Ing. Tomáš PŘIBYL: blog (nejen) o kosmonautice

E-mail: tp.pribyl@seznam.cz; poštovní kontakt: Teyschlova 23, Brno 63500, Czech Republic; GSM 728769966. Skype status

Středa 29. února 2012

Společnost Virgin Galactic ve vzácné chvilce otevřenosti oznámila, že by chtěla první zkušební suborbitální let svého turistického stroje SpaceShipTwo uskutečnit ještě v tomto roce. Na základě výsledků tohoto a dalších testovacích startů by pak pravidelný turistický provoz mohl začít v roce příštím nebo přespříštím.

V Utahu byly zahájeny přípravy na další zážeh pětisegmentového motoru SRB pro novou americkou superraketu SLS. Dosud se uskutečnily jeho tři vývojové zkoušky (září 2009, srpen 2010 a září 2011), nyní je na řadě dvojice kvalifikačních (jaro 2013 a léto 2014; příprava na první z nich byla zahájena – palivo bude do jednotlivých segmentů „vloženo“ v květnu). Pokud i ony skončí podle plánu, budou další motory použité až při premiéře rakety SLS v prosinci 2017.

Generální ředitel Roskosmosu Vladmir Popovkin prohlásil, že v letošním roce bude v Rusku vybráno pět nových kosmonautů a že tito by se mělo po roce 2020 projít po Měsíci. – Rusko zároveň zveřejnilo fotografie sedmi kandidátů na kosmonauty vybrané v roce 2010. První řada (zleva; civilní specialisté): Andrej Babkin, Sergej Kud-Svěrčkov, Svjatoslav Morozov a Ivan Vagner. Druhá řada (zleva; vojenští piloti): Alexej Chomenčuk, Denis Matvějev a Sergej Prokopjev. Poslední snímek pak (v ne příliš vysoké kvalitě) zachycuje emblém tohoto oddílu.

Úterý 28. února 2012

Na zdraví se Tondy Vítka ptal kdekdo (včetně mne). Asi mu tato stereotypní otázka lezla už trochu krkem (i když pro nás byla mnohem důležitější, než si myslel), a tak sliboval, že vydrží nejméně do 14. července 2015. Pokud zíráte stejně nechápavě jako já poprvé, pak vězte, že v tento den proletí americká sonda New Horizons kolem degradované planety Pluta. Osobně sledoval celou historii kosmonautiky od startu prvního Sputniku: průzkum Pluta (coby poslední neprozkoumané „planety“, kterou ostatně v době startu sondy byl) považoval za důstojné uzavření úvodní éry kosmonautiky.

Jsou ale sliby, které se při nejlepší vůli splnit nedají. A tak zatímco odpočítávání do setkání sondy New Horizons s Plutem stále běží (aktuálně zbývá necelých 1232 dní), Tondův „odpočet“ se dnes ráno zastavil. Definitivně a neodvolatelně.

Minulý týden jsme si připomněli padesáté výročí letu Johna Glenna, o němž jeden novinář kdysi napsal: „Amerika má mnoho astronautů, ale jen jednoho Johna Glenna.“

Myslím, že můžeme parafrázovat: „Kosmonautika má hodně popularizátorů, ale jen jednoho Tondu Vítka.“

Vlastně měla... Díky moc za vše!

Pondělí 27. února 2012

Mars je mrtev, ať žije Mars. Rozpočtová omezení nutí NASA omezit (či přesněji eliminovat) plánovaný průzkum Marsu společně s Evropou (viz blog 13. února 2012). Ovšem zároveň má dojít k nastartování nového (vlastního...) průzkumu Rudé planety: stávající rozpočet umožňuje vyčlenit na misi v roce 2018 nebo 20 až 700 mil. dolarů. Už v aktuálním rozpočtovém roce má být vyčleněno 30 mil. dolarů na nový program Mars Next Generation (dvacet miliónů přitom půjde ze zrušené spoluúčasti na misi ExoMars).

Ruská společnost Eněrgomaš oznámila, že plánuje zdvojnásobení produkce raketových motoroů RD-171 (pro nosiče Zenit/SeaLaunch) a RD-180 (využívané raketami Atlas V). Zatímco RD-171 dnes vyrábí pět až šest kusů, do budoucna jich má být deset – a RD-180 s pěti kusy vyrobenými ročně čeká navýšení na osm až deset kusů. Poptávka po těchto nosičích totiž aktuálně převyšuje nabídku.

