Ing. Tomáš PŘIBYL: blog (nejen) o kosmonautice

E-mail: tp.pribyl@seznam.cz; poštovní kontakt: Teyschlova 23, Brno 63500, Czech Republic; GSM 728769966. Skype status

Pátek 29. března 2013

Dnes podáte, dnes dodáme. Aneb rychlolet lodi Sojuz k Mezinárodní kosmické stanici realizovaný za rekordních 5 hodin a 45 minut po startu dopadl na výbornou. Již v dubnu bychom se měli dozvědět, zdali se na takovouto expresní jízdu (kratší, než cesta letadlem z Evropy do USA) vydá i následující loď Sojuz TMA-09 (28. května 2013). – Inženýři z konstrukční kanceláře Eněrgija přitom již nyní pracují na ještě svižnějším letu na ISS: rádi by jej ze stávajících čtyř zkrátili na tři a následně prý dokonce i na jeden jediný!

Elon Musk, zakladatel společnosti SpaceX, potvrdil, že příští raketa Falcon-9 (start 18. června z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii) provede několik manévrů, které by měly otevřít cestu k její vícenásobné použitelnosti. (O tom se ostatně spekulovalo už dříve – viz blog 18. března 2013.) První stupeň má po odhození druhého provést obrat, snížit motorickým manévrem svoji rychlost a po volném pádu se pokusit o co nejpomalejší „dopad“ do vln oceánu dalším motorickým manévrem. Celá operace je brána jako získávání zkušeností a víceméně se nepočítá se stoprocentním úspěchem: o první návrat prvního stupně nad pevninu (a reálný pokus o záchranu) by se Falcon-9 měl pokusit v polovině roku 2014.

NASA žádá v novém rozpočtu na rok 2014 (zveřejněný bude snad v průběhu dubna) částku 100 mil. dolarů na zahájení prací na nové misi, která by měla „ulovit“ asteroid o průměru kolem 7 m a hmotnosti 500 t - a dopravit ho na dráhu kolem Měsíce nebo do bodu L2. Zde by ho pak následně přiletěla prozkoumat lidská posádka: NASA totiž připouští, že se stávajícím financováním není schopná zajistit pilotovaný let k asteroidu před rokem 2025. Ovšem kdyby se podařilo asteroid dopravit do blízkosti Země, mise by se výrazně zjednodušila. K transportu asteroidu by byl využitý elektrický pohon, celá mise by měla vyjít na 2,65 mld. USD (což je srovnatelné s výpravou Curiosity). – Zamýšlená výprava je na prvním obrázku: na dalších dvou je pak zobrazena výprava NEO Shield, kterou studuje na zakázku Evropské unie firma Astrium coby ochranu Země před úderem „kosmického kladiva“.

Čtvrtek 28. března 2013

Dnes je startovací den první expresní lodi Sojuz k ISS: TMA-08M dorazí na orbitální komplex pouhých šest hodin po opuštění Země. Ke startu má dojít ve 21:43 h. Zatímco podle zástupců NASA i Roskosmosu bude rychlá cesta pro posádku příjemnou změnou, protože ISS poskytuje mnohem více prostoru a komfortu, než stísněné prostory transportní lodi, kosmonauti oficiální nadšení nesdílejí. Například Thomas Marshburn otevřeně hovořil o tom, že po několika letech tvrdého výcviku a neustálého života ve stresu byly dva zcela poklidné dny v lodi Sojuz neskutečným balzámem na duši – protože na ISS je život posádky opět do detailů rozplánovaný.

V sobotu 23. března byl ze startovací rampy 0-A kosmodromu MARS odvezený zpět do montážní haly první stupeň rakety Antares, který minulý měsíc úspěšně absolvoval 29sekundový testovací zážeh (viz blog 25. a 26. února 2013). Rampa je tak nyní volná pro první plně funkční raketu Antares (ovšem s nefunkčním nákladem): kdy ji přivítá, nebylo oznámeno.

Když letadlo spolkne letadlo... Aneb takto to vypadá, když NASA potřebuje přemístit z Kalifornie do Texasu dva vysloužilé stroje T-38, které hodlá recyklovat na náhradní díly pro ty letuschopné (na nich se mj. připravují astronauti). Tak se pro ně vyrobí speciální paleta a uloží se do upraveného transportního letounu Super Guppy Transport (přezdívanému „těhotná Guppy“). Záběry jsou to unikátní a hezké: jen nechápu, proč ty vysloužilé stroje raději nehodili na kamión (části křídel jim stejně museli odmontovat) nebo proč je nerozebrali na součástky už v Kalifornii (o čas určitě nešlo, protože výroba speciální palety ho bezpečně sežrala víc, než případný převoz).

Středa 27. března 2013

Stavebnice LEGO je z výletu na ISS bezpečně doma (viz blog 26. března 2013): a bezpečně doma je i obalový materiál, který má podobu lodi Dragon CRS-2. Aneb na to, jak dramaticky a téměř beznadějně let začínal (viz blog 1. března 2013) se opět potvrdilo, že „konec dobrý, všechno dobré“. – Před firmou SpaceX je nyní další důležitý mezník: zahájit s raketou Falcon-9 skutečný komerční provoz (zatím létala jen vládní mise; tedy pro NASA). Na 18. června připravuje vypuštění družice Cassiope, necelý měsíc poté pak i telekomunikační SES-8 (možnost jejího přenesení na Ariane-5 prozatím padla – viz blog 27. února 2013). V prvním případě půjde o premiérový start z nové rampy na kosmodromu Vandenberg (Kalifornie), v obou pak o odzkoušení modernizované verze rakety 1.1. Raketa má mít vyšší startovací hmotnost (480 vs. dosavadních 333 tun), výšku (69,2 vs. 54,9 m) a nosnost na nízkou dráhu (13,15 vs. 10,45 t).

