Ing. Tomáš PŘIBYL: blog (nejen) o kosmonautice

E-mail: tp.pribyl@seznam.cz; poštovní kontakt: Teyschlova 23, Brno 63500, Czech Republic; GSM 728769966. Skype status

Pátek 29. listopadu 2013

Nejdříve v sobotu 30. listopadu se uskuteční premiérový start rakety Falcon-9 v1.1 z mysu Canaveral: nosič se nepodařilo vypustit ani v noci na dnešek. Odpočítávání nejprve vypadalo nadějně a dospělo až k času T mínus tři sekundy, kdy dochází k zážehu devíti motorů Merlin 1D prvního stupně (v čase nula raketa startuje). Jenže řídicí počítač zaregistroval, že dva z nich nenabíhaly na potřebný výkon dostatečně rychle, a tak vydal příkaz k přerušení operací. Odpočítávání se pak znovu rozběhlo, ale šedesát sekund před startem jej bylo rozhodnuto přerušit kvůli nutnosti provést dodatečnou revizi obou neposlušných motorů. Z rakety byly vypuštěny pohonné látky a následně byla sklopena do horizontální polohy, v níž má dojít k boroskopické inspekci obou motorů. V závislosti na jejím výsledku pak bude stanovené nové datum startu.

O víkendu nás čekají dvě supervýznamné kosmické události pro dvě nejlidnatější země světa. Nejprve má v sobotu ve 20:19 h uskutečnit zážeh svých motorů indická sonda Mangalyaan: manévr ji má vyslat na cestu k Marsu (k němu dorazí v září 2014). V neděli v 19:00 h se pak uskuteční start čínské rakety CZ-3B s lunární sondou Chang´e-3: ta má 6. prosince dorazit na dráhu kolem Měsíce a 16. se pokusit o přistání na jeho povrchu. Bude to první měkké přistání lidmi vyrobeného tělesa po 37 letech (!) a na naši přirozenou družici při něm bude dopravena jak statická platforma, tak mobilní robot Yutu (soutěž o pojmenování viz blog 31. října 2013).

Na blogu 15. listopadu 2013 jsem informoval o detailech chystané stálé čínské orbitální stanice CSS (China Space Station). Nyní je doplňuji o několik kreseb, které nejlidnatější země světa v této souvislosti zveřejnila.

Čtvrtek 28. listopadu 2013

Roskosmos (konečně...) oficiálně informoval NASA a ostatní partnery projektu, ať nepočítají s rozšířením Mezinárodní kosmické stanice o modul Nauka v roce 2014. Což mj. znamená, že ruští kosmonauti budou muset dále využívat některých služeb „amerického“ segmentu ISS – a za tyto služby bude poskytována úhrada ve formě barteru. Nové datum startu modulu Nauka prozatím nebylo (raději...) stanoveno.

Neustálé odklady ve vypuštění modulu Nauka ostře kritizoval už minulý měsíc ředitel Hvězdného městečka a šestinásobný kosmonaut Sergej Krikaljov. „V době příletu modulu potřebuji mít na stanici co nejsilnější a nejzkušenější tým,“ uvedl. Bude totiž potřeba mj. uskutečnit několik výstupů do otevřeného prostoru, v jejichž rámci bude modul oživený. Krikaljov vysloveně uvedl, že třeba Jelena Serová (připravuje se na misi od září 2014 do března 2015) na kosmický výstup nemá potřebnou kvalifikaci a že by ji v případě příletu Nauky v době jejího letu neváhal nahradit. Dále uvedl, že kvůli Nauce dostalo přednost několik zkušenějších kosmonautů před mladšími kandidáty: hrálo to faktor např. při výběru Gennadije Padalky k pátému letu (náhradník za původně jmenovaného Jurije Lončakova) v roce 2015. A podle původního plánu z loňského roku měl Nauku „odbavit“ stávající člen posádky Oleg Kotov (tří mise). – Oleg Kotov Nauku nakonec možná oživovat bude. Ale až při čtvrté misi. Nebo páté...

Raketoplán Independence (dříve Explorer) v Johnsonově kosmickém středisku (dříve v Kennedyho kosmickém středisku) se stal cílem vandalů, kteří na něj nastříkali graffiti s rasistickým a politickým podtextem. K události došlo v noci z úterý na středu místního času, ale během několika hodin byla replika raketoplánu (do dvou let má být umístěna na hřbet letounu Boeing 747SCA – viz např. blog 3. května 2013) uvedena do původního stavu.

Středa 27. listopadu 2013

Kancelář CRO (Congressional Budget Office) při Kongresu USA přišla s návrhem, kterak ušetřit v letech 2015 až 23 plných 73 miliard dolarů. To jsou zhruba čtyři kompletní roční rozpočty NASA, tedy polovina financí v daném období. K úspoře by mělo dojít zrušením amerických pilotovaných letů: šlo by o programy ISS, CRS (Cygnus, Dragon), komerční pilotované lodi (zatím CST-100, DragonRider a Dream Chaser), superrakety SLS a pilotované lodi Orion. – Pro úplnost dodáváme, že CRO přišla v rámci snahy najít v rozpočtu USA úspory s celkem 103 (!) různými „politicky diskutabilními“ návrhy. Mezi nimi je například výrazná redukce počtu federálních zaměstnanců, ukončení dotací pro železnice, zrušení programu letounu JSF (Joint Strike Fighter) nebo výrazná redukce počtu nukleárních ponorek s balistickými raketami.

