Ing. Tomáš PŘIBYL: blog (nejen) o kosmonautice

E-mail: tp.pribyl@seznam.cz; poštovní kontakt: Teyschlova 23, Brno 63500, Czech Republic; GSM 728769966. Skype status

Čtvrtek 28. února 2013

Dvojice Van Allenových sond – družice speciálně „obrněných“ a určených k tomu, aby mohly prolétat radiačními pásy Země – učinila zásadní objev: ke dvěma již známým radiačním pásům nyní přidaly třetí. Radiační pásy jsou klíčové pro ochranu naší planety před účinky různého záření – ale zároveň představují nebezpečí pro družice i pilotované mise. Aktuálně zveřejněný objev (Van Allenovy sondy létají kolem naší planety pouze od loňského srpna, přičemž se předpokládá, že je silná radiace do dvou let „ugriluje“) jasně ukazuje, že o bezprostředním okolí naší planety a jeho fungování nevíme ani zdaleka všechno.

ESA představila nového maskota svých dětských a vzdělávacích projektů – malý mimozemšťan ovšem nemá jméno: to mu může navrhnout kdokoliv ve věku čtyři až dvanáct let s trvalým pobytem v jednom z dvaceti členských států ESA (mezi nimiž je pochopitelně i Česko). Bližší informace k soutěži jsou na stránkách Českého kosmického portálu.

Přesně před rokem nás zasáhla smutná zpráva, že Tonda Vítek už není mezi námi (viz blog 28. února 2012). Nedávno jsem měl možnost si na Tondu vzpomenout: na TV Nova v pořadu Víkend bylo 15. ledna 2013 reprízované jedno starší vysílání, v němž jsme oba vystoupili.

Středa 27. února 2013

Společnost SpaceX zatím úspěšně směřuje k pátečnímu očekávanému startu rakety Falcon-9 s druhou operační lodí Dragon k ISS, ale nad jejími dalšími starty v letošním roce se vznáší otazník (původní letový řád viz blog 21. listopadu 2012). Vypuštění družice Cassiope z kosmodromu Vandenberg bylo zhruba o měsíc odloženo na 18. června a stejně tak malý odklad potkal další loď Dragon (z 30. září na 2. října). To všechno je v rozumné míře a pochopitelné: ale prý hrozí skluz dvou zbývajících slibovaných misí (červenec s družicí SES-8 a říjen se satelity Orbcomm) až do příštího roku! Riziko je dokonce takové, že společnost uvažuje o přenesení vypuštění své družice na evropskou Ariane-5 (kterou beztak měla rezervovanou jako pojistku).

Jenže i Ariane-5 má potíže s letovým řádem: příprava vypuštění „kosmického náklaďáku“ ATV blokuje kosmodrom na nejméně dva měsíce (na rozdíl od běžných komerčních misí). Jenže několik odkladů ve vypuštění ATV (aktuálně až na 7. června – viz blog 26. února 2013) znamená, že raketa je až do poloviny roku víceméně „uzemněna“. Před vypuštění ATV se zkrátka další mise „nenacpe“.

Na avízované tiskové konferenci (viz blog 22. února 2013) dnes americký multimilionář Dennis Tito představil projekt pilotovaného průletu kolem planety Mars, k němuž by měl pár astronautů (či přesněji astronaut a astronautka – ideálně manželský pár) odstartovat 5. ledna 2018: využijí totiž unikátní příhodné postavení planet, které umožní jednak nejrychlejší možnou cestu (potrvá 501 dní) a které se nebude opakovat až do roku 2031. Navíc mise spadne do minima jedenáctiletého slunečního cyklu. Misi by měla tvořit komerční kosmická loď a nafukovací modul, který poskytne obytné a skladovací prostory (poveze 5,5 tuny zásob). Zatímco pro loď přichází v úvahu dva kandidáti (Dragon Rider od SpaceX a CST-100 od Boeingu), nafukovací modul těžko dodá někdo jiný než Bigelow Aerospace. Jen pro úplnost: Dennis Tito založil nadaci (Inspiration Mars Foundation), která se má pokusit pro misi sehnat prostředky. Jinými slovy: finance na nápad zatím nejsou a misi tak nelze považovat za hotovou věc.

