Ing. Tomáš PŘIBYL: blog (nejen) o kosmonautice

E-mail: tp.pribyl@seznam.cz; poštovní kontakt: Teyschlova 23, Brno 63500, Czech Republic; GSM 728769966. Skype status

Úterý 31. července 2012

Nadace Dorothy Jemison Foundation for Excellence, v jejímž čele stojí bývalá americká astronatka Mae Jemisonová (Endeavour STS-47/1992; do historie vstoupila jako první žena černé barvy pleti, která se podívala do vesmíru), získala od organizace DARPA grant ve výši půl miliónu dolarů na studie spojené s projekt „100-Year Starship“ (Kosmická loď za sto let). Cílem studie je řešit otázky týkající se možného pilotovaného letu ke hvězdám – k němuž by mohlo dojít (čistě teoreticky, pochopitelně) právě za (plus mínus) sto let. Pochopitelně, že přímým cílem projektu není vyslání člověka ke hvězdám – ale především vývoj nových technologií, které můžeme přímo využít zde na Zemi (od systémů s vysokou spolehlivostí přes úsporná zařízení, nové technologie až třeba po otázky týkající se recyklace nebo potravin).

ESA oznámila, že ukončila využívání družice GIOVE-A: šlo o průkopnický satelit systému Galileo, který měl jednak odzkoušet technologie a jednak „zablokovat“ vysílací frekvence přidělené Mezinárodní telekomunikační unií. Vypuštěný byl v prosinci 2005, pracovat měl 27 měsíců – je plně funkční dodnes. ESA předala GIOVE-A výrobci SSTL: ten ji hodlá dále používat pro shromažďování dat o radiaci na středních oběžných drahách (GIOVE-A je prvním satelitem ESA, který na ně zamířil) a o dlouhodobé spolehlivosti technologií. – Podobný osud vzápětí potkal sesterský satelit GIOVE-B (výrobce Astrium, start duben 2008).

Jak už jsem avizoval na blogu 16. července 2012, objevil jsem se 17. července ve Studiu-6 v České televizi. Řeč byla (nejen) o příletu lodi Sojuz TMA-05M k Mezinárodní kosmické stanici.

Pondělí 30. července 2012

Španělský kosmonaut Pedro Duque (veterán z letů Discovery STS-95/1998 a Sojuz TMA-3/2003) se vrátil do ESA, odkud byl dlouhodobě uvolněný na práci v několika španělských letecko-kosmických organizacích. Nově působí jako ředitel letových operací v řídicím středisku laboratoře Columbus (Oberpfaffenhofen, nedaleko Mnichova).

Firma Boeing získala kontrakt za 175 miliónů dolarů na úpravu horního stupně rakety Delta-4 pro superraketu SLS. Kontrakt pokrývá i dodávku dvou letových exemplářů pro mise k Měsíci: automatickou v roce 2017 a pilotovanou o čtyři roky později. Kontrakt je osmiletý, přičemž obsahuje opci o možnosti prodloužení na dvanáct let a dodávku dalších dvou stupňů. V takovém případě by se jeho hodnota zvýšila na 307 mil. USD.

Je sice jen ze dřeva, překližky, umělých hmot a podobných materiálů – a dokonce ani nemá jméno – přesto má tato maketa kosmického raketoplánu svůj historický význam. Postavila ji totiž v měřítku jednu ku jedné firma Rockwell, aby jí pomohla vyhrát zakázku na vývoj a výrobu amerických kosmických raketoplánů. Maketa (všimněte si, že gondoly OMS částečně zasahují do dveří nákladového prostoru - viz detaily na druhém řádku) svému účelu posloužila (ač byla vyrobena jen s pravým křídlem – pro prezentační účely to stačilo). Při zahájení vývoje raketoplánu ji využívali konstruktéři, politici i astronauti. Pak sloužila především jako kulisa pro tiskové konference, až byla v roce 1999 částečně rozebrána a putovala do skladu. Odtud byla nyní vyzvednuta a město Downey pro ni zřídilo provizorní přístřešek coby památník toho, že právě zde se rodily raketoplány. Do budoucna plánuje postavit nákladem dva milióny dolarů speciální hangár – a za další milión více než čtyřicet let starý rozměrový model opravit.

Pátek 27. července 2012

Do Kennedyho kosmického střediska dorazila z Michoud Assembly Facility (New Orleans, stát Lousiana) přetlaková kabina prvního letového exempláře lodi Orion. Ta zde bude dokončena, aby v roce 2014 mohla absolvovat zkušební misi EFT-1 (Exploration Flight Test) na palubě rakety Delta-4 Heavy (odstartuje ovšem nikoliv z Kennedyho kosmického střediska, nýbrž z přilehlého mysu Canaveral).

Příjezd první letové lodi Orion do Kennedyho kosmického střediska není jedinou zajímavou událostí, která se tu děje: díky ukončení programu raketoplánů a dalšímu využití víceméně v nedohlednu (pokud dodrží společnost ATK své sliby, možná odtud poletí raketa Liberty v roce 2014 – jinak až superraketa SLS v prosinci 2017) se nyní pro návštěvníky otevřela dosud zapovězená místa. Nově je možné (za poplatek) osobně navštívit třeba hangár VAB (takováto možnost kdysi existovala, ale poté, co se zde začaly sestavovat pomocné motory raketoplánů na tuhé pohonné látky, byla před více než třiceti lety opuštěna – dnes je tu mj. k vidění dočasně „odložený“ raketoplán Atlantis) nebo startovací rampu 39A (odkud startovala většina pilotovaných výprav na Měsíc stejně jako většina raketoplánů). Nabídka trvá jen do konce letošního roku. Tedy alespoň prozatím.