V noci z úterý na středu místního času došlo v McGregor Test Facility v Texasu (naše návštěva viz blog 23. června 2010), kde testuje svůj letový hardware společnost SpaceX, k dvojici explozí. Na místo okamžitě vyrazily záchranné vozy a policie promptně oblast uzavřela (evidentně jde o nacvičený postup a s možností nehody se počítá). Následně se ukázalo, že se roztrhly dvě nádrže s dusíkem, u nichž z neznámého důvodu došlo k přetlakování. Nikdo nebyl zraněn, k žádným dalším škodám na majetku nedošlo. Incident se vyšetřuje.

Dvě aktuální fotografie posádek Mezinárodní kosmické stanice: vlevo 38. základní (aktuálně probíhající), vpravo 39. základní (formálně začne 12. března 2014 odletem lodi Sojuz TMA-10M, přičemž na plný počet šest osob se rozroste po příletu lodi Sojuz TMA-12M 25. března 2014).

Úterý 26. listopadu 2013

Třikrát ze tří různých příčin bylo dnes v noci zastaveno odpočítávání ke startu rakety Falcon 9 v1.1 – až bylo nakonec odloženo na noc ze čtvrtka na pátek. Nejprve bylo odpočítávání přerušeno v čase T mínus třináct minut poté, co se objevila neočekávaná hodnota na blíže nespecifikovaném kyslíkovém ventilu prvního stupně. Následně se odpočítávání rozběhlo, aby bylo zastaveno v čase T mínus šest minut, kdy jej přerušil časovací mechanismus startu. I tentokrát se odpočítávání rozběhlo, ale v čase T mínus 3 minuty 41 sekund bylo pro problémy s tlakováním prvního stupně kapalným kyslíkem zastaveno definitivně. Další pokus o start byl oznámený na noc ze čtvrtka na pátek.

Raketa Rockot s horním stupněm Briz-KM splnila v pátek svůj úkol a dopravila na správnou dráhu trojici družic ESA Swarm. Jenže poté měl být již nepotřebný Briz-KM odeslaný na nižší dráhu, odkud by měl záhy vstoupit do hustých vrstev atmosféry. Podle neúplných údajů (některé informace se totiž rozcházejí nebo je není možné získat) ale nefungoval stoprocentně a druhý zážeh v plánované délce 3 minuty 18 sekund skončil po 52 sekundách. Pro představu: družice Swarm byly vyložené na dráze 490x501 km. Briz-KM směřoval na dráhu 429x473 km. Podle prvních zpráv ale skončil na dráze 461x472 km, podle upřesněných měření na dráze 458x491 km (s možnou odchylkou 5 km). – Zatím není jasné, co bylo důvodem nedosažení plánované dráhy horního stupně. Pokud ale skutečně nefungoval dle plánu po celou dobu mise (znovu: na vypuštění satelitů to nemělo v daném případě nejmenší vliv), jde o situaci minimálně k zamyšlení. Reputace i statistika úspěšnosti Briz, která je už tak velmi špatná, se totiž rozhodně nezlepšila.

Do rukou se mi dostal zajímavý počin: jednoduchý létající model kosmoplánu Buran (opravdu velmi jednoduchý: vlastní model je na jednu stranu A4, návod pak na dvojnásobek – k tomu několik drobných dílků jako závaží apod. v plastovém sáčku), který má jako výrobce uvedeno Sdružení zdravotně postižených Restart. Zajímavé, pěkné – a užitečné.

Pondělí 25. listopadu 2013

ESA oznámila, že o půl roku odkládá předběžnou revizi návrhu servisního modulu pro budoucí pilotovanou loď Orion. Podle původních předpokladů se měla revize uskutečnit v listopadu 2013, nově bude v květnu 2014. ESA zdůvodňuje odklad nutností udělat dodatečné analýzy a přijmout „správná rozhodnutí ve správný čas“. Zdali bude mít odklad nějaký vliv (případně jaký) na premiérový let Orionu, není v tuto chvíli zřejmé. – Už když byla ESA přibírána jako partner do projektu, upozorňoval americký průmyslový sektor, že se jedná o termínech, které se nedají dodržet. Například proto, že bude potřeba více času na integraci (prostě na testy souladu amerických a evropských systémů). Jenže vzhledem k rozpočtovým omezením moc možností na výběr nebylo...

Důvodem neúspěšného (nepotřebného, toliko testovacího) restartu druhého stupně rakety Falcon 9 v1.1 po startu z kosmodromu Vandenberg v září 2013 bylo zamrznutí přívodu zážehové směsi TEA-TEB do spalovací komory. Zamrznutí má na svědomí „delší působení [zbytkového] kapalného kyslíku“: při pozemních testech se neprojevilo, protože neprobíhaly ve vakuu a okolní vzduch motor a vzduch v něm před restartem vždy ohřál. Společnost SpaceX tvrdí, že problém vyřešila instalací dodatečné izolace a úpravou přívodu zážehové směsi tak, aby se do něj nemohl kapalný kyslík v jakékoliv podobě dostat. - Zdali to bude stačit, uvidíme možná už dnes. Ve 23:37 h totiž startuje Falcon 9 v1.1 na první skutečně komerční misi: s telekomunikační družicí SES-8 (poprvé v historii SpaceX) na dráhu přechodovou ke stacionární.