Úterý 26. února 2013

Start evropského „kosmického náklaďáku“ ATV-4 Albert Einstein byl znovu odložený (naposledy viz blog 12. února 2013). Tentokrát poměrně výrazně, a to o celý měsíc: na 7. června. Důvodem je nutnost provedení výměny blíže nespecifikovaného elektronického zařízení ze systému avioniky.

Včera proběhl dvousekundový zkušební zážeh devíti motorů prvního stupně rakety Falcon-9, která je připravena na startovací rampě 40 floridského mysu Canaveral. Test byl podle všeho úspěšný, a tak by nic nemělo bránit startu nosiče s druhou operační lodí Dragon na ISS, který je plánovaný na pátek 1. března na 17:10 h našeho času. Pro let na kosmickou stanici bude poprvé použita „zrychlená“ jednodenní trajektorie; následovat má 23 dní trvající pobyt u ní.

Ještě několika snímky publikovanými společností Orbital Sciences Corp. se vracím k úspěšnému testu motorů prvního stupně (a vlastně i startovací rampy) rakety Antares (viz blog 25. února 2013). Poslední snímek pak představuje malou osobní vzpomínku na naši loňskou návštěvu kosmodromu MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport; viz blog 2. listopadu 2012), kde ke zkoušce došlo.

Pondělí 25. února 2013

Přesně 29 sekund trval zkušební zážeh motorů prvního stupně nové rakety Antares na startovací rampě – a skončil se úspěchem. Protože během tankování, odpočítávání, vlastního zážehu stejně jako při následné kontrole rampy se nevyskytly žádné problémy, nic by nemělo bránit premiérovému startu rakety Antares počátkem dubna.

Indická kosmická raketa PSLV dnes úspěšně dopravila do vesmíru sedm družic. Když pomineme, že je mezi nimi i první teleskop určený výhradně k vyhledávání blízkozemních asteroidů NEOSSat (Near Earth Object Surveillance Satellite; 74 kg) kanadské výroby, jde o celkově osmnáctou úspěšnou raketu PSLV v řadě: od roku 1997 tak létá bez zaškobrnutí! Jen málokterý nosič se může podobnou statistikou pochlubit...

Do prvního letošního vydání obměsíčníku Kozmos jsem přispěl článkem „Vzpomínka na Neila Armstronga“ – několik perliček z jeho životopisného knihy „First Man – The Life of Neil Armstrong“.

Pátek 22. února 2013

Americké satelitní snímky ukazují, že od října 2012 došlo k výrazné modernizaci na jednom ze dvou startovacích míst severokorejských kosmických raket: tom na základně Tonghae (známá je též jako Musudan-ri). Odtud KLDR uskutečnila dva nepovedené pokusy o start do vesmíru v letech 1998 a 2009; dva loňské starty proběhly z kosmodromu Sohae. Podle všeho se zde rozjela výstavba zcela nové rampy, která by měla být schopná obsluhovat rakety třikrát až čtyřikrát větší, než je stávající Unha-3 (řeč je pravděpodobně o hmotnosti: Unha-3 váží 85 t, takže se bavíme o nosiči se startovací hmotností 250 až 300 t). Analytici odhadují, že nová rampa bude k dispozici v roce 2016. – Družicové snímky zároveň ukazují blíže neupřesněnou aktivitu na stávající rampě základny Tonghae stejně jako údajně (podrobnosti nebyly zveřejněny) přinášejí náznaky íránského zapojení do severokorejského raketového programu.

Americký multimilionář a první kosmický turista světa Dennis Tito oznámil tento týden založení nadace Inspiration Mars Foundation, jejímž cílem je shromáždit prostředky a následně realizovat let „Mission for America“ (Mise pro Ameriku): pilotovaný oblet planety Mars, který by začal v lednu 2018 a který by trval 501 dní. Detaily projektu (všechny informace o použití lodi Dragon Rider nebo Falcon Heavy jsou zatím jen spekulace, byť do značné míry logické) budou oznámeny na tiskové konferenci ve středu 27. února 2013.

