Ing. Tomáš PŘIBYL: blog (nejen) o kosmonautice

E-mail: tp.pribyl@seznam.cz; poštovní kontakt: Teyschlova 23, Brno 63500, Czech Republic; GSM 728769966. Skype status

Pátek 30. listopadu 2012

Mezinárodní kosmická stanice provede již zítra unikátní manévr: historicky poprvé změní svoji orientaci pouze kvůli vědeckému pozorování. Stane se tak proto, aby přístroj SOLAR (instalovaný na evropský laboratorní modul Columbus v únoru 2008) mohl pozorovat Slunce. Přístroj je na stanici umístěný poněkud nešťastně: může naši mateřskou hvězdu pozorovat jen zhruba dva týdny v měsíci. Vědci ale mají zájem o jedno kompletní pozorování otočky Slunce kolem své osy, které trvá dva týdny: ISS proto zítra změní na následujících deset dní svoji polohu. Jde o velmi sofistikovanou akci, kterou museli posvětit všichni partneři v programu a která vyžadovala pečlivé přeplánování orientace slunečních baterií, komunikačního systému či změnu režimu práce ostatních přístrojů.

„Švagr kongresmanky Giffordsové poletí na roční misi na ISS,“ hlásal jeden titulek v amerických médiích. Chudák astronaut Scott Kelly (zpráva o jeho nominaci viz blog 26. listopadu 2012), jehož bratr Mark si vzal kongresmanku Giffordsovou za manželku. Nic naplat, že letěl jako pilot raketoplánu (už to je nějaké uznání), jako velitel raketoplánu a že byl dokonce velitelem Mezinárodní kosmické stanice: švagrová je švagrová. – Trochu mi to připomíná situaci z osmdesátých let, kterou ve své autobiografické knize „Riding Rockets“ popisuje Mike Mullane. V té době byl manželem první americké astronautky Sally Rideové (zemřela letos – viz blog 24. července 2012) astronaut Steven Hawley. A právě Hawley letěl misi, jíž se zúčastnil Mullane. Přitom Hawley byl všude představovaný jako „manžel astronautky Rideové“. Mullane si neodpouští uštěpačnou poznámku: „Byl jsem zvědavý, kdy se o mě začne mluvit jako o tom chlápkovi, co letěl do vesmíru s manželem od astronautky Rideové.“

Jsou věci, které k měsíčnímu pobytu na Floridě tak nějak patří – zvláště, když jedete se školou povinnými či dokonce předškolními dětmi. Jednou z nich je návštěva zábavního parku Walt Disney World. Zábava precizně připravená a promyšlená, nicméně jaksi umělohmotná – každopádně zážitek, na který se rozhodně nezapomíná.

Čtvrtek 29. listopadu 2012

Start jihokorejské kosmické rakety KSLV-1/Naro-1 byl dnes sedmnáct minut před zážehem motorů opět odložený: tentokrát kvůli problému s druhým stupněm. Podle dostupných informací (které se postupně budou bezpochyby upřesňovat nebo měnit) bude nutné raketu odvézt z rampy do montážní haly. Což by znamenalo odklad nejméně v řádu dnů.

Svůj další pokus o vypuštění kosmického nosiče prý plánuje i Severní Korea: satelitní snímky z počátku tohoto týdne ukazují na jejím kosmodromu Sohae stejný „mumraj“ lidí i techniky, jako byl před dubnovým pokusem o start. Dle srovnání s minulými aktivitami by prý do vypuštění mohly zbývat zhruba tři týdny, takže k němu může dojít v polovině prosince.

Kosmonaut Paolo Nespoli (veterán z letů Discovery STS-120/2007 a Sojuz TMA-20/2010) se rozhodl důkladně „vyčistit“ svoji kancelář v Houstonu – možná definitivně balí kufry. A rozhodl se odepsat na všechny žádost o podpis, které mu sem kdy dorazily (z něj by si měli vzít příklad všichni astronauti: odcházet s čistým stolem). Nejprve mi přišla odpověď na žádost o podpis poslaná v roce 2007: tehdy jsem poprosil o zaslání fotografie podepsané všemi členy mise Discovery STS-120. A ejhle, po pěti letech ji skutečně poslal! O několik dní později mi přišla odpověď na žádost z roku 2005: podepsání fotografií z osobního setkání. Ještě o několik dní později přišla z Houstonu další obálka: žádost poslaná snad v roce 2001. (Všechny zaslané snímky podepsal – byť některé jsou rozmazané – a ke každé zásilce přiložil podepsanou litografii.) Skutečná podpisová archeologie!

Středa 28. listopadu 2012

Ruská raketa Proton určená ke startu 28. prosince 2012 byla cestou po železnici na kosmodrom Bajkonur poškkozena. Proto bylo rozhodnuto vrátit ji k opravě zpět k výrobci a na kosmodrom odeslat náhradní exemplář. Prosincový start by tak neměl být odložen. Vynesena při něm bude telekomunikační družice Satmex-8.