Na prvním obrázku je emblém chystaného letu rakety Falcon 9 v1.1 s komerčním satelitem SES-8, na druhém pak emblém kosmické vycházky, během níž si počátkem měsíce kosmonauti Kotov a Rjazanskij předali olympijskou pochodeň. Na třetím pak neoficiální emblém Expedice 37,5 (ač „neoficiální“, zaznělo toto označení i na NASA TV): tedy doby, kdy se na ISS potkaly (podruhé v historii této stanice) tři posádky lodí Sojuz. Jinak formálně to byla samozřejmě Expedice 37 (byť s větším počtem členů posádky), která skončila odletem lodi Sojuz TMA-09M.

Pátek 22. listopadu 2013

Raketa Falcon 9 v1.1 včera uskutečnila na mysu Canaveral testovací zážeh devíti motorů Merlin 1D prvního stupně: zkouška byla hodnocena jako úspěšná. Nešlo jen o rutinní test, ale prověrku přestavěné startovací rampy SLC-40, která byla dosud použita jen k letům s raketou Falcon 9 v1.0 – nyní ji čeká premiéra s nosičem výrazně větším. O víkendu proběhne zhodnocení připravenosti rakety i nákladu (družice SES-8) na start. Zatím vše směřuje k vypuštění nosiče v pondělí 25. listopadu ve 23:37 h středoevropského času (startovací okno se uzavírá v úterý 43 minut po půlnoci).

Před námi je „kosmický víkend“ – tradiční setkání příznivců kosmické a raketové techniky na hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Na tento „kosmický víkend“ ovšem naváže „kosmický týden“, kdy nás čeká výše zmiňovaný start rakety Falcon 9 (poprvé vynáší náklad na dráhu přechodovou ke stacionární), dále odlet první indické sondy Mangalyaan od Země k Marsu a start čínského automatu Chang´e-3, který má na Měsíc dopravit šestikolové automatické vozidlo (k oběma událostem má dojít 1. prosince). A k událostem příštího týdne jistě můžeme přidat i start ruské zásobovací lodi Progress M-21M, která odstartuje 25. listopadu, o dva dny později se zkušebně přiblíží k ISS za pomocí navigačního systému Kurs-NA a až 29. listopadu se ke stanici pevně připojí.

Listopadové vydání Tajemství vesmíru přináší mé články „Po Drakovi přiletěla i Labuť“ a „Deep Impact: zaměřeno na kometu“.

Čtvrtek 21. listopadu 2013

Společnost Arianespace si objednala sérii deseti raket Vega, které budou používané od konce roku 2015 do konce roku 2018 (tzn. s roční frekvencí tří až čtyř letů). Dosud byla vyrobena jedna kvalifikační raketa Vega (absolvovala úspěšnou premiéru v únoru 2012) a objednáno dalších pět kusů (první z nich letěl v květnu letošního roku).

Společnost ULA (United Launch Alliance), která zajišťuje provoz raket Atlas V (Lockheed Martin) a Delta IV (Boeing) je v závěrečné fázi vyjednávání s americkým letectvem o dodávce 50 raket (přesněji pevné dodávce 36 raket a opci na 14 dalších). Ty by měly pokrýt potřeby amerických vojenských sil a zpravodajských služeb na pět let dopředu. Vzhledem k tomu, že dosud Spojené státy platily za dopravní služby firmě ULA kolem dvou miliard USD ročně, dá se předpokládat, že se hodnota kontraktu bude pohybovat kolem deseti miliard dolarů.

Geraldine Sloan „Jerri“ Truhillová byla jednou ze třinácti pilotek, které počátkem šedesátých let vytvořily skupinu přezdívanou Mercury 13 alias FLAT (Fellow Lady Astronaut Trainees). Jejím cílem bylo při různých testech dokázat, že se ženy plně vyrovnají mužům - a že tedy při výběru do oddílu astronautů pro program Mercury byly diskriminované neprávem. Tato skupina neměla vůbec nic společného s NASA či jakýmkoliv oficiálním výběrem, nicméně vešla do historie jako pokus žen o zrovnoprávnění s muži. Jednou z nejschopnějších členek skupiny byla právě Truhillová, o které v roce 2008 vznikl dokument Měla letět na Měsíc (She Should Have gone To The Moon). – V úterý Jerri Truhillová prohrála ve věku 86 let dlouhou bitvu s těžkou nemocí.

Středa 20. listopadu 2013

NASA se rozhodla ukončit vývoj modernizovaného plutoniového radioizotopového generátoru (RTG) nazvaného ASRG (Advanced Stirling Radioisotope Generator). Ten měl využívat jediný kilogram pracovní látky (plutonium 238): pro srovnání robot Curiosity na Marsu nese 4,8 kg, sondy New Horizons 10,9 kg a Cassini 33 kg. ASRG měl umožnit významné rozšíření možností sond z kategorie Discovery („rychleji, lépe, levněji“); počítaly s ním například zvažovaná plovoucí sonda na měsíc Titan TiME nebo mobilní robot pro pohyb na povrchu komety Wirtanen Comet Hopper. NASA oficiálně zdůvodnila zastavení vývoje jednak dostatečnými zásobami plutonia pro klasické RTG („V našich skladech máme více plutonia, než jsme čekali. A to tolik, že ho ani nevyužijeme,“ uvedl tento týden vědecký šéf NASA John Grunsfeld. Srovnejte: „Po startu sondy Curiosity budeme téměř bez plutonia.“ Řekl v roce 2008 tehdejší administrátor NASA Michael Griffin.) a jednak rozpočtovými důvody.

