Ing. Tomáš PŘIBYL: blog (nejen) o kosmonautice

E-mail: tp.pribyl@seznam.cz; poštovní kontakt: Teyschlova 23, Brno 63500, Czech Republic; GSM 728769966. Skype status

Pátek 31. srpna 2012

Objevily se informace, že se další čínský pilotovaný start (Shen Zhou-10) uskuteční 26. listopadu 2012. Což by odpovídalo startovacímu oknu, které jsem přinesl na blogu 1. srpna 2012 (27. listopadu až 1. prosince).

Dnes se v uzavřeném rodinném kruhu uskuteční v Cincinnati v Ohiu vzpomínková bohoslužba za Neila Armstronga, prvního člověka na Měsíci (nikoliv pohřeb, jeho datum a místo zatím nebylo stanoveno). Po celých Spojených státech se uskuteční vzpomínkové akce, ale především: vlajky na státních i federálních budovách budou stažené na půl žerdi.

Americký podnikatel Elon Musk uvedl, že zvažuje vytvoření holdingu, který by zastřešoval obě jeho technologické společnosti (SpaceX a Tesla Motors Inc.) a který by byl jejich stoprocentním akcionářem. Zdůraznil, že je opravdu ve stádiu úvah. Zároveň uvedl, že se může stát, že akcie SpaceX by byly již v příštím roce veřejně obchodovatelné. – Škoda. Jakmile se SpaceX stane regulérní akciovkou, budou akcionáři vyžadovat tvorbu zisku. A stejně tak budou tlačit, aby se rakety Falcon cenově přiblížily konkurenčním nosičům Delta-4 nebo Atlas-5 (když je trh tuto cenu ochoten akceptovat).

Na setkání s astronatkou Millie-Hughes Fulfordovou (viz blog 30. srpna 2012) jsem si vzpomněl z jednoho prostého důvodu: do poštovní schránky mi až z daleké Kalifornie dorazil dopis, který mi poslala. Podepsala fotografie z osobního setkání a přidala pár milých řádků...

Čtvrtek 30. srpna 2012

Čína se chystá razantně vstoupit do oblasti vědeckých družic: hlavní důraz jejích kosmických aktivit byl přitom až dosud v oblasti aplikací. Někdy mezi lety 2014 až 16 plánuje například vypuštění svého prvního teleskopu pro studium tvrdého rentgenového záření, který umožní zkoumat černé díry a jejich vliv na okolní vesmír. Následovat má družice pro detekci částic temné hmoty, která bude monitorovat vysokoenergetické elektrony a gama záření. A nakonec čínští vědci připravují kosmickou observatoř pro studium magnetického pole Slunce. Máme se věru nač těšit...

Mezinárodní kosmická stanice má podle dnešních představ fungovat nejméně do roku 2020, ale plánuje se prodloužení jejího využívání do roku 2028 (k tomu je ale nutná recertifikace některých palubních systémů). Už dnes se ale plánuje technické provedení likvidace téměř pětisettunového komplexu: kdysi se uvažovalo o tom, že ho zajistí evropská loď ATV, ale její výroba končí, poslední start je plánovaný na rok 2014 – a o čtrnáct let později by žádná neměla být k dispozici. Současné plány proto počítají s využitím ruských lodí Progress. V případě mimořádné situace (např. nutnost nečekaného předčasného ukončení fungování stanice) by měla stačit jedna, pro normální „úklid“ stanice z oběžné dráhy do hustých vrstev atmosféry budou potřeba dvě.

Ač jsem na ISS Symposiu 2012 (viz blog 4. května 2012) trávil čas povětšinou na přednáškách a prezentacích, přesto jsem si neodpustil jednu žádost o podpis. Mou „obětí“ se stala americká astronautka Millie-Hughes Fulfordová, palubní specialistka z letu Columbia STS-40/1991.

Středa 29. srpna 2012

Jedním ze zajímavých trendů v kosmonautice v poslední době je přidávání sekundárních zařízení ke komerčním misím. ESA takto plánuje vybudovat svůj globální telekomunikační systém EDRS (European Data Relay System), zařízení Sentinel-4 pro monitorování složení atmosféry bude připojeno ke družicím Meteosat třetí generace (zatímco předchozí tři mise budou využívat dedikované satelity) a na komunikační družici SES-5 vypuštěné v červenci bylo zařízení pro zpřesňování satelitního navigačního signálu EGNOS. A takto bychom ještě mohli pokračovat: podobnou cestou nyní hodlá jít i NASA, když plánuje na vládní i komerční komunikační družice umístit jako sekundární náklad zařízení pro pátrání po blízkozemních asteroidech. Americká kosmická agentura vyzvala, aby jí byly předložené návrhy na podobné zařízení v ceně do 50 mil. USD a schopné startu v roce 2016.

Společnost Ball Aerospace oznámila, že dokončila výrobu všech osmnácti zrcadel pro observatoř JWST (James Webb Space Telescope). Každé zrcadlo je šestiúhelníkového tvaru s průměrem (kružnice opsané) 1,3 m.

Při příležitosti premiérové jízdy robota Curiosity na Marsu jsem se minulý týden objevil na ČT24 v pořadu Události, komentáře.

