Ing. Tomáš PŘIBYL: blog (nejen) o kosmonautice

E-mail: tp.pribyl@seznam.cz; poštovní kontakt: Teyschlova 23, Brno 63500, Czech Republic; GSM 728769966. Skype status

Pondělí 30. dubna 2012

Firmy Dynetics a Pratt & Whitney Rocketdyne oznámily, že silami společnými a nerozdílnými chtějí oživit motor F-1. Ten kdysi poháněl superraketu Saturn-5, nyní by měl vstát z mrtvých pro superraketu SLS. Pro první dvě mise (plán 2017 a 21) počítá NASA s pětisegmentovými pomocnými motory, třetí nosič už by měl dostat jednotky s kapalinovými motory. Pokud by dva pomocné bloky nesly po dvou motorech F-1, mohla by nosnost SLS narůst z úvodních 70 na více než 90 tun nákladu (ve dvoustupňové verzi).

Celá aktivita s možností znovuobnovení produkce a používání legendárních motorů F-1 ale není žádným okamžitým vnuknutím, nýbrž promyšleným ekonomickým kalkulem. NASA totiž plánuje rozdat plných 200 mil. dolarů v rámci třicetiměsíční studie na návrh a redukci rizika použití kapalinových motorů na pomocných stupních SLS. Kontrakty pro několik firem se mají rozběhnout 1. října 2012. Dynetics slibuje, že pokud (což je důležité) kontrakt získá, chce nejen oživit výrobu F-1, ale bude-li smlouva dostatečně velkorysá (což je asi taky důležité), tak je schopen v jejím rámci provést také několik plnohodnotných zážehů F-1. Již nyní ale údajně dochází k obnově části potřebné infrastruktury ze soukromého kapitálu: jaké infrastruktury a jakým nákladem ale nebylo uvedeno.

Ve vzácném záchvěvu otevřenosti zveřejnila společnosti Blue Origin (jedna ze čtyř, která aktuálně dostává od NASA finanční prostředky na vývoj nové komerční lodi) podrobnosti o svém návrhu pilotovaného korábu. Zveřejněny přitom byla například fotografie ze zkoušek v aerodynamickém tunelu, výstup z počítačové simulace stejně jako návrh vlastní nosné rakety s vícenásobně použitelným prvním stupněm (což je snad více obrazového materiálu, než za posledních několik let dohromady). Ovšem technických detailů bylo zveřejněno minimum: snad jen tolik, že první stupeň nosiče má startovat i přistávat vertikálně a že „pokud vše dobře půjde“ a „pokud vláda přidělí dostatek prostředků“ (to jsou jasně definovaná pravidla! – a navíc opravdu čistě komerční přístup), pak se startu můžeme dočkat třeba už za pět let...

Pátek 27. dubna 2012

Barack Obama požadoval pro komerční pilotované lety v roce 2013 částku 830 mil. dolarů, Senát (dolní komora Kongresu USA) pak 525 mil. dolarů. Sněmovna reprezentantů (horní komora Kongresu USA) to ovšem považuje za zbytečné plýtvání, a tak navrhuje jen 500 mil. USD. Vzhledem k tomu, jak a kolikrát se Barack Obama statečně postavil na NASA a zájmy kosmické agentury, je víceméně jasné, jakou bude mít podpora soukromých pilovaných lodí prioritu. Otázkou tak zůstává, zdali se podaří zalétat nějakou komerční loď do roku 2017 – nebo zdali se (podobně jako každý rok) termín realizace opět o nejméně rok odloží...

Nová superraketa SLS ohrožuje (dle článku bývalého ředitele Johnsonova kosmického střediska Chrise Krafta v Houston Chronicle) fungování Johnsonova kosmického střediska, pracovní místa v Texasu a především ohrožuje americký kosmický program. Samozřejmě, že ono ohrožení by mohlo být dostatečně vážným důvodem k zamyšlení. Jenže když se začtete do řádků v Houston Chronicle, tak zjistíte, že ho ohrožuje tím, že se obejde bez Johnsonova kosmického střediska... Vím, že je to realita, ale je to smutná realita (aniž bych chtěl SLS jakkoliv zatracovat nebo obhajovat): kosmické projekty (ostatně, stejně jako jiné) se hodnotí podle toho, jak okamžitě zvednou či zvýší zaměstnanost. Bez ohledu na vlastní smysluplnost nebo dlouhodobou návratnost.

Dnes se vydá z Virginie do New Yorku raketoplán Enterprise. Před přistáním na letišti Johna F. Kennedyho má přelétnout nad manhattanskými mrakodrapy, sochou Svobody stejně jako nad dalšími newyorskými pamětihodnostmi. Uvidíme, zdali se podaří získat fotografie stejně zajímavé, jako když se minulý týden s létáním loučil nad Washingtonem D.C. raketoplán Discovery (poslední snímek zachycuje letoun s raketoplánem nad muzeem Udvar-Hazy Center ve Virginii, kde zakončit své putování).

Čtvrtek 26. dubna 2012

Chcete v lednu 2013 vidět startovat družici Landsat Data Continuity Mission (LDCM)? NASA tuto možnost nabízí, a to zcela zdarma. Jak už to ale u všech věcí zdarma bývá, nějaký háček tu je. Nejprve totiž musíte vyhrát v soutěži „NASA Earth Day Video“: vytvořit dostatečně zajímavé a inspirativní video o tom, jak dat z družic mění náš pohled na svět. Soutěž končí 31. května 2012, přesná pravidla najdete na na stránkách NASA.