Rekordní náklad 29 různých družic vynesla dnes v noci do vesmíru americká raketa Minotaur 1. Pravda, hlavním nákladem byl satelit STPSat 3 o hmotnosti 180 kg a zbývajících 28 zařízení představovalo zařízení z kategorie CubeSat, tedy o typickém objemu jednoho decimetru krychlového (či jeho dvoj- nebo trojnásobku) a hmotnosti kolem jednoho kilogramu. Ale z hlediska kupeckých počtů je to jedno: kus jako kus. – Nově ustanovený rekord ovšem bude mít jepičí život, protože už zítra startuje do vesmíru ruská raketa Dněpr, která ponese 33 různých družic.

Několik emblémů k současným i blízkým kosmickým misím: první je emblém právě dnes vypuštěné rakety Minotaur 1 s rekordním balíkem družic, druhý mise lodi Sojuz TMA-12M (plánovaný start 26. března 2014) a třetí poslední let evropského „kosmického náklaďáku“ ATV-5 Georges Lemaître (vypuštění 17. června 2014).

Úterý 19. listopadu 2013

Robot Curiosity hlásí z Marsu další problémy. V sobotu 16. listopadu musel přerušit svoji plánovanou jízdu kvůli zablokování jednoho ze šesti kol. Následně se přidaly i blíže neupřesněné problémy s elektroinstalací (není jasné, zdali souvisí se zablokováním kola nebo jsou na něm zcela nezávislé). Každopádně na dnešní den došlo k omezení plánovanému programu a činnost Curiosity se zaměří na získání inženýrských dat o svém stavu.

Firma Lockheed Martin oznámila propuštění 4000 zaměstnanců – výrazná část z nich přitom přijde o práci v divizi Space Systems (Kosmické systémy). Po této redukci bude mít firma 112 tisíc zaměstnanců: přitom ještě v roce 2008 jich měla 146 tisíc. Hlavním důvodem propouštění je snižování státních zakázek v letecko-kosmickém sektoru, které se za posledních pět let propadly o 17 procent.

Na kongresu ASE v Kolíně nad Rýnem jsme se potkali i se „starým dobrým známým“, kterým je první čínský kosmonaut Yang Liwei (veterán z letu Shenzhou-5/2003). Protože nešlo o naše první setkání, předložili jsme mu k podpisu fotografie z kongresu ASE 2009 v Praze a ze setkání ve Vídni v roce 2012.

Pondělí 18. listopadu 2013

Z mysu Canaveral dnes úspěšně odstartovala raketa Atlas V, která do vesmíru dopravila sondu MAVEN. Ta má suchou hmotnost 809 kg, z toho 65 kg připadá na osmero vědeckých přístrojů (krom toho při startu nese 1645 kg paliva). Devátou aparaturou na palubě je zařízení pro retranslaci komunikace z povrchových sond (aktuálně na Marsu pracují mobilní roboti Opportunity a Curiosity). Cena mise MAVEN je 671 mil. dolarů: je v tom započítán vývoj, výroba, testování, příprava, nosná raketa plus startovní operace (tyto dvě položky 187 mil. USD), řízení letu a práce včetně zpracování dat během nominální mise (jeden pozemský rok). K cíli dorazí 22. září 2014.

Jižní Korea oznámila, že kolem roku 2020 vyšle k Měsíci automatickou družici a o dva roky později se pokusí vysadit na jeho povrch mobilního robota. Hodlá k tomu použít nově vyvíjenou raketu KSLV-2 (třístupňový nosič bude na rozdíl od třikrát použité dvoustupňové KSLV-1 kompletně vyrobený v Jižní Koreji). Dosavadní plány přitom hovořily o průzkumné družici v roce 2025, o případném výsadku na povrch se vůbec nezmiňovaly.

Listopadové vydání Letectví + kosmonautiky obsahuje mé články „Komerční kosmonautika na plný plyn“ (informace především o projektu Cygnus, ale také Grasshopper, Falcon 9 v1.1, Dragon Rider nebo Dream Chaser), „Švýcarský miniraketoplán“ (projekt miniraketoplánu SOAR), „Rusko uvažuje o kosmické stanici“ (projekt OPSEK) a „Čína míří na Měsíc“ (před startem přistávací sondy Chang´e-3).

Pátek 15. listopadu 2013

Čína oznámila detaily o podobě a provozu své chystané stálé orbitální stanice CSS (China Space Station). Její základní modul má odstartovat v roce 2018 (dosud se vždy uvádělo 2020), následovat má dvojice výzkumných modulů (2020 a 22). Každý bude mít hmotnost přibližně dvacet tun. Stanice bude na dráze se sklonem 42 stupňů k rovníku. Sluneční baterie budou dodávat 12 kW. Na palubě bude skleník, ubikace pro experimentální zvířata, tři tavící pece (jedna s možností dosáhnout teplotu až 2200 stupňů Celsia) a uvažuje se také o komoře pro studium plamene o rozměru 40 krát 60 cm. Stanice má pracovat v letech 2022 až 32 a ČLR ji prezentovala jako „mezinárodní příležitost po ukončení provozu ISS“. Už také bylo vybráno více než 200 pokusů, které by se na její palubě měly uskutečnit.