Úterý 28. srpna 2012

Společnost XCOR Aerospace se rozhodla přenést svůj byznys z Kalifornie na Floridu. Společnost dosud měla sídlo ve městě Mojave (Kalifornie), ale nechala se zlákat investiční pobídkou ve výši 5,7 mil. dolarů k tomu, aby ze západního přešla na východní pobřeží USA. Kromě ústředí by do Kennedyho kosmického střediska měla být převedena sériová výroba suborbitálních letounů Lynx – stejně jako většina letových operací. Vývojové středisko se přesune do Midlandu v Texasu. V Mojave má zůstat maximálně jen část operací.

Start další lodi Dragon (první komerční v rámci kontraktu CRS, kdy je objednáno dvanáct zásobovacích letů k ISS za 1,6 mld. USD) se mírně odkládá na 8. října. Dosud byl termín startu 6. říjen 2012. Loď dorazila na mys Canaveral 14. srpna 2012.

Po zprávě o úmrtí Neila Armstronga jsem vzal do ruky oba jeho nedávno publikované životopisy: „First Man“ od Jamese Hansena (ve vázané i paperbackové verzi) a „One Giant Leap“ od Leona Wagenera. Zatímco první z nich je autorizovaný (Hansen jej psal společně s Armstrongem), druhý je výsledkem různých rešerší a shromažďování materiálů. Každý má něco do sebe, ale ten první je přece jen zajímavější. Neil Armstrong toho chtěl hodně říci, protože se kolem něj vytvořilo neskutečné množství mýtů, ale sám autobiografii napsat nechtěl, přestože měl nabídky v řádu miliónů dolarů. Děsil se povinností souvisejících s vlastní knihou: autogramiád, přednášek, cestování... Nicméně s Hansenem promluvil otevřeně naprosto o všem: vyjadřuje se dokonce i k některým muzejním exponátům, které jsou s ním spojované (a on s nimi nemá nic společného). Opravdu poučné čtení – nejen s ohledem na Armstronga, ale i s ohledem na to, jak „vzniká historie“.

Pondělí 27. srpna 2012

Administrátor NASA Charles Bolden oznámil, že společnost SpaceX splnila všechny úkoly stanovené v kontraktu COTS (Commercial Orbital Transportation Services): tedy kontraktu na vývoj nákladní dopravní kapacity na ISS. A že je nyní připravena provádět operační dopravu nákladu na ISS v rámci kontraktu CRS. (Cudně přitom pomlčel, že mezníky měly jednak výrazné zpoždění a že některé byly v průběhu kontraktu změněné. Ono to ale asi není podstatné: historie se zpravidla neptá JAK, ale ZDALI.) – Bolden zároveň oznámil, že společnosti Sierra Nevada Corp. splnila se svým projektem miniraketoplánu Dream Chaser první milník z programu CCIC (Commercial Crew Integrated Capability).

V souvislosti s americkými přistávacími sondami na Marsu se v minulých týdnech velmi často uvádělo skóre: šest pokusů, pět úspěšných (před přistáním Curiosity, kdy se číslo změnilo na sedm pokusů, z toho šest úspěchů). Dvakrát sonda Viking, jednou Mars Pathfinder, dvakrát robot MER (tedy Spirit a Opportunit), nově Curiosity – a jediný neúspěch s misí Mars Polar Lander. Nějak se ale zapomíná na dvojici sond Deep Space (Scott a Amundsen), které se o nezávislé přistání (byť do blízkosti Marsu se dostaly společně s přeletovým stupněm mise Polar Lander) pokusily v roce 1999. Z neznámých příčin ale selhaly. Je pravdou, že byly relativně malé (2,4 kg plus tepelný štít) a že se první část letu svezly s jinou výpravou – ale velikost či hmotnost snad není důvodem, proč je (ne)počítat. Stejně tak sdílení hardware pro start či přeletovou fázi mise.

Každý je nahraditelný. Prý. V případě Neila Armstronga si náhradu nedovedu představit, ale budiž – dejme tomu, že mám jen malou fantazii. Vzpomínka na „ikonu 20. století“ Neila Armstronga mi dnes vyšla v Hospodářských novinách.

Sobota 25. srpna 2012

Jsou sny, které se splní - a jsou sny, které zůstanou navždy nesplněné. Jedním z těch, které se mi definitivně přesunuly do druhé kategorie, je osobní setkání s prvním člověkem, který se prošel po Měsíci. Neil Armstrong dnes zemřel na následky komplikací spojených s operací srdce před třemi týdny (viz blog 16. srpna 2012) ve věku 82 let.

Pátek 24. srpna 2012

Tento týden byl z Ruska odeslaný do Korejské republiky (známější je jako Jižní Korea) první stupeň třetí nosné rakety Naro-1. První dva pokusy o její let na oběžnou dráhu se skončily neúspěchem, třetí je plánovaný na 10. října 2012.

