Ing. Tomáš PŘIBYL: blog (nejen) o kosmonautice

E-mail: tp.pribyl@seznam.cz; poštovní kontakt: Teyschlova 23, Brno 63500, Czech Republic; GSM 728769966. Skype status

Čtvrtek 31. května 2012

Společnost SpaceX hlásí, že má prvního zájemce o raketu Falcon Heavy (údajná nosnost na nízkou dráhu až 53 t). Má jít o společnost Intelsat: jednoho ze tří největších provozovatelů družic na světě. Oznámení je ovšem velmi volné: neobsahuje termín (mimo vlastní zprávu se hovoří o horizontu 2017 až 19), nespecifikuje vynášený náklad (dokonce ani to, zdali poletí družice sama, nebo půjde o duální start), nepřináší místo vypuštění (Florida nebo zvažovaný kosmodrom například v Texasu? – viz blog 17. května 2012). Společnost Intelsat prohlášení dokonce pro tisk doplnila upozorněním, že „Falcon Heavy bude muset několikrát odstartovat, než mu přidělíme nějaký náklad“. Kdekdo si ovšem oznámení vyložit jinak (= po svém), a tak se můžeme dočíst o tom, že družice Intelsat bude tvořit náklad při premiéře Falconu Heavy (plán polovina 2013) nebo že půjde o novou superdružici s hmotností 10 až 15 tun atd. Zpráva ovšem svědčí spíše o morální podpoře a důvěře ve společnost SpaceX – prohlášení „počítáme s vámi“ má rozhodně svoji váhu (i když někomu přijde jako prázdné, ale ve světě nosných raket je důvěra na prvním místě).

Evropská kosmická agentura informovala o letu lodi Dragon jen několika řádky (plus pár fotografiemi) – na to, že při připojování vydatně asistoval kosmonaut ESA André Kuipers je to překvapivé (jindy se ESA věnuje každé ptákovině, kterou Kuipers udělá). I na těchto pár řádcích ovšem ESA neopomněla zdůraznit, že Dragon není schopný se samostatně připojit k ISS a že evropská loď ATV nebo ruský Progress to umí (na japonskou HTV se raději cudně zapomnělo). To je samozřejmě pravda – ale taky je pravda, že ATV či Progress nedopraví na Zemi ani kilogram nákladu. Ano, jde o srovnávání do jisté míry nesrovnatelného – ale proč se do něj ESA pouští? – Každopádně: jediný operační let ATV vyjde na větší částku, než na kolik vyšel vývoj celého Dragonu.

Stylem „start-cíl“ absolvovala nákladní loď Dragon svoji premiérovou cestu k Mezinárodní kosmické stanici: dnes bezpečně přistála ve stanovené oblasti Tichého oceánu; podle zatím dostupných informací snad jen nějakého půldruhého kilometru od středu cílové oblasti. „Byl to větší úspěch, než jsme měli právo očekávat,“ připustil zakladatel společnosti SpaceX Elon Musk. Samozřejmě, nejde o žádnou technickou revoluci – ale proč taky? Naopak, udělat něco z technického hlediska jednodušeji (a tudíž bezpečněji i levněji) může být tím správným nakopnutím pro kosmonautiku.

Středa 30. května 2012

Mise nákladní lodi Dragon se chýlí ke konci – zatím si vede kromobyčejně dobře a již zítra bude mít možnost ji zakončit pomyslnou třešničkou na dortu. Aneb Dragon zítra čeká odpojení od ISS (10:15 h středoevropského času), uvolnění od manipulátoru SSRMS (12:10 h), trojice odletových zážehů motorů (12:12, 12:13 a 12:20 h), snížení apogea (13:06 h), uzavření krytu se záchytným mechanismem (13:07 h), zahájení brzdícího manévru (16:51 h) a přistání u kalifornského pobřeží (17:42 h).

Podle nejnovějšího sčítání může Zemi ohrozit zhruba 4700 blízkozemních asteroidů (plus mínus 1500 kusů). Řeč je o tělesech, která mají větší průměr, než sto metrů. Vyplývá to z pozorování družice WISE: dle NASA přitom dosud bylo objeveno 20 až 30 procent všech těchto potenciálně nebezpečných těles.

Úplně první přístroj pro superteleskop JWST (James Webb Space Telescope) s plánovaným rozpočtem 8,7 mld. dolarů a předpokládaným termínem vypuštění v roce 2018 je na světě. Vyrobila jej ESA a jde o přístroj MIRI (Mid InfraRed Instrument) pro měření v infračerveném spektru. - Včera pak byl MIRI na palubě linkového letounu British Airways (spoj BA217) odeslaný z londýnského Heathrow do Washingtonu D.C.

Vyvíjený miniraketoplán Dream Chaser společnosti Sierra Nevada Corp. se poprvé proletěl. Přesněji jeho technologický model ETA (Engineering Test Article): i když zatím jen v podvěsu pod vrtulníkem Sikorsky Skycrane.

Úterý 29. května 2012

Boeing v březnu podepsal kontrakt na výrobu čtyř komerčních telekomunikačních družic pro asijské a mexické operátory: konkrétně pro hongkongský Asia Broadcast Satellite a Satmex. Na tom by nebylo nic světoborného (ročně se prodá kolem dvaceti družic této kategorie): tyto družice ale mají využívat elektrický pohon. Opět nic světoborného: pro stabilizaci na geostacionární dráze se běžně používá. Jenže právě objednaný kvartet má elektrický pohon využít i k dopravě z dráhy přechodové na geostacionární: zde přitom dosud naprosto dominovaly klasické chemické motory. Použití elektrického pohonu sníží hmotnost startujícího satelitu ze 4000 kg na 2000 kg. Například raketa Falcon-9 by tak na přechodovou dráhu mohla tyto družice vynášet po dvou...

Společnost Xcor potvrdila, že Thomas Goodwin je smolař a že raketoplánem Lynx na suborbitální dráhu skutečně nepoletí (viz blog 1. března 2012). Šťastlivcem se tak stala vylosovaná náhradnice Jennifer Brisco(vá).

A ještě jeden smolař v projektu Lynx: v Melbourne zemřel ve věku 84 let podnikatel Nigel Peck, který se chtěl stát prvním australským kosmickým turistou. Letenku právě na raketoplán Lynx měl rezervovanou na leden 2014.

Emblémů není nikdy dost: dnes jednak logo aktuálně probíhající mise lodi Dragon COTS2+ (tento je z dílny NASA, minulý byl dle SpaceX - viz blog 18. května 2012) a jednak dvojice čínských emblémů k nadcházejícímu pilotovanému startu Shenzhou-9 (oba jsou oficiální, ale ten vpravo je prý oficiálnější...).