Premiérový start rakety Antares se lehce odkládá: třídenní startovací okno už není ve dnech 16. až 18. dubna (viz blog 18. března 2013), ale 17. až 19. dubna 2013.

Za přilétající kometou PanSTARRS (byla a je viditelná při příznivém počasí také z našich končin) vypravila německá cestovní kancelář Eclipse Travel charterové letadlo Boeing 737-700 plné zájemců o tuto „zážitkovou turistiku“. – Při této příležitosti jsem „propašoval“ do vysílání České televize povídání o kosmické turistice obecně.

Úterý 26. března 2013

Druhá operační kosmická loď Dragon má dnes po čtyřiadvacetihodinovém odkladu (viz blog 22. března 2013) přistávací den. V době psaní těchto řádků odlétala od Mezinárodní kosmické stanice a chystala se k návratu na Zemi. Ten má nastat po snížení rychlosti pomocí motorů v 16:40 h a po průletu atmosférou se očekává dosednutí do vln Tichého oceánu cca 400 km západně od pobřeží Kalifornie kolem 17:36 h středoevropského času. Na palubě Dragonu je kromě 1210 kg vědeckého vybavení a porouchaných dílů (k analýze, cože se na nich stalo špatného) také stavebnice LEGO Mezinárodní kosmické stanice, kterou svého času měl v beztíži postavenou japonský kosmonaut Akihiko Hoshide.

Indie hlásí odklady dvou svých důležitých kosmických startů. Jednak se ostře sledovaný návrat rakety GSLV do provozu odkládá z dubna na druhou polovinu letošního roku. (GSLV při svém zatím posledním letu v prosinci 2010 havarovala, čímž podtrhla svoji celkovou neradostnou bilanci: ze sedmi startů byly jen dva plně úspěšné. A z posledních čtyř ani jeden...) A jednak se z letošního na příští rok odkládá suborbitální let pokročilejší verze nosiče GSLV Mk. III, při kterém bude aktivní jen první stupeň a pomocné motory (druhý stupeň bude tvořit balast). Ostrý start této rakety se očekává ne dříve, než v roce 2016.

Boeing zveřejnil několik aktuálních obrázků své vyvíjené lodi CST-100. Ta má aktuálně podle zprávy NASA z minulého měsíce splněno 5 z 19 mezníků v rámci programu CCiCap (Commercial Crew Integrated Capability), který se rozběhl loni v srpnu a potrvá do května 2014. Pro úplnost: firma SpaceX měla před měsícem se svou lodí Dragon Rider splněny čtyři ze čtrnácti milníků a Sierra Nevada s miniraketoplánem Dream Chaser tři z devíti.

Pondělí 25. března 2013

Raketoplán Enterprise (výrobního čísla OV-101) byl zapsaný do amerického Národního seznamu historických míst. Jde o seznam, který vznikl v roce 1966 a který má za cíl získávat a koordinovat podporu směřující k zachování historických míst, oblastí, objektů nebo struktur. – Jen pro úplnost dodávám, že seznam dnes obsahuje 1,4 miliónu (!) položek. Takže dostat se na něj zase takový problém evidentně není...

Minulý týden prošly úspěšně přejímkou čínská kosmická loď Shenzhou-10 i její nosná raketa CZ-2F: v nejbližších dnech tak budou odeslané na kosmodrom Jiuquan, kde absolvují předletovou přípravu. Ta bude směřovat ke startu plánovanému podle všeho na červen letošního roku.

Několik dní po „Čeljabinském meteoru“ jsem o této události – především pak v kontextu ochrany naší planety – telefonicky pohovořil na ČT24.

Pátek 22. března 2013

Na pondělí 25. března bylo naplánováno odpojení lodi Dragon od Mezinárodní kosmické stanice. Ale nyní bylo nejméně o jeden den odloženo, a to z důvodu rozbouřeného moře v přistávací oblasti.

NASA prodloužila kontrakt s Asociací univerzit pro výzkum v astronomii pro aktivity HSTSO (Hubble Space Telescope Science Operations) o dalších 36 měsíců. Což automaticky neznamená prodloužení činnosti Hubbleova kosmického teleskopu do dubna 2016 (do kdy je kontrakt uzavřený), ale rozhodně jde o dobrou zprávu: teleskop nemá od servisní mise v roce 2009 výraznější problémy a v hustých vrstvách atmosféry by měl (podle aktuální sluneční aktivity) shořet v rozmezí let 2019 až 32.

„Tisková oprava“: Hans Fichtner nebyl posledním žijícím členem původního von Braunova týmu (jak jsem uvedl na blogu 20. března 2013). Tím je – jak jsem byl upozorněn Dieter Grau. (Tímto ostatně děkuji za každé doplnění nebo podobné upozornění: jsem upřímně rád, že se najdou lidé, kterým záleží na společné věci namísto toho, aby na druhé tupě prskali – což koneckonců vypovídá hlavně o nich). Dieter Grau oslaví letos 24. dubna sté narozeniny!