NASA plánuje začít v roce 2015 rozpracovávat další velkou astrofyzikální misi (z kategorie Flagship, vlajkových lodí, což jsou mise s rozpočtem v řádu miliard dolarů). Má jít ovšem jen o začátek přípravných prací, protože financování podobné mise je prakticky vyloučené do chvíle, než se dostane na oběžnou dráhu Webbův kosmický teleskop (podle aktuálních plánů v roce 2018), který spolehlivě zkonzumuje veškerý disponibilní rozpočet. První peníze do nové astrofyzikální observatoře by tak mohly přijít nejdříve v roce 2017.

Letectví+kosmonautika 8/2012 obsahuje následující články z mé produkce: „Bitva o Webbův teleskop“ (peripetie kolem nové americké astrofyzikální observatoře), „Bitva o kámen z Marsu“ (historie a budoucnost projektů na dopravu horniny z Marsu na Zemi), „Ariane-6 se (nesměle) představuje“ (politika a podoba nové evropské rakety), „Discovery přišla o velitele“ (tragická smrt předposledního velitele raketoplánu Discovery Alana Poindextera) a „Příběh bezejmenného raketoplánu“ (maketa raketoplánu v Downey – viz blog 30. července 2012).

Čtvrtek 23. srpna 2012

Na blogu 13. srpna 2012 jsem psal, že pokud Peggy Whitsonová (veteránka z letů Endeavour STS-111/2002 a Sojuz TMA-11/2007) získá po svém odchodu z postu šéfastronauta třetí letovou nominaci, budou rekordy padat jako na běžícím pásu. Aktuálně to přitom vypadá, že budou padat ještě rychleji: NASA nominovala Whitsonovou ke třetímu letu na ISS, ovšem nikoliv na standardní šestiměsíční směnu, nýbrž na roční let! Ten by měl začít v průběhu roku 2015 (přesný termín startu nebyl stanovený), přičemž jej absolvují jeden americký astronaut (v daném případě astronautka) a jeden ruský kosmonaut (ten ještě vybraný nebyl).

Protože roční pobyt dvou osob na ISS zasáhne do systému pravidelné rotace posádek na stanici, uvolní se několik (dvě?) míst pro „kosmické turisty“. Dle agentury Interfax by jedním z nich mohla být britská zpěvačka Sarah Brightmanová (52), která už nyní spolupracuje na vzdělávacím programu STEM (Science, Technology, Engineering and Mathematics) se společností Virgin Galactic. – Jen mě trochu překvapuje, že při akutním nedostatku „letenek“ nedojde k dohodě o rozdělení letenek mezi regulérní partnery ISS. Myslím, že některé agentury by byly vděčné alespoň za krátkodobý let – ostatně, i třeba některému americkému astronauti by mohl umožnit získat „kosmické ostruhy“. Třeba taková Kanada pošle na stanici svého kosmonauta letos v srpnu – a pak má nárok až v roce 2019 (viz blog 29. prosince 2011).

Robot Curiosity absolvoval včera na Marsu první zkušební jízdu (jeho stopy viz první snímek). Při této příležitosti přidávám několik obrázků dokumentujících dosavadní průběh výpravy: ať jde o autoportréty (druhý a třetí snímek) nebo odhození tepelného štítu při sestupu (první snímek na druhém řádku). Curiosity si každopádně vede (nejspíše nad očekávání) úchvatně a postupně začíná přepisovat „marťanskou kroniku“. – Nejen obrazně, ale i doslova, protože NASA včera oznámila, že místo přistání pojmenuje po nedávno zesnulém klasikovi sci-fi na „Bradbury Landing“ (Bradburyho [místo] přistání).

Středa 22. srpna 2012

Robot Curiosity včera poprvé pohnul svými koly, byť zkoušel jen jejich natáčení. Na dnešek je v plánu premiérová jízda: instrukce k ní byly odeslané na Mars už předevčírem. – Zároveň se objevil první problém: robot má poškozený kabel k jednomu ze dvou detektorů rychlosti a směru větru meteorologické stanice REMS. To znamená, že měření budou omezena nebo nebudou k dispozici v případě, že se zdravé čidlo ocitne v „závětří“ (obě čidla byla vůči sobě i ostatním systémům umístěna tak, aby mohla provádět nepřetržitá pozorování). Podle prohlášení NASA je možné, že kabel přerušil nějaký odražený oblázek během přistání. (No, nevím – trochu mi to připomíná sovětskou éru, kdy za jakékoliv přiznané selhání techniky mohl „zásah mikrometeoritu“.)

Byla dvojice zpravodajských družic v hodnotě miliard dolarů od NRO pro NASA (viz blog 22. června 2012) jen danajským darem? Čím dál více lidí v NASA věří, že ano. Podle nejnovějších analýz nejsou zpravodajské družice pro přestavbu na astronomickou či jinou vědeckou misi příliš vhodné. „Tyto teleskopy nejsou ničím jiným, než příležitostí,“ uvádí ředitel astrofyzikální divize NASA Paul Hertz. „Pokud ale nebudou opravdu dobrou příležitostí, nepoužijeme je.“ NASA každopádně musí platit roční náklady na uložení zařízení (100 tisíc USD/kus) a vzhledem k silně napnutému rozpočtu nemůže zahájit ani přípravné studie či práce na možném novém využití družic. De facto se tak ani nemůže rozhodnout, zdali je využije, nebo ne...