Jak už bylo uvedeno na blogu v pondělí 26. listopadu 2012, chystá se „změna“ směru v projektu StratoLaunch. Ona změna již byla zveřejněna a spočívá v odchodu společnosti SpaceX z projektu. Oficiálně proto, že pro SpaceX by výroba rakety pro start z letadla představovala nutnost vybudovat nové výrobní stavy – stávající nebylo možné ke zcela odlišným charakteristikám nosiče oproti aktuálním raketám Falcon-9 použít. Jestli je oficiální vysvětlení pravdivé nebo ne, neřeším. Plyne z něj ale něco jiného: uvědomme si, jak velký rozdíl je třeba u obřího motoru SRB v případě, kdy je (byl) uchycený na boku vnější palivové nádrže raketoplánu a kdy měl vynášet náklad na své špici (Ares I). To jen pro všechny, kdo zpochybňovali testovací misi Ares I-X. – Firma StratoLaunch je tak bez nosné rakety; podle dostupných informací se s dotazem ohledně možnosti spolupráce obrátila na společnost Orbital Sciences Corp. (mj. výrobce jediné z letadla startující rakety na světě Pegasus nebo nosičů Taurus a Antares).

Třetí číslo měsíčníku Tajemství vesmíru (první dvě viz blog 7. září a 1. listopadu 2012) jsem obohatil o články „Kdo vyhraje závod o Měsíc?“, „10 raket, které změnily svět“ a „Cesta do hlubin vesmíru“.

Pondělí 26. listopadu 2012

Elon Musk (zakladatel společnosti SpaceX) v poslední době opakovaně naznačil, že se v dohledné době můžeme těšit na prohlášení týkající se "změny směru" při zapojení jeho firmy do projektu StratoLaunch. Tedy rakety startující z obřího letounu (představení projektu viz blog 15. prosince 2011).

Nejprve Roskosmos a potom i NASA oznámila jména dvou kosmonautů, kteří od března 2015 do března 2016 podniknou skororoční výpravu na ISS: bude to ruský pilot Michail Kornijenko (veterán z letu Sojuz TMA-18/2010) a americký Scott Kelly (Discovery STS-103/1999, Endeavour STS-118/2007 a Sojuz TMA-01M/2010). Se startem lodi Sojuz TMA-16M se počítá 30. března 2015, s návratem v lodi Sojuz TMA-18M pak 16. března 2016.

Na místě Kill Devil Hill nedaleko Kitty Hawk (Severní Karolína), kde na stroji těžším vzduchu poprvé vzlétli v prosinci 1903 bří Wrightové, jsme byli už loni (viz blog 26. dubna 2011) - a protože jde o místo vpravdě magické, zastavili jsme se tu i letos. Tentokrát ovšem ne na několik málo hodin, ale rovnou na několik dní. - Když se podíváte na předposlední řadu fotografií, uvidíte kolo typu "Wright St. Clair Bicycle", který vyroběli bratři Wrightové už koncem předminulého století. V podstatě by mohlo jít o jakékoliv renomované kolo dnešní. Aneb myslím, že jde o pádnou odpověď všem, kteří kritizují, že létáme do vesmíru stále podobným způsobem jako před padesáti lety. Měnit něco funkčního za něco jiného jen kvůli oné změně zkrátka není vždy úplně žádoucí. - Poslední řada snímků pak ukazuje třísky z prvního letounu Flyer bří Wrightů (včetně certifikačních dopisů), které v červenci 1969 vzal s sebou na Měsíc v rámci mise Apollo-11 Neil Armstrong.

Pátek 23. listopadu 2012

Dalším astronautem z programu raketoplánů, který objevil kouzlo zpoplatněného podepisování (přitom ještě nedávno podepisoval poštou vše a vždy neopomněl přiložit ještě jednu fotografii navíc) je Charles Walker (veterán z letů Discovery STS-41D/1984, Discovery STS-51D/1985 a Atlantis STS-61B/1985). Podpis nabízí za 35 dolarů.

Start jihokorejské rakety KSLV-1 (alias Naro-1) by se dle ruských médií mohl uskutečnit 29. listopadu (viz blog 14. listopadu 2012).

Svět se mění – a Kennedyho kosmické středisko také. Někdy od konce minulého století se chodilo přes pokladny pod křídly evokujícími panely kosmické stanice, ze kterých na příchozí shlíželi gumoví kosmonauti (viz první snímek, který jsme pořídili v roce 2009). Nejinak tomu bylo i při naší nedávné návštěvě. Jenže druhý den jsme na kosmodrom zavítali znovu a už jsme procházeli kolem jiných futuristických pokladen a turniketů přímo do „zahrady raket“. To ale nebylo jediné překvapení: ze dne na den zmizela z budovy hned za vstupem do střediska rozměrná kresba Mezinárodní kosmické stanice, u které se kdekdo nechával fotografovat. Inu, svět se mění...