ESA plánuje, že když bude v roce 2014 od ISS odlétat poslední zásobovací družice ATV-5 Georges Lemaître, založí na její palubě oheň. Záběry i jinak získaná data z jeho šíření pomohou lépe pochopit problematiku chování ohně ve stavu beztíže na palubách kosmických lodí. Oheň vzplane krátce před vstupem do atmosféry, takže na bezpečnost či osud mise už nebude mít žádný vliv.

Před několika týdny se své poslední jízdy dočkala i série záchranných lanovek na startovacím komplexu 39A: sedm kabinek (každá pro až tři osoby) urazilo vzdálenost 363 metrů za 21 sekund, do záchytných sítí dorazilo rychlostí 85 km/h. Kabinky byly původně navržené pro případ nutnosti rychlé evakuace posádky raketoplány nebo pozemního personálu v případě ohrožení života (např. úniku toxických látek z pohonného systému raketoplánů nebo zamoření rampy kouřem). Jenže i použití tohoto záchranného systému bylo považováno ze velmi riskantní, takže do kabinek (ač jinak pravidelně testovaných) historicky usedli a cestu absolvovali jen tři lidé, a to v červenci 1988: Albert Bumgardner (člen týmu, který dokončuje na rampě přípravu raketoplánu a posádky na start), George Hoggard (hasič) a Charles Bolden (astronaut). Už toto složení zkušebního týmu napovídá, pro koho byl primárně systém určený – byť je často prezentovaný pouze jako „záchranný systém astronautů“. - Levý snímek zachycuje „horní stanici lanovky“, jak jsme ji viděli loni v dubnu, zbývající dva jsou pak z derniéry systému.

Středa 25. dubna 2012

Start lodi Dragon k ISS, který se plánoval na 30. dubna 2012 (viz blog 18. dubna 2012), byl opět odložen. Nové datum nebylo zatím oficiálně stanoveno: společnost SpaceX nevylučuje, že dokončení testů software (kvůli nimž dochází k odkladu) stihne do 3. května, ale protože tento den startuje z mysu Canaveral raketa Atlas-5, je reálná šance na start až v rozmezí 7. až 10. května. Je ale také možný odklad na druhou polovinu května, protože 15. startuje a 17. se k ISS připojuje loď Sojuz TMA-04M s tříčlennou posádkou.

Severní Korea údajně dopravila na svůj kosmodrom Dongčang-ri letos v březnu hned dvě rakety Unha-3. Jednu neúspěšně vypustila v pátek 13. dubna (viz blog 13. dubna 2012), další se údajně již začala chystat na start... Tak uvidíme...

Pomalu a rozvážně směřuje ke svému premiérovému startu raketa Antares (zatím poslední odklad viz blog 23. dubna 2012). Na startovací rampě kosmodromu MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport) ve Virginii je nyní každopádně k vidění první stupeň rakety, který zde provádí elektrické a mechanické zkoušky. Dle prohlášení společnosti Orbital Sciences Corp. je již připravený hardware pro první tři mise: tři nosné rakety a dva páry orbitálního přetlakového modulu plus servisní sekce lodi Cygnus. Na prvním řádku je maketa prvního stupně Patfinder při testech na rampě, dále první stupeň rakety Antares a její jednotlivé komponenty v hangáru. Na druhém pak servisní a přetlakové moduly lodí Cygnus.

Úterý 24. dubna 2012

Přelet raketoplánu Enterprise z Dullesova letiště (stát Virginie) na letiště Johna F. Kennedyho (stát New York) byl opět odložený: na „ne dříve, než“ pátek. Důvodem je nepřízeň počasí.

Dva dny před svými 49. narozeninami podlehl 12. dubna 2012 rakovině americký publicista Dennis Ray Newkirk. V českých končinách byl prakticky neznámý, ale jinak patřil k předním znalcům ruské kosmonautiky: například v roce 1990 (!) vydal fantastickou knihu Almanach of Soviet Manned Space Flight (Almanach sovětských pilotovaných kosmických letů). Tato kniha přinesla na svou dobu neuvěřitelné detaily o zákulisí sovětské kosmonautiky včetně informací o „utajovaných“ misích nebo neveřejných problémech. Z mnoha set zdrojů dokázal mravenčí prací poskládat velmi úplnou mozaiku sovětské kosmonautiky: drtivá většina jeho závěrů a vývodů se postupně potvrdila. – Tuto knihu (Newkirk jich napsal více a kromě kosmonautiky se věnoval informační bezpečnosti, kde je držitelem více než deseti patentů) mám, přivezl jsem si ji v roce 1994 z Kalifornie a svým způsobem mě inspirovala k napsání Rudých hvězd ve vesmíru. Díky, pane Newkirku!

„Šalina“ je měsíčník, který mohou v Brně nalézt pravidelní cestující ve vozech městské hromadné dopravy. Docela mě překvapilo nejnovější číslo 4/2012 (ke stažení na stránkách Dopravního podniku města Brna), kde lze na druhé straně narazit ve fotoreportáži ze křtu lodi Dallas (viz blog 16. dubna 2012) na – fotku Michala... – Vlevo fotka ze „Šaliny“, uprostřed snímek pořízený Michalem a vpravo pak úspěšný fotograf osobně.

Pondělí 23. dubna 2012

Americká meziplanetární sonda Dawn kroužící kolem planetky Vesta dostala „povolení“ k prodloužení jejího průzkumu o čtyřicet dní. NASA označila misi jako extrémně přínosnou, takže Dawn bude Vestu mapovat až do 26. srpna 2012: poté zapne své iontové motory a vydá se na cestu k dalšímu objektu zájmu. Tím bude trpasličí planetka Ceres. Přílet k ní je (prodloužení navzdory) stále plánovaný na 1. února 2015.