Společnost Orbiral Scinces Corp. oznámila, že první zkušební let rakety Antares (viz blog 18. března 2013) ponese jméno Antares A-ONE. Zkušební let s lodí Cygnus (ne dříve, než v červenci) bude CRS Orb-D1 (tedy Commercial Ressuply Services Orbital-Demo1;). A pak budou následovat lety CRS Orb-1 až -8 (zřejmě kvůli odlišení od společnosti SpaceX, která své míse označuje jen CRS-1, CRS-2 atd.). Orbital Sciences Corp. každopádně zveřejnila emblém letu A-ONE plus několik snímků z montážní haly, kde se již nemohou dočkat letu tři připravené servisní moduly zásobovacích lodí Cygnus (stejně jako tři téměř kompletní rakety: první stupeň na třetím snímku vpravo je přitom nyní stále na rampě, kde absolvoval zkušební zážeh – viz blog 26. února 2013).

Čtvrtek 21. března 2013

Meziplanetární sonda MESSENGER pořídila první globální mapu planety Merkur (stala se historicky prvním automatem, který vstoupil na její oběžnou dráhu a dlouhodobě ji studuje). Nyní ale v neděli její mise formálně skončila. A NASA má problém: kvůli sekvestraci je rozpočet plošně redukován o pět procent, takže na prodloužení výzkumů se finance dají dohromady jen těžko. Na druhou stranu je škoda vypínat funkční automat. Proto bylo přijato šalamounské rozhodnutí: sonda bude pracovat dál, dokud se o ní nerozhodne. Čili mise se neprodlužuje, jen se budeme tvářit, jako že se nic neděje... (Mise sondy MESSENGER měla trvat jeden rok do 17. března 2012, poté byla o jeden rok prodloužena – mj. kvůli studiu slunečního maxima.)

Společnost ILS (International Launch Services), která zajišťuje komerční provoz ruských raket Proton, oznámila, že sníží ceny za své služby. Na vině ovšem není konkurenční boj, nýbrž snaha neztratit zákazníky: po sérii problémů raket Proton (zvláště s horním stupněm Briz-M) totiž pojišťovny výrazně zvedly pojišťovací sazby. Ono zlevnění služeb je tak pouze relativní: zákazník zkrátka zaplatí stejně, jen dá méně za raketu a více za pojistku.

Několika snímky se vracím k úspěchu Jeffa Bezose a vylovení motorů F-1 z prvního stupně rakety Saturn V, která vynesla do vesmíru první lunární výpravu Apollo 11 (viz blog 20. března 2013). Záběry jsou ze dna moře i z prvního ošetřování motorů: Bezos dnes doplnil, že nebyly vyloveny dva motory, ale „dostatek materiálu na rekonstrukci dvou motorů“.

Středa 20. března 2013

Není to v hlavním hledáčku mého zájmu, takže laskavý čtenář snad promine, že se ke mně tato „aktualita“ dostala až nyní. Na blogu 2. října 2012 jsem doslova uvedl: „Ač se přesný počet členů týmu [nacistického konstruktéra Wernhera von Brauna] špatně počítá (je to třeba dáno i tím, že někteří jeho členové přišli do USA až mnoho let po válce na vyslovenou žádost von Brauna), většinou se uvádí poslední žijící člen: Hans Fichtner (nar. 8. září 1917).“ Bohužel, jen několik dní po zveřejnění této zprávy nás navždy opustil právě i Hans Fichtner. Stalo se tak 21. října 2012. – Tím podle všeho definitivně „vymřel“ tým spolupracovníků Wernhera von Brauna, který odešel po válce z Evropy do USA a který stál u zrodu americké raketové a kosmické techniky.

Loni americký miliardář Jeff Bezos informoval o nálezu prvního stupně rakety Saturn V (v hlubinách Atlantiku), která vynesla na Měsíc posádku mise Apollo-11. S tím, že se pokusí nejméně jeden z historických motorů F-1 vyzvednout ze dna oceánu (viz blog 4. dubna 2012). - Dnes Bezos oznámil, že dva motory se mu vyzvednout podařilo. Pokud dodrží, co slíbil, jeden motor skončí v Národním muzeu letectví a kosmonautiky ve Washingtonu D.C, druhý v Museum of Flight v Seattle (stát Washington).

Některé z nich jsem už měl (viz např. blog 22. února 2010), některé jsou novinkou. Sbírku mi každopádně rozšířilo osm nových přírůstků v podobě papírových modelů kosmické techniky. Na prvním řádku jsou to čínské rakety CZ-3 a CZ-2F, americká Delta II a americký raketoplán Columbia (byť na obalu je použita fotografie stroje Atlantis). Na druhém řádku americké rakety Saturn IB a Gemini II/Gemini plus evropské Ariane-4 a Ariane-5. Teď si ještě najít čas nějaký model zase sestavit...

Úterý 19. března 2013

Ředitel Roskosmosu Vladimir Popovkin uvedl, že pokud by v lodi Sojuz TMA-18M neletěla do vesmíru zpěvačka Sarah Brightmanová (ruská strana její zájem opakovaně zpochybňuje), tak by místo nejspíše obsadil kosmonaut Evropské kosmické agentury. Protože by šlo o krátkodobou výpravu, nejspíš by ji dostal nějaký nováček, aby si vydobyl kosmické ostruhy před náročnější výpravou. V úvahu by teoreticky připadali tři kandidáti: Thomas Pesquet (Francie), Timothy Peake (Velká Británie) a Andreas Mogensen (Dánsko). Vzhledem k tomu, že Pesquet by měl být nominovaný na dlouhodobý pobyt na ISS (start listopad 2015 v lodi Sojuz TMA-19M), tak by si nejspíše Peake a Mogensen „házeli korunou“.