Čtvrtek 22. listopadu 2012

„Tato data jsou pro historické knihy,“ prohlásil o rozboru vzorku provedeném v přístroji SAM (Sample Analysis at Mars) hlavní vědec mise Curiosity John Grotzinger. A dodal: „Vypadají opravdu dobře!“ Tím vzbudil velkou pozornost a vlnu spekulací – hlavně proto, že cokoliv odmítl upřesnit a přislíbil zveřejnění podrobností až počátkem prosince. Díky tomu dnes existují desítky výkladů jeho slov od vyloženě humoristických až po informace o objevu života na Marsu. Osobně bych se držel trochu při zemi (a zároveň bych se opravdu rád mýlil). Obávám se ale, že pokud půjde o oznámení čehokoliv menšího než je objev minulého či současného života (jako že pravděpodobně půjde), prokázal pan Grotzinger kosmonautice medvědí službu. Aneb očekávání mezi nejširší veřejností je teď obrovské – a stejně tak velké může být i zklamání.

Podle týdeníku Jane´s Defense Weekly (vydání z 21. listopadu) došlo mezi 22. zářím a 25. říjnem letošního roku k havárii další íránské rakety Safir. Tentokrát přímo na startovací rampě, kde nosič explodoval. Týdeník to dokládá satelitními snímky společnosti DigitalGlobe zachycující ohořelou rampu a její okolí. – Pokud je informace pravdivá (a není důvod o tom pochybovat), šlo by letos o již druhou havárii íránské rakety (viz blog 24. září 2012).

Letectví+kosmonautika 11/2012 obsahuje několik mých příspěvků: „Energetická krize na ISS“ (problémy s energetickými systémy stanice na přelomu srpna a září), „Nafukovací tepelné štíty“, „Morpheův pád“ (o havárii zařízení Morpheus – viz blog 13. srpna 2012) a „Přes překážky ke hvězdám“ (život astronautky Sally Rideové).

Středa 21. listopadu 2012

S velkou pompou avizovaná „turistická mise“ britské zpěvačky Sarah Brightmanové na Mezinárodní kosmickou stanici v roce 2015 se možná neuskuteční. Agentura Interfax citovala nejmenovaný „zdroj“, který uvedl, že začíná být přesvědčený o tom, že Brightmanová chtěla celou akcí zvýšit zájem médií i veřejnosti před svým turné v příštím roce. - Už při oznamování jejího letu v říjnu přitom zaznělo (viz blog 10. října 2012), že smlouva s Ruskem zatím nebyla podepsána a že se tak stane dodatečně.

Firma SpaceX slibuje na příští rok pět startů své rakety Falcon-9. Jejich pořadí a vynášený náklad by mělo být následující:

  • Březen – druhá zásobovací mise lodi Dragon k ISS (CRS-2). Přesný termín startu záleží na závěrečné zprávě týkající se anomálie během činnosti motorů prvního stupně předchozí rakety (viz blog 8. října 2012) a případné nutnosti přijmout korekční opatření.
  • Květen – první start rakety Falcon-9 z přebudované rampy SLC-4E na kosmodromu Vandenberg (stát Kalifornie). Na polární oběžnou dopraví kanadskou experimentální družici Cassiope. Půjde zároveň o první start rakety ve verzi 1.1 s motory Merlin-1D – a poprvé poletí s aerodynamickým krytem (dosud jen s loděmi Dragon, které vyžadují jen zapouzdření předního stykovacího uzlu).
  • Červenec – start z mysu Canaveral s telekomunikační družicí pro firmu SES; půjde o první let Falconu-9 na dráhu přechodovou ke geostacionární (GTO, Geostationary Transfer Orbit).
  • Září – třetí zásobovací mise lodi Dragon k ISS (CRS-3).
  • Říjen – vynesení osmi družic telekomunikačního systému Orbcomm při jednom startu z mysu Canaveral.
  • Při návštěvě New Yorku jsme minulý měsíc zavítali i na místo, kde kdysi stála „dvojčata“ – World Trade Center (mimochodem, v roce 1995 jsem měl možnost navštívit vyhlídkovou terasu na střeše jižní věže). Dnes je tu National September Memorial and Museum. – Jedním z těch, kdo zde při útocích 11. září 2011 zahynuli, byl i Charles Jones, který se coby člen oddílu vojenských letových specialistů MSE připravoval k letu na palubě raketoplánu STS-71B Charles Jones (plánovaný start prosinec 1986). Po zkáze Challenger (leden 1986) ale byl oddíl MSE rozpuštěn a Jones se nikdy do vesmíru nepodíval. V osudný den byl pasažérem letu American Airlines 11, který navedli teroristé do severní věže Světového obchodního centra. Jméno skoroastronauta Charlese Jonese pochopitelně nechybí na památníku mezi jmény ostatních obětí.

    Pondělí 19. listopadu 2012

    Společnost Orbital Sciences Corp. (víceméně dle očekávání) oznámila, že se premiérový let rakety Antares v letošním roce neuskuteční. Slibovaný třicetisekundový zkušební zážeh motorů prvního stupně pak proběhne nejdříve 30. listopadu 2012.