Na zítřek slibuje tisková zpráva v The Museum of Flight v Seattle (stát Washington) oznámení založení nové společnosti, která způsobí „revoluci v současných kosmických aktivitách a přepíše standardy života na Zemi“. Podle některých informací by mělo jít o firmu Planetary Resources, která se chce zabývat těžbou surovin na asteroidech. Projekt zní mnohoslibně – a stejně impozantní jsou jména, která za ním stojí. Namátkou spoluzakladatelé Googlu Larry Page a Eric Schmidt, miliardář Ross Perrot Jr., tvůrce Microsoft Office (a dvojnásobný „kosmický turista“) Charles Simonyi, režisér James Cameron nebo čtyřnásobný astronaut Thomas Jones. Kdyby firma Planetary Resources skutečně vznikla a kdyby průzkum a těžbu na asteroidech myslela skutečně vážně, šlo by o skutečnou revoluci – nejen v kosmonautice, ale v dějinách lidstva obecně.

Premiérový start rakety Antares (dříve Taurus-2) byl opět odložen. Podle aktuálně zveřejněného plánu se v červenci uskuteční zkušební zážeh motorů nové rakety na startovací rampě, její první let pak je plánovaný na srpen. A někdy v říjnu/listopadu by mohla raketa Antares vynést loď Cygnus na testovací misi k ISS. Tím pádem první zásobovací let této lodi k ISS padá někam na počátek roku příštího. Přinejlepším...

Letectví+kosmonautika 4/2012 obsahuje dvojici mých článků: „NASA v roce 2013“ (informace o prezidentském návrhu rozpočtu americké kosmické agentury) a „Příprava na nepřipravitelné“ (výcvik amerických astronautů po konci programu raketoplánů).

Čtvrtek 19. dubna 2012

Návrh rozpočtu NASA na rok 2013 (fiskální rok začíná v USA už 1. října 2012) od prezidenta Baracka Obamy je skutečně jen návrhem – jak se o tom můžeme aktuálně přesvědčit, když Senát (dolní komora Kongresu USA) začal s navrhovanými ciframi hrát „škatule, škatule, hejbejte se“. Oproti původnímu požadavku 830 mil. USD navrhuje na vývoj komerčních pilotovaných lodí uvolnit jen 525 mil. dolarů. Naopak částka pro superraketu SLS má narůst z 1,3 na 1,5 mld. dolarů a pro loď Orion z 1 na 1,2 mld. USD. Stejně tak se počítá se zvýšením rozpočtu na (bezpilotní) mise k Marsu o 100 mil. dolarů – z navrhovaných 461 mil. USD. Celkově má rozpočet NASA na první pohled dramaticky narůst na 19,4 mld. USD z Obamova návrhu 17,7 mld.: ovšem díky tomu, že bude administrativně převedeno 1,6 mld. USD z rozpočtu NOAA (Národní úřad pro oceány a atmosféru) určený pro nové meteorologické družice do rozpočtu NASA. Ale i tentokrát je to „jen“ návrh.

Patnáct tisíc. Tolik oběhů Země (odpovídající tříleté činnosti) měla být aktivní životnost družice pro dálkový průzkum Landsat-5, která byla vypuštěna v roce 1984. Realita je ale taková, že v březnu „oslavil“ Landsat-5 již 28 let od svého vypuštění - a (byť s určitými obtížemi) stále pracuje. Za sebou má přitom skoro 150 tisíc obletů Země. – Za svoji dlouhou životnost přitom vděčí misi raketoplánu, k níž vůbec nedošlo. V době vypuštění Landsatu-5 se totiž počítalo s možností prodloužení jeho životnosti opravou astronauty z raketoplánu. Jenže družice se pohybovala na kruhové dráze ve výšce zhruba 700 km, kam za ní ovšem raketoplán nemohl. Proto dostala výrazně více pohonných látek, aby po nějakém čase mohla výrazně snížit oběžnou dráhu – a po opravě se zase vrátit na dráhu pracovní. Protože se Landsat-5 raketoplánu nikdy nedočkal, ponechal si pohonné látky pro vlastní potřebu. Aneb raketoplány jsou už minulostí a Landsat-5 vesele funguje dál...

Testy lodi Orion pokračují: v úterý se uskutečnila další (úspěšná) zkouška padákového systému. Jejím cílem bylo jedna studovat reakci systému v případě, že se jeden ze tří padáků otevře předčasně (trojice padáků se kvůli rozložení dynamického rázu otevírá postupně). A jednak napodobit přistávací trajektorii, která bude využita při zkušebním letu EFT-1 (Exploration Flight Test) v roce 2014. - Nedávno také proběhla v Langleyově kosmickém středisku NASA (Hampton, stát Virginia) série testů přistání lodi Orion na vodu v různých režimech. Využita při nich byla konstrukce LLRF (Lunar Landing Research Facility, viz blog 25. května 2010), která byla původně vyrobena pro nácvik přistání na Měsíci. Konstrukci jsme měli možnost vidět během našich loňských návštěv v USA – viz blog 25. dubna 2010 a 17. března 2010.

Středa 18. dubna 2012

NASA stanovila jako termín startu první plnohodnotné lodi Dragon na palubě rakety Falcon-9 (obé vyrobeno společností SpaceX) k ISS pondělí 30. dubna 2012. Termín má ale své „ale“: stále je předběžný a jeho potvrzení bude záležet na vyřešení několika otázek (především týkajících se software a integrace). Pokud by se jej podařilo dodržet, provede během prvních tří dní letu Dragon celou řadu zkoušek. Dopadnou-li uspokojivě, je na 3. května plánován jeho přílet k ISS, zachycení pomocí manipulátoru SSRMS a připojení k modulu Harmony. Odlet Dragonu od ISS je v takovém případě plánovaný na 21. května.