Datum startu první rakety Falcon 9 v1.1 z mysu Canaveral bylo stanovené na 25. listopadu 2013 (dosud o tři dny dříve – viz blog 25. října 2013). Do vesmíru má dopravit družici SES-8. Firma SpaceX by pak ráda před koncem roku stihla ještě jeden let, a to se satelitem Thaicom 6. Ten má plánované datum vzletu 20. prosince. – Když už jsme u termínů: o jeden den byl odložený start první operační lodi Cygnus na raketě Antares. Aktuálně se s ním počítá 16. prosince.

V souvislosti s „vládní odstávkou“ v USA jsem se objevil v pořadu České televize Online, kde jsem hovořil (nejen) o internetových zdrojích v kosmonautice. (Tak označení „bloger, pedagog“ jsem u svého jména viděl poprvé. Co všechno se člověk v televizi nedozví...)

Čtvrtek 14. listopadu 2013

Na ruském kosmodromu Pleseck minulý týden zahynuli major Alexandr Mjakšin a major Michail Barsukov a tři další techničtí pracovníci byli těžce zraněni, když zachraňovali jiného vojáka, který se v železniční cisterně nadýchal jedovatých výparů oxidu dusičitého. Detaily ruské Ministerstvo obrany neuvedlo; sdělilo jen, že voják porušil bezpečnostní předpisy. Trojice zraněných je mimo ohrožení života.

Prosincový start rakety Ariane 5 se odkládá – nejspíše na leden. Důvodem je skutečnost, že jedna ze dvou vynášených družic (Amazonas 4A) neprošla předletovými testy. Podle zveřejněné zprávy je riziko související s odhalenou „anomálií“ uváděno jako „velmi nepravděpodobné“, přesto je spolehlivost a naprostá připravenost na start prioritou. – Druhým vynášeným satelitem na palubě Ariane 5 bude Astra 5B. Pro něj je to druhý odklad kvůli problémům s „partnerským“ zařízením: v létě měl letět s družicí Optus 10, ale ta byla na žádost zákazníka stažena z rozpisu letů Ariane. A to kvůli možnému prodeji společnosti Optus novému vlastníkovi. Letos tak Ariane 5 zaznamená jen čtyři vypuštění (byť ne zcela vlastní vinou), což je po loňských sedmi startech velmi výrazná redukce.

Hlavní hvězdou startu lodi Sojuz TMA-11M a následného přistání Sojuzu TMA-09M byla pochodeň pro slavnostní zapálení olympijského ohně v Soči. Nebylo to ale poprvé, co se olympijská pochodeň podívala do vesmíru. Letěla už na raketoplánu Columbia STS-78/1996 (na prvním snímku s ní v Kennedyho kosmickém středisku pózují palubní specialisté Robert Thirsk/Kanada a Jean-Jacques Favier/Francie) a Atlantis STS-101/2000 (ruský kosmonaut Jurij Usačev ji představuje ve stavu beztíže). V obou případech ale šlo o repliky, nikoliv o plnohodnotné pochodně.

Středa 13. listopadu 2013

Ruský bezpečnostní expert Eugene Kaspersky (mj. autor bezpečnostního programu, který nese jeho jméno a je sedmým nejrozšířenějším na světě: chrání sedm procent počítačů) uvedl, že na USB disku jednoho z ruských kosmonautů se na Mezinárodní kosmickou stanici dostal virus Stuxnet a že čas od času na ISS vypukne „epidemie [počítačových] virů”. Stuxnet je – čistě z technického hlediska neškodný kód, protože napadá systémy SCADA a jeho cílem byly centrifugy na obohacování uranu v íránském Natanzu (kde jich asi pětinu zničil a pětinu těžce poškodil, čímž bez jediného výstřelu zbrzdil íránský jaderný program o jeden až dva roky). Na všech ostatních systémech je velmi důsledně nenápadný: ostatně, šířil se několik let (od listopadu 2007 do června 2010) zcela nepovšimnutý a infikoval desítky miliónů systémů na světě. Ovšem z netechnického hlediska: žádný škodlivý kód by se na ISS dostat neměl. Tečka. – Není to první zpráva o infikování systémů kosmické stanice viry: například v červenci 2008 zde byl odhalený červ W32.Gammima.AG (který má za úkol krást přihlašovací jména a hesla k on-line hrám). Tehdy jej na ISS prý zanesl nedopatřením jeden z amerických astronautů na svém USB disku...

Robot Curiosity na Marsu se sedmého listopadu nečekaně restartoval. Stalo se tak během komunikace s retranslační družicí MRO. O tři dny později už pracoval normálně a zítra by měl obnovit vědecký výzkum. Co bylo příčinou restartu a následného přepnutí do nouzového režimu, se vyšetřuje.

Není to žádná novinka (příští měsíc si dokonce připomeneme desáté výročí od této události), ale myslím, že ve světle nedávné „anomálie“ prototypu miniraketoplánu Dream Chaser (viz blog 29. října 2013) si stojí za to ji připomenout. Sedmnáctého prosince 2003 (na den přesně sto let po legendárním letu bří Wrightů) uskutečnil stroj pro suborbitální lety SpaceShipOne svůj jedenáctý let: při dosednutí na dráhu mu zkolabovala levá podvozková noha (v případě Dream Chaseru se vůbec nevysunula) a stroj skončil mimo dráhu. Přistání stroje Dream Chaser bylo zřejmě obdobné, byť dramatičtější: SpaceShipOne má přistávací rychlost zhruba 150 km/h, Dream Chaser přes 300 km/h.