Tak přemýšlím: pokud je opravdu Brightmanová tak nespolehlivou osobou, je skutečně vhodným adeptem na let na Mezinárodní kosmickou stanici? Nebylo by lepší dát přednost někomu jinému? Vždyť neustále dokola posloucháme, jak velké je množství zájemců o místa v lodích Sojuz a jak málo je – bohužel – příležitostí. Někdo tady evidentně nehraje čistou hru: buď je celý kontrakt s Brightmanovou nějakou „vyšší hrou“ (ale proč?) anebo to s ohromnými davy letuchtivých kosmických turistů nebude zase tak žhavé. Což by nebylo dobrá zjištění pro budoucí komerční orbitální turistické lety.

Zpráva, že se německý kosmonaut Thomas Reiter přestal poštou podepisovat (aktuálně je ředitel pilotovaných letů a operací v Evropské kosmické agentuře), ke mně dorazila hned z několika stran. Prý už od něj chodí jen fotografie s autopenovými podpisy. Když mi z jeho sekretariátu dorazila poštovní obálka, bral jsem její otevření jen jako formalitu. Jenže... Hned šest vlastnoručně podepsaných fotografií (tři námi dodané, tři přiložené jako „prémie“) mi opravdu vyrazilo dech. Nádhera a děkuji!

Pondělí 18. března 2013

Společnost Orbital Sciences Corp. upřesnila datum startu premiérového nosiče Antares: uskutečnit by se měl v rozmezí 16. až 18. dubna (kolem třetí hodiny odpolední místního času; jde o test nosiče, takže bez návaznosti na nějaká pevně daná „startovací okna“). Je to mírný (ale nikoliv překvapivý) posun oproti dosavadním plánům, které počítaly se startem počátkem dubna (viz blog 25. února 2013). Nejčastěji se přitom hovořilo o 5. dubnu (viz blog 21. ledna 2013).

Sedmého března uskutečnilo zkušební zařízení Grasshopper (viz např. blog 13. července 2012) společnosti SpaceX svůj čtvrtý testovací let. Dosaženo při něm bylo výšky 80,1 metru; let trval 34 sekund. Šlo o dosud nejvyšší a nejdelší let: a zároveň nejnáročnější, protože při přistání převyšoval tah motoru hmotnost rakety (tzn. že víceméně šlo o řízený volný pád). Cílem testů zařízení Grasshopper je získat zkušenosti pro vícenásobnou použitelnost prvního stupně jeho řízeným návratem. – Zároveň se objevily spekulace o tom, že při příštím rakety Falcon-9 v1.1 (18. června 2013, kosmodrom Vandenberg) bude po odhození prvního stupně odzkoušeno několik manévrů spojených právě s vícenásobnou použitelností. Mj. by se měl stupeň pokusit stabilizovat, zorientovat a provést co nejhladší „přistání“ po vln oceánu (se záchranou se prý nepočítá).

Tentokrát obálka z Kanady a v ní několik fotografií, které podepsal kandidát na kosmonauta Jeremy Hansen. Pěkné: jsem rád, že v poslední době zase „chodí“ (podpisy od kosmonautů).

Pátek 15. března 2013

V rozhovoru pro národní televizi uvedl včera předseda technologického výboru CASC (China Aerospace Science and Technology Corporation), že nejlidnatější země světa připravuje do roku 2020 rozsáhlý program meziplanetárních letů. Uvedl mise k asteroidům, cesty na Mars a pozorování Slunce. U asteroidů pak zmínil možnost průletu jedné sondy u několika těles: průzkum by se měl uskutečnit během průletu nebo pomocí malých zařízení, která by se dostala na „oběžnou dráhu“ kolem asteroidu (oběžná dráha je záměrně v uvozovkách, protože často něco podobného není možné provést a průzkum probíhá při letu ve formaci).

Psí počasí v podobě mlhy a mrznoucího deště včera znemožnilo rozmístění záchranných jednotek u města Arkalyk v Kazachstánu: návrat lodi Sojuz TMA-06M byl proto o jeden den odložený (ostatně, nebylo to zase až tak velké překvapení – viz blog 14. března 2013). – Naposledy byl návrat lodi Sojuz (také z důvodu prachbídného počasí) odložený v dubnu 2009. Tehdy se v lodi vracel „kosmický turista“ Charles Simonyi (mimochodem, ze svého druhého „výletu“ na ISS) a po návratu na Zemi vzpomínal, jak byl z neplánovaného prodloužení nadšený. „Ještě jeden den ve vesmíru!“ Naopak jeho ruský a americký kolega byli nesmírně otráveni, neboť se po půlroce na kosmické stanici nesmírně těšili domů. Jak moc záleží na úhlu pohledu!

Až z předalekého Kolína nad Rýnem doputovala do naší poštovní schránky obálka s fotografiemi, které podepsal britský kosmonaut ESA Timothy Peake: některé jsme dodali (snímek z osobního setkání v roce 2009 – viz blog 13. října 2009), jiné přidal z vlastní iniciativy. Peake se zatím do vesmíru nevydal (dle neoficiálního rozpisu by na něm měla vyjít řada jako na pátého člena oddílu kosmonautů ESA z roku 2009: na ISS poletí nejspíše v roce 2017), ale jinak se loni stal prvním zástupcem ESA, který se zúčastnil americké podmořské mise NEEMO (viz blog 18. dubna 2012).

Čtvrtek 14. března 2013

Jiang Jie, hlavní konstruktér čínských raket řady CZ-3, oznámil, že nosič CZ-3B pro lunární sondu Chang´e-3 bude dokončený tento měsíc. Následovat mají dvě kompletní série testů před tím, než bude odeslaný na kosmodrom. Ke startu by pak mělo dojít počátkem prosince letošního roku.