Evropský kosmonaut (či přesněji čekatel na titul kosmonauta, protože zatím je bez letu a bez konkrétní nominace) se konečně dočká účastni na experimentu NEEMO: jde o pobyty na podmořské základně Aquarius u pobřeží Floridy. Brit Timothy Peake bude členem týmu šesti „akvanautů“ v rámci mise NEEMO-16 od 11. do 22. června 2012. Společně s ním bude nácvik pro práci na asteroidech provádět velitelka a astronautka NASA Dorothy Metcalf-Lindenburgerová (veteránka z letu Discovery STS-131/2010) a japonský kandidát Kimiya Yui. Zbývající tři členové mise NEEMO-16 budou neastronauty. – Jen pro zajímavost: kanadští astronauti už byli na misi NEEMO pětkrát (dokonce i na prvním běhu v roce 2001) a japonští třikrát (od roku 2006). Těžko říct, proč byla ESA tak dlouho přehlížena...

Nejnovější vydání časopisu 100+1 obsahuje můj článek „Kam poletíš, Ameriko?“: stručné seznámení s aktuálními cestami aktuálního vývoje americké pilotované kosmonautiky s důrazem na nově vyvíjenou techniku (Orion, SLS či výsadkový modul SEV).

Úterý 17. dubna 2012

Při zjišťování, cože se vlastně stalo s družicí Envisat (viz blog 12. dubna 2012), se ESA obrátila na pomoc k dalším kosmickým organizacím: zdali by nemohly zjistit orientaci satelitu, jeho případnou rotaci apod. Konkrétně jde o americké letectvo a armády Francie a Německa. Francouzská družice Pleiades prolétala kolem Envisatu 15. dubna ve vzdálenosti 120 km, Spot-5 ji pak snímkoval z výšky 90 km. Němci sledují Envisat pomocí 34metrového radaru u Bonnu a zjišťují, zdali je ve stabilní poloze nebo zdali se nerozpadl. Americké letectvo pak potvrdilo, že družice je v celku. Další data jsou vzhledem k charakteru jejich získání neveřejná. – ESA zatím naprosto netuší, což se na palubě družice Envisat stalo. Zatím pracuje se dvěma možnými scénáři: jednak se selháním systému distribuce energie, jednak s „jinou možností“ (jinými slovy: něco se tam stalo – nebo se tam stalo něco úplně jiného).

Jižní Korea ukončila sbírání trosek severokorejské rakety Unha-3, která nedokázala dopravit na oběžnou dráhu slíbený satelit a zřítila se do Žlutého moře (viz blog 13. dubna 2012). Prý se podařilo „zachránit“ dvacet větších a neupřesněný počet menších úlomků. – Zároveň se objevil přesnější popis havárie: podle aktuálně dostupný informací se raketa „rozpadla“ za letu, když se odlomil její třetí stupeň (údajně vyrobený v Íránu) s vynášenou družicí a jejím aerodynamickým krytem. První a druhý stupeň pak pokračovaly v letu a první byl vypnutý podle plánu. Následovalo oddělení druhého, který se ale už nepodařilo zažehnout. První i druhý stupeň se pak bok po boku zřítily do moře. – Navzdory přítomnosti desítek zahraničních novinářů jsem dosud neviděl žádnou fotografii z pátečního startu...

Dnes se naposledy z Floridy vznese raketoplán Discovery – a vydá se na svoji historicky poslední cestu do muzea Udvar-Hazy Center ve Virginii. (Tuto událost bych měl připomenout na vlnách Radiožurnálu v 11:37 h.) Poletí na palubě letounu Boeing-747SCA 905, jehož posádky pečlivě zaznamenávají každý transport raketoplánu stejně jako ostatní význačné lety.

Pondělí 16. dubna 2012

Rusko dnes uskutečňuje tři čtvrtiny kosmických startů z Bajkonuru: do roku 2020 to ale má být jen deset procent a hlavní břemeno převezmou kosmodromy Pleseck a nově budovaný Vostočnyj. Důvodem jsou vysoké náklady, neboť Rusku platí Kazachstánu (na jehož území se Bajkonur nachází) ročně 115 mil. dolarů za pronájem základny a obtíže způsobené jejím provozem. Ač má smlouvu do roku 2050, rádo by ji nevyužilo celou.

Japonská kosmická agentura JAXA upravila technologii vyvíjenou pro kameru observatoře ASTRO-H tak, že tato může „vidět“ radioaktivní kontaminaci. Zatímco dosavadní technologie měření radioaktivity vyžadovaly přímé přiblížení k měřenému místu, měly nízké rozlišení nebo z jiného důvodu neposkytovaly dostatečně vypovídající data (to je ono známé „pípání“, ale bez jakékoliv další kvantifikace sledovaného objektu), nová kamera tyto nedostatky odstraňuje. Prostě se s její pomocí podíváte např. na budovu nebo silnici a hned vidíte, kde jsou radioaktivní body či plochy. JAXA tuto technologii vyvinula a nasadila po havárii v jaderné elektrárně Fukušima Dajči, v jejímž okolí již od února probíhá testování kamery.

V sobotu se na Brněnské přehradě uskutečnil křest nového „parníku“ (samozřejmě to není parník, tedy paroloď - ale nikdo mu stejně jinak neřekne) jménem Dallas. Samozřejmě jsme nechyběli a kromě sledování křestního ceremoniálu včetně nezbytného rozbití lahve šampaňského o trup plavidla jsme se následně zúčastnili okružní jízdy s dosud nepojmenovanou lodí jménem Stuttgart (křtiny ji totiž čekají až příští sobotu) a následně i historicky první veřejné jízdy Dallasem.