Kosmická turistka, která se (zatím) nedostala na oběžnou dráhu. Takto by se dala charakterizovat Barbara McConnell Barrett(ová), která se objevila v záložní posádce kosmické lodi Sojuz TMA-16/2009 (společně s profesionálními kosmonauty Aleksandrem Skvorcovem/Rusko a Shannon Walkerovou/USA - tím mimochodem vznikla velice zajímavá posádka složená z ruského velitele a dvou amerických žen). Barbara Barrett(ová) mi nyní odpověděla na prosbu a poslala podepsané fotografie, přidala emblém své mise/nemise a ještě připsala několik milých řádků. Pěkné a příjemné!

Čtvrtek 26. července 2012

Společnost SpaceX (resp. plným názvem Space Exploration Technologies Corporation) ústy své prezidentky Gwynne Shotwell oznámila, že raketa Falcon-9 ve verzi v1.0 bude použita už jen dvakrát pro vynesení lodi Dragon k ISS. Pak bude vyřazena a nahradí ji verze v1.1, která bude vybavena v prvním stupni modernějšími motory Merlin-1D a zvětšenými nádržemi prvního i druhého stupně (díky tomu vzroste startovací výška z 53 na 69 m, hmotnost ze 318 na 480 t a nosnost z 8,5 na více než 13 t nákladu). – No jo, ale tisková zpráva NASA oznamující uzavření kontraktu na vypuštění družice Jason-3 raketou Falcon-9 (viz blog 23. července 2012) vysloveně uváděla v prosinci 2014 použití rakety ve verzi v1.0. Takže buď zprávy o vyřazení rakety Falcon-9 v1.0 nejsou pravdivé, nebo není pravdivá „oficiální“ tisková zpráva NASA.

Kosmonaut Frank De Winne (veterán z letů Sojuz TMA-1/2002 a Sojuz TMA-15/2009: v rámci druhé mise dlouhodobě pracoval na ISS a stal se jejím prvním neruským či neamerickým velitelem) má od prvního srpna novou práci: stává se vedoucím Evropského výcvikového střediska kosmonautů v Kolíně nad Rýnem. Zdali pro něj přechod na manažerský post znamená odchod z aktivní činnosti v oddíle kosmonautů (pravděpodobně ano) zprávy neuvádějí – stejně tak mlčí ohledně toho, kam zamíří dosavadní vedoucí Michel Tognini (také dvojnásobný kosmonaut).

Zamýšlená nosná raketa LauncherOne (viz blog 12. července 2012) společnosti Virgin Galactic má svého prvního zákazníka: stala se jím společnost Planetary Resources, která plánuje komerční těžbu na blízkozemních asteroidech. Nosič LauncherOne má být použitý k vynesení teleskopů řady Arkyd-100. I když... Premiéra LauncherOne je plánovaná na (ne dříve, než) 2016, ale (první?) Arkyd-100 má letět už v roce 2014. Tisková zpráva dále hovoří o „partnerství“, nikoliv o podepsání kontraktu (což je z hlediska závazků něco zcela odlišného). – Virgin Galactic každopádně tvrdí, že už má další zájemce o svoji nosnou raketu: společnosti GeoOptics, SpaceFlight Inc. a Skybox Imaging (no, žádná zavedená nebo alespoň investory zajištěná jména to nejsou...). A stejně tak, že firmy Sierra Nevada Space Systems a Surrey Satellite Technology vyvinou nové družicové platformy pro použití s tímto dopravním prostředkem.

Středa 25. července 2012

Minulý týden zemřel v Rusku bývalý kandidát na kosmonauta Ordinard Pantělejmonovič Kolomijcev (nar. 1933). Byl členem oddílu kosmonautů, který v květnu 1967 vytvořila Akademie věd SSSR (měla 18 kandidátů, ale jen čtyři z nich prošli přes lékařské zkoušky). Kolomijcev ovšem po absolvování základního výcviku oddíl v srpnu 1968 opustil, protože před jeho členy nebyla prakticky žádná perspektiva letu do vesmíru (nikdo z nich nakonec skutečně neletěl), a tak se raději věnoval odborné práci.

Posádka lodi Sojuz TMA-03M (Oleg Kononěnko/Rusko, André Kuipers/Nizozemsko a Donald Pettit/USA) se díky svému zástupci ESA chystá na poletové putování po Evropě. Zahájit by ho měla ve čtvrtek 30. srpna v Nizozemsku a skončit o zhruba týden později v německém Kolíně nad Rýnem ve výcvikovém středisku evropských kosmonautů.

I odvrátil se a hořce zaplakal... Aneb když mi redakce časopisu Extra Historie nabídla vytvořit speciál věnovaný programu Apollo, nadšeně jsem kývl. Text i fotografie jsem odevzdal a pak trpělivě čekal na dohodnuté korektury. Když dlouho nepřicházely, nesměle jsem se ozval. Jaképak korektury – časopis už je v prodeji! S obavami jsem šel do trafiky a výsledek byl ještě horší, než jsem čekal. Sloh textů zjednodušený, vyřádili se v něm korektoři (takže na jedné straně je řeč o Apollu-10, na straně druhé o Apollu-X), redakce vložila nesmyslné mezinadpisy („Ze Sovětského svazu měl letět jediný kosmonaut, zatímco Američané se vydali v trojici“), ale především totálně překopaný obrazový doprovod postahovaný z internetu - navíc s úděsnými popisy (a tak je třeba v obsahu bez jakékoliv souvislosti fotka astronauta Feustela s Krtečkem nebo v textu najdete „technickou kresbu“ rakety Saturn-5 jakoby z omalovánky pro mateřskou školku). Toto kdyby se mi dostalo do ruky, tak (právem) rozcupuju autora na kusy. Je to škoda, v padesátistránkovém magazínu jsou jinak řešena často u nás dosud nepublikovaná témata. – Jsou zkrátka díla, na která je člověk pyšný. A pak jsou ta ostatní. Toto patří jednoznačně do druhé kategorie. Bohužel.

