 20 dolarů. Až potud jde o pozitivní zprávy: sadu jsem si samozřejmě chtěl zakoupit, leč ouha – poštovné do České republiky (na výběr byla jen jediná možnost) vyšlo na 99,26 USD. Tedy pětinásobek ceny zboží...

Přesně před dvaceti lety se z první servisní mise k Hubbleovu kosmickému teleskopu vrátil raketoplán Endeavour. Což byl historicky první raketoplán, který jsem měl možnost vidět na vlastní oči (byť „jen“ na startovací rampě).

Čtvrtek 12. prosince 2013

Na Mezinárodní kosmické stanici došlo k vážnému problému: selhal jeden ze dvou chladicích okruhů. Problém je podle všeho spojený s ventilem FCV (Flow Control Valve), který reguluje teplotu chladícího média (čpavku) mísením jeho studené složky přicházející z radiátorů a teplé mimo radiátory. Ventil se dle dostupných zpráv neuzavřel, díky čemuž došlo k podchlazení smyčky na přednastavenou bezpečnostní hranici. K problému došlo na smyčce A, proto bylo veškeré chlazení „západního“ segmentu ISS převedeno na nezávislou smyčku B. Zatím není jasné, jak se situace bude řešit: chladicí smyčky každopádně patří do tzv. Big-14 (Velká čtrnáctka). Tedy do skupiny nejkritičtějších poruch, které vyžadují okamžité a neprodlené odstranění. Náhradní díly jsou na stanici k dispozici, jen by bylo nutné uskutečnit výstup do otevřeného prostoru. A v tom je problém, protože po červencové anomálii při výstupu kosmonauta Lucy Parmitana (viz blog 16. a 26. července 2013) jsou další vycházky v amerických skafandrech do odvolání pozastaveny. Příčinu problému Parmitanova skafandru se totiž dosud nepodařilo objasnit...

Společnost Arianespace potvrdila připravenost rakety Sojuz na vynesení observatoře ESA Gaia z kosmodromu Kourou 19. prosince 2013. Zároveň oznámila, že na příští rok plánuje vypustit odtud čtyři rakety Sojuz: s družicemi O3B (březen), Sentinel 1A (květen) a dvěma páry satelitů Galileo (červenec a října). Kromě mise s družicí Sentinel 1A jde ve všech případech o starty odložené z letošního roku.

V Kennedyho kosmickém středisku na Floridě se uskutečnil první volný let druhého prototypu lunární přistávací plošiny Morpheus (první prototyp byl zničený při havárii loni v srpnu – viz první snímek a blog 13. srpna 2012). Cílem programu je vyvinout plošinu pro dopravu univerzálních nákladů na Měsíc.

Středa 11. prosince 2013

Přesně před rokem, 11. prosince 2012, vynesla raketa Atlas V do vesmíru první exemplář vícenásobně použitelného raketoplánu amerického letectva X-37B. Na oběžné dráze krouží dodnes. Pro tento exemplář jde přitom už o druhý let; při prvním od dubna do prosince 2010 pracoval ve vesmíru 224 dní. Pro úplnost: roční mise není překvapením, protože sesterský stroj vykonal mezi březnem 2011 a červnem 2012 let v délce 469 dní.

Írán oznámil, že „během následujících deseti dnů“ uskuteční let výzkumné rakety se živými tvory do vesmíru. Mise do výšky 120 km (takže půjde o toliko suborbitální let) by se měla (opět – viz blog 28. ledna 2013) zúčastnit opice. Zpráva byla oznámena 9. prosince – takže start by se měl uskutečnit do (plus mínus) 19. prosince. Včera pak agentura ITAR-TASS oznámila, že ke startu dojde příští týden. Průsečík obou termínu je pondělí 16. až čtvrtek 19. prosince. Což ale v konečném důsledku nemusí nic znamenat.

Ruský kosmonaut Alexandr Samokutajev (veterán z letu Sojuz TMA-21/2011) je frajer: připravuje se na let Sojuz TMA-14M (start 30. září 2014), přitom si našel čas na odepsání na žádosti o podpis – a ještě zaběhl na svým kolegou z prvního letu Andrejem Borisenkem, aby se na fotky taky zvěčnil.