Maje minulý týden v Brně všechny tři první nesovětské a neamerické (inter)kosmonauty, nemohl jsem odolat: nechal jsem si celou trojici zvěčnit na několik fotografií z výcviku. Na nich jsou zachyceni i se svými náhradníky, tedy vždy dvojice z Československa (Remek a Pelčák), Polska (Hermaszewski a Jankowski) a NDR (Jähn a Köllner; pozor, nikoliv v tomto pořadí, ale různě promíchaní). Pěkný historický dokument!

Pátek 24. února 2012

Poletí nebo nepoletí? Ruský kosmonaut Maksim Surajev (Sojuz TMA-16/2009) prý definitivně ztratil šanci letět do vesmíru – ale nyní byl navržený jako velitel lodi Sojuz TMA-13M (start květen 2014). Tak jak to tedy s ním je? Po svém prvním letu Surajev prohlásil, že chce kandidovat do ruské Dumy (volby proběhly 4. prosince 2011) – ale že kdyby nebyl zvolený, zůstane v oddíle kosmonautů a poletí na druhou misi (v té době byl jmenovaný velitelem lodi Sojuz TMA-09M, start květen 2013). Vzhledem k tomu, že se si Surajev ponechával otevřená zadní vrátka (nevyjde-li Duma, poletí na ISS), byl z posádky vyřazený – viz blog 16. prosince 2011. Do Dumy ale zvolený nebyl, takže projevil zájem o druhý let na kosmickou stanici – vedení Hvězdného městečka (přesněji Střediska přípravy kosmonautů Jurije Gagarina) jej považuje za plně připraveného a kvalifikovaného a nabídlo jej jako velitele Sojuzu TMA-13M. Definitivní slovo ale má Roskosmos, který už jednou řekl „ne“. Takže uvidíme, zdali bude vypočítavý Surajev nakonec vzat na milost.

Nová americká superraketa SLS už má přesný termín prvního startu: 17. prosince 2017. Kontrakt na její vývoj a výrobu přitom bude zadaný letos na podzim: v září nebo říjnu.

Včera jsem měl možnost zúčastnit se slavnostního poklepání na „základní kámen“ (pochopitelně stylově digitální s běžícím odpočtem) nového brněnského digitálního planetária. Přítomni byli i tři avizovaní kosmonauti (Vladimír Remek, Sigmund Jähn a Miroslaw Hermaszewski, viz blog 23. února 2012): svým způsobem unikátní sestava, protože šlo o všechny letěné členy prvního mezinárodního oddílu kosmonautů (stejně tak by se dalo říci, že šlo o první tři nesovětské či neamerické kosmonauty). Akce moc příjemná, zvláště německého a polského kosmonauta si nikdo nevšímal. Když jsem se na chvíli vzdálil od své manželky, Miroslaw Hermaszewski zaregistroval podezřelou fotografii na stole (on a náš starší syn Marek, foceno ve skotském Edinburgu v roce 2007 - viz blog 19. září 2007) a hned se po ní sápal (po fotografii, ne po manželce). Žena jej nejprve odehnala (považovala jej za nebezpečného zloděje rodinných snímků), Hermaszewski ale byl vytrvalejší. Když viděl, že fotek je na stole víc, mávnul na bezcílně bloumajícího Jähna: ať se taky přidá, že je tady smysluplná práce a možnost vzpomínání na mládí. Manželka obklíčená dvojicí kosmonautů s tasenými fixy a propiskami kapitulovala. - Po chvíli jsem se vrátil k našemu stolku a nestačil se divit. Dva pilně se podepisující kosmonauti a nad nimi moje drahá manželka s očima navrch hlavy: „Já za nic nemůžu, to oni sami.“

Čtvrtek 23. února 2012

Vypadá to, že dnes v Brně budou skutečně jen tři kosmonauti (viz blog 15. února 2012): Vladimír Remek (ČR), Sigmund Jähn (Německo) a Miroslaw Hermaszewski (Polsko). Byť ještě minulý týden bylo ve hře povícero jmen. Na jedné straně škoda – na straně druhé: buďme za toto trio vděční!

Německá firma OHB AG získala kontrakt v hodnotě 267 mil. euro na výrobu dalších osmi družic systému Galileo (jednotková cena 34 mil. euro). Již v roce 2009 získala zakázku na čtrnáct satelitů v ceně 566 mil. euro (jednotková cena 40,5 mil. euro). Když se k tomu připočtou čtyři družice Galileo IOV (In-Orbit Validation), je celkem zajištěno 26 satelitů z plánované třicetikusové konstelace. Kontrakt na šest družic (čtyři potřebné plus dvě rezervní) se očekává počátkem roku 2014.