Úterý 24. července 2012

Opakované setkání Mezinárodní kosmické stanice s lodí Progress M-15M se dnes v noci nezdařilo. Loď odstartovala 20. dubna 2012 a bezpečně se k ISS připojila o dva dny později. V neděli 22. července pak byla odpojena, aby se o den později vrátila a mohla otestovat nový automatický setkávací systém Kurs-NA. Ten má menší spotřebu energie, než stávající Kurs-A. Stejně tak má menší hmotnost a především: umožňuje setkání s ISS už na čtvrtém oběhu planety (tedy šest hodin po startu), zatímco stávající systém využívá trajektorii spojení na 34. obletu Země. Použití nového systému by mělo do budoucna zjednodušit letové operace: při použití „rychlého režimu“ například z orbitální sekce dopravní lodi Sojuz zmizí palubní toaleta, která je při dvoudenním letu nezbytná. – Rychlou trajektorii letu měla otestovat následující loď Progress M-16M (start 1. srpna 2012), ale je otázkou, zdali se tak po současném neúspěšném testu stane (v době psaní těchto řádků nebyly jasné příčiny nezdaru). Rusko totiž už dříve deklarovalo, že o tom, zdali použije tradiční nebo zrychlenou trajektorii letu se rozhodne až bezprostředně před startem.

Německý kosmonaut Reinhold Ewald (veterán z letu Sojuz TM-25/1997) se stal poradcem kabinetu generálního ředitele ESA se sídlem v Paříži.

Ve věku 61 let podlehla rakovině slinivky první Američanka ve vesmíru, astronautka Sally Rideová (veteránka z letů Challenger STS-7/1983 a Challenger STS-41G/1984). Do oddílu astronautů byla vybrána v roce 1978 společně s dalšími pěti ženami – ale právě ona měla to štěstí vstoupit do historie a stát se první Američankou na oběžné dráze (a teprve třetí kosmonautkou na světě). Po dvou misích do vesmíru se chystala na třetí start, když byla jmenována do posádky raketoplánu Challenger STS-61M (velitel Loren Shriver, pilot Bryan O´Connor a letoví specialisté Mark Lee, Sally Rideová, William Fisher a Robert Wood), který měl v červenci 1986 vynést telekomunikační družici TDRS. Po zkáze Challengeru v lednu 1986 byla mise zrušena a Rideová v srpnu 1987 odešla od NASA. Byla členkou tzv. Rogerosovy komise, která havárii Challengeru vyšetřovala – a působila také v komisi vyšetřující v roce 2003 ztrátu raketoplánu Columbia. V letech 1983 až 87 byl jejím manželem astronaut Steven Hawley. Rideová se věnovala práci s mládeží, napsala pět knih o kosmonautice pro děti a založila organizaci Sally Ride Science na podporu vědeckých programů na základních a středních školách.

Pondělí 23. července 2012

Kosmická raketa Delta-II, která letěla v říjnu loňského roku na svoji „poslední“ misi, získala od NASA tři nové kontrakty. Na vysvětlenou: firma Boeing už při posledním startu avizovala, že má dostatek hardware na snadnou a rychlou kompletaci nejméně pěti kusů nosiče – pokud bude zájem. (A naopak americký kontrolní úřad GAO již před půldruhým rokem avizoval, že za Deltu-II není aktuálně náhrada – viz blog 8. prosince 2010. Další informace o možné resuscitaci viz blog 25. srpna 2011.) A zájem evidentně je: nyní se s raketou počítá pro vypuštění družic OCO-2 (červenec 2014), SMAP (říjen 2014) a JPSS-1 (listopad 2016). Všechny starty se mají uskutečnit z kalifornského kosmodromu Vandenberg AFB. Kontrakt na tři starty má hodnotu 412 mil. USD.

Podobně jako Boeing s Deltou-II získala kontrakt na vypuštění americko-francouzské družice Jason-3 společnost SpaceX s raketou Falcon-9. Start je plánovaný na prosinec 2014 a cena kontraktu je 82 mil. dolarů. (SpaceX přitom avizuje cenu rakety na úrovni 53 mil. dolarů – jenže to je čistá cena za nosnou raketu, nikoliv za další související služby. Ostatní firmy uvádí zpravidla „cenu úplnou“, což kapku zkresluje srovnání – i tak samozřejmě SpaceX zůstává nejlevnější.) Pro SpaceX jde o důležitý kontrakt: je to první smlouva na vypuštění vědecké družice pro NASA.

Od minulého týdne je na palubě letadlové lodi USS Intrepid CV-11 vystavený v provizorním nafukovacím hangáru raketoplán Enterprise. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnili tři ze čtyř astronautů, kteří měli možnost stroj při testovacách letech v atmosféře pilotovat (Fred Haise, Joe Engle a Richard Truly; Gordon Fullerton se po prodělaném těžkém infarktu v prosinci 2009 naprosto stáhl z veřejného života – žije v sanatoriu v jižní Kalifornii, které se zaměřuje na trvalou péči o zdravotně postižené osoby). Pokud chcete Enterprise vidět, tak je nutné si k základní ceně vstupenky na Intrepid (22 USD plus daň – v USA se ceny zásadně uvádí bez daně, která se stát od státu liší) připlatit šest dolarů.