Pondělí 28. května 2012

Ještě loni v létě se ruský kandidát na kosmonauta Konstantin Valkov těšil, že odstartuje do vesmíru na palubě lodi Sojuz TMA-04M (a že by tedy byl aktuálně na oběžné dráze). Jenže pak jej v posádce nahradil Sergej Revin (viz blog 22. září 2011). V dubnu pak lékařská komise konstatovala, že Valkov není ze zdravotních důvodů schopen pokračovat ve výcviku – a velmi pravděpodobně bez jediného letu ukončí své působení v oddíle ruských kosmonautů, kde byl od roku 1997. – Stejně tak má údajně zdravotní problémy Maksim Ponomarijov (výběr 2009) a i u něj lékaři zvažují definitivní ukončení přípravy.

Kromě odchodů se bude ruský oddíl kosmonautů také doplňovat: viz blog 23. března 2012. Zatím uniklo jedno jméno žhavého kandidáta, a to vojenského pilota kapitána Andreje Valerijeviče Fedjajeva. Ten jako první bez problémů splnil lékařská kritéria (což je závěrečná fáze výběru).

Boeing v minulých dnech představil studii nosné rakety SLV (Small Launch Vehicle), která má využívat technologii „vzdušného startu“: jejím nosičem by se mělo stát letadlo WhiteKnightTwo. (Koncepčně podobný projekt, byť zamířený na jinou cílovou skupinu, byl představený už koncem loňského roku jako StratoLaunch, viz blog 15. prosince 2011.) První a druhý stupeň nosiče by měly být vícenásobně použitelné, třetí jednorázově (i když ani v jeho případě Boeing nevylučuje do budoucna znovupoužitelnost). Raketa SLV (délka 23 m, hmotnost 12,5 t) má být schopná vynášet náklady o hmotnosti 50 kg za cenu pod 300 tisíc dolarů/start. Boeing ale upozorňuje, že aby této frekvence dosáhla, musela by uskutečnit každý rok 100 až 150 startů.

Prozradí či napoví o chystaném letu Shenzhou-9 něco tento obrázek z filatelistické obálky, která byla představena v Číně? Především: datum jejího vydání je stanoveno na 15. června 2012 (i když se podle posledních zpráv počítá se startem Shenzhou-9 nejdříve 18. června 2012). O podobě kosmonautů nám asi moc neřekne, protože je vysloveně uvedeno, že jde o ilustrační snímek (podle všeho o modifikovanou fotografii posádky lodi Shenzhou-7). Ale bez zajímavosti nejsou podpisy kosmonautů u fotografie: snad jsou to (kvalita je ale opravdu mizerná, takže kdo ví...) zleva Chen Quan (velitel záložní posádky lodi Shenzhou-7), Wang Yaping (ta by se tak stala první čínskou kosmonautkou) a Liu Wang. Už za pár týdnů bychom mohli vědět, zdali nás obálka informovala, nebo dezinformovala...

Pátek 25. května 2012

„Vypadá to, že jsme chytli Draka za ocas,“ nahlásil do řídicího střediska astronaut Don Pettit poté, co v 15:53 h středoevropského času zachytil loď Dragon. A v žertu dodal: „Myslím, že tato simulace proběhla opravdu dobře. Teď už jsme opravdu připraveni udělat vše naostro!“

Zachycení robotickým manipulátorem SSRMS (jeho první část se dostala na stanici v roce 2001 – dříve, než byla založena firma SpaceX) se oproti plánu výrazně zdrželo, protože se objevily problémy nejprve s teplotními čidly a následně s laserovým zařízením: oba systémy slouží ke stanovení polohy Dragonu vůči ISS. V prvním případě nesouhlasila data z teplotních čidel s laserovými měřeními, druhým problémem se stalo, že laserový paprsek byl na povrchu modulu Kibo odrážen jinak, než se předpokládalo – a bylo tak nutné překonfigurovat jeho směr a šíři.

Dragon si každopádně vedl fantasticky: právě problémy ukázaly, že je velmi zralou lodí. Poslouchal „na slovo“, když jej řídicí středisko honilo sem a tam; dal se překonfigurovat v případě výskytu problémů (což je mimochodem podle mě nesmírně důležitá vlastnost). Loď, která poslouchá, když jde vše podle plánu, je dobrá loď – ale loď, která poslouchá i tehdy, když se musí improvizovat, je vynikající loď. Firma SpaceX dnes představila hned při premiérovém letu vynikající loď.

Jinak děkuji všem, kdo se zúčastnili dnešní telekonference (viz blog 24. května 2012), byť se výrazně natáhla: rozhodně platilo, že sdílená radost je dvojnásobná radost (už dnes se těším na další akce, bezesporu na sledování přistání robota Curiosity). Každopádně v době psaním těchto řádků nebyl Dragon definitivně připojený k ISS. Pokud bude připojení plánované na večerní hodiny našeho času úspěšné, vstoupí do lodi astronauti zítra. - O triumfu firmy SpaceX budu dnes hovořit ve vysílání ČT24 v cca 17:08 h a na vlnách Radiožurnálu v cca 18:45 h.

Čtvrtek 24. května 2012

Pokud se v souvislosti s přílety kosmických lodí k ISS často hovoří o „přesné choreografii“, tak zítra čeká loď Dragon opravdu divoká tancovačka. Z „parkoviště“ za stanicí se přesune na 2,5 km pod ni (tedy na místo, které už dnes navštívil). Pokud bude NASA souhlasit, přesune se na pozici 1,4 km pod stanicí. Zde bude opět nutný souhlas NASA: bude-li vydán, přiblíží se Dragon na 250 metrů ke stanici (to by mělo být v 11:29 h středoevropského času). V tomto okamžiku bude splněný plán mise COTS2 – a SpaceX má prémii 5 mil. USD v kapse.