„Vylamovací“ model rakety Ariane-5 jsem představil už na blogu 9. ledna 2013: nový je k mání přímo od vydavatele na Aukru za velmi příjemných 49 Kč (původně údajně 299 Kč, ale viděl jsem ho jen „v akci“ za 199 nebo 149 Kč). Jen pozor: vlastní vylamovánka je vytištěna na trochu nešťastném několikavrstvém papíře, který je docela měkký, takže se třeba chlopně rády ohýbají (a pak už do otvorů nejdou narvat) – stejně tak mi připadlo (a to nejsem modelář začátečník), že některé součástky nesedí úplně přesně. Na druhé straně: sestavit se dá a raketa vypadá docela solidně. - Jinak nechť je tento model zároveň pozvánkou na sobotní výstavu papírových modelů Papírové království v Brně, kde je vždy k vidění (a ve 2D podobě i k prodeji) mnoho krásných modelů včetně kosmických.

Čtvrtek 21. února 2013

Druhý pokus o zkušební zážeh motorů prvního stupně nové nosné rakety Antares se uskuteční v pátek 22. února 2013. Oznámila to firma Orbital Sciences Corp. Její „konkurent“ (záměrně dávám do uvozovek, protože obě společnosti zatím více zápolí samy se sebou, než o podíl na trhu komerční dopravy nákladů do vesmíru) SpaceX pak uskuteční testovací zážeh motorů rakety Falcon-9 v pondělí 25. února. Zatímco pro Antares půjde o předpremiéru, pro Falcon-9 by mělo jít o (téměř) rutinní test pátého letového exempláře. K jeho startu s druhou operační lodí Dragon pak má dojít 1. března 2013.

Firma Delaware North Companies Parks and Resorts, provozovatel návštěvnického centra Kennedyho kosmického střediska na Floridě, oznámila, že expozice s raketoplánem Atlantis bude slavnostně otevřena pro veřejnost 29. června letošního roku (to je o několik dní dříve, než byl dosud cílový termín – 4. července 2013, viz blog 26. října 2012).

Polské vydavatelství 2D-3D uvedlo na trh vystřihovací modul modulu Zarja, který se stal prvním vypuštěným komponentem Mezinárodní kosmické stanice. Modul je zpracovaný v měřítku 1:50, takže má délku 24 cm, výšku 8 cm a rozpětí panelů slunečních baterií 49 cm. Počet dílků jsem nikde nenašel, ale vystřihovánku tvoří devět stran A4 mimořádně hustě zalitých drobnými dílky. Pokud někdo zešílí a model postaví, získá neskutečně realistický model. (Model byl vydán na konci roku 2011 a čekal jsem, zdali k němu přibudou i bratrské a sesterské vystřihovánky dalších částí ISS v tomto masochistickém provedení – bohužel se zatím žádné neobjevily.)

Úterý 19. února 2013

Konstrukční kancelář NPO Lavočkina oznámila, že po splnění svých závazků v rámci evropsko-ruského projektu ExoMars by ráda přistoupila k realizaci zopakování mise Fobos-Grunt: odběru horniny z martova měsíce Phobos. Původní sonda byla zničena v lednu loňského roku zánikem v hustých vrstvách atmosféry poté, co se jí nepodařilo opustit po startu v listopadu 2011 oběžnou dráhu Země. Zároveň kancelář NPO Lavočkina oznámila, že z konstrukce sondy Fobos-Grunt by mohla být odvozena série misí k asteroidům: evidentně se tak „veze“ na vlně zájmu o asteroidy způsobené explozí meteoritu nad Čeljabinskem (nejde ovšem o žádný nový plán, s podobnou misí počítá ruská kosmonautika už dlouho – viz blog 9. listopadu 2011).

NASA studuje možnost vývoje a výroby nového horního (třetího) stupně pro rakety Falcon-9 a Antares (tedy stupně, který by byl pro oba nosiče společný). Ten by měl sloužit k zajištění levné a pravidelné dopravy meziplanetárních sond k cílům ve sluneční soustavě, zvláště pak k Marsu. Bližší detaily o podobě stupně, jeho parametrech, termínu realizace, finanční náročnosti či z jakých technologií (kapalný kyslík/vodík?) má vycházet, nebyly zveřejněny.

Filatelistický materiál byl cenným zdrojem informací (někdy i dezinformací) už za doby Sovětského svazu – a totéž platí i dnes o poněkud tajnůstkářské Číně. Aneb v ČLR vyšla 16. prosince 2012 obálka při příležitosti dokončení lodi Yuanwang-21. Ta má délku 130 m a výtlak 9080 t, přičemž je určena k dopravě nosných raket (především typu CZ-5) na nově budovaný kosmodrom Hainan. Jde o první čínskou loď určenou k přepravě nosných raket. (Dne 24. ledna 2013 pak byla vydána téměř stejná obálka věnovaná sesterskému plavidlu Yuanwang-22.)