Úterý 12. listopadu 2013

Premiérová indická sonda k Marsu Mangalyaan-1 (viz blog 6. listopadu 2013) se dostala do problémů, když se nepodařil jeden z plánovaných manévrů upravující její oběžnou dráhu (zatím krouží kolem Země): první tři provedla ve standardním režimu, během čtvrtého mělo dojít i k vyzkoušení záložních systémů. Jenže ty podle všeho byly nekompatibilní se systémem hlavním, a tak automatika zážeh přerušila. – Dnes byl provedený doplňující (či „opravný“) manévr, který sondu vrátil na víceméně plánovanou trajektorii. Hlavní systémy tedy fungují dobře a podle všeho opravdu došlo „jen“ ke kolizi při souběhu primárních a sekundárních zdrojů.

Trosky družice GOCE ještě pořádně neklesly na dno oceánu (její zánik se mimochodem podařilo z Falklandských ostrovů vyfotografovat) a už tu máme další hlášený zánik srovnatelně hmotného tělesa. Protože jde o horní stupeň sovětské rakety Vostok (1978-045B), zřejmě se mu nedostane patřičné mediální pozornosti. Každopádně objekt o hmotnosti 1100 kg vstoupí do atmosféry mezi 81. stupněm severní a jižní šířky v pátek 15. listopadu kolem poledne středoevropského času (nejistota je plus mínus 21 hodin).

Sovětský kosmonaut Alexandr Serebrov se zúčastnil čtyř výprav do vesmíru: Sojuz T-7/1982, Sojuz T-8/1983, Sojuz TM-8/1989 a Sojuz TM-17/1993. Během nich nalétal více než rok, přesně 372 dní 22 hodin 53 minut a 50 sekund. Krom jiného absolvoval deset kosmických vycházek v celkové délce trvání 31 hodin 50 minut a 30 sekund. Dnes nás ve věku 69 let navždy opustil. – S Alexandrem Serebrovem (mimochodem, „jeho“ letu Sojuz TM-8 se týkal můj úplně první článek do novin, co jsem kdy napsal o kosmonautice) jsem se setkal na kongresech ASE v roce 2007 v Edinburgu (první řádek snímků) a v roce 2009 v Praze (druhý řádek). Zvláště první setkání bylo úžasné: Serebrov se stále rozhlížel kolem sebe, odkud létají blesky z fotoaparátu – než zjistil, že se fotograf nachází jen kousek nad úrovní stolu...

Pondělí 11. listopadu 2013

Senzace se opět nekonala, evropská družice GOCE dnes v noci vstoupila do hustých vrstev atmosféry (viz blog 6. listopadu 2013) a její trosky nikým nepovšimnuté dopadly kamsi do jižního Atlantiku (zřejmě nedaleko Falklandských ostrovů). Já vím, jednou ona senzace přijde a neřízená vysloužilá družice „něco“ nebo „někoho“ pořádně trefí – ale ta pravděpodobnost je opravdu hodně, hodně malá. - Jinak by se také dalo říci, že spousta falešných poplachů rovná se podcenění skutečného nebezpečí.

Pětinásobná astronautka Susan Helmsová (Endeavour STS-54/1993, Discovery STS-64/1994, Columbia STS-78/1996, Atlantis STS-101/2000 a Discovery STS-102/2001) nakonec neustála tlak, který na ni byl vyvíjený v souvislosti s udělením milosti důstojníkovi odsouzenému za znásilnění (stalo se tak v roce 2012 na základně Vandenberg AFB; viz blog 7. května 2013). Tento akt tvrdě kritizovala senátorka Claire McCaskillová, která vytrvale z pozice branného výboru Senátu blokovala nominaci Helmsové na post zástupkyně velitele U.S.Space Command (Kosmického velitelství Spojených států). Susan Helmsová nyní boj vzdala a požádala o odchod do výslužby.

Olympijská pochodeň s doprovodem (Fjodor Jurčichin/Rusko, Karen Nybergová/USA a Luca Parmitano/Itálie) je po úspěšném přistání lodi Sojuz TMA-09M bezpečně na Zemi. Na misi nám bezesporu zbude spousta vzpomínek: odhlédněme nyní od italského showmana nebo olympijské pochodně (k obojímu bude ještě mnohokrát příležitost se vrátit) a připomeňme si „ženský element“ mise. Zvláště pak to, jak Karen Nybergová dokázala se svou bohatou hřívou kouzlit a umně ji využívat například při demonstracích umývání vlasů nebo fyzikálních pokusech.

Pátek 8. listopadu 2013

Americká agentura DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) zúžila ze 140 na deset výběr vhodných cílů pro misi Phoenix. Jde o technologický demonstrátor, který má za cíl přiblížit se k vysloužilému satelitu a pomocí robotické paže z něj odebrat součástky pro možnou recyklaci a použití na dalších družicích. (Tolik alespoň oficiální vysvětlení: reálně půjde o testy technologie manévrování a přibližování. A když popustíme uzdu fantazii: má nějaký význam posílat do vesmíru družici jen proto, abyste z jiné vysloužilé pracně „odštípli“ anténu a pak ji kdovíjak složitě převáželi a přidělávali na těleso jiné. Není jednodušší prostě vypustit družici novou? Leda, že by nám ona „očesávaná“ družice neříkala „pane“.) Výběr vhodného cílového tělesa pro demonstrační misi Phoenix má být provedený do konce příštího roku, se startem se pak počítá v roce 2016.