Jenomže současná mise se jmenuje COTS2+ a vznikla sloučením misí COTS2 a COTS3 (proto také NASA vyžadovala pro loď stejné prověrky a testy jako pro COTS3: nešlo tedy o to, že by si zlá a ošklivá kosmická agentura vymyslela další trápení hodné firmy SpaceX, jak se někdy uvádělo). Takže půjde-li vše podle plánu, přiblíží ke Dragon na 220 m k ISS (12:09 h): v tuto chvíli vyšle astronaut Donald Pettit příkaz, aby se vzdálil. Půjde o test, zdali loď „poslouchá“: vzdalování bude zastaveno Pettitem ve vzdálenosti 250 m (12:24 h; opět půjde o to, zdali je Dragon ovladatelný). Zase bude nutný souhlas NASA: následovat má přiblížení na pozici 200 metrů a odtud přesun na vzdálenost 30 metrů (13:14 h), kde se automaticky zastaví. Zde opět přijde ke slovu NASA a vydá poslední požehnání (nebo zamítnutí) s přiblížením ke stanici. Předpokládejme opět souhlas, takže loď se vydá (13:29 h) na vzdálenost 10 m (13:49 h) – zde už bude číhat robotický manipulátor SSRMS ovládaný Pettitem, který loď „chňapne“ (14:07 h) a následně ji připojí k modulu Harmony. Jak vidno, věcí, které se musí udělat, je hodně – a věcí, které se mohou pokazit, je ještě víc. Držme zítra palce!

Taky vás při pohledu na displeje, počítače, notebooky a konzole v řídícím středisku SpaceX napadlo „vždyť to mám doma taky?“ (Tohle asi v době Apolla nikoho nenapadlo, že?) Kosmonautika je nám tak blíž, než si myslíme – a přiblížit se může ještě více. Společnou radost nad úspěchem nebo zklamání nad nezdarem sdílíme na „četech“ nebo v diskusních fórech – ale co se pokusit o zážitek bezprostřednější? Co sdílet historický okamžik zítřejšího připojení lodi Dragon k ISS (předposlední snímek zachycuje záběr na Dragon z ISS, poslední záběr ISS z Dragonu) společně skrze telekonferenci? Skype má přece (skoro) každý, slušné připojení k internetu taky. Co pro to udělat? Docela jednoduchý návod nabízí Dušan Majer na diskusním fóru vesmir.thos.cz: "[Potřebujete] mít nainstalovaný program Skype a k počítači připojené reproduktory a mikrofon. Přidat si mne do kontaktů (nick kosmonautika_cze). Já se už postarám o přidání dalšího účastníka do telekonference. Pojďte společně sdílet emoce z tohoto historického okamžiku!“ Přidáte se? Já ano – začíná se v pátek 25. května kolem 13:30 h.

Středa 23. května 2012

Po úspěšném dosažení oběžné dráhy a prvních prověrkách (včetně zkoušek chování při přerušení manévrů, což je kritické pro přílet k ISS) má loď Dragon relativně klidný den: provádí jen několik motorických manévrů, které jej postupně dostávají do blízkosti Mezinárodní kosmické stanice. Pořádné „grilování“ ji ale čeká zítra, kdy má ve vzdálenosti 2,5 kilometru ISS „podletět“ (stane se tak zhruba ve 12:30 h středoevropského času). Posádka stanice při této příležitosti naváže s Dragonem spojení a vyšle na něj zkušební příkaz (půjde „jen“ o zapnutí pozičního majáku, ale i tak jde o důležitou zkoušku). Po podletu stanice ve směru zezadu dopředu se Dragon přesune nad ni a nadletí ji. Následně „zaparkuje“ sedm až deset kilometrů za ní a zde zůstane do pátku, na kdy je plánováno spojení obou těles (připomínám, že jej provede posádka stanice pomocí robotického manipulátoru SSRMS poté, co se Dragon přiblíží ke komplexu).

Na druhém stupni rakety Falcon-9 (tedy ne v lodi Dragon, jak některá média nepřesně informují) je i tři sta schránek s několika gramy popela osob, kterým jejich blízcí zaplatili u komerční firmy Celestis „kosmickou kremaci“. Mezi nimi je asi nejzajímavější astronaut Gordon Cooper (veterán z letů Mercury Atlas-9/1963 a Gemini-5/1965). Zajímavé je, že část jeho popela letí na raketě Falcon už podruhé: poprvé to bylo na Falconu-1 v srpnu 2008, ale nosič tehdy po dvou minutách letu havaroval.

Jak jsem avizoval na blogu 21. května 2012, zazněl můj hlas včera cca 10:20 h na vlnách Rádia Česko – a navíc také necelou hodinu před startem Falconu-9 také na Radiožurnálu. A kromě toho jsem ráno před startem vystoupil i ve Studiu 6 na ČT24. (Písemně mi bylo slíbeno, že se tam ta Česká kosmická kancelář neobjeví... Pivo se pije, řeči se vedou a sliby se slibují...)

Úterý 22. května 2012

Generální ředitel ESA Jean-Jacques Dordain uvedl, že po projektu ExoMars (viz blog 7. března 2012) zvažuje užší spolupráci s Ruskem i v případě sondy JUICE (viz blog 4. května 2012). Ta by prý mohla odstartovat na palubě rakety Proton – namísto dosud zvažované Ariane-5. Rozpočet ESA by si tak „ulevil“ o docela solidních 150 mil. euro (které by pak bylo možné převést právě do finančně velmi napjatého projektu ExoMars). – Rusko by pro misi JUICE údajně mohlo dodat i výsadkový modul určený k sestupu na měsíc Ganymedes.

Podle agentury Interfax zahynulo v kazašské stepi 120 vzácných antilop: sajgy tatarské se otrávily chemikáliemi v místě přistání návratového modulu lodi Sojuz TMA-22. Zvířata údajně pošla poté, co se pásla na trávě znečištěné zbytky toxických pohonných látek z lodi Sojuz. – Nějak se mi to nezdá: návratová sekce Sojuzu by měla k orientaci při sestupu používat jen jednosložkové peroxidové motory. Za pomoci katalyzátoru se peroxid rychle rozkládá a vzniká netoxická voda a kyslík, které proudí z raketového motoru. Katalyzátor (ať je jakýkoliv) se přitom nespotřebovává, pouze reakci urychluje. Samozřejmě nelze vyloučit, že úmrtí antilop má s přistáním nějakou souvislost – ale vlastní kosmickou loď Sojuz bych rozhodně nepodezříval.

Sokol a Drak (opět) předvedli, že létat přece jen umí. Aneb dnešní pokus o start se společnosti SpaceX podařil a raketa z mysu Canaveral odstartovala v 9:44 h středoevropského času: její let byl úspěšný, takže na oběžnou dráhu navedla první plnohodnotnou loď Dragon. Ta ihned začala testy: zvláště pak kritické rozložení panelů slunečních baterií. Loď teď čeká několikadenní „grilování“: pokud vše půjde dobře, přepíše v pátek po čtrnácté hodině (přesný okamžik bude záležet na mnoha okolnostech) středoevropského času dějiny. To by se totiž měla coby první soukromé plavidlo v historii spojit s Mezinárodní kosmickou stanicí. - Ze soboty 19. května jsem si každopádně na památku uschoval dvojici silně „přejících“ titulků ze zpravodajských serverů: start byl sice v sobotu přerušen, ale „selhání kosmické lodi“ nebo „nezdařený start“ podle mě vypadají úplně jinak.