V magazínu 100+1 4/2012 najdete osmistránkový materiál „Vesmír můj domov“ o životě na Mezinárodní kosmické stanici. Byť by jeho označení („připravil Tomáš Přibyl“) mohlo svádět k tomu, že jsem jej vytvořil celý, není tomu tak: nachystal jsem jen dvoustránku „Nejdražší gigant ve vesmíru“ s popisem některých klíčových a/nebo zajímavých částí ISS.

Středa 22. února 2012

První zkušební start rakety Antares (dříve Taurus-2) se uskuteční nejdříve koncem června: kvůli potížím se startovacím komplexem... Absurdní je, že se stavbou rampy na kosmodromu MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport) alias na ostrově Wallops se začalo až dva roky po udělení kontraktu COTS na vývoj rakety a nákladní družice společnosti Orbital Sciences Corp. Firma si kosmodrom Wallops zvolila až v dubnu 2008, stavět se začalo o dva měsíce později (kontrakt COTS byl udělený v srpnu 2006) s tím, že budování rampy je vlastně jednoduché a že zabere jen osmnáct měsíců...

Jen pro zajímavost: rampa 0B pro rakety Antares na kosmodromu MARS je vlastněna a financována státem Virginia (měl velký zájem projekt podpořit, aby neskončil na „klasickém“ místě na mysu Canaveral). Stát do projektu vložil 16 mil. dolarů. Později se k projektu přidal i vedlejší Maryland, ale jeho příspěvek či zapojení se mi nepodařilo dohledat. Až po dokončení bude za nějakých osm až devět týdnů rampa předána společnosti Orbital Sciences Corp. (Mimochodem, ani raketa Antares není z hlediska viny na odkladu úplně „čistá“: podle prohlášení výrobce je hotová z 98 procent. Takže ani ona není způsobilá k letu...)

Celkový kontrakt COTS (Anatres + Cygnus) pro firmu Orbital Sciences Corp. činil 170 mil. dolarů – dalších 130 mil. USD investuje firma z vlastních prostředků do vývoje rakety Antares a 20 mil. USD do lodi Cygnus. NASA později přidala 100 mil. USD za původně neplánovaný testovací let rakety. K tomu je zapotřebí přičíst náklady na startovací komplex: 16 (a více) mil. USD. – Pokud dobře dopadne zkušební let rakety Antares a následný test lodi Cygnus (o zhruba tři měsíce později), má NASA objednáno osm zásobovacích letů k ISS v hodnotě 1,9 mld. dolarů.

Čína zveřejnila krátké video z přípravy mise Shenzhou-9 (viz blog 21. února 2012): ja na něm zachycena loď, nosná raketa, trenažéry - a také kosmonauti. Byť není vysloveně uvedeno, že jde o hlavní posádku (už dříve bylo avizováno, že pro lety Shenzhou-9 a -10 se chystá sedm mužů a dvě ženy, viz blog 2. listopadu 2011), je to s ohledem na charakter dokumentu možné. Podle některých informací by kosmonaut v pravém křesle mohl být Li Quinlong, v prostředním zatím nebyl identifikovaný - a v levém by mohl mít „dlouhé vlasy“. Že bychom se letu čínské kosmonautky dočkali už letos? (Ale znovu opakuji: nikde není psáno, že jde o hlavní posádku - ani to, že jde vůbec o nějakou posádku.)

Úterý 21. února 2012

Čínská lidová republika upřesnila, že start Shenzhou-9 (viz blog 9. února 2012) se uskuteční mezi červnem a srpnem 2012. Loď bude pilotovaná (informace o tom, že program má problémy a že se poletí bez posádky, se ukázaly jako klasický internetový šum – bylo ale zajímavé sledovat množství „zasvěcených“ komentářů přesně v duchu hesla „nikdo to neočekával, ale vysvětlit to umí všichni“). Její posádka má být tříčlenná, let je plánovaný na deset dní. – Zároveň se objevily velmi mlhavé náznaky toho, že by se z lodi Shenzhou-10 zakotvené u stanice Tiangong-1 mohla v příštím roce uskutečnit kosmická vycházka.