Pondělí 18. února 2013

Opakovaný pokus o půlminutový zkušební zážeh prvního stupně rakety Antares na rampě, který byl minulý týden z technických důvodů odvolán (viz blog 14. února 2013), se bude opakovat nejdříve ve čtvrtek 21. února.

„Souběh nepříznivých podmínek“ (ještě jsem nikdy neslyšel, že by k havárii vedl „souběh příznivých podmínek“) stál za selháním horního stupně Briz-M rakety Proton (viz blog 10. prosince 2012): během třetího zážehu stupně se projevily anomálie v činnosti ložiska v turbočerpadle okysličovadla, které následně během čtvrtého zážehu vedly k selhání celého turbočerpadla a k přerušení chodu motoru po čtyřech z plánovaných devíti minut. Oním „souběhem“ je míněna příliš vysoká teplota paliva ve čtvrtém stupni, která vedla k poškození ložiska. – Raketa Proton by měla obnovit starty 15. března vypuštěním družice Satmex-8 pro stejnojmenného mexického telekomunikačního operátora, v dubnu má následovat start se satelitem družicí Anik G1 pro kanadského operátora Telstar (5.) a s družicí Eutelsat-3D (26.).

Výbuch meteoritu nad Čeljabinskem (podle upřesněných údajů se při něm uvolnilo stejné množství energie, jaká odpovídá třiceti „hirošimským“ bombám) nezůstal bez odezvy v internetové komunitě, která ihned přišla s celou řadou vysvětlení, parodií a vtipných obrázků. (Pro neznalce bukviček: na prvním obrázku je „Čeljabinsk před meteorickým deštěm“, na druhém je „Čeljabinsk po meteorickém dešti“.)

Pátek 15. února 2013

Slibovaný pokus o vypuštění íránské družice Fadžr (viz blog 14. února 2013) se prý již uskutečnil – ale skončil se havárií. Pokud se tato zpráva potvrdí, znamenalo by to třetí selhání íránské nosné rakety v řadě.

Zatímco všechny zraky médií byly upřené k dnešnímu večernímu průletu asteroidu 2012 DA14 (průměr 45 metrů, hmotnost cca 130 tisíc tun) u Země ve vzdálenosti 28 tisíc kilometrů, příroda „udeřila“ na úplně jiném místě. Mimo jiné nám tak připomněla, že o asteroidech a dalších kosmických tělesech toho víme málo. Až nebezpečně málo. Dnes časně ráno se střetlo se Zemí těleso o průměru asi 15 metrů a hmotnosti 7000 tun. Začalo se postupně rozpadat (vstoupilo do atmosféry rychlostí 17 km/s, největší fragmentace proběhla ve výšce 30 až 50 km), jeho drobné úlomky dopadly do oblasti města Čeljabinsk (Rusko). Především sonický třesk ovšem napáchal skutečnou paseku: poškodil okna a mnohde i konstrukci u zhruba tří tisíc budov. Zanechal za sebou nejméně tisíc zraněných (jen ve městě Čeljabinsk vyhledalo lékařskou pomoc 758 lidí, v nemocnicích zůstává 43 osob, jejichž stav je vážnější): většinou pořezaných úlomky tříštěného skla.

Americký časopis Air and Space publikoval úžasný článek Disaster At Xichang (Katastrofa na kosmodromu Xichang/Si-čchang) o jedné z nejtemnějších kapitol dobývání vesmíru: o havárii rakety CZ-3B 14. února 1996. Proč nejtemnějších? Startující raketa se vymkla kontrole a bezprostředně po startu dopadla do přilehlé vesnice (amatérské záběry havárie i jejích následků jsou vidět na videu na YouTube). Čína tehdy připustila 6 mrtvých a 57 zraněných, ale často se hovoří o tom, že počet obětí překročil pět set. Což by z havárie činilo největší tragédii při dobývání vesmíru.