Pondělí 21. května 2012

Raketa Falcon-9 se zásobovací lodí Dragon stojí stále na rampě číslo 40 mysu Canaveral: v rámci jednosekundového startovacího okna se ji v sobotu 19. května nepodařilo vypustit, když se sice zažehly motory, ale půl sekundy před okamžikem vzletu vydal řídící počítač příkaz k přerušení startu. Důvodem se stal vysoký tlak v motoru číslo pět: z devíti motorů v mřížce tři krát tři jde o prostřední. Na vině byl ventil dusíku, který slouží k předletovému „proplachování“ motoru a který se nezavřel. Společnost SpaceX zvažovala výměnu celého motoru, nakonec se rozhodla jen pro výměnu neposlušného ventilu. Operace byla dokončena ještě v sobotu večer a nic by tak nemělo bránit dalšímu pokusu o start v úterý 22. května 2012 v 9:44 h středoevropského času. – K letu bych se měl objevit v ČT24 zítra kolem 6:40 h ráno a posléze i na vlnách ČRo Rádio Česko v 10:20 h (to už by mělo být po startu či minimálně po pokusu o něj).

Írán prý chystá na středu 23. května 2012 start další družice: šlo by o letošního druhý (viz blog 3. února 2012), celkově pak od roku 2009 již čtvrtý.

Letectví+kosmonautika 5/2012 a plná hrst článků, které jsem pro časopis připravil: „Resuscitace supermotoru F-1“ (plány firem Dynetics a Pratt & Whitney Rocketdyne, viz blog 30. dubna 2012; navíc informace o přeživších a vystavovaných letových a vývojových motorech F-1), „Plným vodíkem vpřed!“ (8. května 1962 - před padesáti lety – byl poprvé v kosmonautice použit motor na kapalný kyslík a vodík), „(Ne)kosmická Severní Korea“ (letošní i minulé severokorejské pokusy o vypuštění satelitu), „Do vesmíru za pár set dolarů“ (plány společnost Xcor) a „Odešla živá kronika sovětské kosmonautiky“ (ohlédnutí za životem Borise Čertoka, viz blog 14. prosince 2011).

Pátek 18. května 2012

Společnost Sierra Nevada Corp. upřesnila zamýšlený plán zkoušek svého miniraketoplánu Dream Chaser. Jeho shoz se nakonec uskuteční z vrtulníku CH-53 Sea Stallion nebo CH-47 Chinook (původně se hovořilo o použití letounu White Knight Two; viz blog 30. března 2012) počátkem letošního léta a půjde o bezpilotní misi. Až pokud by NASA uvolnila finance na pokračování vývoje stroje, přejde se k pilotovanému atmosférickému testu: snad v roce 2014. Mělo by jít o druhý prototyp určený k suborbitálním zkouškám, stroj bude vybavený vlastními hybridními motory (s těmi se počítá i v případě selhání nosné rakety jako se záchranným systémem) a bude shazovaný z letounu (možná právě zde přijde ke slovu White Knight Two). Pilotované zkoušky má provést bývalý astronaut NASA a nynější zaměstnanec Sierra Nevada Corp. Steven Lindsey – firma s ním počítá i pro první orbitální test miniraketoplánu v roce 2015 nebo 16.

V souvislosti s přípravou čínského pilotovaného letu Shenzhou-9 se objevilo datum startu: 17. června 2012 (prý jde o počátek osmidenního startovacího okna). Kdyby bylo pravdivé, došlo by ke spojení se stanicí Tiangong-1 dne 20. června, k odpojení od ní 30. června a ještě tentýž den k přistání. – ČLR každopádně potvrdila (tisková zpráva CALT), že ve tříčlenné posádce bude i první čínská kosmonautka. Na čínských webech se pak objevilo i to, že by mělo jít o majorku Liu Yang (33).

Již zítra... Aneb počátkem týdne se objevily zvěsti o možném odkladu startu rakety Falcon-9 s lodí Dragon k Mezinárodní kosmické stanici z 19. května na červen. Bylo to snad poprvé, co se zprávy o odkladu startu společnosti SpaceX neukázaly jako pravdivé, a tak se přece můžeme těšit na start v sobotu v 10:55 h středoevropského času. Již zítra... - Při této příležitosti malá směska emblémů: zleva aktuální mise lodi Dragon, emblém připomínající setkávací čínskou misi Shenzhou-8/Tiangong-1 z loňského podzimu, na kterou výše uvedená výprava Shenzhou-9 naváže, a nakonec vydařené logo konference o výzkumu na Mezinárodní kosmické stanici, která se uskuteční v Denveru (stát Colorado) na konci letošního června.

Čtvrtek 17. května 2012

Dnes se spustí docela solidní „raketostroj“: během zhruba pěti hodin nás čekají tři kosmické starty. Program dnešního dne otevře v 16:05 h středoevropského času ruská raketa Sojuz vynášející z kosmodromu Pleseck zpravodajskou družici Kobalt-M, štafetu převezme japonská H-2A v 18:39 h středoevropského času (kosmodrom Tanegašima, družice GCOM W1/ Shizuku a Kompsat 3) a následně přijde opět na řadu ruský nosič, a to raketa Proton s družicí Nimiq-6 (Bajkonur, 21:12 h středoevropského času).

Další pár družic Galileo odstartuje na třetí raketě Sojuz z Francouzské Guayany 28. září 2012. Na této upřesňující informaci by nebylo nic světoborného (o odkladech vypuštění jsem psal na blogu 7. února 2012), kromě faktu, jakým byla oznámena: ESA na svých stránkách hrdě informuje, že Next Galileo satellites to launch after the summer (Příští družice Galileo odstartují po létě). Úžasná formulace! Proč „po létě“, proč nenapíšou přímo „na podzim“? Asi by to nevypadalo tak dobře...