Pátek 13. dubna 2012

Na palubě ruské lodi Progress M-13M, která dorazila na ISS počátkem loňského listopadu, byly vzorky ze směsi nedozrálého sladu a kousků dubového dřeva. Ve stavu beztíže zůstane zhruba dva roky, pak se vrátí na Zemi k analýze. Jde o experiment pro skotskou palírnu Ardbeg (s tradicí více než 300 let), který zajišťuje americká společnost NanoRacks. Jeho cílem je zkoumat příchuti látek a jejich vzájemné ovlivňování. To by se mělo následně využít v mnoha odvětvích: nejen při pálení a zrání whisky, ale třeba i při výrobě potravin nebo parfémů. – Vsadím boty, že následně se na trhu objeví „kosmická whisky“, ve které bude ždibíček vzorku z experimentu z ISS.

Mnoha otazníky obestřený start severokorejské rakety Unha-3 (viz blog 10. dubna 2012) se nakonec skončil nezdarem. Let třístupňového nosiče se skončil 81 sekund po startu „velkým zábleskem“ (jak informovala televize ABC) a jejím následným rozpadem. Maximální dosažená výška byla zhruba 120 kilometrů. Kosmického prostoru tak bylo dosaženo, ale cílem letu bylo umístit do vesmíru družici Kwangmyongsong 3, která měla jednak sloužit k dálkovému průzkumu Země a jednak při přeletech Severní Koreje hrát národní hymnu.

Příští týden bude odletem raketoplánu Discovery na hřbetě letounu Boeing-747SCA zahájena distribuce těchto vysloužilých strojů do nových domovů. Tato „škatulata, hejbejte se“ dostaly i svoje speciální emblémy (zleva): transport raketoplánu Discovery z Kennedyho kosmického střediska do muzea Udvar-Hazy Center ve Virginii (dojde k němu 17. dubna), transport raketoplánu Enterprise z Udvar-Hazy Center ve Virginii na letadlovou loď Intrepid v New Yorku (23. dubna) a transport raketoplánu Endeavour do California Science Center (2. září). Jen Atlantis žádný emblém nemá: do cílové destinace totiž nebude dopravený vzduchem, ale těch pár posledních kilometrů jaksi absolvuje na speciálním dopravníku (podobně jako maketa Explorer, jejíž místo zaujme – viz blog 4. ledna 2012).

Čtvrtek 12. dubna 2012

Společnost ULA (United Launch Alliance), provozovatel raket Atlas-5 a Delta-4, oznámila zřízení nového orgánu, který bude mít za cíl zajišťovat koordinaci ohledně budoucích pilotovaných programů NASA. Svým způsobem je to logické, protože většina aktuálně vyvíjených „komerčních“ lodí počítá právě s raketou Atlas-5 (konkrétně CST-100 od Boeingu, Dream Chaser od Sierra Nevada Corp. i bezejmenná kabina od Blue Origin; jen SpaceX s lodí Dragon počítá s vlastní raketou Falcon-9). A první loď Orion má letět na Deltě-4.

Firma Boeing oznámila, že pokud obdrží kontrakt od NASA, bude mít finální design své kabiny CST-100 hotový v roce 2014 – ale připravená k letu bude až o dva roky později, v roce 2016. To ovšem představuje nejméně roční odklad oproti dosavadnímu slibovanému harmonogramu, který počítal se třemi zkušebními lety (poslední z nich pilotovaný) CST-100 již v roce 2015. Viz blog 16. srpna 2011.

ESA oznámila, že se v neděli 8. dubna nečekaně odmlčela její „vlajková loď“, družice Envisat. Ta je největším kdy do vesmíru dopraveným satelitem určeným k dálkovému průzkumu Země a studiu životního prostředí: při startu měl hmotnost 8211 kg. Vypuštěn byl v roce 2002, přičemž plánovaná životnost byla pět let. Tu prozatím překročil dvojnásobně s tím, že ESA doufala v pokračování mise nejméně do roku 2014. Až tehdy bude totiž ve vesmíru náhrada v podobě několika družic řady Sentinel. Envisat totiž zajišťuje kontinuální sběr cenných dat. Proč se observatoř odmlčela stejně jako to, jaké jsou šance na záchranu, není aktuálně chvíli jasné.

V minulých dnech začala start-upová firma S.T.A.R Systems LLC sbírat prostřednictvím webové služby Kickstarter 20 tisíc dolarů na testy hybridního raketového motoru pro svůj suborbitální raketoplán Hermes (bez většího zájmu médií jej vyvíjí zhruba od roku 2008). Pro úplnost: v době psaní těchto řádků bylo přislíbeno od 152 dárců 5251 USD. Společnost již představila prototyp stroje, který by měl mít někdy v budoucnu (bez časového upřesnění) možnost právě pomocí vlastního vertikálně startovat, s šesti astronauty (dva piloti plus čtyři pasažéři) pokořit stokilometrovou hranici a horizontálně přistát.

Středa 11. dubna 2012

Nově zveřejněná čísla týkající se provozu budoucí americké pilotované lodi Orion vypadají – řekněme – nadějně. Udržování infrastruktury sice přijde ročně na 700 mil. USD (mimochodem, cca šesti- až sedminásobně méně, než v případě raketoplánů), ale jednotková cena materiálu na jednu loď má být 50 až 100 mil. USD. Při jedné misi ročně tak budou náklady 800 mil. USD (plus cena startu), ale při čtyřech misích půjde o rovnou miliardu – ovšem rozpočítanou právě mezi čtyři lodě. (Bohužel, aktuálně se plánuje mise jedna, a ne čtyři nebo více.) – Původní plány počítaly až s desetinásobnou použitelností Orionu, ale přednost dostalo přistání do oceánu (a tudíž jednorázová použitelnost, protože mořská voda je extrémně agresivní). Ušetřilo by se sice za materiál, ale výrazně by vzrostly náklady na infrastrukturu (což by se ovšem stalo zajímavé až od určitého počtu startů, který ovšem nejspíše nehrozí). Zajímavé je, že infrastrukturu Orionu by měla využívat i další plavidla určená pro průzkum (mj. se u nich počítá s unifikovanými systémy) – obytné i výsadkové lodě. Náklady by pak nejen neměly růst, ale ony výše zmíněné fixní se budou moci rozpočítat mezi vícero projektů.