    Zítra a pozítří se v Itálii uskuteční vrcholná schůzka ministrů členských zemí ESA, na které se bude rozhodovat o budoucích programech. Zajímavé je, že se k ní tentokrát vyjádřil i Elon Musk (zakladatel společnosti SpaceX), který je jinak ve vztahu ke konkurenci spíše zdrženlivý: „Ariane-5 je bez šance. Nechci, aby to vyznělo nějak nadutě, ale tato raketa prostě není schopná konkurovat Falconu-9 a Falconu Heavy. Pokud bych byl v pozici Ariane, opravdu bych tlačil na Ariane-6.“ – Jeho prohlášení jistou logiku samozřejmě má, ale... V případě Ariane nejde jen o logiku, ale také o vlastní spolehlivý evropský přístup do vesmíru (za který Arianespace dostávala ještě nedávno dotaci 200 mil. euro ročně – nyní klesla na polovinu).

    Máme tu oficiální fotografii posádky 35. základní výpravy na ISS – a dvojici emblémů (37. a 38. posádky).

    Pátek 16. listopadu 2012

    Počátkem příštího roku dojde k výměně ředitele Johnsonova kosmického střediska NASA v Houstonu: bývalý astronaut Michael Coats bude nahrazený bývalou astronautkou Ellen Ochoavovou. Ke stejnému datu by měl ve své funkci skončit i ředitel Glennova výzkumného střediska (Cleveland, stát Ohio) Ray Lugo.

    Přesně před měsícem se počet kosmického smetí v bezprostředním okolí naší planety opět dramaticky zvýšil: to když explodoval selhavší urychlovací blok Briz-M, který vynášel družice Ekspress-MD2 a Telkom-3 (viz blog 7. srpna 2012). Dosud bylo katalogizováno přes 110 úlomků, ale jejich konečný počet bude výrazně vyšší (katalogizovány jsou jen bezpečně identifikované a identifikovatelné úlomky). – Jsou to přitom na den přesně tři měsíce, co se šéf Roskosmosu dušoval, že ze stupně Briz-M nebezpečí nehrozí. Argumentoval tím, že v nádržích je oxid dusičitý a asymetrický dimetylhydrazin, které nejsou náchylné k explozi, a že v nádržích byl snížen tlak. („Nikdy nevěř ničemu, dokud to nebylo oficiálně dementováno.“ Sir Humphrey, seriál Ano, pane ministře.“

    Goddardovo kosmické středisko (stát Maryland) je jedním z oněch pověstných „dříčů v pozadí“: nestartují odtud rakety na kosmickou stanici nebo na Mars, nepřipravují se tady kosmonauti nebo netestují raketové motory. Přesto má nezastupitelnou roli v mnoha programech: od dálkového průzkumu Země přes astronomické mise (Hubbleův kosmický teleskop či James Webb Space Telescope) až po některé automatické sondy (LRO). – Takže jsme nemohli odolat a nenavštívit...

    Čtvrtek 15. listopadu 2012

    Blíže neidentifikovaný zaměstnanec NASA si nechal ukrást notebook ze zaparkovaného vozidla (ideální místo na odkládání notebooků...), což americkou kosmickou agenturu přimělo k důrazné akci. Protože notebook podle všeho obsahoval velké množství citlivých informací a protože tím je vystaveno „velké množství“ zaměstnanců NASA riziku, musí být všechna data na přenosných zařízeních (tedy nejen notebooky, ale i mobilní telefony nebo přenosné disky) šifrována. Stane se tak nejpozději do 21. prosince letošního roku. Přitom ještě v únoru bylo zašifrováno jen asi jedno procento dat na těchto zařízeních.

    Celkem tři „astrovany“ (vozidla, která odváží astronauty z předletové přípravy na start, resp. je vezou zpět do ubikací po přistání) lze nalézt v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě. Původní – který vozil na rampu posádky lodí Apollo a prvních raketoplánů až do mise STS-8 – je k vidění v budově Apollo/Saturn Building. S tím, jak se posádky staly početnější, bylo nutno pořídit vozidlo prostornější: je jím upravený karavan Airstream Excella (model 1983), který je dnes „odložený“ ve VAB. Ač byly učiněné opakované pokusy o jeho nahrazení, astronauti se vždy postavili proti – částečně z pověrčivosti, částečně z úcty k tradici. Třetí „astrovan“ sloužil posádkám raketoplánů po přistání a dnes je zaparkovaný pod mobilní vypouštěcí plošinou MLP-1.

    Středa 14. listopadu 2012

    Jižní Korea urgovala Rusko, aby urychleně dodalo díly k raketě KSLV-1 (alias Naro-1), které odvezlo po zrušeném pokusu o start (viz blog 29. října 2012) k analýze. Kim Yeon-Hak z ministerstva pro vědu uvedl, že pokud součástky nebudou k dispozici ve středu 14. listopadu, je vyloučené stihnout aktuální startovací okno (končí 24. listopadu 2012). Důvodem je fakt, že jejich instalace a testování zabere nejméně deset dní. Pokud se bude start opět odkládat (což je velmi pravděpodobné), bude nutné „vytvořit“ nové startovací okno. Jihokorejské starty totiž nejsou vázané ani tak na zákony nebeské mechaniky jako na dohodu s mezinárodními leteckými a námořními organizacemi, v jejímž rámci je minimalizován dopad vypuštění na leteckou či lodní dopravu.