Úterý 10. prosince 2013

Mise kosmonautky ESA Samanthy Cristoforetti má své jméno: její půlroční pobyt na ISS (od 1. prosince 2014 do 16. května 2015, Sojuz TMA-15M) ponese název Futura (ono by se zase tak moc nestalo, kdyby se tam přidala ještě dvě písmenka – „ma“). Nemá ovšem logo, na které je vypsána veřejná soutěž: propozice jsou (bohužel toliko v italštině) na webu ASI, uzávěrka pro podání návrhů je 30. prosince 2013. Pokud se někdo rozhodne zapojit, držím palce!

Neustále odkládané vyvedení ruského modulu Nauka na oběžnou dráhu (a potažmo k ISS) má nový termín: ne dříve, než listopad 2015. Zatím posledním termínem bylo září 2015 (viz blog 22. října 2013). Takže za dva měsíce skluz v termínu startu o dva měsíce.

Jako „kometa století“ byla označována vlasatice ISON (alias C/2012 S1): už při svém objevu byla netypicky jasná a kdekdo doufal, že po nejbližším průletu u Slunce bude zároveň krásně viditelná i z našich zeměpisných končin. Nestalo se tak a kometa průlet u Slunce nepřežila. – Krátce přiblížením ke Slunci jsem o tomto neobvyklém jevu, kometách obecně a především jejich průzkumu měl živý telefonát na ČT24.

Pondělí 9. prosince 2013

Čínská sonda Chang´e-3 bezpečně dorazila na lunární oběžnou dráhu. Nejlidnatější země světa zároveň oznámila, že o přistání na Měsíci se automat pokusí v sobotu 14. prosince 2013: k dosednutí na povrch má dojít mezi 16:22 a 16:35 středoevropského času. Ještě tentýž den mezi 21:38 a 23:21 h má vysadit vozidlo Yutu.

Takto si Čína svůj pokus o dvoustý národní start do vesmíru nepředstavovala: brazilský Národní institut pro výzkum vesmíru INPE sice nejprve vydal tiskovou zprávu o úspěšném vynesení společné družice pro dálkový průzkum Země CBERS-3, ale ta byla později dementována s tím, že došlo k selhání nosiče CZ-4B. V tuto chvíli je k dispozici jen minimum informací: družice podle všeho v kosmickém prostoru chvíli pracovala, ale záhy vstoupila do hustých vrstev atmosféry. Zřejmě tak dosáhla jen suborbitální oběžné dráhy. Každopádně jde o první selhání čínské nosné rakety od srpna 2011; došlo k němu po sérii 41 úspěšných kosmických startů různých rodin nosičů CZ (a jednom nosiči Kuaizhou).

Do třetice Čína: před několika dny (viz blog 4. prosince 2013) zde byly fotografie budovaných startovacích ramp na novém kosmodromu Wenčong. Dnes se podívejme na dvojici montážních hal, které jsou v blízkosti ramp dokončovány.

Pátek 6. prosince 2013

Administrátor NASA Charles Bolden prohlásil před vědeckým výborem NAC (NASA Advisory Committee) při Kongresu USA, že „jsme přestali přemýšlet o vlajkových misích, protože nemají podporu v rozpočtu“. Jako vlajkové mise jsou označované projekty s rozpočtem výrazně převyšujícím jednu miliardu dolarů: dnes jde například o sondu Cassini u Saturnu nebo robot Curiosity na Marsu. Čili opravdu velké a vědecky i technicky významné projekty – ale s odpovídající technologickou i rozpočtovou náročností. Bolden pak hovořil o tom, že se NASA přeorientuje na menší, levnější a častější mise: mj. i proto, aby uspokojila širší vědeckou komunitu, která má mnoho a často protichůdných požadavků. – No, nevím: agentura, která je schopná připravovat astronomický teleskop za téměř devět miliard dolarů (James Webb Space Telescope – 8,8 mld. USD – plán startu 2018) spíš bude mít problém jinde, než v nedostatku financí. Aneb tento jeden projekt spolehlivě „vysál“ peníze z mnoha dalších možných misí.

Společnost Orbital Sciences Corp. upřesnila datum startu třetí rakety Antares s první operační lodí Cygnus na 18. prosince 2013. S tím, že k zachycení lodi a jejímu připojení k ISS má dojít o tři dny později. – Zároveň se objevila nepotvrzená informace, že by se loď měla jmenovat C. Gordon Fullerton: po dvojnásobném astronautovi, který letos zemřel (viz blog 22. srpna 2013 a který pro firmu Orbital Sciences Corp. pilotoval letoun B-52, z něhož byla vypouštěna kosmická raketa Pegasus. Tak uvidíme.