Evropský demonstrátor pro přistání na Marsu v rámci mise ExoMars 2016 (dosud známý jako EDM, Entry, Descent and Landing Demonstrator Module) byl pojmenovaný Schiaparelli. Stalo se tak na počest italského astronoma Giovanniho Schiaparelliho, který proslul zmapování povrchových útvarů na Marsu, a to už v 19. století.

„Bylo to úžasné!“ Těmito slovy komentoval kosmonaut Luca Parmitano (ESA) zánik lodi ATV-4 Albert Einstein, který měla posádka Mezinárodní kosmické stanice možnost přímo pozorovat. (Z důvodu zjištění detailních informací o rozpadu těles v zemské atmosféře probíhala tentokrát destrukce „kosmického náklaďáku“ přímo pod ISS.) Několika snímky se k této události vracíme. – Lucovi Parmitanovi se jeho pobyt na ISS krátí, na Zemi se v lodi Sojuz TMA-09M (spolu s Fjodorem Jurčichinem z Ruska a Karen Nybergovou z USA) vrací už v noci z neděle na pondělí.

Čtvrtek 7. listopadu 2013

„Řekněte mi jeden jediný experiment nebo objev, který by ospravedlnil náklady na Mezinárodní kosmickou stanici!“ Kolikrát už jsme podobnou větu slyšeli? Přitom je demagogická: ani dálnice se nestaví pro jedno jediné použití („řekněte mi jeden jediný náklad, který by ospravedlnil existenci D1!“). Pokud nicméně chceme existenci ISS obhájit, měli bychom být konkrétnější, než že jde o „tisíce různých drobností“ (na ISS se navíc nezkoumá, ale jen zkouší nebo ověřuje: kosmonauti nemají za úkol produkovat nové nápady, ale obsluhovat předpřipravené experimenty). Velmi hezky několik největších přínosů shrnula vědecká pracovnice Julia Robinsonová na svém blogu. Tady je výběr některých z nich (jde o oblasti, kde výzkum na ISS bádání silně posunul nebo dokonce vůbec umožnil):

  • Nová cílená metoda dodávky léčiv při rakovině prsu.
  • Robotická asistence při mozkových operacích.
  • Zcela nový pohled na temnou hmotu díky spektrometru AMS-02.
  • Pochopení podmínek, za jakých se patogeny stávají virulentními.
  • Objevení nových zákonitostí při „studeném hoření“ (což je terminus technikus označující plameny o teplotě 600 až 800 stupňů Celsia).
  • Skládání nanomateriálů za použití elektrických polí.
  • Monitorování kvality vody pomocí hyperspektrálního snímkování.
  • Pochopení mechanismů osteoporézy a nalezení nových způsobů léčby.
  • Ano, každá z těchto věcí šla rozhodně udělat levněji a jednodušeji, než s pomocí ISS. Ale ne všechny dohromady. (Osobně bych k výše uvedenému výčtu přidal třeba nová zjištění o fungování lidské imunity, která do budoucna umožní vytvářet účinnější léky „na míru“.)

    Experimentální stroj Morpheus se vrací do Kennedyho kosmického střediska: první prototyp zařízení pro zkoušky automatického přistání na Měsíci byl zničen loni v létě (viz blog 13. srpna 2012). Již 12. listopadu má nově vyrobený exemplář (prošel prvními testy v Johnsonově kosmickém středisku) dorazit na Floridu a po sérii zkoušek se má 18. prosince znovu samostatně vznést.

    „Let s olympijskou pochodní“ (jak misi lodi Sojuz TMA-11M označuje v tiskové zprávě už i NASA) dnes ráno úspěšně začal: před polednem středoevropského času pak čeká trojici kosmonautů (Michail Tjurin, Richard Mastracchio a Kojči Wakata) přílet na ISS. Zde mají zůstat až do poloviny května příštího roku. Wakata se přitom stane prvním japonským velitelem stanice, na které už jednou dlouhodobě pracoval (navíc je prvním japonským kosmonautem se čtyřmi starty do vesmíru: tím zároveň vyrovnává neamerický či neruský rekord v počtu letů do vesmíru, který dosud držel švýcarský astronaut Claude Nicollier).

    Středa 6. listopadu 2013

    Podle aktuálních výpočtů dojde k zániku evropské družice GOCE v hustých vrstvách atmosféry v neděli 10. listopadu kolem deváté hodiny středoevropského času (možná odchylka je zatím poměrně velká, plus mínus 29 hodin). Událost bude zřejmě mediálně silně sledovaná, a to přesto, že jde o poměrně tuctovou událost. Neb ročně vstoupí do atmosféry kolem padesáti tun různého kosmického smetí: GOCE s hmotností 872 kg přitom nepředstavuje nějakou mimořádnou výjimku. Ostatně, v pátek 7. listopadu kolem osmé hodiny středoevropského času (plus mínus třináct hodin) vstoupí do atmosféry horní stupeň Centaur rakety Atlas 2A. Ten přitom má hmotnost přes dvě tuny...

    Bývalý kosmonaut Jurij Lončakov, jehož dobrovolný odchod z aktivní služby vzbudil pozdvižení (přitom nešlo ani v Rusko o první případ člověka, který se rozhodl odejít z oddílu po jmenování do konkrétní posádky; viz blog 11. září 2013) nakonec nezamířil do Gazprom, ale stal se zástupcem ředitele Roskosmosu.