Duem podepsaných fotografií z pražského „kongresu kosmonautů“ ASE 2009 a jednou oficiální portrétní potěšil naše srdce i oko bývalý americký senátor za stát Utah (1974 až 93) Jake Garn, který se coby „politický turista“ proletěl raketoplánem Discovery při misi STS-51D/1985.

Úterý 21. srpna 2012

Další – nyní již nepotřebný – hardware z programu raketoplánů našel svůj nový domov (resp. nové uplatnění). Loď M/V Liberty Star (z oceánu vlekla do přístavu pomocné motory raketoplánů SRB) byla převedena jako výcvikové plavidlo do U.S. Merchant Marine Academy v Kings Point (stát New York). Loď je pro výcvik zajímavá svým moderním vybavením, ale třeba i unikátním systémem vodních trysek, které umožňují její přesný a precizní pohyb kterýmkoliv směrem: ten byl původně vyvinutý jako ochrana moroňů (alias mořských krav), kteří žijí v Banánové řece při mysu Canaveral a kteří by byli klasickými lodními šrouby ohrožování. V systému ovšem záhy našli zalíbení například i potápěči: i jim totiž od klasických lodních šroubů hrozí nebezpečí. – Pro sesterskou loď M/V Freedom Star zatím NASA nový domov hledá.

NASA přichází v Senátu USA o jednoho velkého zastánce: Kay Bayiley Hutchinsonová zvolená za Texas oznámila na příští rok ukončení své politické dráhy. A pod dalším advokátem kosmických programů se už povážlivě houpe židle: senátor William Nelson (mj. se proletěl raketoplánem Columbia STS-61C/1986, takže má NASA co vracet) má proti sobě v listopadových volbách na Floridě velmi silného kandidáta (Connie Macka IV). Případná ztráta obou cenných spojenců v Kongresu USA – kde se v současné době každý hlas počítá (a zvláště hlas vlivný a zkušený) – by pro NASA mohla být nepříjemná. Přinejmenším.

Přistání sondy Curiosity před patnácti dny jsem měl příležitost živě komentovat v České televizi (docela kumšt: komentovat něco, co nevidíte a k čemu neslyšíte komentář) – stejně jako zazněl můj hlas na vlnách Radiožurnálu, Rádia Česko či Českého rozhlasu Vltava.

Pondělí 20. srpna 2012

Meziplanetární sonda Dawn, t.č. na oběžné dráze kolem planetky Vesta, se dostala do problémů: vysadil jí jeden ze setrvačníků. I když by to pro další průběh letu nemělo mít fatální následky (byť jde o druhý problematický z celkem čtyř palubních setrvačníků), je zapotřebí na situaci reagovat. Bylo třeba změnit letový plán apod., takže se o zhruba o deset dní odkládá odlet od Vesty. NASA se rozhodla obětovat část vědeckého programu ve prospěch řešení problémů, ale opět: nejde o tragédii, protože Dawn je u Vesty „přesčas“. Původně měl odletět už v polovině července. Dalším cílem sondy má být trpasličí planetka Ceres (přílet v únoru 2015).

NASA dnes oznámila (tedy v době psaní těchto řádků ještě neoznámila, ale už je to nějak venku), že další sondou z řady Discovery bude InSIGHT: půjde o robota, který po startu v roce 2016 přistane na Marsu, kde má pomocí vrtné soupravy proniknout do hloubky cca deset metrů pod povrchu (poprvé v historii, co bude podobná operace provedena mimo Zemi). Cena mise InSIGHT je 425 mil. dolarů. – Poražení finalisté jsou plovoucí sonda pro Saturnův měsíc Titan TiME a automat ke kometě Wirtanen Comet Hopper.

Chodí, chodí – v poslední době opravdu hodně. Nyní mi přišla obálka s podpisy Johna Glenna a věnováním oběma klukům: myslím, že mají opravdu parádní suvenýr připomínající návštěvu Národního muzea letectví a kosmonautiky ve Washingtonu D.C. (viz blog 19. dubna 2011).

Pátek 17. srpna 2012

Čínská exlunární sonda Chang´e-2 je aktuálně na meziplanetární dráze s parametry 1,022 krát 1,035 AU a periodou oběhu kolem Slunce 381 dní. Zatímco čínská média informují o jejím plánovaném průletu u asteroidu v březnu 2013, výpočty provedené západními pozorovateli ukazují, že tato dráha protne trajektorii letu asteroidu Toutatis už 13. prosince letošního roku.

Všichni tři členové posádky čínské lodi Shenzhou-9 (Jing Haipeng, Liu Wang a Liu Yang) obdrželi cenu Nadace pilotovaných kosmických letů Tsanga Hin Chiho. Cena je spojena s finanční prémií ve výši (v přepočtu) 160 tisíc dolarů na hlavu (tedy něco málo přes tři milióny korun). Úplně zkrátka nepřišlo ani zbývajících osmnáct čínských kosmonautů: každý dostal od této nadace za let Shenzhou-9 prémii 16 tisíc dolarů (něco přes 300 tisíc Kč).