Pátek 20. července 2012

V sobotu 21. července si připomínáme přesně rok od okamžiku, kdy se z poslední mise STS-135 do vesmíru bezpečně vrátil zpět na Zemi raketoplán Atlantis. Co dnes – rok po historickém letu – dělá čtyřčlenná posádka stroje? Velitel Chris Ferguson dal v prosinci 2011 vale NASA a začal pracovat u firmy Boeing na vývoji systémů pro posádku u nové komerční lodi CST-100, která má ambici stát se budoucím americkým plavidlem pro dopravu astronautů na nízkou dráhu. Pilot Douglas Hurley je asistentem ředitele pro nové (pilotované) programy při Ředitelství letových operací v Johnsonově kosmickém středisku v Houstonu. Letový specialista Rex Walheim se podílí na vývoji lodi Orion a je konzultantem na její koncepci z pohledu astronautů. Druhá letová specialistka Sandra Magnusová v současné době poskytuje konzultace při přípravě budoucích posádek a vědeckého programu pro ISS (sama je veteránkou ze 134denního letu na její palubě). – Hurley (45), Walheim (49) i Magnusová (47) jsou stále aktivními členy amerického oddílu astronautů a mají šanci se do vesmíru vrátit.

Jak jsem již dříve avizoval (viz blog 18. července 2012), společnost Orbital Sciences Corp. včera zveřejnila aktualizovaný „jízdní řád“ svého projektu Antares/Cygnus. Podle něj se skutečně počítá s certifikací (a převzetím) rampy k 1. srpnu, ale následující termíny už mají skluz. Ke zkušebnímu zážehu motorů na rampě (nepůjde o letový exemplář rakety) dojde na konci srpna nebo počátkem září, premiéra nosiče Antares se chystá na konec září/počátek října. Firma zároveň upozornila, že není vyloučený i několikatýdenní posun těchto termínů (= odklad). Jen v případě, že by se je podařilo dodržet a že by oba úkony proběhly bez problémů, můžeme se v prosinci těšit na zkušební let lodi Cygnus. (Jinými slovy: Cygnus letos na oběžné dráze neuvidíme.)

Diskusní fórum věnované kosmonautice na webu vesmir.thos.cz včera oslavilo „tisíciny“ (tisící den existence): jeho tvůrci jej při této příležitosti přesunuli na lépe zapamatovatelnou a identifikovatelnou doménu. Takže: vivat www.kosmonautix.cz!

Další úspěšné přistání dopisu do poštovního kastlíku, další radost převeliká. Tentokrát si na nás vzpomněl americký astronaut Walter Cunningham (veterán z letu Apollo-7/1968) a podepsal fotografie, které vznikly při osobním setkání ve Frontiers of Flight Museum v Dallasu (stát Texas). Viz blog 9. října 2008.

Čtvrtek 19. července 2012

V případě „nesmrtelného“ robota Opportunity na Marsu už NASA otevřeně hovoří o tom, že „běží maratón“: ten má 26,2 míle, zatímco robot dosud najel 22 mil. Chybí tak jen něco přes čtyři míle: v poslední době se robot typicky pohybuje rychlostí 50 až 100 metrů za den. Kdybychom se drželi spodní hranice této rychlosti a kdyby Opportunity se při pohybu po Marsu „zbytečně“ nezastavoval a „nezdržoval“ zkoumáním okolí, mohl by svůj maratón absolvovat do konce letošního roku. – Solidní výkon na stroj, který měl urazit 300 metrů...

ESA (konečně) oficiálně oznámila, že kosmonautka Samantha Cristoforettiová poletí na ISS v roce 2014. První náznaky nominace se objevily již v březnu (viz blog 14. března 2012), podrobnosti následovaly v červnu (viz blog 15. a 28. června 2012).

Čína představila svůj projekt nosné superrakety CZ-9. Či přesněji: informovala, že studuje dvě její varianty. Zároveň oznámila, že zahájila vývoj motoru YF-650 s tahem 650 tun, který bude využívat kapalný kyslík a kerosen a který by mohl vytvořit základ tohoto nosiče. Obě studované verze rakety mají mít startovací hmotnost úctyhodných 4100 až 4150 t a výšku 98 až 108 metrů. První varianta počítá se čtyřmi pomocnými motory na kapalné pohonné látky kolem středového stupně: všechny mají využívat kapalný kyslík a kerosen. Druhá varianta počítá se čtyřmi motory na tuhá paliva (nevzpomínám si, že by tuhé pohonné látky jako pomocné motory ČLR kdy používala či zvažovala – a je to zajímavá informace ve chvíli, kdy se od nich USA snaží naopak odklonit) a středovým stupněm na kapalný vodík a kyslík. (Osobně si myslím, že druhá verze CZ-9 je studována jen „pro parádu“, protože jinak by nemělo smysl zahajovat vývoj motoru YF-650, neboť jej nepotřebuje.) Druhý stupeň pak má v obou případech pracovat s kapalným kyslíkem a vodíkem (a využívat má dva motory YF-200). Pokud bude raketa CZ-9 schválena k realizaci, lze premiérový start očekávat v rozmezí let 2020 až 25. V obou dvou případech má být nosnost rakety přes 130 t nákladu na nízkou oběžnou dráhu – což dostačuje k realizaci pilotovaného letu na Měsíc, který má být jejím hlavním úkolem...