A když už hovoříme o čínské kosmonautice: vypadá to, že během nadcházejícího pilotovaného letu Shenzhou-10 (pravděpodobně v červnu 2013) bude opět uskutečněno automatické i manuální spojení se stanicí Tiangong-1 (stejně jako v případě letu Shenzhou-9). A navíc Čína oznámila, že plánuje kompletní oblet stanice. Má to svoji logiku: jednak jde o další získávání zkušeností s kosmickými manévry, jednak detailní fotografie umožní zhodnotit stav stanice po téměř dvou letech pobytu na oběžné dráze. – Jinak velice zajímavý souhrn dostupných informací ohledně letu Shenzhou-10 a výpočtů vycházejících z předchozích misí je na webu Zarya.

V noci z dneška na zítřek (nebude-li přistání kvůli špatnému počasí odloženo: rozhodnutí má dle agentury Interfax padnout večer) přestoupí z Mezinárodní kosmické stanice do lodi Sojuz TMA-06M a následně přistanou na Zemi kosmonauti Kevin Ford, Oleg Novickij a Jevgenij Tarelkin. Podařilo se mi přitom získat jejich podpisy na příležitostné obálce vydané ke dni startu – a to včetně záložní posádky (Pavel Vinogradov, Aleksandr Misurkin a Christopher Cassidy), která se chystá na start 28. března. Což znamená, že se mi sbírka podpisů rozrostla hned o tři „kousky“ (což je velmi slušné, když mi ze všech 527 kosmonautů historie chybí jen deset podpisů): Novickij, Tarelkin a Misurkin jsou na své první kosmické cestě a sběratelé dobře vědí, jak složité je získat podpis ruského kosmonauta před prvním startem.

Středa 13. března 2013

Britská zpěvačka Sarah Brightmanová dosud nepodepsala kontrakt na „turistický let“ lodí Sojuz TMA-18M v roce 2015 a ruská strana opět (viz blog 21. listopadu 2012) vyjádřila pochybnosti, zdali to s cestou do vesmíru myslí vážně (nyní ústy vedoucí výzkumnice Institutu lékařsko-biologických problémů Jeleny Dobrokvašniny, která sama byla v přípravě na let do vesmíru od října 1981 do března 1993). Zároveň upozornila, že Brightmanová bude muset znovu projít důkladnými lékařskými testy: minulými sice prošla, ale od nich už uplynula dlouhá doba. Dobrokvašnina zároveň zdůraznila, že jde o obvyklý krok a že i profesionální kosmonauti prochází každoročně opakovanými zevrubnými lékařskými prohlídkami.

Z NASA odešli další dva astronauti (nikoliv ale z oddílu astronautů, nýbrž z manažerských pozic): Lee Archambauldt (veterán z letů Atlantis STS-117/2007 a Discovery STS-119/2009) a George Zamka (Discovery STS-120/2007 a Endeavour STS-130/2010). Zatímco první přešel k firmě Sierra Nevada Corp. a bude se podílet na vývoji miniraketoplánu Dream Chaser (což vlastně dělal dosud – viz blog 26. října 2011), Zamka odchází do úřadu FAA (Federal Aviation Administration), v němž bude mít na starosti dohled nad komerčními kosmickými lety.

Snad již zítra by měla být podepsaná dohoda mezi ESA a Ruskem o společné realizaci programu meziplanetární sondy ExoMars.

Obálka z Hvězdného městečka a v ní fotografie podepsané kosmonautem Olegem Kotovem (veterán z letů Sojuz TMA-10/2007 a Sojuz TMA-17/2009; nyní se připravuje k misi Sojuz TMA-10M, která má vzlétnout letos v září). Radost mám zvláště ze společného snímku z brněnské hvězdárny (pořízeno v říjnu 2009; viz blog 8. října 2009) a také z podepsané fotografie (přesněji dokonce dvou) posádky TMA-10, na kterou Kotov nechal zvěčnit i svého kolegu Jurčichina. Zajímavé je, že se tito „parťáci“ z letu TMA-10 v tomto roce znovu potkají na oběžné dráze: Jurčichin totiž poletí v Sojuzu TMA-09M a Kotov usedne hned do lodi následující, takže od září do listopadu budou na ISS pracovat společně.

Úterý 12. března 2013

Nevím, jestli je to důsledek problémů při vývoji rakety CZ-5 a nedávno zveřejněného dvouletého odkladu její premiéry (viz blog 5. března 2013), ale Čína nyní oznámila, že lunární misi Chang´e-5 plánuje až na rok 2018. Tedy o jeden rok později, než se dosud vždy uvádělo (vždy = nejméně od roku 2007, možná i dříve). Roční odklad je přitom u takto extrémně náročné mise zcela pochopitelný: sonda Chang´e-5 má hladce přistát na Měsíci, odebrat zde vzorky horniny (až z hloubky dvou metrů) a vrátit se s nimi do pozemních laboratoří.

K vážnému incidentu došlo na startovacím komplexu SLC-6 na kalifornské základně Vandenberg (původně byl vybudovaný pro program vojenské stanice MOL a později upravený pro program raketoplánů: v rámci těchto dvou projektů ale nezaznamenal ani jeden start; pak se využíval pro starty malých raket Athena a nyní Delta IV.) Dva zaměstnanci společnosti ULA (United Launch Alliance, provozovatel raket Atlas V a Delta IV) zde byli zraněni elektrickým výbojem a jejich stav je velmi vážný. Na komplexu SLC-6 nyní probíhají přípravy ke startu rakety Delta IV, který je plánovaný na srpen letošního roku.