Zařízení Morpheus (viz blog 20. června 2011) pro zkoušky lunárních přistání ukončilo své testy v Johnsonově kosmickém středisku (stát Texas) a přesunuje se do Kennedyho kosmického střediska (stát Florida). Zde by mělo být od června do konce září podrobeno sérii dalších letových zkoušek.

Kennedyho kosmické středisko si v letošním roce připomíná padesáté výročí svého založení. Jen pro úplnost: jeho vybudování bylo schváleno již v roce 1958 prezidentem Dwightem Eisenhowerem. Tehdy se ovšem jmenovalo Launch Operations Directorate (LOD) a spadalo přímo pod Marshallovo kosmické středisko v Alabamě. Dlouho se nic nedělo, až v roce 1962 začala NASA s rozsáhlým výkupem pozemků na ostrově Merritt. Šlo o 340 kilometrů čtverečních od soukromníků (a dalších 230 kilometrů čtverečních od státu Florida). Jakmile byla část (ne však všechny) pozemků k dispozici, došlo 1. července 1962 k přejmenování základny na Launch Operations Center a jejímu zrovnoprávnění s ostatními středisky NASA. Toto datum je pak bráno jako oficiální den vzniku. Název Kennedyho kosmické středisko získalo 29. listopadu 1963 – týden po zavraždění prezidenta. – Padesáté výročí samozřejmě vyžaduje speciální emblém a neméně speciální medaili (na její výrobu byl použit krom jiného i kov letěný na lodích Apollo a raketoplánech), kterou dostane každý, kdo si zakoupí jednodenní nebo celoroční návštěvnickou vstupenku na základnu (rub a líc medaile viz druhý a třetí obrázek).

Úterý 10. dubna 2012

Před několika dny bylo možné vidět nad Washingtonem D.C. dva letouny T-38N (verze N jako NASA). Prováděly „průzkum bojem“, když zjišťovaly, zdali bude možné se strojem Boeing-747SCA s raketoplánem Discovery provést při transportu do Udvar-Hazy Center fotografické přelety. Protože zkouška dopadla dobře, tak pokud počasí dovolí, objeví se raketoplán Discovery již za týden (v úterý 17. dubna) nad mnohými pamětihodnostmi Washingtonu D.C. Namátkou jmenujme Kapitol, Bílý dům nebo Washingtonův památník. Malý přehled toho, nad čím se může objevit – viz blog 20. března 2011 nebo 23. dubna 2011. Kéž by vyšlo počasí!

NASA se rozhodla prodloužit hned devět svých astrofyzikálních misí, a to nejméně do roku 2015. Mediálně nejvděčnější bylo zřejmě prodloužení práce „lovce exoplanet“, sondy Kepler. Její práce byla dokonce společně s činností observatoře Chandra prodloužena až do roku 2016. K dalším výpravám, kterým nebude po tři nejbližší roky hrozit vypnutí (přezkoumání na další fungování bude provedeno v roce 2014) patří Hubbleův kosmický teleskop, Fermi, Swift nebo Warm stejně jako americký podíl na výpravách Planck, XMM-Newton (obě ESA) a Suzaku (Japonsko). Je to ale několik „ale“: například v případě Hubbleova teleskopu bude nutné snížit roční náklady 95 mil. dolarů, stejně jako např. u mise Fermi. U XMM-Newton či Suzaku zase bylo financování označeno jako „extrémně nízké“.

Ostře sledovaný start severokorejské kosmické (podle některých zdrojů „kosmické“, neb jde s největší pravděpodobností o zástěrku testu technologií balistických raket) bude mít početné publikum: několik desítek novinářů z celého světa, kteří přijali pozvání severokorejského režimu start osobně sledovat. Včera jim byla představena zkompletovaná raketa (satelitní snímky startovacího komplexu viz blog 3. dubna 2012) – televize CNN dokonce přinesla snímky vynášené družice.

Pátek 6. dubna 2012

V průběhu tohoto měsíce budu mít dvě „kosmické“ přednášky pro veřejnost: nejprve v sobotu 21. dubna 2012 od 17:00 h v jihlavském Muzeu Vysočiny na téma „(Ne)slavné kosmické havárie“ (pořádá jednak Jihlavská astronomická společnost a jednak jde o součást setkání členů diskusního fóra vesmir.thos.cz) a následně v sobotu 28. dubna 2012 od 9:00 na téma „Apollo: neznámí hrdinové“ v rámci tradiční Kosmos News Party, tentokráte netradičně v Pardubicích (dosud vždy v nedalekých Lázních Bohdaneč). - Jen pro představu: v mých přednáškových aktivitách se jedná o pověstnou špičku ledovce. Dalších šest přednášek z oblasti kosmonautiky chystám v dubnu pro „uzavřenou společnost“ – a ve stejném měsíci mám další čtyři prezentace na veřejných i neveřejných akcích z oblasti informační bezpečnosti.