Středa 18. července 2012

Vypadá to, že nová rampa pro raketu Antares na kosmodromu Wallops (stát Virginia) bude konečně dokončena (viz např. blog 22. února 2012). V těchto dnech ji čeká poslední velký test a následně si ji (koncem měsíce) převezme firma Orbital Sciences Corp. V srpnu by se pak měl na rampě uskutečnit testovací zážeh motorů prvního stupně rakety Antares, její premiérový let je plánovaný na polovinu září. V prosinci by pak měl následovat (pokud vše najednou půjde podle plánu) testovací let tohoto nosiče se zásobovací lodí Cygnus pro ISS. Přesná data testu a startů slibuje Orbital Sciences Corp. zveřejnit zítra.

Pokud už hovoříme o vypouštěcích komplexech: legendární startovací rampa číslo 1 („Gagarinovská rampa“) na kosmodromu Bajkonur se dočká rozsáhlé opravy a rekonstrukce. Zprávy hovoří o „roce 2014“ – ale není z nich jasné, zdali jde o termín realizace, zahájení či dokončení prací. V rámci příprav na její odstávku každopádně odstartuje již následující Sojuz TMA-06M (5. října 2012) z rampy 31. Ta byla pro pilotované starty používána již dříve: dosud jich Rusko uskutečnilo 122, dvanáct z nich vzlétlo právě z rampy 31.

Velmi příjemné překvapení dosedlo do poštovní schránky: americký astronaut Alan Bean (veterán z letů Apollo-12/1969 a Skylab SL-3/1973; mj. čtvrtý člověk, který se prošel po Měsíci) nám poslal dvojici podepsaných fotografií – i s osobním věnováním. Snímky jsme pořídili při osobním setkání v německém Speyeru (viz blog 26. března 2010).

Úterý 17. července 2012

Společnost NanoRacks LLC oznámila, že letos v květnu (premiérová mise Dragon) byly na ISS dopraveny jí připravené studentské experimenty týkající se chování kapalin – a že v červenci (na palubě lodi Sojuz TMA-03M) se vrátily na Zemi. Jenže pokusy se jaksi nepovedly. Interní vyšetřovací tým pak zjistil, že experiment nebyl vůbec zapnutý! Podle všeho došlo k chybné instruktáži nejmenovaného člena posádky stanice: zatímco při dřívějších letech byla provedena důkladná pozemní příprava, nyní byli astronauti informováni toliko prostřednictvím „vzdělávacího“ videa, které špatně pochopili...

NASA oznámila, že čtyři firmy získají šest kontraktů v hodnotě 200 mil. dolarů na studie související s novými pomocnými motory vyvíjené superrakety SLS (s jejím premiérovým startem se počítá v prosinci 2017, o čtyři roky později pak má umožnit astronautům v lodi Orion pilotovaný oblet Měsíce). Jde o firmy Northrop Grumman Aerospace Systems (studie týkající se kompozitních nádrží pro kapalné pohonné látky), Aerojet General Corp. (demonstrace stability hoření), ATK Launch System (statický test integrovaného pomocného motoru) a Dynetics Inc. (získá hned tři kontrakty: studie obnovení výroby motoru F-1 z rakety Saturn-V, řešení pohonného bloku a řešení struktury kompletních pomocných motorů). Jen pro úplnost: NASA dosud nemá jasno, jestli chce raketu SLS s motory na pevná nebo kapalná paliva (první lety absolvuje s motory na paliva pevná). – Dvě stě miliónů dolarů za studie proveditelnosti? Je to jen o něco méně, než na kolik společnost SpaceX uvádí, že ji vyšel vývoj kompletní rakety Falcon-9...

Letectví + kosmonautika 7/2012 obsahuje tyto články z mé produkce: „Let plný prvenství a úspěchů“ (mise Shenzhou-9), „Tajný raketoplán vytvořil rekord“, „Slavná minulost, nejistá budoucnost“ (padesát let Kennedyho kosmického střediska), „Okamžik pravdy: Curiosity přistává“, „Miniraketoplán Dream Chaser“ a „Raketa SLV“ (představení návrhu společnosti Boeing, viz blog 4. června 2012).

Pondělí 16. července 2012

Při příležitosti aerosalónu v britském Farnborough minulý týden uvedla společnost Virgin Galactic, že už má 529 zájemců o turistický suborbitální (vý)let, kteří složili zálohu. Není tedy řeč o „desítkách tisíc“, kteří se (včetně mne) nezávazně zaregistrovali na webu společnosti, ale o těch, kteří už položili na stůl skutečné peníze. Jen pro srovnání: na oběžnou dráhu (kam ovšem raketoplán SpaceShipTwo od Virgin Galactic nemíří) se od doby Gagarina vydalo přesně 525 mužů a žen.

Minulou středu se stal terčem teroristického útoku (dálkově odpálená bomba) autobus pákistánské Komise pro průzkum vesmíru a horní atmosféry (SUPARCO). Po útoku zůstal nejméně jeden mrtvý a osmnáct zraněných. Podle všeho nebyla cílem přímo pákistánská národní kosmická agentura, ale jakýkoliv vládní cíl...

Posádka čínské kosmické lodi Shenzhou-9 je už skoro tři týdny na Zemi, takže malé ohlédnutí za vydařeným letem, které jsem měl jen několik hodin po přistání v pátek 29. června v České televizi (od cca 10:46 h). Nikdy bych nevěřil, jak je nesmírně obtížné dostat z informačního systému České televize ona tři slovíčka „Česká kosmická kancelář“ – všichni mi svatosvatě přísahají, že je ze systému navždy a nenávratně smazali, aby se v dalším vysílání opět neznámo odkud vynořila... – Zítra ráno budu ve Studiu 6 v cca 6:50 h komentovat připojení lodi Sojuz TMA-05M (úspěšně odstartovala včera) k ISS. A nebude to mé jediné zítřejší mediální vystoupení: od 9:48 do 11:00 budu „dopoledním hostem Radiožurnálu“.