Společnost SpaceX by nakonec podporu pro svůj texaský kosmodrom mohla získat (viz blog 14. května 2012). Podle nejnovějších informací by „stát osamělé hvězdy“ (= Texas) mohl podpořit rozjezd kosmodromu částkou 3,2 mil. dolarů. V úterý 15. května 2012 se každopádně uskutečnilo setkání s místními občany, kde společnost SpaceX představila svůj záměr: mj. hovořila o maximální frekvenci startů, která bude dvanáct raket ročně – z toho nejvýše dvě Falcon Heavy (zbytek Falcon-9 a suborbitální mise). Kosmodrom má zaměstnat 600 místních obyvatel s průměrným platem 55 tisíc dolarů ročně - což je 80 procent nad průměrem platů v celé lokalitě. Zveřejněny byly i první vizualizace nového kosmodromu.

Středa 16. května 2012

Zatímco druhý zkušební prototyp raketoplánu X-37B OTV-2 dosud krouží na oběžné dráze (start 5. března 2011, ve vesmíru je tedy patnáctý měsíc), první prototyp OTV-1 se těší na návrat na oběžnou dráhu. Jeho start – ovšem s designací OTV-3 – je předběžně plánovaný na 12. října 2012 na palubě rakety Atlas-5 z mysu Canaveral.

Doplnění informace o kosmickém dopravním systému (raketa + pilotovaná loď) Liberty z blogu 10. května 2012: společnost ATK uvedla, že velitel první zkušební mise lodi Liberty již byl vybrán. Pochopitelně jej nejmenovala. Takže jen naprosto volné doplnění této informace: u ATK pracují bývalí astronauti NASA James Halsell (Columbia STS-65/1994, Atlantis STS-74/1995, Columbia STS-83/1997, Columbia STS-94/1997 a Atlantis STS-101/2000), Charles Precourt (Columbia STS-55/1993, Atlantis STS-71/1995, Atlantis STS-84/1997 a Discovery STS-91/1998) a Kent Rominger (Columbia STS-73/1995, Columbia STS-80/1996, Discovery STS-85/1997, Discovery STS-96/1999 a Endeavour STS-100/2001). Všichni jmenovaní mají za sebou několik kosmických letů – a všichni mají zkušenost coby velitelé raketoplánů... (Na Precourta bych si ovšem nevsadil: svého času měl vážné zdravotní problémy se zády, které jej vyřadily dokonce i z jakéhokoliv jiného létání, než běžnými dopravními stroji.) – A ještě jedno doplnění: firma ATK uvedla, že je připravena bez financování NASA uskutečnit jeden start rakety Liberty v roce 2014, ale už nikoliv zamýšlený zkušební let stejnojmenné lodi o rok později.

Při předváděcím letu ruského stroje Suchoj Superjet-100 zahynul 9. května 2012 i Aleksander Jabloncev, který byl kapitánem letounu. Jabloncev byl vybraný k letům na kosmoplánu Buran a od května 1989 do dubna 1991 úspěšně absolvoval základní kosmonautický výcvik ve Hvězdném městečku: bez zajímavosti jistě není fakt, že při výcviku se naplno věnoval své práci zkušebního pilota – klobouk dolů! Formálně byl zařazený do „Skupiny kosmonautů GKNII VVS V. P. Čkalova“, z níž se měli rekrutovat piloti Buranu. Byla to ale jen čestná funkce, protože programu už byl v té době ve stádiu klinické smrti – definitivní tečku za ním udělal prezidentský dekret Borise Jelcina 30. června 1993. Skupina přesto formálně existovala ještě více než tři roky: rozpuštěna byla až koncem září 1996. Jabloncev tehdy dostal nabídku od Pjotra Klimuka (tehdejší velitel Střediska řízení kosmických letů) na zařazení do regulérního oddílu kosmonautů. Jabloncev to ale odmítl, protože létání v lodích Sojuz nepovažoval za skutečné létání. (Mimochodem, z podobných důvodů odmítli zařazení mezi kosmonauty i někteří další piloti z projektu Buran.) Postupně se stal šéfpilotem u firmy Suchoj, kde např. usedl za řízení stroje Superjet-100 při prvním letu v roce 2008: rutinní propagační mise s ním se mu ovšem minulý týden stala osudnou...

Úterý 15. května 2012

Firmy SpaceX a Bigelow Aerospace se rozhodly spojit síly a začnou nabízet společný produkt: lety pilotovanou lodí Dragon na „nafukovací“ kosmickou stanici BA-330. Jejich cílovou skupinou mají být národní kosmické agentury, komerční společnosti a univerzity, které by tak měly získat přístup k unikátnímu mikrogravitačnímu prostředí. Obě firmy zahájí společnou marketingovou kampaň v asijských zemích, nejprve v Japonsku. A to hned po startu příští rakety Falcon-9 se (zatím) bezpilotní lodí Dragon. – Jen připomínám, že Bigelow se o něco podobného pokusil už dříve, když s firmou Lockheed Martin vypracoval a nabízel koncept lodi Orion Lite (volně „odlehčený Orion“). Ač Bigelow tvrdil, že má zákazníky a kontrakty, nakonec své podnikání omezil s tím, že „předběhl dobu“.

SpaceX ještě jednou: firma si najala kancelář K&L Gates, aby v jejím zájmu lobbovala ve prospěch „komerčních nákladních a pilotovaných programů NASA“. Protože v USA je povinná registrace a zveřejňování podobných aktivit a smluv, víme, že SpaceX zaplatila čtyřem jiným lobbystickým firmám za první tři měsíce letošního kalendářního roku 240 tisíc dolarů.

Součástí aktivit na záchranu družice Envisat bylo její nafotografování pomocí „zpravodajských prostředků“: snímky (tyto pořídila francouzská družice Pleiades) ukázaly, že satelit je celistvý (= nerozpadl se např. vinou kolize) a stabilní (= zběsile nerotuje). Příčinu nečekaného odmlčení se každopádně dodnes nepodařilo zjistit a ESA observatoř prohlásila za ztracenou (viz blog 9. května 2012).

Pondělí 14. května 2012

Firma SpaceX dokončila ověřování software potřebného pro přibližovací a setkávací manévry s Mezinárodní kosmickou stanicí. Nic by tak již nemělo stát v cestě startu rakety Falcon-9 s lodí Dragon, který je aktuálně plánovaný na sobotu 19. května v 10:55 h středoevropského času.