    Kandidát na kosmonauta Andrej Babkin úspěšně dokončil před státní komisí zkoušky (viz blog 10. srpna 2012) a stal se plnoprávným členem oddílu kosmonautů.

    Včera uplynulo 31 let od okamžiku, kdy byla při druhém letu raketoplánu Columbia poprvé použita „kanadská ruka“ – manipulátor RMS. Tuto událost si připomněla i kanadská verze vyhledávače Google upravením svého loga (služba Google Doodles). – Jen pro zajímavost: po skončení programu raketoplánů zůstala bez práce i trojice manipulátorů RMS. „Ruka“ ze stroje Endeavour byla odeslána do Kanady, kde bude vystavena v Canada Aviation and Space Museum v Ottawě. Před tím ale stráví nějaký čas ve vstupní hale Kanadské kosmické agentury, přičemž nyní prochází čištěním a konzervací u výrobce (MacDonald Dettwiler). Discovery má „svůj“ manipulátor položený vedle sebe v Udvar-Hatzy Center ve Virginii (druhý snímek: pořízený během naší nedávné návštěvy v muzeu, viz blog 27. září 2012). A také Atlantis bude vystavený s letovým exemplářem RMS: dle plánů návštěvnického centra Kennedyho kosmického střediska přímo v nákladovém prostoru.

    Úterý 13. listopadu 2012

    Start rakety Atlas V, která má k druhému letu do vesmíru vynést první exemplář zkušebního miniraketoplánu X-37B (mise OTV-3) byl opět odložený. Jde o důsledek vyšetřování anomálie během letu rakety Delta IV. Aktuální plány hovoří o startu „ne dříve, než“ 27. listopadu 2012.

    Kouzlu prodeje podpisů propadl (jako první z interkosmonautů, nemýlím-li se) také polský kosmonaut Mirosław Hermaszewski. Na svých webových stránkách nabízí podepsané fotografie dvou velikostí za 10 a 20 zlotých (tedy 60 a 120 Kč). Služba zatím funguje jen při zasílání do Polska. – Na jedné straně je dobře, že se podobným způsobem lze dostat k třeba jinak nedostupným podpisům (hovořím obecně, nikoliv o Hermaszewském). Na straně druhé asi získání autogramu kosmonauta bezplatně – ať již osobně či poštou – bude čím dál vzácnější.

    Během naší (zatím) poslední cesty do USA jsme navštívili také mnoho „nekosmických“ míst: jedním z nejzajímavějších se stala ponorka SSN-571 Nautilus (najdete ji ve městě Groton ve státě Connecticut). Tedy první ponorka na atomový pohon na světě, která vstoupila do historie mj. tím, že podplula severní pól (3. srpna 1958). A protože u ponorky je i muzeum Submarine Force Library & Museum, prošli jsme si pochopitelně i toto. K vidění je tu třeba japonská miniponorka HA-8 nebo věž z vysloužilé atomové ponorky SSN-598 George Washington.

    Pondělí 12. listopadu 2012

    Viceprezident čínské CMSEO (China Manned Space Engineering Office) Niu Hongguang oznámil, že pilotovaný let Shenzhou-10 se uskuteční v červnu 2013 (se záložními startovacími okny v červenci a srpnu). Podle něj půjde o patnáctidenní misi, které se pravděpodobně zúčastní tři kosmonauti (dva muži a jedna žena): cílem bude především získat další zkušenosti z oblasti pilotovaných letů, dále opět prověřovat manuální a automatické techniky stykování a provádět vědecké experimenty.

    Dvojice družic RBSP (Radiation Belt Storm Probes), která byla vypuštěna letos v srpnu na palubě rakety Atlas V, byla přejmenována na Van Allen Probes (Sondy Van Allena). Stalo se tak na počest fyzika Jamese Van Allena (1914 - 2006), kterému je připisován objev radiačních pásů kolem Země – tzv. Van Allenových pásů. – Každé podobné pojmenování kosmické mise jest nutno kvitovat s povděkem, protože si tupými zkratkovými názvy družic se především laická veřejnost neztotožňuje. Oč lepší jsou jména Spirit a Opportunity, než MER-A a MER-B. Nepojmenování sond LRO či MRO nějakým lidským jménem je ztracenou příležitostí. Jak ostatně na serveru The Space Review psal už před nějakým časem Jeff Brooks, kapitán Cook měl naštěstí dost rozumu, aby své lodě pojmenoval Endeavour, Adventure, Resolution a Discovery. Názvy VTSL (Venus Transit Survey Vessel, plavidlo pro pozorování přechodu Venuše) nebo ILMOW (Island Locator Made Of Wood, ze dřeva vyrovbený vyhledávač ostrovů) by se v kronice lidstva přece jen nevyjímaly tak hezky...