Roskosmos zveřejnil emblémy dvou zbývajících pilotovaných startů lodí Sojuz v letošním roce: TMA-06M (15. října 2012) a TMA-07M (5. prosince 2012). Kromě toho je tu i snímek posádky lodi Sojuz TMA-07M (zleva T. Marshburn/USA, R. Romaněnko/Rusko a Ch. Hadfield/Kanada).

Čtvrtek 16. srpna 2012

Astronaut Neil Armstrong (veterán z letů Gemini-8/1966 a Apollo-11/1969, kdy se stal prvním člověkem na povrchu Měsíce) podstoupil minulý týden operaci, během níž mu byla pomocí několikanásobného bypassu uvolněna zablokovaná artérie. Operace se zdařila a Armstrong se rychle zotavuje.

Jeden z pracovníků čínské kosmonautiky, který se podílí na bezpilotním průzkumu Měsíce, Ouyang Ziyuan, nedávno prezentoval v médiích zajímavý příběh. Když Čína dostala od Spojených států kousek lunární horniny z Apolla-17 zatavený v plexiskle, rozhodla se jej vyjmout a rozpůlit na poloviny: jedna skončila v planetáriu v Pekingu, druhá byla podrobena analýze. Cílem operace bylo zjistit, zdali jde skutečně o lunární horninu: zdali Američané nerozdávají bezcenné kamínky (nebo zdali dokonce na Měsíci vůbec nebyli). Čínští vědci pak konstatovali, že Američané nepodvádí a že skutečně jde o kámen z Měsíce...

Velké překvapení mi dorazilo do schránky: dvojici fotografií z „kongresu kosmonautů“ ASE v Praze podepsal historicky první pilot lunárního modulu z mise Apollo-9 Russell Schweickart. Zároveň připojil krátký milý osobní dopis, v němž mě mj. upozornil, že tato odpověď je výjimkou, že se poštou nepodepisuje a požádal mě, ať si jeho adresu nechám pro sebe. (Jeho přání budu samozřejmě respektovat.)

Středa 15. srpna 2012

Ve věku 98 let zemřel minulý týden britský fyzik a radioastronom Sir Bernard Lovell (1913 - 2012). Od začátku kosmické éry lidstva patřil k vášnivým pozorovatelům kosmických objektů pomocí radioteleskopů: Sověti jej neměli rádi, protože často dokázal publikovat snímky a další informace z jejich sond dříve, než oni sami. (Na druhou stranu ale byli za jeho činnosti vděční, protože se tak jejich aktivitám dostávalo potvrzení z nezávislého zdroje, což bylo v atmosféře nedůvěry a zpochybňování ve studené válce navýsost důležité.) Lovell se ale podílel i na vojenských projektech, například na systému včasné výstrahy před sovětským jaderným útokem. Za to se jej Sověti pokusili zavraždit smrtelnou dávkou radiace během návštěvy v Jevpatorii. Lovell o tom promluvil až v roce 2009 s tím, že celá zpráva bude zveřejněna až po jeho smrti...

Americké námořnictvo začalo uvažovat o obnovení využívání komplexů číslo 25 a 29 na mysu Canaveral, z nichž byly v letech 1958 až 80 prováděné letové testy ponorkových rakety Polaris, Poseidon nebo Trident I. Z informace ale nevyplývá, zdali obnovení využívání znamená i obnovení startů nebo jen jejich použití (třeba) k výcvikovým aktivitám.

K misi Curiosity jsem do magazínu 100+1 napsal článek „Vzdušný jeřáb nad Marsem“ (tedy já ho původně pojmenoval „Ohňostroj nad Marsem“ s odkazem na desítky pyropatron, které se musely během sestupu aktivovat – ale redakce ho holt musela změnit k obrazu svému).

Úterý 14. srpna 2012

Na včerejším blogu jsem psal o odchodu astronauta Daniela Taniho z oddílu astronautů v řádu dní. Jen několik minut po napsání informace mi přišlo její doplnění: Tani už odešel a nastoupil do firmy Orbital Sciences Corp. jako viceprezident pro mise a operace s nákladem v rámci programů COTS a CRS (tedy rakety Antares a lodi Cygnus). - Tani se tak vrací „na místo činu“, protože ve firmě Orbital Sciences Corp. pracoval do roku 1996, kdy se stal astronautem NASA.

Robot Curiosity již více než týden trpělivě sedí (v jeho případě spíše stojí) na povrchu Marsu jen 2,4 km od středu přistávací oblasti (měla tvar elipsy 7 krát 20 km). Minulý týden postupně rozkládal své mechanické části a prováděl prověrky jednotlivých přístrojů/systémů. Od soboty pak probíhala výměna palubního software: jeho přistávací verze je postupně nahrazována pracovní potřebnou pro práci na povrchu Rudé planety (operace má být dokončena dnes). Koncem tohoto týdne (v neděli 19. srpna) se mají poprvé pohnout jeho kola; půjde ale jen o zkoušku jejich natáčení. O dva dny později (v úterý 21. srpna) bychom se pak měli dočkat první zkušební jízdy.