Čtvrtek 14. února 2013

Ředitel Íránské kosmické agentury Hamid Fazeli prohlásil, že družice Fadžr (Úsvit) bude vypuštěna „během dvou měsíců“. Půjde o již třetí exemplář tohoto satelitu: první dva údajně tvořily náklad dvou raket, které se Írán neúspěšně pokusil vypustit v loňském roce (viz blog 28. prosince 2012) 23. května a 22. září.

Ani odložený ostrý třicetisekundový test motorů rakety Antares (viz blog 11. února 2013) se včera nakonec neuskutečnil: jen půldruhé sekundy před plánovaným zážehem zastavil řídicí počítač odpočet poté, co zjistil nesrovnalosti v hodnotách tlaku při „proplachování“ motoru. Firma Orbital Sciences Corp. neinformovala ani o přesné příčině odkladu, ani o jeho důsledcích: tedy kdy bude možné pokus o zkušební zážeh zopakovat. Hovoří se ale o příštím týdnu.

Na naši poštovní žádost o podpis reagoval i americký astronaut Loren Acton (veterán z letu Challenger STS-51F/1985), kterého jsme potkali na „kongresu kosmonautů“ ASE ve skotském Edinburghu (viz blog 19. září 2007).

Středa 13. února 2013

V Arizoně byl včera provedený další úspěšný test padákového systému lodi Orion: tentokrát byl jeden ze tří padáků záměrně „přiškrcený“ tak, aby se nemohl kompletně rozevřít. Tím bylo simulováno jeho selhání a zkoumáno následné chování celého padákového systému. Už v prosinci přitom došlo ke zkoušce testující systém při selhání jednoho výtažného padáku (Orion bude mít dva): i ta byla úspěšná. Včerejší test byl již osmou zkouškou padákového systému lodi Orion, další se připravuje na květen.

V pondělí odstartovala a po pouhých čtyřech obletech Země se s Mezinárodní kosmickou stanicí úspěšně spojila zásobovací loď Progress M-18M. Rusko poté oznámilo, že trajektorie „rychlého příletu“ k ISS je dostatečně odzkoušená (poprvé ji prověřila loď Progress M-16M loni v srpnu) a že ji od nynějška budou využívat všechny bezpilotní i pilotované lodě (kromě Progressu M-21M, který má letos v říjnu testovat naváděcí systém Kurs-NA). Ještě loni se přitom počítalo s tím, že letos takto poletí k ISS jen jeden nákladní Progress (právě M-18M) a zkušebně dvě pilotované lodě (TMA-08M a TMA-10M; viz blog 12. prosince 2012).

Dnes trojice nových emblémů: jednak osobní emblém kanadského kosmonauta Chrise Hadfielda (t.č. na Mezinárodní kosmické stanici, jejímž se stane příští měsíc velitelem) a dvou nejbližších ruských pilotovaných startů. Tedy lodí Sojuz TMA-08M (28. března 2013) a TMA-09M (28. května 2013).

Úterý 12. února 2013

Už před nešťastnou havárií z počátku února letošního roku (viz blog 1. února 2013) měla společnost SeaLaunch vážné existenciální potíže. I když Vitalij Lopota (generální ředitel konstrukční kanceláře Eněrgija, která prostřednictvím své dceřiné firmy ve Švýcarsku kontroluje 95 procent společnosti SeaLaunch) tvrdí, že má dvanáct objednávek (což by zajistilo ziskovost projektu na příští tři roky), zřejmě „blafuje“. Společnost SeaLaunch totiž aktuálně má potvrzenou objednávku jedinou (vypuštění družice AsiaSat v roce 2014): letos měla sice letět ještě dvakrát (v srpnu s družicí Eutelsat a v listopadu s družicí Amos-4), ale v obou dvou případech šlo o přesun užitečného zařízení z raket Proton. Lopota si byl evidentně obtížné situace dobře vědom, protože nyní vyšlo najevo, že už v polovině ledna požádal ruskou vládu, aby začala pro své družice používat i skomírající raketu SeaLaunch. Tak se dělají „komerční“ lety...

Start čtvrtého evropského „kosmického náklaďáku“ ATV-4 (jménem Albert Einstein) rychle „klouže doprava“ (tedy odkládá se). Několik měsíců až do letošního ledna držela raketa Ariane-5 termín start 18. dubna, pak došlo k odkladu na 30. dubna a nyní se počítá se vzletem 7. května. – Rozpis letů na ISS evidentně čekají ještě další změny, protože na 3. května se plánuje start nové zásobovací lodi Cygnus k ISS (plán připojení kolem 8. května). Tzn. že by ke stanici souběžně mířila dvojice bezpilotních plavidel: něco podobného se nedělá ani v případě prověřených systémů, natož novinky jako je Cygnus. Někde se tedy s termíny hýbat bude/musí.