Pátek 13. července 2012

Dvojnásobný hrdina SSSR, první člověk, který uskutečnil výstup do otevřeného prostoru, a velitel sovětské lodi v rámci programu Sojuz-Apollo kosmonaut Alexej Leonov (veterán z letů Voschod-2/1965 a Sojuz-19/1975) v deníku Moskovskij Komsomolec velmi tvrdě zkritizoval kroky v ruském letecko-kosmickém průmyslu v posledních letech: „Jestli to u nás půjde takto dál, brzy nebude mít v kosmických lodích kdo létat.“ – „V uplynulém desetiletí moderní ruští ´reformátoři´ prakticky zničili čtyři letecké školy a tři akademie, z nichž vycházeli nejlepší letci, inženýři a odborníci pro letectví a kosmonautiku. Je to Vojensko-letecká inženýrská akademie maršála Žukova, Vojensko-letecká akademie kosmonauta Gagarina a Akademie letecko-kosmické obrany maršála Žukova.“ – Článek vyšel pod názvem „Rusko odhazuje křídla“.

K prvnímu červenci letošního roku byl na internetu spuštěn Český kosmický portál (na trochu nečeské adrese http://www.czechspaceportal.cz/). Propojil jednotlivá ministerstva, které mají v ČR kosmické aktivity ve vínku. Z novinek stojí za pozornost zpráva o tom, že vláda 4. července 2012 projednala koncept vybudování České kosmické agentury: Vznik české kosmické agentury zvýší efektivitu a transparentnost státní správy.

Experimentální zařízení Grasshopper (představení viz blog 30. září 2011) společnosti SpaceX je již na testovací základně McGregor Facility v Texasu (naše návštěva viz blog 23. června 2010) a podle prohlášení jejího zakladatele Elona Muska z minulého měsíce je „blízko prvnímu letu“ (byť přesnější datum neuvedl; doplnil ale, že touží do konce letošního roku se zařízením překonat nadzvukovou rychlost). Grasshopper je vyrobený z prvního stupně rakety Falcon-9, přičemž má otestovat možnost jeho hladkého motorického přistání: vysoké je 31,8 metru, první zkušební lety mají být do cca 80 m (později se plánuje jejich zvýšení až na 3,5 km). – Nově bylo zveřejněno, že kromě Texasu bude Grasshopper (zatím se s jeho zkouškami počítá do roku 2014) startovat také ze základny White Sands v Novém Mexiku (naše návštěvy zde viz blog 24. října 2008 a 5. a 7. listopadu 2009).

Čtvrtek 12. července 2012

Ke konci června opustil oddíl amerických astronautů nejen Stephen Robinson (viz blog 4. července 2012), ale také Mark Polansky (veterán z letů Atlantis STS-98/2001, Discovery STS-116/2006 a Endeavour STS-127/2009). Americký oddíl astronautů tak „zhubl“ na 54 osob.

Sir Richard Brason včera „oznámil“ nosič LauncherOne, který má startovat do vesmíru z letounu SpaceShipTwo. Kdekdo to vzal jako senzační novinku – ta má ovšem jeden háček. Projekt je starý a známý již několik let: poprvé jsem o něm psal na blogu 30. července 2009, jméno nové rakety LauncherOne jsem poprvé přinesl na blogu 10. prosince 2009. – Stejně tak Richard Branson oznámil, že na palubě prvního operačního letu turistického raketoplánu SpaceShipTwo poletí osobně se členy své rodiny. Když se podíváte na blog 5. července 2007, zjistíte, že i toto oznámil už před pěti lety (byť tehdy hovořil o svých rodičích, teď už jen o dětech). Úžasné (ale funkční) recyklování novinek – aneb vlastně vůbec nic nového neřekl a je z toho velké haló.

Na blogu 16. května 2012 jsem v souvislosti s lodí Liberty uvedl, že „velitel první zkušební mise byl již vybrán - firma ATK jej pochopitelně nejmenovala“. A hned jsem přidal možné kandidáty (James Halsell, Charles Precourt a Kent Rominger; dodatečně jsem se dozvěděl, že Halsell už v ATK nepracuje, takže je mimo hru). - Dopis, který mi včera přišel, může hodně napovědět: astronaut Kent Rominger mi poslal dvě podepsané fotografie rakety a lodi Liberty. Na jednu vypsal všechny své mise raketoplánů, na obě pak přidal „Liberty P.M.“. Vysvětlivku ohledně P.M. nikde neuvedl, leč nejpravděpodobnější vysvětlení zkratky asi bude „Premiere/Prime Mission“ - úvodní let...

Středa 11. července 2012

Za první pololetí letošního roku se uskutečnilo 33 kosmických startů: vede Čína s deseti, na druhém místě je Rusko s devíti a na třetím USA s osmi. Byť kvantita není vše, o ledasčem vypovídá.

Z více než 700 přihlášek si NASA vybrala šest členů „posádky“ (plus tři náhradníky) pro realizovanou simulovanou misi na Mars. Úkolem dobrovolníků bude v rámci mise HI-SEAS (Hawaii Space Exploration Analog and Simulation) žít čtyři měsíce na izolovaném lávovém poli, kde bude jejich hlavním úkolem „testování nových podob jídla a jeho přípravy pro mise hlubin vesmíru“. - Zajímavé je, že mezi třemi náhradníky je Yvonne Cagleová: kandidátka na astronautku z výběru 1996, která se ovšem nikdy nedočkala letové nominace a v roce 2008 odešla z oddílu astronautů (byť v NASA pracuje dodnes).