    Máme tu oficiální fotografii 36. základní posádky ISS (jejím členem bude i historicky nejstarší ruský kosmonaut Pavel Vinogradov či italský kosmonaut Luca Parmitano). A také finální verzi jejího emblému: od dříve zveřejněné (viz blog 12. října 2011 či třetí obrázek) se v několika detailech (zvyšujících v důsledku barevnost) odlišuje.

    Pátek 9. listopadu 2012

    Už za dva týdny (od pátku 23. do neděle 25. listopadu 2012) se na Hvězdárně Valašské Meziříčí uskuteční tradiční seminář Kosmonautika a raketová technika. Avizovaný program je následující:

  • Plány ESA na budoucí výzkum blízkého i vzdáleného vesmíru (Michal Václavík).
  • Slovensko na prahu vesmíru 2 (Jakub Kapuš).
  • Kalendář pilotované kosmonautiky 2011 až 12 (Milan Halousek).
  • Změny drah kosmických objektů a technické možnosti k jejich zabezpečení (Jan Kusák).
  • Kam letí vesmírná sonda Rosetta (Ján Baláž).
  • Čím poletím do práce? Zn. americký astronaut (Tomáš Přibyl).
  • Vedecký program misie Štefánik (Ivan Bella).
  • Nerealizované meziplanetární sondy (Tomáš Přibyl).
  • Poprvé k Plutu (František Martinek).
  • Na okružní jízdu Cape Canaveral Then and Now na mysu Canaveral se při návštěvě Floridy vždy těším. Letos ale pro mě byla velkým zklamáním: že má dlouhodobě klesající tendenci pozoruji už nějaký ten pátek (poprvé jsem ji absolvoval v roce 1993, v posledních letech pak několikrát), ale letos to byl děs a hrůza na druhou. Na místech, kde se dříve volně procházelo, jsme jen zastavovali – průvodce něco odklavíroval, nikoho z autobusu nepustil a jelo se dál. Tam, kde nás přece jen vypustil, jsme se museli pohybovat ve skupince (dokonce i v místnostech muzea). Když už bylo něco zajímavého, byl neskutečně omezený čas a pořád nám někdo stál za zadkem a klepal si na hodinky. Vrcholem pak byl zákaz focení startovacích ramp s výhružkami předáním ostraze kosmodromu – přitom ještě loni nás autobus zavezl až na perimetr rampy 37 s připravenou raketou Delta-4 (vystoupit jsme sice nemohli, ale návštěva u „živé“ rampy s raketou zážitkem rozhodně byla). Nevím, co se stalo, nevím, co se změnilo – ale jde o dlouhodobý trend.

    Se slzičkou v oku vzpomínám na první projížďku trasy v roce 1993: návštěva řídicího střediska programu Mercury (dnes již zbouráno – viz blog 12. května 2010), prohlídka konstrukce rampy 26, z níž vzlétla první americká družice (dnes již stržená), zastávka autobusu u každé startovací rampy – s možností vystoupení a neomezeného fotografování. Ještě pár let, sedneme do autobusu, stáhnou žaluzie, pustí film a za tři hodiny nám řeknou: „Gratulujeme, byli jste na mysu Canaveral!“

    Čtvrtek 8. listopadu 2012

    Další start zásobovací lodi Dragon k ISS na palubě rakety Falcon-9 je prozatím odložený na 1. března 2013. S tím, že vyšetřování anomálie z předchozího startu (viz blog 8. a 11. října 2012) může zapříčinit další „posun termínu doprava“ (protože odkladu se už neříká odklad).

    John Longsdon, emeritní profesor na Univerzitě George Washingtona a specialista na kosmickou politiku, prohlásil, že američtí astronauti se brzy vrátí na Měsíc. A že tento program NASA vyhlásí co nevidět: prý tak nechtěla učinit před prezidentskými volbami, protože tradice americké politiky v poslední době je po volbách „obrátit vše vzhůru nohama“ – a tak by se dalo čekat, že případný vítěz Mitt Romney by cestu astronautů na Měsíc stornoval (jako to udělal Obama s programem Constellation, který zdědil po svém předchůdci). Vysocí představitelé NASA navíc už dlouhodobě naznačují či slibují „velké oznámení“. Ostatně, zástupkyně administrátora NASA Lori Garverová (tedy druhý nejvýše postavený člověk v kosmické agentuře) už v září prohlásila: „Právě jsme dodali Kongresu podrobnou zprávu o tom, kam se můžeme s pomocí [superrakety] SLS dostat: hodláme expandovat do prostoru kolem Země a Měsíce, vydat se na blízkozemní asteroidy, na Měsíc a nakonec na Mars.“ – Když Obama v roce 2010 rozdrtil program Constellation, učinil tak se slovy: „Na Měsíci už jsme byli.“

    Osobní setkání s astronautem je vždy príma věc – zvláště, když máte možnost si s ním popovídat o rodném městě. Robert Springer (veterán z letů Discovery STS-29/1989 a Atlantis STS-38/1990) totiž před několika lety Brno navštívil: na Mezinárodní strojírenský veletrh zavítal v delegaci firmy Boeing, která tu v devadesátých letech domlouvala vojenské zakázky.