Firma SpaceX již delší dobu pokukuje po novém kosmodromu, ze kterého by chtěla udělat „komerční mys Canaveral“. Pokud nepočítáme Vandenberg v Kalifornii vhodný pro starty na polární dráhy, pak právě z mysu Canaveral chce vypouštět náklady pro vládní agentury (viz Dragon tento týden). Jako hlavní místo svých pro nový kosmodrom nedávno SpaceX označila okres Cameron County v Texasu: jen kousek od hranic s Mexikem. Jenže SpaceX nyní ústy svého zakladatele Elona Muska uvedla, že představitelé státu Texas nemají velký zájem projekt podpořit – a že v souvislosti s utlumováním aktivit v Johnsonově kosmickém středisku „očekával větší vstřícnost“. Jakou vstřícnost očekával, neuvedl. Uvedl ale, že SpaceX místo pro komerční kosmodrom stále hledá a v úvahu přicházejí lokality na Aljašce, v Kalifornii, na Floridě a ve Virginii. Ještě loni na podzim (viz blog 29. listopadu 2011) obsahoval seznam Portoriko, Texas, Florid a Havaj.

Koncem května se vydá z Floridy do Texasu replika raketoplánu Explorer (její první pohyb viz blog 4. ledna 2012). Při příležitosti jejího připlutí do Houstonu bude v Johnsonově kosmickém středisku uspořádaná od 1. do 3. června oslava „Shuttlebration“. Na prvním obrázku je její logo, na druhém pak koláž příjezdu raketoplánu do Houstonu a na třetím vizualizace jeho budoucího umístění v návštěvnickém středisku.

Pátek 11. května 2012

Vypuštění evropské meteorologické družice MetOp-B, které bylo plánováno na 23. května, musela společnost Starsem odložit. Důvodem jsou blíže neupřesněné rozepře mezi Ruskem a Kazachstánem ohledně odhazování vyhořelých stupňů rakety Sojuz po startu z Bajkonuru. Raketa Sojuz ve verzi 2.1a totiž poletí na dráhu blízkou k polární dráhu, a tudíž na kazašský kosmodrom neobvyklým severním směrem. Na druhé straně: v říjnu 2006 už podobným způsobem (stejná dráha, stejný kosmodrom, stejný nosič) odstartoval MetOp-A – a nikomu to nevadilo. Družice a její zhruba dvouměsíční odklad vypuštění je holt obětí „vyšší hry“.

ESA hodlá do konce června udělit dva kontrakty (na jeden rok, každý v hodnotě cca 2 mil. euro) na návrh nové nosné rakety, která by za nějakých patnáct let mohla nahradit dnes používanou Ariane-5. Raketa by měla být výrazně menší (schopná dopravovat samostatné satelity o hmotnosti 3000 až 6500 kg na dráhu přechodovou ke stacionární; Ariane-5 je musí vynášet po dvou o celkové hmotnosti 10000 kg, protože je příliš silná a drahá) a především levnější z hlediska výroby i provozu. „Roky posloucháme, že průmyslový sektor nedokáže snížit cenu rakety Ariane-5 díky omezením vyplývajícím z nutnosti geografické spravedlnosti během rozdělování zakázek,“ uvedl generální ředitel ESA Jean-Jacques Dordain. „Takže jsme teď všem řekli: zapomeňte na toto omezení a předveďte, co dokážete udělat.“ – Rozhodně zajímavý přístup, ale uvidíme, zdali bude nakonec politicky průchozí. Ale i tak jsem zvědavý, co evropský kosmický průmysl tentokrát představí...

Prakticky bez jakékoliv pozornosti odborné i laické veřejnosti a médií se dnes přepisovala historie české kosmonautiky. Aneb firma Frentech Aerospace s.r.o. prezentovala na tiskové konferenci uzavření největšího českého komerčního kosmického kontraktu v historii: ve tvrdé mezinárodní konkurenci získala kontrakt od společnosti Thales Alenia Space na dodávku mechanismů pro rozvinutí slunečních panelů pro 83 telekomunikačních družic Iridium Next. Půjde celkem o 498 kusů mechanismů (každá družice jich ponese šest), přičemž hodnota kontraktu je 1,9 miliónu eur (cca 45 mil. Kč). Právě ona skutečnost, že jde o komerční kontrakt, je důležitá: nejde o žádný grant, dotaci, přerozdělování na základě geografické příslušnosti apod. Na tiskové konferenci i po ní zaznělo mnoho zajímavého o pozadí uzavírání kosmických kontraktů a výběru partnerů pro vesmírné projekty: a kromě jiného také informace o dalších chystaných kontraktech firmy Frentech Aerospace - před podpisem je smlouva s ESA o vývoji nové technologie pro telekomunikační satelity a jedná se o zapojení firmy do výroby družic Meteosat třetí generace. - Gratuluji a přeji (si) „Jen houšť a častěji!“

Čtvrtek 10. května 2012

S tím, jak se blíží „vyřazovací boje“ v oblasti udělování kontraktů na vývoj nové komerční (resp. nových komerčních) pilotovaných lodí v USA, snaží se jednotliví uchazeči zviditelňovat. Nejde přitom jen o větší otevřenost a prezentování dosažených (a smluvně podmíněných) cílů, nýbrž i slibování světlých zítřků. Sem patří například zamýšlený pronájem haly OPF-3 v Kennedyho kosmickém středisku pro loď CST-100 firmy Boeing: pokud získá dostatečně zajímavou zakázku (viz blog 1. listopadu 2011). Nebo zájem SpaceX o rampu 39A a související infrastrukturu pro rakety Falcon-9 či Falcon Heavy: pokud jí za toto využití bude zaplaceno (viz blog 16. března 2012). Nyní s podobným záměrem přišla i společnost Sierra Nevada Corporation, která zatím vyvíjí raketoplán Dream Chaser: oznámila, že hodlá výrazně zvýšit využití Kennedyho kosmického střediska i zařízení na mysu Canaveral – s odpovídajícím zvýšením zaměstnanosti ze současných 300 osob na „až několik tisíc“. Její zamýšlená flotila tří až pěti raketoplánů by měla využívat zdejší hangáry (nepřímo bylo naznačeno, že zájem je o jeden hangár OPF z programu raketoplánů), startovací rampy raket Atlas-5 stejně jako přistávací dráhu SLF (Shuttle Landing Facility). Pokud... Ano, hádáte správně. Pokud dostane odpovídající kontrakt.