    Indie včera úspěšně vyslala do vesmíru raketou PSLV (pro kterou šlo o 24 úspěšnou misi v řadě od roku 1997) svoji první sondu určenou k průzkumu Marsu – Mangalyaan 1 (alias MOM, Mars Orbiter Mission). Nyní ji čeká šest manévrů postupného zvýšení oběžné dráhy (6., 7., 8., 9., 11. a 16. listopadu) a až 30. listopadu se vydá na meziplanetární dráhu. Pokud vše dobře dopadne, vstoupí na dráhu kolem Marsu 21. září 2014: Indie by se tak stala čtvrtou kosmickou mocností, která by něco podobného dokázala (zatím jen USA, Rusko a ESA – japonské sondě Nozomi se to nepovedlo a čínská Yinhhuo-1 byla zničena při zkáze ruské mise Fobos-Grunt ještě u Země).

    Úterý 5. listopadu 2013

    Posádka kosmické lodi Shenzhou 10 (Nie Haisheng, Zhang Xiaoguang a Wangová Yaping) dostala od Kosmického rozvojového fondu Tsanga Hin-chiho cenu za vynikající službu národnímu kosmickému programu. Cena je spojená s peněžní prémií, jejíž výše se pohybuje kolem 150 tisíc USD na osobu (což v zemi, kde průměrný měsíční příjem představuje 800 USD, rozhodně není zanedbatelná částka). Kosmický rozvojový fond založil v roce 2004 podnikatel Tsang Hin-chi a vložil do něj 13 miliónů USD.

    Firma ULA (United Launch Alliance), která je výrobcem a provozovatelem raket Delta II, Delta IV a Atlas V, se připravuje na velmi nabité roky: v továrně v Decatour (stát Alabama) má dnes v různém stupni rozpracovanosti 26 kusů nosičů. Továrna byla otevřena v roce 1997 pro výrobu raket Delta IV, ale o devět let později se sem v rámci snižování nákladů přesunula i výroba Atlasu V. Pokud se pak podíváme na rozpis aktuálně vyráběných raket, jde o třináct kusů Atlasu V, devět Delta IV a čtyři Delta II.

    Několika snímky si pojďme připomenout první samostatný let prototypu miniraketoplánu Dream Chaser, k němuž došlo v sobotu 26. října (viz blog 29. října 2013) a který se skončil „anomálií“ (jak se cudně označuje stav, kdy se stroji nevysune část podvozku a on poté udělá salto mortale). Zveřejněny zatím byly jen záběry z letu a dosednutí, nikoliv z finální „anomálie“ (nevysunutí levého kola hlavního podvozku je nicméně na závěrečném snímku dobře patrné).

    Pondělí 4. listopadu 2013

    Čína oznámila jména své budoucí kosmické stanice a jejích modulů: vlastní stanice se má jmenovat Tian Gong – Nebeský palác (sic!). Základní modul (plánovaný termín startu 2020) je Tian He (Nebeské souznění). První experimentální modul se jmenuje Wen Tian (Hledání v nebesích) a druhý Xun Tian (Nebeský křižník). Nákladní lodě se mají nazývat Tian Zhou (Nebeské lodě).

    Mikrogravitace, kterou mají kosmonauti možnost zažít během vesmírného letu, urychluje biologické stárnutí. Experimenty na ISS prokázaly, že mikrogravitace zrychluje biologické stárnutí buněk, které lemují vnitřní povrch cév. Experti se nyní hodlají zaměřit na biologická rizika, kterým stojí kosmonauti tváří v tvář.

    Dnes trojice kosmických emblémů (zleva): japonská nákladní loď HTV-4, mise rakety Falcon 9 v1.1 s družicí Cassiope a evropský „kosmický náklaďák“ ATV-5 (start v roce 2014) Georges Lemaître.

    Pátek 1. listopadu 2013

    Společnost Virgin Galactic má sice mnohaletou „sekeru“ ve slibované suborbitální kosmické turistice (viz blog 3. října 2013) – a první zkušební let stroje SpaceShipTwo je jaksi v nedohlednu (o pravidelném provozu nemluvě) – jedno se jí však musí nechat. Dokáže opakovaně přitáhnout pozornost médií. Stejně jako nyní, když oznámila, že uzavřela se stanicí NBC dohodu o vysílání reality show Space Race (Kosmický závod), jejíž vítěz poletí na práh vesmíru právě ve SpaceShipTwo. „Je předčasné hovořit o tom, kdy bude pořad Space Race vysílaný nebo kdy vítěz poletí,“ uvedla Clare Anne Darraghová, mluvčí producentské firmy One Three Media. Svatá pravda.

    Dnes v noci skončí řízeným zánikem v hustých vrstvách atmosféry let lodi ATV-4 Albert Einstein. Tentokrát ale bude celý manévr trochu zvláštní: loď se po odpojení od ISS po sérii manévrů dostala jakoby „pod ni“ (orbitální mechanika je pochopitelně složitější, ale takto to pro zjednodušení snad postačí) a kosmonauti tam budou mít možnost sledovat zánik ATV-4 živě. Nepůjde jen o pastvu pro jejich oči, ale také o získání bližších informací o zániku těles v atmosféře. O tom toho totiž zase až tak moc netušíme.

    To je on. Podpis, pro který jsme si přijeli. Protože právě autogram ruského kosmonauta Sergeje Revina (Sojuz TMA-04M/2012) mi před cestou na kongres ASE 2013 chyběl. Však také byl Revin prvním, po kom jsem se sápal. Když pak byl větší klid, byl i prostor na fotografování a další podpisy.

    TOPlist