Obálka z European Astronaut Center v Kolíně nad Rýnem – a v ní trio podepsaných fotografií od francouzského kosmonauta Leopolda Eyhartse (veterán z letů Sojuz TM-27/1998 a Atlantis STS-122/2008). Kromě oficiální portrétní fotografie v ruském skafandru Sokol podepsal i snímky z osobního setkání v Berlíně na aerosalónu ILA 2010 (viz blog 14. června 2010) a ve stejném městě na konferenci ISS Symposium 2012 (viz blog 4. května 2012).

Pondělí 11. února 2013

Elon Musk (SpaceX) oznámil, že zkušební zařízení Grasshopper (viz např. blog 13. července 2012) projde v dohledné době skutečnou „zkouškou ohněm“: vzlétne, vypne motor, přejde do volného pádu, znovu nastartuje motor (nebo se o to alespoň pokusí) a následně přistane.

Zkušební zážeh prvního stupně Antares na kosmodromu MARS (viz blog 8. února 2013) bude podle některých informací odložený: zatím jen o jeden den, na středu 13. února 2013.

Měsíčník Tajemství vesmíru přináší kromě pravidelných čísel (byť jich není očekávaných dvanáct, ale jen deset do roka) také každoročně dva speciály. První letošní právě vyšel a věnuje se kosmickým plus astronomickým událostem loňského roku. Obsahuje i můj článek „Curiosity – První stopy na Marsu“ (no, můj: základní text jsem napsal, ale fotky s popisy doplnila redakce; viz např. titulek „Kontrola bříška“ – tak dětinský opravdu nejsem).

Pátek 8. února 2013

Společnost Orbital Sciences Corp. zveřejnila (definitivní?) plán testů rakety Antares a lodi Cygnus. K dlouho očekávanému a odkládanému půlminutovému zážehu testovacího stupně rakety Antares má dojít v úterý 12. února. Zkušební let rakety se plánuje na období od 12. do 19. března. Zkušební let rakety s lodí Cygnus bude následovat v první polovině června. A první regulérní zásobovací mise lodi Cygnus k ISS v období září/říjen. Realizace každého kroku je pochopitelně podmíněna úspěšným provedením zkoušky předcházející.

Izrael oznámil, že by rád poslal svého kosmonauta na návštěvu Mezinárodní kosmické stanice. Jeho první zástupce ve vesmíru – pilot Ilan Ramon – tragicky zahynul při návratu raketoplánu Columbia právě před deseti lety. Nakolik je záměr myšlený vážně (zazněl na konferenci věnované právě desátému výročí smrti prvního izraelského kosmonauta), není jasné. Nebyly totiž zveřejněny jeho případné detaily (kdy, s kým, na jak dlouho, za kolik apod.).

Druhé letošní vydání měsíčníku Letectví+kosmonautika obsahuje moje články „Grasshopper se učí létat“ (první trio zkušební letů experimentálního zařízení společnosti SpaceX), „Robonaut 2 ukazuje novou cestu“ (první humanoidní robot na ISS), „Příprava na nouzi nejvyšší“ (zkoušky záchranného systému lodi Orion plus testovací raketa ATB), „Komerční Měsíc“ (společnost Golden Spike a její plány) a „Čína míří výše a dále“ (průlet sondy Chang´e-2 u asteroidu Toutatis plus další plány).