Ententýky, dva špalíky, někdo bude muset z kola ven. Aneb počítejte se mnou: v Kennedyho kosmickém středisku jsou k dispozici tři hangáry OPF (Orbiter Processing Facility), ve kterých byla prováděna meziletová údržba raketoplánů. Nyní jsou volné. Zájem o jejich využití je ovšem velký: kromě výše uvedených firem Boeing (OPF-3 pro loď CST-100), SpaceX pro pilotovanou verzi lodi Dragon (měla by se jmenovat Dragon Rider) a Sierra Nevada pro flotilu raketoplánů Dream Chaser je tu ještě zájem firmy Lockheed Martin, která hodlá provádět kompletaci lodi Orion přímo na Floridě, a amerického letectva, které projevilo o jeden hangár OPF zájem pro svůj program raketoplánů X-37B OTV (Orbital Test Vehicle). To je pět zájemců o tři hangáry. Myslím, že jasněji bude v červenci, kdy hodlá NASA zúžit počet firem, kterým finančně pomáhá s vývojem budoucí komerční lodi. (Ale i tak se může stát, že se okruh zájemců o hangáry zúží jen z pěti na čtyři. Pořád je to mínus jeden hangár...)

A to se do „přecpaného“ (byť jen virtuálně – od posledního startu uplynulo už deset měsíců a nejbližší pevně plánovaný až na prosinec 2017) Kennedyho kosmického střediska se nejspíše bude cpát ještě firma ATK, která včera (jak jsem informoval na blogu 9. května 2012) přinesla „zásadní informaci o vývoji rakety Liberty“. Ona informace spočívala v tom, že ATK chystá společně s raketou vývoj kosmické lodi Liberty. Podle zveřejněných plánů by raketa mohla letět již v roce 2014, s pilotovanou lodí pak o pouhý rok později. Na vývoji lodi prý pracuje od roku 2009, kdy ve spolupráci s NASA rozjela práce na kompozitní kabině CCM (Composite Crew Module). Tehdy šlo jen o testovací projekt, protože NASA se v pilotované kosmonautice kompozitům vzhledem k nejasným vlivům dlouhodobého působení kosmického prostředí na ně brání. (Např. u lodi Orion se s nimi počítá až v pozdějších fázích vývoje, přestože mají ušetřit 10 až 15 procent hmotnosti konstrukce.) - Bez zajímavosti jistě není tvrzení společnosti ATK, že bude pokračovat ve vývoji systému Liberty (raketa + loď), i když nezíská financování od NASA: jen zvolní tempo prací. A že výcvik posádky pro první let začne za tři až šest měsíců...

Středa 9. května 2012

Evropská kosmická agentura informovala, že družici Envisat, s níž bylo před měsícem přerušeno jakékoliv spojení (viz blog 12. dubna 2012), považuje za ztracenou. Přesnou závadu se nepodařilo zjistit a šetření bude dále probíhat: satelit každopádně fungoval více než dvakrát tak dlouho, kolik byla jeho pětiletá plánovaná životnost. ESA se sice formálně nevzdává možnosti obnovení provozu observatoře, ale střízlivě ji hodnotí jako „nepravděpodobnou“.

Ať bude rozpočet NASA na meziplanetární mise optimistický či pesimistický, kosmická agentura nebude schopná vyslat do konce desetiletí na Mars další robotickou misi. Uvedl to Orlando Figueroa, předseda skupiny Mars Program Planning Group při NASA. Podle něj je možné – finančně i technicky – bez problémů připravit na startovací okno 2018 orbitální sondu nebo je možné (v nejoptimističtějším případě) uvažovat o statickém výsadkovém modulu. Pokud bychom se ale bavili o mobilní misi, v úvahu podle něj přichází možnost startu nejdříve v roce 2020.

Společnost ATK na dnešek oznámila zveřejnění „zásadních informací“ o svém zamýšleném nosiči Liberty (hybrid pomocných motorů z raketoplánů coby prvního stupně a středového stupně z Ariane-5 coby druhého stupně – úvodní oznámení viz blog 8. února 2011). Raketa Liberty je součástí druhého kola programu NASA na vývoj komerčního dopravního prostředku: i když na ni přímo nejdou žádné finanční prostředky a firma ATK veškeré práce vykonává „na své triko“.

Nejen zamýšlená loď společnosti Blue Origin absolvovala zkoušky v aerodynamickém tunelu (viz blog 30. dubna 2012), ale zamířil do něj i „konkurenční“ miniraketoplán Dream Chaser. Byly studované jeho aerodynamické vlastnosti jak ve spojení s nosnou raketu Atlas-5, tak při samostatném letu.

Pondělí 7. května 2012

Společnost SpaceX oznámila, že start rakety Falcon-9 s lodí Dragon – první soukromé plavidlo, které zamíří k Mezinárodní kosmické stanici – se uskuteční „ne dříve, než“ 19. května 2012. Záložním termínem startu je pak 22. květen. Mise má trvat osmnáct dní: pokud všechny testy na oběžné dráze dopadnou na výbornou, má se Dragon čtvrtý den letu připojit ke stanici.

Indie vypustila na oběžnou dráhu pomocí rakety PSLV družici RiSat-1 vybavenou radarem pro dálkový průzkum Země: stala se tam jednou z mála zemí světa, které disponují touto strategickou kapacitou. Kromě zemědělství, zvládání přírodních katastrof nebo lesnictví najde totiž radar své uplatnění pochopitelně i ve vojenství.

Jen pro zajímavost: indická raketa PSLV má docela slušnou úspěšnost, z dosavadních 21 startů (od roku 1993) se 19 skončilo úspěchem (přitom současný start byl 17 vydařeným v řadě) a jeden částečným úspěchem. Na letošní rok se přitom chystají ještě dva starty. – Naproti tomu silnější nosič GSLV se potýká s problémy: ze sedmi startů v letech 2001 až 10 se jen dva skončily úspěchem a jeden částečným úspěchem (vydařené byly jen starty číslo dva a tři – z posledních čtyř se tak nepovedl žádný!). Další start plánovaný na letošní září či říjen tak bude opravdu ostře sledovaný.

Dosud neznámý útočník vypálil minulý týden tři střely na technologický model rakety Saturn-5 (SA-500D alias Saturn V Dynamic Test Vehicle) umístěný v Davidson Center for Space Exploration (součást U.S. Space & Rocket Center, které je umístěno vedle Marshallova kosmického střediska v Huntsville, Alabama). Dva projektily zasáhly třetí stupeň rakety (ale jen škrábly jeho povrch), třetí proletěl mezi prvním a druhým stupněm. Po útočníkovi i motivu policie pátrá. Zatím bylo zveřejněno jen tolik, že šlo o tři projektily ráže 7,62 mm vypálené z rychlopalné pušky nejspíše z automobilu projíždějícího po blízké dálnici. – Na druhém a třetím řádku jsou snímky střediska, rakety a zvláště jejího třetího stupně z našich předchozích návštěv (viz blog 27. října 2008 a 12. července 2010).