Druhé letošní (tedy březnové) číslo časopisu Tajemství vesmíru obsahuje následující články „z mého pera“ (jak se kdysi říkalo, teď už spíše „z mé klávesnice“): „Raketoplán je mrtev, ať žije raketoplán!“ (program miniraketoplánu X-37B), „Cesta do radiačního pekla Jupitera“ (mise sondy Juno), „Člověk ve vesmíru“ (některé – nechci říkat nejdůležitější – mezníky dobývání kosmického prostoru) a „Splněný sen geologa Schmitta“ (kterak se Harrison Schmitt dostal s Apollem-17 na Měsíci).

Pondělí 11. března 2013

Čínský test protidružicové zbraně, ke kterému došlo v lednu 2007 a který podle všech informací vytvořil zhruba čtvrtinu veškerého „kosmického smetí“ v okolí naší planety, má podle všeho další důsledek. Dne 22. ledna letošního roku se s úlomkem zničeného satelitu Feng Yun-1C střetla ruská nanodružice BLITS (vypuštěná v 2009, šlo o pasivní 7,53 těžké těleso určené k odrážení laserových paprsků). Nakolik byla ruská družice poškozena a zdali bude využitelná pro provádění dalších pozorování, není v tuto chvíli zřejmé.

Dne 26. února letošního roku zemřel ve věku 84 let v USA doktor (specialista na výživu a biochemické procesy v metabolismu lidí a zvířat) a skoroastronaut Robert Ward Phillips (nar. 21. ledna 1929). V roce 1984 se zapojil do výcviku pro lety na raketoplánu jako palubní specialista pro let s laboratoří Spacelab Life Sciences. O rok později byl vybraný do posádky mise Atlantis STS-71E, která měla startovat v březnu 1987. Jenže přišla zkáza Challengeru (leden 1986), rozpuštění posádek a pozdržení všech programů. V dubnu 1989 byl znovujmenován do posádky mise (nyní překřtěné na STS-40). Jenže deset měsíců před startem (ten se uskutečnil v červnu 1991) byl z letu kvůli srdeční arymtii vyřazený (nahradila jej Millie-Hughes Fulfordová). Phillips se tak do vesmíru nikdy nepodíval: na kosmonautiku ale nezanevřel, působil například tři roky v ústředí NASA jako hlavní vědec programu kosmické stanice. - Robert Phillips je ale navždy zvěčněný na emblému mise STS-40: sedm hvězd (coby sedm astronautů) je vyskládáno do tvaru písmena „P“ (Phillips) jako upomínka na člena posádky, který se mnoho let tvrdě připravoval a nakonec mu zůstaly brány vesmíru zavřené.

O změnách v uspořádání návštěvnického centra Kennedyho kosmického střediska (včetně osobních zážitků) už jsem referoval (viz blog 23. listopadu 2012). Dnes několik dalších vizualizací, jak by měla probíhat modernizace centra (rozplánovaná na deseti let nákladem 16 mil. USD): obsahuje nový obchod se suvenýry, nové atrakce a podle vydané tiuskové zprávy i nové restaurace (včetně nových menu – no, tomu říkám modernizace...).

Pátek 8. března 2013

Posádka lodi Sojuz TMA-08M úspěšně prošla zkouškami (viz blog 1. března 2013) a je plně připravena uskutečnit „rychlý“ přílet k ISS. Získala nejvyšší možnou známku 5,00, zatímco posádka záložní byla hodnocena 4,97. Expresní cesta k ISS je přitom právě pro posádku nesmírně náročná, protože kosmonauti musí být od startu až do připojení ke stanici ve skafandrech (v nabitém programu není čas na jejich odložení) a navíc ani nebudou mít možnost (opět z časových důvodů) vstoupit do orbitální sekce lodi. Sedící v lodi Sojuz a ve skafandrech tak kosmonauti stráví plných deset hodin. – Podle toho, jak náročný let dopadne by mělo v dubnu padnout rozhodnutí, zdali se na expresní cestu k ISS vydá i Sojuz TMA-09M (start plánovaný na 28. května 2013).

Zítra začíná soutěž, kterou vyhlásila společnost DIYRockets (chce do kosmonautiky zavést model open source): jejím vítězem se stane ten, kdo na 3D tiskárně zvládne vytisknout nejlepší raketový motor. Tomu říkám skutečná (a zajímavá!) technologická výzva!

Aktuální vydání měsíčníku Letectví+kosmonautika (tedy březen 2013) obsahuje mé články „2013: Rok indické kosmonautiky“ (co všechno chystá druhá nejlidnatější země světa v kosmonautice letošním roce), „Návrat z vesmíru pod křídlem“ (projekt a zkoušky paraglideru pro přistávání lodí Gemini), „Velkolepá lunární pětiletka“ (projekty sond k průzkumu Měsíce v příštích pěti letech; bez Google Lunar X-Prize), „Silnice (nejen) na Měsíc“ (historie slavné Crawlerway plus její budoucnost) a „ISS se nafoukne“ (seznámení s novým modelem BEAM; viz blog 17. ledna 2013).

Čtvrtek 7. března 2013

Ředitel CMSEO (China Manned Space Engineering Office, kancelář čínských pilotovaných kosmických letů) Zhou Jianping informoval, že o nominaci do posádky lodi Shenzhou-10 bojuje jediná žena: Wang Yaping. Což není překvapivé, protože již dříve bylo deklarováno, že i v příští posádce čínské pilotované lodi bude ženská kosmonautka (viz např. blog 12. listopadu 2012). A ve výcviku byly jen dvě kandidátky, z nichž jedna (Liu Wang) už kosmický let za sebou má. Zajímavé ale je (pokud zprávu čteme správně), že ve hře je jen Wang Yaping – to by jí Liu Wang nedělala náhradnici. Což by ale také svou logiku mělo. Uvidíme – snad již v červnu. – Jianping zároveň uvedl, že stanice Tiangong-2 (s jejímž startem se počítá „do dvou let“) bude vybavena systémem přečerpávání paliva ze zásobovacích lodí.