A ještě jednou směska podpisů „ulovených“ v Kolíně nad Rýnem na kongresu ASE (viz blog 5. prosince 2013). Všechny tři snímky vznikly na jiných akcích, v Německu byly jen „ozdobeny“ podpisy nejstarších aktérů: na prvním je Karol Bobko (podpis Johna Fabiana – snad zatím – chybí; kongres ASE v Praze v roce 2009), na druhém Dumitru Prunariu z Rumunska (setkání v červnu 2013 ve Vídni, viz blog 14. června 2013) a na třetí Viktor Savinych v Brně (září 2010).

Čtvrtek 5. prosince 2013

Japonská kosmická agentura JAXA oznámila, že její astronaut Takuya Onishi se zúčastní svého prvního letu do vesmíru v lodi Sojuz TMA-20M. Bude členem 48. a 49. základní posádky ISS: odstartuje v březnu 2016, přistane v září téhož roku. Onishi je druhým ze tří japonských kosmonautů z výběru 2009, který se dočkal letové nominace. Před ním byl do 44. a 45. základní posádky ISS jmenován Kimiya Yui – posledním čekatelem je Norishige Kanai.

Americký astronaut Alfred Worden (Apollo-15/1971) oznámil, že založil firmu Still The Right Stuff: ta se má zaměřovat na výrobu „autentických replik“ (což je děsné spojení a zní mi jako „originálních kopií“) historických kosmických artefaktů. V prvé řadě se zaměří na součásti oděvu amerických astronautů z éry Apollo: prvním produktem je modrá letecká bunda. Její podoba má být maximálně věrná včetně stylu šití – jen některé původní materiály již nejsou dostupné, a tak musely být nahrazeny. Cena jedné „autentické repliky“ se v daném případě pohybuje kolem 750 USD (cca 15 tisíc Kč).

Dnes „pouliční směska“ fotografií (a podpisů) z „kongresu kosmonautů“ ASE v Kolíně nad Rýnem (červenec 2013). V první řadě je americký astronaut Roger Crouch (fotografováno, vyvoláno a podepsáno přímo v Kolíně nad Rýnem) a jeho japonská kolegyně Čiaki Mukaiová (setkání loni v Berlíně – viz blog 4. května 2012). Ve druhé řadě Vladimír Remek (ze setkání v Brně – viz blog 8. února 2010), americký astronaut Kennet Reightler (když jsme k němu pořád nešli pro podpis – zkuste si taky „obsloužit“ osmdesát kosmonautů! – tak nám sám jeden přinesl) a Alexandr Alexandrov z Bulharska (opět – vyfoceno, vyrobeno a podepsáno přímo na místě).

Středa 4. prosince 2013

Firma SpaceX překročila vlastní stín a dokázala poslat raketu Falcon 9 v1.1 – potažmo jí vynášený náklad, telekomunikační družici SES-8 - na dráhu, kam se dosud žádný její nosič nevydal (a o jejíž dosažení se v minulosti několikrát v rámci zkoušek pokusila). Satelit byl dopravený na plánovanou dráhu s hodnotou perigea 295 a apogea 80 tisíc km, přičemž v následujících týdnech provede pětici zážehů vlastních motorů, aby mohl zakotvit na geostacionární oběžné dráze. – Pro společnost SpaceX jde o velký úspěch a jak sama zdůrazňuje v tiskové zprávě, šlo zároveň o druhý ze tří kvalifikačních startů, jejichž úspěšné absolvování umožní raketě Falcon 9 v1.1 ucházet se o zakázky na vypouštění družic pro „zajištění národní bezpečnosti“.