Pátek 4. května 2012

Měla to být jedna z (mála) priorit „Kosmonautiky pro 21. století“, jak ji sliboval prezident Barack Obama. Namísto toho živoří – alespoň dle zprávy Národního výzkumného výboru. Řeč je o dálkovém průzkumu Země. Zpráva totiž upozorňuje, že vinou několika faktorů (krácení rozpočtů, růst nákladů, selhání nosných prostředků a změn ve velikosti nebo zaměření družic) jsou dnes americké prostředky dálkového průzkumu Země v horším stavu, než před pěti lety. A vyhlídky do budoucna jsou neradostné, zpráva dokonce hovoří o „rapidním poklesu“ kapacit s tím, jak se mise odkládají, ruší nebo byly ztraceny při haváriích. Dálkový průzkum Země přitom nezahrnuje jen hezké obrázky z oběžné dráhy, ale třeba i kritická data týkající se vývoje a předpovědi počasí nebo informace potřebné pro dlouhodobé studium klimatu.

ESA vybrala k realizaci misi JUICE (JUpiter ICy moons Explorer), což je meziplanetární sonda do systému „krále planet Jupitera. Automat má odstartovat na palubě rakety Ariane-5 v roce 2022, na oběžnou dráhu planety bude navedený o osm let později. Po dvou letech činnosti (mj. jeden průlet u měsíce Callisto a dva u Europy) vstoupí na oběžnou dráhu měsíce Ganymedes a bude jej ještě nejméně rok zkoumat.

Za přítomnosti nejméně patnácti kosmonautů se v Berlíně od středy do dneška konalo ISS Symposium 2012: konference věnovaná historii, současnosti a budoucnosti vědy na Mezinárodní kosmické stanici. Přednášky zajímavé a silně inspirativní, odjížděl jsem z Berlína s hlavou plnou nových nápadů. - A když je řeč o kosmonautech: v první řadě je druhém snímky je Millie Hughes-Fulfordová (Columbia STS-40/1991), v druhé řadě na druhém snímku Čiaki Mukaiová (Columbia STS-65/1994 a Discovery STS-95/1998), ve třetí řadě pak postupně Takao Doi (Columbia STS-87/1997 a Endeavour STS-123/2008), Pedro Duque (Discovery STS-95/1998 a Sojuz TMA-3/2003) a Leopold Eyharts (Sojuz TM-27/1998 a Atlantis STS-122/2008).

Čtvrtek 3. května 2012

Družicový operátor DigitalGlobe oznámil, že na svůj chystaný satelit WorldView-3 (plánovaný start na raketě Atlas-5 v roce 2014) umístí přístroj schopný provádět dálkový průzkum Země v infračerveném spektru. Podle představitelů společnosti přístroj umožní zobrazovat detaily, které ve viditelném spektru často nejsou vidět. Pozorování v infračerveném spektru (rozlišení má být 3,7 m oproti 0,3 m v černobílém a 1,2 m v barevném viditelném spektru) má jednu velkou výhodu: umožňuje snímkovat i v noci, skrze mraky – nebo i v jinak ztížených podmínkách. Samozřejmě, že jeho hlavní využití je v oblasti vojenského průzkumu. Pokud mě paměť neklame, je to poprvé, co se na soukromém satelitu vydá do vesmíru takovýto infračervený senzor.

Jen pro úplnost: společnost DigitalGlobe a její konkurence GeoEye získaly v roce 2010 desetiletý kontrakt od americké agentury NGA (National Geospatial-Intelligence Agency) na dodávky satelitních snímků v hodnotě 7 mld. dolarů. (Solidní kontrakt pro ne příliš známou soukromou firmu, že? - Jinak mimochodem docela slušný příklad komerčního modelu v kosmonautice.) DigitalGlobe má dnes ve vesmíru družice QuickBird (start 2001), WorldView-1 (2007) a WorldView-2 (2009), které společně nafotografovaly přes miliardu kilometrů čtverečních zemského povrchu (tedy šestinásobek celkové plochy planety Země).

Máme tu dvě nové fotografie zachycující posádky Mezinárodní kosmické stanice. První ukazuje posádku lodi Sojuz TMA-06M (plánovaný start 15. října 2012), druhá 33. základní posádku ISS (tu utvoří právě osazenstvo lodi Sojuz TMA-06M plus posádka předchozího korábu Sojuz TMA-05M).

Středa 2. května 2012

Soutěž deníku Metro, která umožnila i českým nadšencům bojovat o místo v suborbitálním letounu Lynx (viz blog 4. listopadu 2011), již zná svého vítěze. Stal se jím student Northeastern University Justin Dowd (22). Coby součást své přípravy k letu (měl by se uskutečnit počátkem roku 2014) absolvuje Dowd mj. let na palubě podzvukového stroje L-39 Albatros.

Navzdory úspěšnému testu zážehu devíti motorů Merlin-1C prvního stupně rakety Falcon-9 v pondělí 30. dubna se letu lodi Dragon na ISS příští pondělí nedočkáme. Společnost SpaceX již informovala NASA, že termín startu 7. května kvůli nutnosti dokončení některých testů nestíhá a že start odkládá. Otázkou je délka odkladu: startovací okno Dragonu k ISS se totiž při aktuální misi „otevírá“ jen jednou za tři dny. Další příležitost pro vypuštění rakety Falcon-9 je tak 10. května, ale ani ta pravděpodobně nebude využita. Následující možnosti budou vynechány, protože by kolidovaly s operacemi pilotované lodi Sojuz TMA-04M (start 15., přílet k ISS 17. května). Dragon tak podle některých informací zamíří ke stanici až koncem května či počátkem června.

ESA zvažuje vývoj unikátního suborbitálního letounu, který by měl sloužit jako mikrogravitační laboratoř. Letoun označovaný jako Vinci by měl být poháněný kapalným kyslíkem a vodíkem a měl by umožňovat cesty nad hranici jednoho sta kilometrů. Jeho hlavním cílem by ale neměla být jako v případě strojů SpaceShipTwo, Lynx nebo třeba nedávno představeného letounu Hermes (viz blog 12. dubna 2012) kosmická turistika, nýbrž čistě vědecké mise. A to jak za účelem zkoumání mikrogravitace, tak třeba kvůli astrononomickým pozorováním (zemská atmosféra pohltí většinu záření, tzn. že z povrchu můžeme provádět jen velmi omezená astronomická sledování).

TOPlist