Krásný příklad využití kosmických aktivit k ryze pozemským účelům představuje článek ESA Hledání klíče k imunitě (v originále Finding The Key To Immunity). Výzkum buněk imunitního systému v beztíži pomáhá odhalovat zákonitosti fungování imunity, což v budoucnu povede k lepší prevenci nemocí nebo jejich zvládání. A třeba i k výrobě protilátek „na míru“ jednotlivým infekcím či pacientům. Což je oblast, která má ohromnou budoucnost. – Tyto léky přitom nikdy nebudou vyvinuté a nevzniknou na palubě ISS. Ale bez zde provedených pozorování by nevznikly ani na Zemi. Opět se potvrzuje, že stanice představuje jakousi základní infrastrukturu (podobně jako dálnice – těžko najdeme jeden jediný náklad, který by ekonomicky ospravedlnil existenci D1, ale pro fungování ekonomiky je nezbytná), z níž můžeme vytěžit obrovské poklady.

První letošní vydání obměsíčníku Ekofutura přináší můj článek „Cesta k počátkům sluneční soustavy“ (sonda Dawn u planetky Vesta).

Středa 6. března 2013

Start evropské zásobovací družice pro ISS ATV-4 Albert Einstein se opět odkládá, tentokrát už na 21. června 2013 (viz blog 26. února 2013). Oficiálně je důvodem skutečnost, že na 7. června sklouzl start rakety Sojuz z Francouzské Guayany a že na překonfigurování systémů kosmodromu je zapotřebí nejméně dva týdny.

Mobilní laboratoř Curiosity na Marsu potkal poměrně vážný problém: přesně před týdnem došlo k poškození dat v paměti jejího počítače. Projevilo se to neodesláním vědeckých dat a následným nepřepnutím do „odpočinkového“ režimu. Řídicí středisko proto vydalo pokyn k přechodu na druhý počítač. (Na palubě jsou dva, oba rovnocenné. Jen se v každém používají jiné verze software, a to z bezpečnostních důvodů. Kdyby se v aplikaci našla závažná chyba, lze se snadno vrátit k funkční verzi na druhém počítači.) Jeho program nyní prochází aktualizací, aby bylo možné obnovit činnost a vědecký program robota. Zároveň probíhá šetření, cože se vlastně stalo. Ve hře je možnost nevratného poškození části paměti vinou poruchy, nebo (což je pravděpodobnější) jen poškození dat po střetu s mimořádně energetickou částicí.

Z Kolína nad Rýnem dorazila obálka se dvěma fotografiemi, které podepsal Andres Mogensen (dánský kandidát na kosmonauta ESA). Snímky vznikly při naší návštěvě v Evropském výcvikovém středisku kosmonautů v září 2011 (viz blog 23. a 27. září 2011).

Úterý 5. března 2013

Čína se chystá výrazně modernizovat svůj arzenál nosných raket: zatímco do značné míry revoluční CZ-5 se nyní potýká s potížemi a její premiéra byla odložena o dva roky (viz blog 4. března 2013), CZ-6 se má dočkat prvního startu snad již letos, CZ-7 příští rok a CZ-11 o rok později. Mnoho podrobností o novinkách není, ale „šestka“ by měla být nosičem na kapalná paliva (pravděpodobně kerosen a kapalný kyslík v obou stupních) s kapacitou kolem jedné tuny nákladu a „sedmička“ bude dvouapůlstupňové konstrukce (čtyři pomocné bloky plus dvoustupňový základ; vše na kerosen a kapalný kyslík) s udávanou kapacitou 10 až 20 t na nízkou dráhu. CZ-11 pak má být první čínská raketa na tuhé pohonné látky (ČLR evidentně ráda zapomíná na neúspěšný nosič KT-1, který havaroval při obou pokusech o start v září 2002 a v září 2003). – Pro úplnost: CZ-9 je designace vyhrazená pro budoucí superraketu (viz blog 19. Července 2012) a CZ-8 plus -10 jsou podle některých informací vyhrazeny budoucím programům; možná raketoplánu nebo vícenásobně použitelné raketě (jak spekulují čínské zdroje).

Když už hovoříme o čínské kosmonautice: průměrný věk čínských vědců a odborníků pracujících v kosmickém průmyslu je 35,3 roku. A průměrný věk řídicích pracovníků je 38,5 roku. Což je obrovský potenciál do budoucna. – Přitom v Evropě a USA je průměrný věk vývojářů a specialistů nad padesát let, u manažerů dokonce o pět až deset let vyšší! K aktuální situaci v Rusku nemám přesná čísla, ale počátkem devadesátých let po snížení počtu pracovníků v kosmickém průmyslu o devadesát procent to bylo 55 let (u manažerů opět více). Což je s odstupem času označováno jako jeden z důvodů stagnace ruské kosmonautiky (zatím poslední skutečně novou ruskou kosmickou raketou byla Eněrgija v roce 1987 – tedy před čtvrt stoletím): jede se v zajetých kolejích a modelech, s existujícími vazbami. Starýho psa novým kouskům nenaučíš...

Aktuální vydání týdeníku Respekt obsahuje můj článek „Cíl: Země“: o nebezpečí dopadů kosmických těles na Zemi a (chabých) možnostech obrany před nimi.