Ruská kosmická loď Progress M-21M úspěšně odstartovala v pondělí 25. listopadu a o dva dny později úspěšně otestovala přiblížení k ISS s pomocí nového systému Kurs-NA na vzdálenost zhruba 60 metrů. Když ale v pátek 29. listopadu došlo k lámání chleba a nový systém měl loď dovést až na ISS, tato se ve vzdálenosti nějakých šedesát metrů zastavil. Jak vysvětlil prezident konstrukční kanceláře Eněrgija Vitalij Lopota, došlo k „nesouladu mezi očekávanými a naměřenými parametry“. Progress M-21M přešel do vyčkávacího režimu: aby nebylo plýtváno palivem (na odlet a opětovný přílet), převzal velitel stanice Oleg Kotov řízení lodi a s pomocí manuálního „dálkového ovládání“ ji zakotvil u zadního uzlu modulu Zvezda. (Osobně si myslím, že zkouška nedopadla úplně uspokojivě a že systém Kurs-NA bude při odletu Progressu M-21M odzkoušen znovu: loď se po odletu pokusí jen s jeho pomocí vrátit ke stanici.)

Díky úspěšnému startu sondy Chang´e 3 a jejímu plánovému výsadku na Měsíc je na pořadu dne budoucí směrování kosmonautiky v nejlidnatější zemi světa: jejím základním stavebním kamenem se má stát kosmodrom Wenčong na ostrově Hainan. Odtud by snad již v příštím roce měla odstartovat raketa CZ-6 a o rok později CZ-7: v roce 2016 se pak připravuje premiéra „stavebnicové“ CZ-5, která má posloužit k vynášení (až 25 t) velkých meziplanetárních sond, modulů kosmické stanice nebo rozměrných družic. Na fotografiích je průběh výstavby dvou jejích vypouštěcích ramp.

Úterý 3. prosince 2013

Společnost Blue Origin (vlastněná zakladatelem Amazonu Jeffem Bezosem) úspěšně otestovala kyslíko-vodíkový motor BE-3: ten během zkoušky simuloval suborbitální let, kdy se zažehl na 145 sekund na plný výkon (tah 490 kN), následně si dal několik minut oddych a pak se znovu zapálil na jednu minutu (tah 110 kN). Tím napodoboval motorické přistání. Jde o první kyslíko-vodíkový motor vyvinutý v USA od RS-68 v devadesátých letech pro raketu Delta IV. BE-3 je určený k vícenásobnému použití jednak na suborbitálních a jednak na orbitálních nosičích.

V posledních únorových dnech příštího roku plánují ESA (přesněji ředitelství vědeckého a robotického průzkumu při této agentuře) a Čínská akademie věd společný třídenní workshop, jehož cílem je hledat a identifikovat příležitosti pro společnou vědeckou kosmickou misi. Tak uvidíme, čím nás tito partneři překvapí...

Kandidát na astronauta Jack Fischer (dvacátý výběr NASA z roku 2009) vyřizoval poštu: podepsal zaslané materiály, přidal litografii NASA a navíc osobní dopis (ten byl osobní nejen oslovením – mimochodem včetně správné diakritiky, klobouk dolů - ale i tím, že Fischer v něm reagoval na obsah zaslané žádosti). Inu, raději pozdě, než nikdy (jak praví jedno francouzské přísloví).

Pondělí 2. prosince 2013

Malá rekapitulace historického kosmického víkendu (viz blog 29. listopadu 2013): indická sonda Mangalyaan 1 (alias MOM, Mars Orbiter Mission) je po perfektním motorickém manévru na cestě k Marsu, k němuž dorazí 24. září 2014. Stejně tak převedla čítankový start čínská raketa CZ-3B a i sonda Chang´e-3 je na cestě ke svému cíli, k Měsíci. Šestého prosince má vstoupit na jeho oběžnou dráhu a nejspíše 14. se pokusit o první lunární přistání po 37 letech! – Zatím na zemi zůstává sedmá raketa Falcon 9, protože pozemní personál si vzal čas na odstranění všech problémů (mj. preventivní výměna jednoho turbočerpadla) a důkladnou revizi do zítřka, na kdy byl ohlášený další pokus o start.

Bývalý kosmonaut Alexandr Lazutkin (veterán z letu Sojuz TM-25/1997, následně se připravoval coby náhradník čtrnácté základní posádky na ISS, ale v době výcviku jej postihl mikroinfarkt a musel na další létání do vesmíru zapomenout) se stal ředitelem Památečního muzea kosmonautiky v Moskvě.

Japonský kosmonaut Norishige Kanai (výběr 2009) se rozhodl zkrátit si čekání nominaci na kosmický (vý)let vyřizováním pošty – a tak jedna obálka od něj dorazila i do mého poštovního kastlíku...

TOPlist