Čtvrtek 7. února 2013

Skutečnou hru „škatule, škatule, hejbejte se“ hraje izraelská komunikační družice Amos-4. Původně se s jejím vypuštěním počítalo raketou Falcon-9 (i když dohoda formálně podepsána nebyla, jednání se uskutečnila a nakonec ztroskotala na neschopnosti firmy SpaceX garantovat start v roce 2012; nakonec byl uzavřen kontrakt až pro Amos-6). Proto byla podepsána dohoda o vypuštění satelitu pomocí rakety Proton. Odtud byla v lednu letošního roku převedena na nosič SeaLaunch: jednak je letový řád Protonu silně nadupaný, jednak šlo o jakousi „malou domů“, kdy se Rusko snažilo program „mořský start“ (který měl před měsícem jen několik rezervací, ale jen jedinou pevnou zakázku) stůj co stůj zachránit. Vše zatím nasvědčuje tomu, že Amos-4 na nešťastné raketě SeaLaunch nepoletí, takže otázka jeho dopravního systému zůstává otevřena... (Proton má letošní „jízdní řád“ nadupaný a navíc Kazachstán povolil Rusku jen dvanáct startů této rakety z Bajkonuru v letošním roce: požadováno jich přitom bylo sedmnáct.)

Společnost Orbital Sciences Corp. představila projekt nové „klasické“ nosné rakety Minotaur VI. Jedná se vlastně o vylepšenou raketu Minotaur IV, která má za sebou pět úspěšných startů (z toho dva suborbitální). Zatímco „čtyřka“ je čtyřstupňové konstrukce (pořadí stupňů SR118, SR119, SR120 a Orion 38), „šestka“ s ní bude totožná: jen dostane jako prémii ještě jeden „nultý“ stupeň SR118 a stupeň nejvyšší nahradí Star-48BV. Jinými slovy: jeden motor SR118 bude tvořit první stupeň, druhý bude tvořit druhý stupeň. Nosnost rakety má být 2800 kg na nízkou oběžnou dráhu a má směřovat především na vládní zakázky, kde firma Orbital Sciences Corp. vidí v inkriminovaném segmentu v USA mezeru na trhu.

Speciální vydání měsíčníku Válka věnované „Horkým okamžikům studené války“ obsahuje i můj článek „Zrod kosmických vyzvědačů“ o počátcích špionážních satelitů včetně zamýšlených zpravodajských pilotovaných programů.

Úterý 5. února 2013

Za nejnovější havárií nosiče SeaLaunch (viz blog 1. února 2013) je podle všeho selhání hydrauliky, které zajišťuje naklánění motoru RD-171 prvního stupně. K selhání došlo už půl sekundy po startu: od té chvíle byla raketa neovladatelná a dokonce se vydala namísto východním směrem přesně na druhou stranu, na západ. Neovladatelná raketa se následně začala nebezpečně naklánět, takže 12 sekund po startu přebírá vládu bezpečnostní systém: řízená likvidace už je neodvratná. Systém jen čekal do dvacáté sekundy letu, jak byl naprogramovaný (aby se neřízený nosič vzdálil co nejvíce od vypouštěcí plošiny). Po vypnutí motoru se ještě ve vzduchu rozdělují první a druhý stupeň a oba zhruba 52 sekund po startu dopadají do oceánu cca 2,5 km od místa startu, kde vybuchují.

Podle íránské agentury IRNA je prezident Mahmúd Ahmadínežád připraven vzít na sebe riziko a stát se prvním íránským kosmonautem. Írán už několikrát informoval o svém záměru aktivně se zapojit do pilotovaného průzkumu vesmíru – viz např. blog 21. srpna 2008.

Vypadá to, že v letošním roce budou mít „lovci kosmonautů“ žně - v okolních zemích se rýsuje několik velmi zajímavých akcí, kde bude možné se s kosmonauty setkat. Například už v dubnu se v Berlíně (konkrétně v Ruském domě pro vědu a kulturu) uskuteční velká filatelistická výstava Astrophil 2013, na níž budou nejméně Sigmund Jähn (Sojuz-31/1978) a Vladimir Kovaljonok (Sojuz-25/1977, Sojuz-29/1978 a Sojuz T-4/1981).

Fotografie ze setkání na „kongresu kosmonautů“ ASE v Praze (2009) podepsal a do dopisu i několik samolepek a nášivek přihodil kosmický turista Richard Garriott (Sojuz TMA-13/2008). Jinak též „kosmonaut druhé generace“, protože profesionálním astronautem byl už jeho otec Owen Garriott (zúčastnil se misí Skylab SL-3/1973 a Columbia STS-9/1983).