Firma Blue Origin (má ambice na vývoj a výrobu suborbitální turistické lodi, později hodlá posílat i vlastní astronauty do vesmíru – stojí za ní miliardář a zakladatel internetového obchodu Jeff Bezos) věnovala své zkušební létající zařízení Charon do The Museum of Flight (Seattle, stát Washington). Charon demonstroval během zkušebních letů v roce 2005 při použití běžných leteckých motorů technologii vertikálního startu i přistání, se kterou Blue Origin počítá pro své suborbitální lety.

Pondělí 13. srpna 2012

Hubnutí amerického oddílu astronautů pokračuje: v nejbližších dnech jej opustí Daniel Tani (veterán z letů Endeavour STS-108/2001 a Discovery STS-120/2007).

Také další zpráva se týká amerického oddílu astronautů: novým „šéfastronautem“ (jak bývá neoficiálně označovaný vedoucí týmu, který má na starosti koordinaci aktivit, komunikaci s ostatními složkami NASA a především nominace do posádek) se stal Robert Behnken (veterán z letů Endeavour STS-123/2008 a Endeavour STS-130/2010). – Od září 2010 do července 2012 byla šéastronautkou Peggy Whitsonová (Behnken byl její zástupcem): přitom většina bývalých šéfastronautů získala krátce po opuštění pozice letovou nominaci. Pokud by se tak stalo, vydala by se Whitsonová již potřetí na dlouhodobou výpravu na ISS a rekordy (ne že by jich už dnes neměla málo) by padaly jako na běžícím pásu. Pokud...

Jen pro zajímavost dodávám, že jednou z Behnkenových podřízených v oddíle astronautů je i jeho manželka, Megan McArthurová (vetránka z letu Atlantis STS-125/2009).

Technologické zařízení Morpheus pro zkoušky přistání na Měsíci bylo přesunuto z Johnsonova kosmického střediska (stát Texas) do Kennedyho kosmického střediska (stát Florida), aby zde pokračovalo v letových testech (viz blog 11. dubna 2012). Ty se ale skončily neslavně: zařízení se bezprostředně po startu minulý čtvrtek (9. srpna 2012) převrátilo, ztratilo stabilitu, dopadlo na zemi a explodovalo. Při následném požáru bylo zcela zničeno. Jako příčinu havárie označila NASA (bnez bližšího upřesnění) „selhání hardwarové komponenty, která znemožnila dosažení stabilního letu“. – Program Morpheus tím ale nekončí, protože beztak se plánovalo nahrazení tohoto technického demonstrátoru pokročilejším, který se již několik měsíců staví. Jeho letové testy jsou plánované na začátek příštího roku.

Pátek 10. srpna 2012

Minulý týden se ve Hvězdném městečku uskutečnily závěrečné zkoušky sedmi kandidátů na kosmonauty, kteří byli zařazeni do výcviku v roce 2010. Čtyři z nich (Ivan Vagner, Denis Matvějev, Sergej Kuď-Sverčkov a Sergej Prokopjev) prospěli. Další dva (Andrej Babkin a Svjatoslav Morozov) prospěli s výhradami. To znamená, že si v zásadě vedli dobře, ale že ještě budou z některých záležitostí přezkoušeni. Aleksej Chomenčuk neprospěl. V říjnu dostane šanci složit opravnou zkoušku. Pokud ani v ní neuspěje, v oddíle kosmonautů končí.

První a na hodně dlouhou dobu zřejmě taky jediný syrský kosmonaut, generál Muhammad Ahmad Farís (veterán z letu Sojuz TM-3/1987 na stanici Mir), dezertoval z armády a i s rodinou uprchl (prý se mu to podařilo až na několikátý pokus) do Turecka.

Zatím pro většinu světových kosmických agentur jsou různé emblémy příležitostí k tomu, aby se jejich grafici „vyřádili“, japonská JAXA zvolila v případě svého nákladního modulu HTV přesně opačný přístup. Aneb původní návrh loga nyní při misi HTV-3 (aktuálně zakotvená u ISS) recyklovala s minimálními úpravami již potřetí.

Čtvrtek 9. srpna 2012

Už v září by se měla objevit na pultech knihkupectví autobiografie amerického astronauta Johna Younga (člen první posádky lodi Gemini, účastník misí Apollo-10 a -16, kdy se jako devátý člověk prošel po Měsíci, velitel prvního letu raketoplánu Columbia, první člověk, který se do vesmíru vydal šestkrát – a podobných charakteristik bychom v jeho případě našli celou řadu). Její název bude „Forever Young“: jde o slovní hříčku, která se dá přeložit jako „Navždy mlád“ nebo „Navždy Young“.

Autobiografii píše i první astronaut, který byl ve vesmíru sedmkrát: Jerry Ross. Jeho kniha má plánovaný termín vydání v lednu 2013.

A do třetice kniha věnovaná astronautovi-legendě. Přesněji astronautce: první Američance ve vesmíru, Sally Rideové. Ovšem protože nás minulý měsíc navždy opustila, půjde „jen“ o biografii – nikoliv autobiografii. Knihu píše americká publicistika Lynn Sherr(ová) a má vyjít někdy v příštím roce.