Letoun White Knight Two společnosti Scaled Composites byl vyrobený primárně pro turistický raketoplán SpaceShipTwo (první snímek). Jenže unikátní vlastnosti stroje (rozměry nákladu nejsou díky přepravě v podvěsu striktně limitované, dostup 15 km apod.) zapříčinily, že své uplatnění (možná) najde i v dalších kosmických programech. Společnost Sierra Nevada Corp. o něm uvažuje jakožto o možném nosiči raketoplánu Dream Chaser během atmosférických zkoušek (druhý obrázek), americká armáda jeho předchůdce White Knight One využila k testům přistání raketoplánu X-37B (třetí obrázek) a do budoucna jej plánuje nasazovat k přepravě těchto raketoplánů – a minulý měsíc oznámil Boeing, že s White Knight Two počítá jako s „nultým stupněm“ pro svoji zamýšlenou nosnou raketu SLV (viz blog 4. června 2012).

Úterý 10. července 2012

„Jsem proti vypuštění družic Sentinel, pokud nebude zajištěno financování jejich provozu.“ vs. „Musíme vypustit družice Sentinel co nejdříve a za každou cenu.“ – Takovýto obrat v postojích převedl generální ředitel ESA Jean-Jacques Dordain ve vztahu k prvním družicím evropského systému dálkového průzkumu Země před a po ztrátě observatoře Envisat. Z technického i vědeckého hlediska (data získávaná dlouhodobě a kontinuálně mají nesrovnatelně větší hodnotu, než jednorázově nebo za omezenou dobu) je tento obrat pochopitelný. Méně pochopitelné je, že se ESA ve spolupráci s EU pouští do projektu, který (prý) všichni potřebují, ale nikdo nechce financovat jeho provoz. Sentinely jsou mi sympatické a považuji je za potřebné – jen mi ale nejde do hlavy, jak je možné uvolnit jediný eurocent na výrobu družic, u kterých vlastně vůbec nejsou zajištěné finance na činnost. - Připomínám, že misí Sentinel má být celkem pět (každá se dvěma satelity, přičemž ne všechny budou mít samostatné družice – některé se svezou na satelitech s jiným primárním určením) a že startovat měly/mají začít před koncem příštího roku.

Podobné tanečky předvádí ESA i s programem ExoMars, do něhož bylo v červnu nalito dalších 80 mil. euro (předtím získal finanční injekci ve výši 64 mil. euro). ESA přitom nemá celý rozpočet pokrytý: dosud se jí podařilo získat 850 mil. euro – celkově na pokrytí svého podílu potřebuje 1,2 mld. euro. Dosud přitom bylo proinvestováno 481 mil. euro! ESA totiž dobře ví, že čím více proinvestuje, tím bude těžší pro partnery projekt zaříznout: jednodušší holt bude jej dofinancovat. – Chápu, že mnoho cest k záchraně mise ExoMars není, ale polévá mě studený pot, když ESA postupuje systémem „ono se to nějak zaplatí“. A v konečném důsledku to misi prodraží: jak diplomaticky upozornil i hlavní kontraktor mise Thales Alenia Space Italy, „rozdělování financování projektu na několikaměsíční balíčky není nejefektivnějším způsobem řízení“.

Včera americká FBI vypínala servery, které využívali podvodníci provozující škodlivý kód DNS-Changer: ten měnil nastavení počítače tak, aby se tento ptal namísto právoplatných DNS serverů jejich podvržených kolegů. Tak mohli útočníci podsouvat uživatelům jakékoliv webové stránky (aniž by si toho všimli), nebo sledovat veškerý jejich provoz. – Při této příležitosti mě o krátký telefonický vstup požádala Česká televize.

Pondělí 9. července 2012

Solidní přešlap předvedla 5. července ESA, když vydala tiskovou zprávu o startu rakety Ariane-5 s meteorologickou družicí MSG-3 (a telekomunikačním satelitem EchoStar-17) zhruba osm hodin před startem. O tom, že informace není zcela korektní, svědčil třeba nedopsaný čas startu, který by uvedený jako (doslova) „XX:XX GMT“. – ESA vydala vzápětí opravu a omluvu. Naštěstí nic „nezakřikla“ a Ariane-5 pracovala (stejně jako vynesená dvojice satelitů) bezchybně. Šlo o její 59. úspěšný let; z toho 49. v řadě.

Kosmonaut a první „kosmický turista“ (za jehož let bylo reálně placeno – nikoliv formou politického nebo jiného obchodu) Tojohiro Akijma (veterán z letu Sojuz TM-11/1990, kdy jej na „služební cestu“ na stanici Mir vyslala japonská televizní stanice TBS a kdy se zároveň stal prvním japonským kosmonautem) se stal profesorem. Oznámila to Kjótská univerzita umění a designu. Podle oznámení univerzity uzavřel Akijama kontrakt na plný úvazek do 31. března 2017.

Společnost ATK vytáhla se svým konceptem lodi Liberty další eso v rukávu: kromě sedmičlenné posádky totiž při jednom letu bude moci vzít na svoji palubu až 2,5 tuny nákladu (a to jak v hermetizované sekci, tak ve vnějším nákladovém prostoru). Logistický modul Liberty (umístěný na první kresbě mezi kabinou a servisním modulem) bude moci vzít až čtyři laboratorní bloky („racky“) – tuto kapacitu má dnes jen japonská loď HTV (start třetí z nich se má uskutečnit již příští týden, 21. července). – Kontrakt pro dvě až tři firmy (s tím, že jen dvě budou financované plně) v rámci programu na komerční dopravu posádek do vesmíru slibovala NASA udělit v polovině července. Teoreticky tak může být oznámený již tento týden...