Pondělí 4. února 2013

Loňské rekordní přiblížení čínské sondy Chang´e-2 k asteroidu Toutatus (na 3,2 km) bylo podle všeho způsobeno navigační chybou. Čínští odborníci informovali, že počítali s průletem ve vzdálenosti cca 15 km, ale nebyli schopni přesněji zaměřit asteroid stejně jako navést sondu: původně dokonce počítalo s průletem v ještě větší vzdálenosti, neboť předpokládali odchylku plus mínus 55 km. Tu se jim nakonec podařilo zredukovat na plus mínus 11 km, takže se rozhodli pro přiblížení na 15 km – jenže jak se nakonec ukázalo, byli v případě odchylky velcí optimisté a průlet se uskutečnil mimo předpokládanou „obálku“ (jak se koridor občas označuje).

Něco málo z mých přednáškových aktivit v nejbližší době (vypisuji pouze přednášky určené pro veřejnost, pouze z kosmonautiky a pouze definitivně potvrzené):

  • Úterý 5. února 2013 – Apollo: sny a skutečnost (hvězdárna Brno).
  • Středa 6. února 2013 – Jeden den na oběžné dráze (knihovna Bystré).
  • Čtvrtek 7. března 2013 – Quo vadis, americká kosmonautiko? (hvězdárna Prostějov).
  • Pátek 19. dubna 2013 – Kola na planetách (hvězdárna Uherský Brod).
  • První letošní číslo časopisu Tajemství vesmíru obsahuje tyto mé články: „Strastiplná cesta ke hvězdám“, „Kdo bude první na Měsíci“ (vydavatel „recykloval“ článek z magazínu Kauzy speciál, takže je kapku vytržený z kontextu), „Šest cest kosmických“ (opět „recyklát“ – tentokráte šest let starého rozhovoru z časopisu Svět, viz blog 27. dubna 2007; jak o tom svědčí i věnována astronauta Musgraveho na fotografii), „Družice, které změnily historii“ a „Je libo letenku na Měsíc či na Mars?“

    Pátek 1. února 2013

    Z „plovoucího kosmodromu“ dnes odstartovala raketa SeaLaunch s telekomunikační družicí Intelsat-27. (Kosmodrom jsme svého času viděli zaparkovaný v Los Angeles – viz blog 20. října 2009.) Selhala ale v průběhu činnosti prvního stupně a její trosky dopadly do oceánu nedaleko místa startu. Protože společnost SeaLaunch ihned po „anomálii“ přerušila vysílání a vydávání jakýchkoliv zpráv, je k dispozici jen málo informací – a myslím, že část z nich je navíc nepřesných. Agentura RIA Novosti např. uvedla, že došlo v padesáté sekundě letu k vypnutí motoru prvního stupně (měl pracovat 150 s). Když se ale podíváme na záznam počátku startu, lze vidět silně se naklánějící nosič již krátce po opuštění vypouštěcího komplexu – a sérii záblesků (nejasných, start proběhl v noci) ve zhruba dvacáté sekundě letu. Po nich následovalo „zhasnutí“ motoru. Takže těch padesát sekund bych spíše viděl jako celkovou dobu letu, než dobu činnosti motoru. (Tyto řádky píšu hodinku po havárii, takže je berte s jistou rezervou.) – Osobně se domnívám, že je velmi pravděpodobné, že šlo o historicky poslední start v rámci projektu SeaLaunch. Už po minulé havárii (viz blog 31. ledna 2007) měla firma těžké existenční potíže (tedy ona je měla kvůli nedostatku zákazníků už před havárií), musela změnit majetkovou strukturu a vyhrabat se z bankrotu.

    Další astronaut odešel z NASA: tentokrát kosmickou agenturu opustil Brent Jett (veterán z letů Endeavour STS-72/1996, Atlantis STS-81/1997, Endeavour STS-97/2000 a Atlantis STS-115/2006; STS-81 jsem mimochodem v lednu 1997 viděl na vlastní oči startovat). Jen podotýkám, že od roku 2007 působil v Houstonu na manažerských pozicích (takže byl bez reálné šance vrátit se do vesmíru): nejprve jako ředitel letových operací posádek a od března 2010 byl výkonným manažerem pro program pilotovaných komerčních letů.

    Deset let. Přesně tolik si právě dnes připomínáme od havárie raketoplánu Columbia. Sám jsem na tuto událost vzpomněl v České televizi ve Studiu 6 už před šestnácti dny: při příležitosti desátého výročí startu raketoplánu k této nešťastné misi.

    TOPlist