Skoro čtvrt století trpělivě čekal v oddíle sovětských kosmonautů na šanci, která nakonec nepřišla. Michail Ivanovič Lisun do něj přišel v říjnu 1965 a opustil jej v září 1989. Byl v druhé záložní posádce letu Sojuz-23/1976 a stal se náhradníkem pro let Sojuz-24/1977. Měl letět v Sojuzu-25 na stanici Saljut-5, ale výrobní závod včas nedodal kosmickou loď (zpoždění bylo cca čtyřměsíční) – a když byla k dispozici, na stanici už byl nedostatek pohonných látek pro úspěšnou dvoutýdenní misi. (Ještě předtím v roce 1970 trénoval jako člen třetí posádky pro nově vyvíjenou loď TKS.) Vesmír mu ale nakonec nebyl souzený: v roce 1986 byl přeřazený do skupiny, které se připravovala na lety kosmoplánem Buran, ale to byla jen jeho labutí píseň, protože o tři roky později z oddílu kosmonautů definitivně odešel. Poslední červencový den letošního roku prohrál Michail Lisun svůj boj s dlouhou a těžkou nemocí.

Úterý 7. srpna 2012

Americké letectvo se rozhodlo nejméně o rok odložit nákup 46 nosných raket, které chtělo používat v letech 2013 až 17. Zakázka měla zajistit nižší cenu za dopravu zařízení do vesmíru a stejně tak dát výrobcům dlouhodobější jistotu (a tudíž otevřít prostor pro vyjednávání o ceně se subdodavateli nebo pro investice do nových technologií). Jenže proti kontraktu se zvedla vlna odporu, a to z mnoha důvodů. Protože si jej měly rozdělit rakety Delta-4 (Boeing) a Atlas-5 (Lockheed Martin), tak je hlas společnosti SpaceX s raketou Falcon-9 pochopitelný. Ta jednak neměla možnost se do zakázky přihlásit, jednak ji takovýto kontrakt na dlouhé roky vyřazuje z tohoto zajímavého segmentu trhu. Pak tu ale bylo několik dalších faktorů jako například fakt, že 46 raket je maximum, které by letectvo využilo, kdyby nedošlo k žádným odkladům, skluzům či rušení projektů. Reálně ale prý využije jen polovinu raket: na druhou polovinu by se nejspíše uzavíraly kontrakty na údržbu a smlouva by se protáhla z roku 2017 nejméně o tři roky... – Pro představu: americké letectvo potřebovalo za srovnatelné období (2007 až 11) osm raket Delta-4 a čtrnáct Atlas-5. Dohromady 22, tedy méně než polovinu poptávaného množství.

Včera večer odstartovala z kosmodromu Bajkonur ruská nosná raketa Proton s dvojicí telekomunikačních družic na palubě (Telkom-3 a Ekspress-MD2). Tři stupně nosiče bezpečně dopravily vynášený náklad na stanovenou oběžnou dráhu, ale čtvrtý Briz-M selhal při třetím z plánovaných pěti zážehů. Podle Roskosmosu není šance na nápravu, oba satelity je nutné považovat za ztracené a celý let rakety Proton za havárii.

„Rychlý“ přílet lodi Progress M-16M k ISS (namísto obvyklých 34 obletů planety potřebovala od startu po připojení jen čtyři oblety Země) vzbudil vlnu zájmu v českých médiích. A tak jsem se ve čtvrtek 1. srpna 2012 postupně objevil ve vysílání ČT24 a na vlnách Radiožurnálu i Rádia Česko.

Pondělí 6. srpna 2012

Konstantin Valkov měl být členem posádky lodi Sojuz TMA-04M, která je v současné době připojená k Mezinárodní kosmické stanici – loni jej ale v posádce nahradil Sergej Revin. Lékařská komise pak konstatovala, že je neschopen pokračovat v přípravě a počátkem července opustil po patnácti letech přípravy a čekání oddíl kosmonautů (první náznak odchodu z oddílu kosmonautů viz blog 28. května 2012). „Jeho“ loď Sojuz TMA-04M je stále na oběžné dráze…

Na blogu 3. srpna 2012 jsem psal, že jako poraženého v klání o komerční dopravní loď vnímám navzdory kontraktu za 212,5 mil. USD (celkem bylo rozděleno 1,1125 mld. dolarů) firmu Sierra Nevada Corp. V podstatě totéž uvedl i přidružený administrátor NASA pro pilotovaný průzkum a operace William Gerstenmaier, když řekl, že „kosmická agentura si nemůže dovolit podpořit v plné míře tři komerční pilotované systémy“, ale že je zároveň v jejím zájmu mít „připravenou náhradní variantu pro případ, že se jeden ze dvou urychlených systémů potká s problémy“.

Bylo to jako sen: člověk postupně v rychlém sledu přijímal jednotlivé dílčí informace týkající se přistávacího manévru mise Curiosity a téměř nevěřícně si mohl jednotlivé „položky“ odškrtávat. A pak ohromná exploze radosti v řídicím středisku. (I když se přiznám, že jsem si vše nevychutnával tak, jak bych chtěl, protože se Česká televize opravdu jen pár minut před přijetím informace o přistání rozhodla zařadit do programu živý přenos. A protože jsem byl zrovna ve studiu, tak mě na něj bez dlouhého ptaní zdobrovolnili.) Aneb nejúžasnější a nejkomplexnější robot v historii průzkumu vesmíru je bezpečně na Marsu.