Náklady na výstavbu kosmodromu Spaceport America v Novém Mexiku, který je primárně určený pro kosmickou turistiku, utěšeně rostou. Nejnověji se zvedly o dalších 7 mil. dolarů, když společnost Virgin Galactic vyjádřila pochybnosti o dostatečnosti stávající vzletové a přistávací dráhy a začala požadovat její prodloužení o 600 metrů. Celkové náklady na výstavbu kosmodromu mají nyní činit 212 mil. dolarů – dvě třetiny jsou z rozpočtu státu Nové Mexiku, jedna třetina ze zvýšených daní v lokálních okresech Dona Ana a Sierra, které by měly z provozu asi nejvíce profitovat (mimochodem, docela zajímavý model financování veřejně prospěšných projektů). Virgin Galactic (a další eventuální uživatelé) budou platit až za využívání základny. Naprosto čistě „komerční model“, že? (Abychom si rozuměli: podpora z veřejných prostředků mi v zásadě nevadí a často to bez ní nejde. Ale asi těžko můžeme mluvit o rozvoji soukromých iniciativ a komerčních aktivit, když něco z padesáti procent financují veřejné zdroje. Virgin Galactic vkládá do vývoje své techniky cca 250 mil. dolarů, kosmodrom pak tvoří druhou polovinu nákladů.)

Minulý měsíc byla jako první hra pro púočítače a mobilní zařízení v historii přímo z vesmíru uvedena posádkou Mezinárodní kosmické stanice nová verze populární aplikace Angry Birds. Samozřejmě, že stylová: Angry Birds In Space (Naštvaní ptáci ve vesmíru). Oznámení provedl americký astronaut Don Pettit (uprostřed); mimochodem jeden „naštvaný pták“ byl zavěšený v kabině lodi Sojuz TMA-22 při jeho startu jako indikátor přetížení/beztíže (toho ovšem údajně vybrala pětiletá dcera velitele Antona Škaplerova) – viz poslední snímek. – Jen pro úplnost: Angry Birds jsou skutečným fenoménem, protože nejméně jeden „naštvaný pták“ se proletěl už raketoplánem Atlantis STS-135 při historicky poslední misi tohoto stroje loni v červenci.

Čtvrtek 5. dubna 2012

Krátce po připojení evropského „kosmického náklaďáku“ ATV-3 Edoardo Amaldi k ISS došlo k výpadku jednoho ze dvou okruhů, který do jeho palubní sítě přivádí elektrickou energii ze stanice. (Jak upozornila ESA, je to vlastně jen záloha, neb pro běžnou dodávku energie postačují vlastní sluneční baterie na ATV; byť se jejich osvětlení a orientace musí podřizovat celé stanici.) Posádka proto dostala příkaz urychleně přeložit prioritní náklad: kdyby se vyskytl nějaký další problém, bylo by totiž nutné ATV od stanice odpojit. Ovšem nikoliv za účelem předčasného ukončení mise (o tom nikdy žádná kosmická agentura neinformovala), ale kvůli dobití akumulátorů: družice by se v takovém případě vrátila po nějaké době ke stanici. Problém se ale podařilo vyřešit, a tak k „velmi nepravděpodobnému odpojení ATV“ (dle NASA) dojít nemuselo.

Nad vypuštěním ruského modulu Nauka alias MLM (Mnogofunkcionalnij Laboratornyj Modul) se vznášejí otazníky. V roce 2004 se hovořilo o jeho startu za tři roky – dodnes ale ve vesmíru není. Nedávno se Rusko pokusilo jeho termín startu odsunout z konce roku 2013 (jinými slovy: za osm let jsme se ke startu přiblížili jen o půldruhého roku) na první pololetí 2014. Když se zvedla vlna nesouhlasu s věčnými odklady ze strany ESA (na modulu má své vybavení včetně robotického manipulátoru ERA, za což Rusku platí), bylo přislíbeno, že „uděláme všechno, co je v našich silách, aby Nauka startovala před koncem roku 2013“ (jak pravil ředitel Roskosmosu Vladimir Popovkin). Zároveň ale elegantně upozornil na celou řadu problémů, které příprava modulu provází. Jinými slovy: zatím se start jakoby neodkládá, ale stejně se to nedá stihnout.

Na světě jsou dva nové emblémy: jednak posádky kosmické lodi Sojuz TMA-05M (plánovaný start 15. července 2012) a jednak osobní emblém jednoho jejího člena, japonského kosmonauta Akihika Hoshideho.

Středa 4. dubna 2012

Astronaut José Hernandéz (veterán z letu Discovery STS-128/2009), který odešel od NASA v lednu 2011 poté, co odmítl nominaci k dlouhodobému letu na ISS (viz blog 18. ledna 2011), se hodlá v letošních volbách ucházet o post v Kongresu USA. Na hlasovací lístek chtěl uvést „astronaut-vědec-technik“, což ale okamžitě soudně napadla republikánská strana (asi není třeba zdůrazňovat, že Hernandéz kandiduje za demokraty). Té se právě označení „astronaut“ (samozřejmě lidmi velmi pozitivně a prestižně vnímané) silně nelíbilo a trvali na to, že Hernandéz už žádným astronautem není. Soud ale nyní rozhodl v Hernandézův prospěch, když uvedl, že člověk „není astronautem jen po dobu svého pobytu v raketě“. - Vůbec nehodlám řešit Hernandézovu politickou orientaci, ale mít dalšího astronauta v Kongresu USA by jistě bylo prima.

Miliardář Jeff Bezos (mj. zakladatel Amazonu nebo firmy Blue Origin, která je dnes jednou ze čtyř čerpajících peníze z NASA na vývoj nové americké komerční pilotované lodi) zafinancoval výpravu, která objevila na dně Atlantiku motory z rakety Saturn-5 výpravy Apollo-11 (první přistání na Měsíci). Nyní plánuje nejméně jeden z těchto motorů vyzvednout – chtěl by jej následně s požehnáním NASA (kosmická agentura se už nechala slyšet, že proti jeho aktivitám nic nemá) věnovat Smithsonian Institution. Pokud by se podařilo vyzvednout dva motory, poputuje druhý do Museum of Flight v Seattle (stát Washington). Pro představu: jeden motor má hmotnost (v závislosti na tom, jak je nebo bude oddělený od prvního stupně nosiče) osm až devět tun.