    Středa 7. listopadu 2012

    Astronaut José Hernández neuspěl ve volbách do Kongresu USA (viz blog 6. listopadu 2012): získal 44,2 procent hlasů, jeho republikánský protivník Jeff Denham 55,8 procent. – V Senátu naopak zůstal William Nelson (veterán z letu Columbia STS-61C/1986), který obhájil svoji pozici na Floridě.

    Znovu zvolen do pozice prezidenta USA byl i Barack Obama. Co se mění pro kosmonautiku? Podle prvních zpráv nic: vždyť se prezident (a tudíž i linie) nemění. Myslím ale, že to nemusí být pravdu. Současný administrátor NASA Charles Bolden se totiž v poslední době nechal opakovaně slyšet ve smyslu „zachránil jsem NASA před Obamou“. Prezident prý chtěl jen instituci vyvíjející nové technologie, která by rezignovala na skutečný průzkum. Bolden dokázal v podstatě proti původní vůli Obamy vzkřísit program Orion a rozjet superraketu SLS. Jistě, oba jsou docela drahé – jenomže Obamova „alternativa“ byla, že nebude nic. Buďme tedy rádi za to, že tyto programy žijí – a nezapomínejme na únor 2010, kdy Obama v návrhu rozpočtu totálně vystřílel všechno.

    V pátém letošním čísle dvouměsíčníku Kozmos je můj článek „Přepište učebnice: Curiosity se rozjíždí“.

    Úterý 6. listopadu 2012

    Zkušební stupeň rakety Antares bez úhony přečkal na ostrově Wallops řádění hurikánu Sandy, takže je možné pokračovat v přípravách ke zkušebnímu třicetisekundovému zážehu. Ten by se měl uskutečnit „v průběhu listopadu“ (jak stále odmítá blíže upřesnit společnost Orbital Sciences Corp.). Zato slibuje, že první ostrá raketa Antares poletí 17. prosince 2012. Což představuje další odklad oproti zatím poslednímu zveřejněnému termínu (1. až 12. prosince 2012 - viz blog 24. října 2012). Protože je to podmíněno bezproblémovým průběhem testu stejně jako bezproblémovým průběhem dalších zkoušek, začínám silně pochybovat, tak bych si na let rakety Antares v letošním roce nevsadil ani pověstný pětník.

    Testování přístrojové sekce superteleskopu JWST (James Webb Space Telescope) bude muset začít bez dvojice přístrojů. Zatímco přístroje MIRI (Mid-Infrared Instrument) a FGS (Fine Guidance Sensor) byly dodány dle plánu letos v květnu a červenci, kamera pro studium blízkého infračerveného záření NIRCam (Near InfraRed Camera) a spektrometr NIRSpec (Near InfraRed Spectrograph) mají oproti předpokladům zhruba rok zpoždění. Datum startu JWST (říjen 2018) by to ale ohrozit nemělo: není to první slib o neodkládání vypuštění observatoře, která měla být již rok na oběžné dráze (jak se počítalo při zahájení vývoje v roce 2003).

    Dnes se bude v USA rozhodovat nejen o (staro)novém prezidentovi (Barack Obama vs. Mitt Romney), ale také o obsazení části Kongresu USA. Jedním z kandidátů je i bývalý astronaut NASA José Moreno Hernández (veterán z letu Discovery STS-128/2009) – ten, na kterého republikáni podali žalobu, aby nemohl v rámci kampaně používat označení astronaut (viz blog 4. dubna 2012). Uchází se o zvolení do Sněmovny reprezentantů USA v desátém kalifornském okrsku. Nedávno přitrom vydal „inspirující“ autobiografickou knihu Reaching for the Stars. Moc od ní nečekejte: osobně mi přijde spíše jako součást předvolební kampaně (a jako reklama na stejnojmennou nadaci, kterou Hernández založil), než jako smršť kuriozit z kosmického programu.

    Pondělí 5. listopadu 2012

    Rakouský kaskadér Felix Baumgartner se zapsal do historie bravurně zvládnutým rekordním seskokem z výšky. Stal se celebritou první třídy a rozhovory pro kohokoliv o čemkoliv poskytuje jako na běžícím pásu. Pro The Daily Telegraph se vyjádřil i k průzkumu planety Mars: „Kdekdo mluví o přistání na Marsu. Říká, že je důležité přistát na Marsu, protože tím se dozvíme mnohé o naší vlastní planetě, o Zemi. Nedává mi to smysl, protože toho o Zemi víme opravdu hodně. A přesto se k ní, byť je velmi křehká, chováme opravdu špatně.“ – S naším zacházením se Zemí má bezesporu pravdu, se smyslem výzkumu Marsu lze polemizovat (cest k získání informací je mnoho), ale s tím, že toho o Zemi víme opravdu hodně se dá jedině nesouhlasit. Pořád toho ještě víme hodně málo... (A kosmonautika ve všech podobách je jednou – pochopitelně nikoliv jedinou – z cest, jak naše obzory rozšířit.)