Středa 4. července 2012

Nadace B612 minulý týden oznámila (avízo viz blog 28. června 2012) záměr vyrobit, vypustit a provozovat první soukromou misi do „hlubin vesmíru“: infračervený teleskop SENTINEL s půlmetrovým zrcadlem, který by byl umístěný na oběžnou dráhu kolem Slunce zhruba 270 miliónů kilometrů od Země. Zde by měl během 5,5leté mise objevit a sledovat kolem půl miliónů blízkozemních asteroidů. To nám má jednak přinést přesnou představu o podobě sluneční soustavy a jednak má pomoci kvantifikovat riziko, které od těchto těles Zemi hrozí. Teleskop SENTINEL by měl být nachystaný ke startu v roce 2017 nebo 18, preferovanou raketou je Falcon-9. Celé zprávě chybí jen drobnost: způsob financování mise...

K poslednímu červnovému dni opustil oddíl astronautů Stephen Robinson (veterán z letů Discovery STS-85/1997, Discovery STS-95/1998, Discovery STS-114/2005 a Endeavour STS-130/2010). Během svého třetího letu (který byl mimochodem obnovenou premiérou raketoplánů po zkáze Columbia) se stal jediným astronautem, který kdy uskutečnil kosmickou vycházku pod raketoplánem, když prohlédl a „opravil“ (vyjmutím uvolněné ucpávky mezi dlaždicemi) štít tepelné ochrany. Robinson si nyní užije volna až do 24. září, kdy nastupuje na University California v Davisu jako profesor.

Více než třetina Američanů věří v existenci mimozemšťanů. Více než desetina Američanů se domnívá, že osobně mimozemšťana viděla. Dvě třetiny dotázaných si myslí, že jejich případný útok na Zemi by lépe zvládl současný prezident Barack Obama než jeho republikánský vyzývatel Mitt Romney. V případě akutního ohrožení naší planety by 21 procent dotázaných povolalo na pomoc zeleného obra Hulka, 12 procent Batmana a osm procent Spidermana... (Průzkum uskutečnila v květnu televizní stanice National Geographic na vzorku 1114 respondentů.)

„Velký průvodce bezpečností“: tak se jmenuje speciální vydání časopisu Počítač pro každého, na kterém jsem se podstatnou měrou podílel. Aneb z mé dílny vyšly články „Tisíc tváří rizika“, „Deset pravidel pro bezpečí“, „Svět bez pravidel“, „Děti jsou nejzranitelnější“, „Jak ověřit zabezpečení“, „Zadarmo, nebo za peníze?“, „Jak se vyznat ve funkcích“ a „Pomocníci na internetu“.

Pondělí 2. července 2012

Přepisuje se čínská kosmická stanice „Nebeský palác“ Tiangong nebo Tchien-kung? A co „Božská loď“: je správně českou transkripcí Shenzhou nebo Šen-čou? Odpověď není jednoduchá. Pro přepis do latinky existuje mezinárodní standard ISO nazvaný hanyu pinyin, podle nějž je správně Tiangong a Shenzhou. Jenže v češtině máme něco speciálního: v roce 1951 vytvořil český sinolog Oldřich Švarný „národní“ metodu přepisu čínštiny, která lépe respektuje výslovnost a na kterou se odvolávají i Pravidla českého pravopisu. Podle ní je pak správně Tchien-kung a Šen-čou. Jenže... Kdo může, tak od metodiky pana Švarného (která mimochodem není závazná, nýbrž jen doporučená) utíká: kartografové, obchodníci, akademici... Žijeme totiž v době internetu a mezinárodní komunikace: v takovém případě je pochopitelně přehlednější a jednodušší mít ve všech jazycích stejnou formu transkripce, tedy hanyu pinyin.

Loď Shenzhou-10 je připravena ke startu „prakticky kdykoliv“ (což v praxi znamená několikaměsíční přípravu, protože raketa ani loď nejsou na kosmodromu). Čínská média informují, že o termínu startu bude rozhodnuto podle výsledků mise Shenzhou-9. Ředitel výcvikového střediska kosmonautů Chen Shanguang zároveň oznámil, že v posádce příští mise bude „pravděpodobně“ opět žena. – Šanci tak nejspíše dostane nynější náhradnice Wang Yaping: těžko předpokládat, že by Liu Yang byla „recyklována“ hned do další mise (dostane-li kdy coby nová čínská národní hrdinka šanci vůbec). I když u Číny člověk nikdy neví.

O víkendu tragicky zahynul americký astronaut Alan Poindexter (1961 – 2012): podlehl zraněním, která utrpěl při provozování vodních sportů ve floridské Pensacole. Společně se svými syny jezdil na vodních skútrech, když do něj starší syn narazil. Poindexter utrpěl rozsáhlá zranění, kterým po převozu do nemocnice podlehl. - Alan Poindexter byl veterán ze dvou kosmických letů: Atlantis STS-122/2008 a Discovery STS-131/2010 (kdy se stal velitelem předposlední mise tohoto raketoplánu). V prosinci 2010 od NASA odešel a začal působit v Naval Post Graduate School (Kalifornie). – S Poindexterem jsem se osobně potkal krátce po jeho prvním letu v květnu 2008 v německém Oberpfaffenhofenu.

TOPlist