Jeden ze tří vyrobených testovacích prototypů možné komerční lodi CST-100 (Boeing) má za sebou úspěšnou zkoušku padákového systému (viz první snímek). Ještě v průběhu tohoto měsíce se očekává druhý test, který bude plný: tedy včetně výtažného padáčku, jenž nebyl tentokráte použit (pro úplnost: prototyp lodi se shazoval z vrtulníku). Na květen je plánovaný test přistání včetně aktivace „airbagů“ pro měkké dosednutí (jejich testy viz další snímky), na červen pak přistání včetně odhození tepelného štítu.

Úterý 3. dubna 2012

V dubnu dorazí do Kennedyho kosmického střediska skořepina premiérové lodi Orion, která je určená pro bezpilotní test EFT-1 (Exploration Flight Test). Loď tak bude dokončena přímo na Floridě: stát se tak má do října 2013. Následně bude pomocí rakety Delta-4 vypuštěna v prosinci 2014 do vesmíru ke dvěma obletům Země. (Start se nám nějak nenápadně odkládá: viz blog 18. listopadu 2011.) Přistát má do Tichého oceánu západně od San Diega: během testu dojde k prověření 11 z 16 nejkritičtějších manévrů či operací nezbytných pro let lodi Orion k Měsíci (mj. vstup do atmosféry rychlostí odpovídající osmdesáti procentům rychlosti, kterou dosáhne kabina vracející se z lunární mise). – Zajímavé je, že na tuto loď čeká v roce 2015 ještě jeden let: zkouška záchranného systému ve velké výšce.

Ředitel ruské kosmická agentury Roskosmos Vladimir Popovkin prohlásil, že neúspěšná mise Fobos-Grunt se bude opakovat pouze v případě, že dokáže přinést „skutečně cenná data, která budou platná i v době její realizace.“ Opakování projektu nepřímo zpochybnil i konstatování, že „nejde jen o to, napsat 20 doktorandských a 50 magisterských prací“, ale „rozšířit naše znalosti o vesmíru“.

Severní Korea počátkem roku slíbila, že výměnou za potravinovou pomoc zastaví testy svých raket – aby následně přesně v duchu hesla „slibem nezarmoutíš“ oznámila, že nedožité sté narozeniny „drahého vůdce“ Kim Ir-sena oslaví mezi 12. a 16. dubnem 2012 (nejpravděpodobněji 15.) startem své další družice. (No, další: Severní Korea už uskutečnila dva pokusy – v srpnu 1998 a dubnu 2009. Oba se ale skončily havárií, nicméně severokorejská propaganda obě vypuštění považovala za úspěšná.) Raketa Unha má vynést stokilogramovou družici Kwangmyongsong-3 na slunečně-synchronní dráhu (byť vydané parametry dopadových zón prvního a druhého stupně s tímto záměrem nekorespondují). Startovat má z nového kosmodromu Sohae: místní rampa byla pochopitelně v minulých letech sledována (nejen) zpravodajskými družicemi. Na levém snímku je stav rampy v dřívější době, na pravém pak minulý týden: u skladišť pohonných látek (napravo od montážní věže) jsou zásobovací cisterny, kolem místa startu je pak likvidována tráva (zřejmě kvůli riziku požáru po odpálení nosiče).

Pondělí 2. dubna 2012

Společnost SpaceX oznámila ustanovení „nezávislého bezpečnostního poradního panelu“ – komise, která by měla dohlížet na vývoj pilotované verze lodi Dragon. Nějak mi uniká smysl – kromě vykazování činnosti. Panel placený přímo firmou SpaceX asi nebude „nezávislý“. V komisi je pak pět osob, z toho tři bývalí astronauti. Rozhodně jde o „velká jména“ a schopné lidi, ale jsou právě toto skuteční experti na bezpečnost? Ano, při kosmických letech jim „šlo o kejhák“, takže byli na bezpečnosti přímo zainteresovaní – ale jejich kvalifikace je pouze z pozice uživatelů. Pro úplnost: jsou to astronauti Leroy Chiao, Mark Kelly a Edward Lu (společně s nimi v komisi sedí Scott Hubbard, bývalý ředitel Amersova střediska NASA, profesor aeronautiky a astronautiky a člen vyšetřovací komise havárie raketoplánu Columbia, a Richard Jennings, profesor a bývalý šéflékař v Johnsonově kosmickém středisku NASA).

V důsledku kupících se problémů (mj. vyplývajících z velmi vysokého provozu u ISS) s loděmi Progress a Sojuz z poslední doby se Rusko rozhodlo postavit pro každou z nich záložní exemplář. Ten by měl být vyrobený do konce roku 2013 – a v případě potřeby jej bude možné připravit k letu během třiceti dnů.

Kennedyho kosmické středisko (připomínající si v letošním roce padesáté výročí založení) se pomalu chystá na definitivní rozlučku s kosmickými raketoplány: již tento měsíc (16. nebo 17.) ho opustí Discovery a na 2. září je plánovaný odlet stroje Endeavour. (Jen Atlantis se přesune do návštěvnického centra, kde se pro něj staví nový objekt – viz blog 24. ledna 2012. Přesun je plánovaný na listopad.) – Na těchto snímcích je vidět zahájení stavby hangáru pro Endeavour v severozápadní části California Science Center v Los Angeles, kde bude stroj dočasně uložený. Následně bude vybudována trvalá expozice ve východní části komplexu (otevřena má být v roce 2016).

TOPlist