Pondělí 4. března 2013

Server Kickstarter umožňuje získat finance formou mikrodarů na nejrůznější projekty: od výstavby dětského hřiště přes vývoj nových mobilních zařízení a aplikací až třeba po natočení filmu. Stačí jen zaujmout dostatečně širokou komunitu nadšenců ochotných přispět (což v případě globálního dosahu vůbec nemusí být obtížné). Za svůj obolus přispěvatelé získávají různé odměny: od děkovných listů a záznamů na tabuli cti až třeba po vstupenky zdarma nebo pozvánky na premiéru či večeře s aktéry projektu. A tak se nyní vybírá například na návštěvu amerického astronauta Edwarda Gibsona (veterán z posledního a nejdelšího pilotovaného letu na stanici Skylab na přelomu let 1973/74) v britském Sheffieldu 12. října 2013. Do 7. dubna je zapotřebí shromáždit 2700 liber, aby se akce konala (zatím se vybralo přesně nula peněz, ale projekt se rozjel teprve včera). Rozhodně jde o zajímavý nápad a zajímavý model – třeba by jej dokonce stálo za to přenést i do našich luhů a hájů.

Čína oznámila, že premiérový start nové rakety CZ-5 bude nejspíše o dva roky odložený (z 2014 na 16): důvodem jsou technické problémy, které se vyskytly při vývoji (pevnostní charakteristiky prvního stupně, nekvalitní izolace a s ní související zvýšené odpařování kapalného vodíku apod.) Těžko říct, jaký bude mít zpoždění vliv na některé projekty, které s CZ-5 počítaly, protože u mnohých není známý termín startu (např. velké zpravodajské satelity) – a u jiných (odběr vzorků z Měsíce 2017, dvoumetrový teleskop 2020 nebo vypuštění prvního modulu stále obydlené základny 2020) by k odkladu dojít nemuselo vůbec.

Páteční drama po startu druhé operační lodi Dragon (viz blog 1. března 2013) se jen několik minut poté, co jsem napsal zprávu o stavu na blog, uklidnilo. Postupně se podařilo „domluvit“ všem nefungujícím motorickým blokům (po startu fungoval jen jeden), které následně šlapaly jako hodinky. Dragon tak dorazil po sérii testů k ISS s jednodenním zpožděním v neděli 3. března. Kosmonauti Kevin Ford, Oleg Novickij a Jevgenij Tarelkin (polovina stávající 34. základní posádky ISS) tak během svého pobytu ve vesmíru potkali již druhou loď Dragon. – Na prvním snímku je emblém startu rakety Falcon-9 (i pátý start se skončil úspěchem – navíc podruhé za sebou odstartovala na sekundu přesně; tedy bez odkladu), na druhém vlastní zásobovací mise lodi Dragon – a k nim přidávám i emblém další evropské zásobovací mise ATV-4 Albert Einstein (plánovaný start 7. června 2013).

Pátek 1. března 2013

Sněmovnou reprezentantů (dolní komora Kongresu USA) už potřetí (poprvé 2007, podruhé loni) odsouhlasila zákon, kterým přejmenovává Dryden Flight Research Facility (Drydenovo výzkumné letecké zařízení – u nás známé pod ne zcela přesným označením jako Edwardsova základna) v Kalifornii na Neil A. Armstrong Flight Research Center. Zákon zatím nikdy neprošel přes horní komoru Kongresu USA (Senát). Projde tentokrát?

Od pondělí 4. do čtvrtka 7. března budou ve Hvězdném městečku probíhat závěrečné zkoušky hlavní (Pavel Vinogradov, Aleksandr Misurkin a Christopher Cassidy) a záložní (Oleg Kotov, Sergej Rjazanskij a Michael Hopkins) posádky lodi Sojuz TMA-08M, která má startovat 28. března 2013. Poprvé v historii budou zkoušky čtyřdenní namísto obvyklých dvoudenních. Důvodem je volba rychlé trajektorie letu k ISS, kdy se má loď připojit ke stanici po pouhých šesti hodinách letu namísto obvyklých dvou dnů. To bude klást větší nároky na činnost posádky (jednotlivé úkony budou na sebe navazovat jako na běžícím pásu) a na její schopnost bleskově řešit případné mimořádné situace. Na konzultaci s řídicím střediskem zkrátka nebude čas ani příležitost.

Hawthorne, máme problém. (Hawthorne je město u Los Angeles, kde má ústředí firma SpaceX a kde je její řídicí středisko letů.) Raketa Falcon-9 dnes fungovala perfektně a dopravila do vesmíru zásobovací loď Dragon (na posledních dvou snímcích je tato loď loni o vánočních svátcích a letos bezprostředně po odpojení od druhého stupně nosiče), ale prakticky ihned po dosažení oběžné dráhy se objevily problémy. Řídicí počítač nepovolil (dle prohlášení SpaceX kvůli problému s palivovým ventilem) aktivovat tři ze čtyř bloků orientačních motorů. Následně bylo odvolané rozevření slunečních baterií. To se později uskutečnilo, ale v době psaní těchto řádků zůstává situace nezměněná: tři ze čtyř bloků (dva nesou čtyři motory Draco a dva pět motorů Draco) jsou nefunkční. Dle SpaceX vypadá jeden blok nadějně (= že by se jej mohlo podařit aktivovat). Pro let k ISS jsou potřeba minimálně dva funkční bloky, pro přiblížení pak nejméně tři. Posádka ISS byla informována, že zítřejší plánované přiblížení a spojení bylo odvoláno. V tuto chvíli je každopádně loď Dragon neschopná provést stíhací natožpak přibližovací manévry. Vypadá to, že nás na oběžné dráze čeká perný víkend.

TOPlist