    Ještě před měsícem jsme procházeli ulicemi New Yorku (a bydleli v hotelu v New Jersey, který byl jen pár metrů nad hladinou moře), vesele jezdili podzemní dráhou, prošli si dolní Manhattan, poseděli na nábřeží a sežvýkali gyros i hot dog, zblízka si prohlédli raketoplán Enterprise (viz blog 19. října 2012), autem i lodí navštívili Staten Island – a teď již několik dní sledujeme v televizi a dalších médiích obraz zmaru a zkázy. Je to takový zvláštní pocit, který by člověk nikdy neměl, kdyby vše sledoval z tepla obýváku od brambůrků a piva. Jak bylo řečeno již mnohokrát: na vlastní oči vidět je lepší, než donekonečna žít z virtuálních internetových odkazů.

    Pátek 2. listopadu 2012

    Zatímco kousky raketoplánu Enterprise jsou sbírané po Manhattanu (viz blog 31. října 2012), Endeavouru se již několik dní mohou obdivovat návštěvníci pavilónu Samuel Oschin Pavilion v California Science Center. A Atlantis právě dnes čeká historicky poslední přesun do nově budované haly v návštěvnickém centru Kennedyho kosmického střediska (viz blog 26. října 2012).

    Včerejší kosmická vycházka z ISS (viz blog 1. listopadu 2012) se skončila úspěchem: po výstupu trvajícím 6 hodin a 38 minut nasbírala Sunita Williamsová 50 hodin a 40 minut práce ve volném prostoru, čímž se v historických tabulkách dostala na pátou příčku (mezi ženami pak bezkonkurenčně vede). – Historii přepisoval i její parťák, Akihiko Hoshide, který pro změnu vybojoval japonský rekord: dosud ve volném prostoru pracoval 21 hodin a 23 minut.

    Bylo to o fous, ale co naděláme: testovací první stupeň nové rakety Antares byl na rampu 0A kosmodromu MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport) v prostorách Wallops Flight Research Facility (aka kosmodromu Wallops) umístěn jen pár hodin po naší návštěvě. (Kdyby nebyl kvůli technické závadě a nepřízni počasí opakovaně odložený... Kdyby nebylo kdyby... – Na druhou stranu, měli jsme možnost „alespoň“ navštívit kosmodrom, což je rozhodně příjemnější činnost, než klikání na internetové odkazy.) Na posledním řádku obrázků je zajímavý experiment: přelétající „družice“ měří výšku objektů pod ní postavených; poslední snímek tak ukazuje „altimetrický“ záběr naší rodiny.

    Čtvrtek 1. listopadu 2012

    To, že NASA zvažuje využití superrakety SLS i pro bezpilotní mise v rámci průzkumu sluneční soustavy, je veřejným tajemstvím už nějaký pátek (sám jsem to v několika článcích zmínil). Nyní upřesnila, o jaké výpravy by mělo jít: bezpilotní průlet kolem Plutova měsíce Charon, odběr vzorků a návrat do pozemských laboratoří z Jupiterova měsíce Europa a Saturnova Titanu, průlet spojený se získáním vzorků v horních vrstvách atmosféry nebo podobný průlet skrze výtrysky Saturnova měsíce Enceladus (oba spojené s dopravou materiálu na Zemi). Bez znalosti detailů si troufám tvrdit, že některé z těchto misí lze realizovat i bez SLS (průlet u Charonu nebo průlet horními vrstvami atmosféry Jupiteru) – a naopak mi v plánech chybí jiná logická a dříve uvažovaná mise, a to odběr vzorků hornin z Marsu.

    Již třetí kosmickou vycházkou (v plánu přitom původně měli jednu jedinou) završí dnes astronauti Sunita Williamsová (USA) a Akihiko Hoshide (Japonsko) opravdu mimořádně rušný týden na ISS. Přílet nové posádky v Sojuzu TMA-06M, odlet lodi Dragon, přílet lodi Progress M-17M – a nyní výstup do otevřeného prostoru. Mimochodem, už před tímto výstupem držela Williamsová rekord v kumulované délce pobytu kosmonautky ve volném prostoru. Takže po dnešní vycházce se budou historické tabulky opět přepisovat (či spíše měnit hodnoty v nich obsažené).

    Druhé číslo měsíčníku Tajemství vesmíru (první viz blog 7. září 2012) obsahuje mé články „Jednosměrná letenka na Mars“ (možné potíže pilotované výpravy na Rudou planetu), „Těžká cesta první astronautky“ (životní pouť Sally Rideové), „Cesta do pásu asteroidů“ (mise sondy Dawn, „Příští stanice: oběžná dráha“ (kosmický výtah) a „Korejské kosmické závody“ (soupeření na Korejském poloostrově).

    TOPlist