Pátek 3. srpna 2012

Pozorovatelé se shodovali, že ve hře o získání kontraktu na vývoj komerčního plavidla pro dopravu amerických astronautů na nízkou oběžnou dráhu jsou reálně čtyři kandidáti: firmy Boeing, SpaceX, Sierra Nevada Corp. a ATK. – NASA dnes oznámila, že financovat bude první tři z nich. Boeing s lodí CST-100 získá 460 mil. dolarů za splnění 19 milníků, SpaceX (DragonRider) získá 440 mil. USD za 14 mezníků a Sierra Nevada Corp. (miniraketoplán Dream Chaser) 212,5 mil. dolarů za 19 cílů. Platnost kontraktu je do 31. května 2014. Při optimálním financování plánuje SpaceX zkušební let s posádkou v polovině roku 2015, zbývající dvě firmy o rok později.

Zajímavé bude sledovat další osud nosné rakety a lodi Liberty, které firma ATK tvrdě tlačila vpřed a u kterých avizovala, že je bude financovat i v případě nezájmu NASA nejméně do roku 2014 – do premiérového startu nosiče Liberty. Uvidíme, zdali dodrží příslib, nebo „přehodnotí“ situaci pro nezájem o svůj projekt. – Jinak osobně jako faktického poraženého vnímám firmu Sierra Nevada Corp.: všechny tři firmy uváděly, že na dokončení projektu a realizaci zkušebního pilotovaného startu potřebují zhruba miliardu dolarů. Tzn. Boeing a SpaceX se blíží polovině této sumy, Sierra Nevada Corp. je jí docela vzdálená. Navíc i požadavky na ni jsou mírnější a milníky snazší. Takže mi zakázka přijde spíše jako „cena útěchy“ (a jakási „horká rezerva“, kdyby se někdo ze dvou hlavních adeptů dostal do nečekaných potíží), protože za oběma konkurenty bude následující skoro dva roky čím dál více zaostávat.

V pondělí 6. srpna (v 7:31 h středoevropského času) dosedá na povrchu Marsu robotické vozidlo Curiosity: při této příležitosti bych se měl objevit v 7:40 h ve vysílání České televize a odpoledne v 17:06 h ve „Dvaceti minutách Radiožurnálu“ (= tedy na vlnách Českého rozhlasu Radiožurnálu).

Časopis Svět se transformoval nejen do podoby čtrnáctideníku 100+1, ale „ožívá“ v podobě magazínu Svět obrazem. Velkoformátové fotografie, relativně malé množství textu – přesně to je jeho koncept. Do premiérového prázdninového dvojčísla jsem přispěl články „Plným sluncem vpřed!“ (o letounu Solar Impulse), „První Číňanka ve vesmíru“ (let Liu Yang), „Drak si brousí zuby na Mars“ (úspěšná premiéra zásobovací lodi Dragon) a „Raketoplán přistál v New Yorku“ (přemístění stroje Enterprise do nového domova).

Středa 1. srpna 2012

Jako typický příklad zaměstnávání vězňů se vždy uvádělo „lepení papírových pytlíků“. Nemají v ruce nebezpečné nástroje, je to nudná a monotónní práce, zvládnou to i intelektuálně ne příliš obdaření jedinci – a když už se něco pokazí, tak škody nejsou veliké. Nedobrovolní obyvatelé Státního vězení San Quentin v Kalifornii ovšem mají mnohem zábavnější a zodpovědnější práci: ve svých dílnách ve spolupráci s Amesovým výzkumným střediskem NASA totiž vyrábějí mechanismy PPOD (Poly Picosatellite Orbital Deployers). Jde o zařízení určená pro připojení k jakékoliv nosné raketě, z nichž se po dosažení oběžné dráhy uvolňují satelity kategorie CubeSat (o rozměru 10 x 10 x 10 cm). NASA prozatím podepsala s vedením věznice dohodu na dva roky (počínaje červnem 2011).

Robert Christy z Velké Británie na základě veřejně dostupných informací a dosud provedených manévrů čínské stanice Tiangong-1 plus lodí Shenzhou-8 a -9 provedl výpočty týkající se startu další čínské pilotované lodi Shenzhou-10. Pokud bude mise třináctidenní, pak se dvě startovací okna otevírají od 27. listopadu do 1. prosince – a pak od 12. do 16. prosince. Pro 21denní let pak od 19. do 24. listopadu a od 5. do 9. prosince. Pokud se start neuskuteční v letošním roce, pak další příhodné období nastane koncem ledna 2013. - V posledních dnech se ale objevily zprávy o „divokých pohybech“ stanice Tiangong-1 a o tom, že by tyto mohly být důsledkem závažných palubních problémech. Tak uvidíme, zdali jde o nepřesnou interpretaci, nebo o první opravdu závažný problém v čínském programu pilotovaných letů.

Pravidelný každoroční přehled plánovaných aktivit v pilotované kosmonautice, který vyšel již po patnácté, tentokrát „sklouzl“ až do třetího čísla časopisu Kozmos. Takže: „Rozpačité přešlapování v pilotované kosmonautice“.

TOPlist