Bylo nebylo… To jsme jednou našetřili na koupelnu – ale pak jsme se rozhodli jet podívat na start raketoplánu Atlantis STS-125. Koupelna počká, raketoplán ne (no, nakonec ho stejně odložili; viz blog říjen/listopad 2008). Tak jsme našetřili podruhé – koupelna se opět nekonala, ale ten Atlantis STS-125 alespoň tentokrát odstartoval (viz blog květen 2009). Tak jsme našetřili znovu, ale ani tentokrát se nové koupelny nedočkali – nějak jsme se ocitli v Kalifonii, Arizoně a Novém Mexiku (viz blog říjen/listopad 2009). Stejně tak nedopadl ani čtvrtý pokus o výstavbu nové koupelny – ale okružní cesta po sedmnácti státech USA (viz blog červen/červenec 2010) taky stála za to. Aby se podařilo „akci koupelna“ dotáhnout do vítězného konce, raději jsme našetřili trochu víc: díky tomu jsme mohli jet do USA hned dvakrát, na poslední starty raketoplánů Discovery STS-133 (viz blog únor/březen 2011) a Endeavour STS-134 (viz blog duben/květen 2011, bohužel nakonec odložený). Holt poznávání a vzdělávání má větší cenu, než zděné jádro a sprchový kout.

Ve světle výše uvedeného je celkem pochopitelné prohlášení mé drahé manželky po posledním startu raketoplánu Atlantis STS-135 loni v červenci: „Už je od toho konečně pokoj!“ A tak vysněná nová koupelna konečně stojí… (Za tímto lakonickým konstatováním se skrývá několik týdnů života s tvárnicemi pod hlavou, s prachem i v hrnku čaje a nekonečného stěhování vybavení bytu: kromě rekonstrukce jádra jsme totiž provedli v bytě celou řadu vylepšení zazděním nikdy nepoužívaných dveří počínaje přes opravy druhé koupelny a konče přesuny částí elektroinstalace.)

Pondělí 20. února 2012

Na dnešní den připadá padesáté výročí prvního amerického pilotovaného orbitálního letu: 20. února 1962 obletěl John Glenn třikrát zeměkouli v lodi Mervury Friendship 7. Toto výročí jsem se rozhodl připomenout speciálním seznamem všech dvaceti vyrobených lodí Mercury: k čemu byly (resp. nebyly) použité a především kde jsou dnes k vidění. Osobně jsem měl možnost shlédnout patnáct z nich: ze zbývajících dvě vystavované nejsou (výrobní číslo 3 byla při testech zničena, číslo 8 byla rozebrána na náhradní díly), dvě jsem minul „o fous“ (1 - v New Yorku jsme se zdrželi v dopravní zácpě a pak raději spěchali na letiště; 6 - v Houstonu byla místní kosmická expozice „dočasně uzavřena“) a jen k páté (10 v Oregonu) jsem se ani nepřiblížil. Lodě s výrobním číslem doplněným o písmeno B (12B a 15B) byly výrazně modernizovány pro dlouhodobý (= třídenní) let, který se ale neuskutečnil.

  • #1 – Použita dne 9. května 1960 na test záchranného systému: zkouška se zaměřila na záchranu přímo z rampy. Dnes vystavena v expozici New York Hall of Science v New Yorku (dříve byla umístěna na vrcholu rakety Atlas vystavená všem rozmarům počasí – viz blog 11. května 2011).
  • #2 – Použita při neúspěšném pokusu o start MR-1 21. listopadu 1960 („den, kdy NASA vypustila záchrannou věžičku“), po výměně nosné rakety start MR-1A 19. prosince 1960. Suborbitální dráha, první loď Mercury ve vesmíru. Dnes vystavena v Amesově výzkumném středisku NASA v Kalifornii (naše návštěva viz blog 27. října 2009).
  • #3 – Zničena při letu LJ-5 dne 8. listopadu 1960.
  • #4 – Zničena při pokusu o start na palubě rakety Atlas 29. července 1960, zachráněny jen trosky. Dnes k vidění v Kansas Cosmosphere and Space Center (Hutchinson, stát Kansas – naše návštěva viz blog 25. června 2010).
  • #5 – Let MR-2 s šimpanzem Hamem dne 31. ledna 1961. Dnes vystavena v California Science Center (Los Angeles, stát Kalifornie – naše návštěva viz blog 21. října 2009).
  • #6 – Zkušební let MA-2 dne 21. února 1961. Dnes k vidění v Houston Museum of Natural Science (Houston, stát Texas – naše návštěva viz blog 16. července 2010, bohužel expozice byla „dočasně uzavřena“).
  • #7 FREEDOM 7 – Let MR-3 5. května 1961 s Alanem Shepardem: první Američan ve vesmíru (suborbitální dráha). Dnes v United States Naval Academy (Annapolis, stát Maryland – naše návštěvy viz blog 16. března a 18. dubna 2011) – ale již brzy se bude stěhovat: viz blog 6. února 2012.
  • #8 – Kabina se zúčastnila letů MA-3 (25. dubna 1961, havárie nosné rakety) a MA-4 (13. září 1961, jeden oblet Země). V roce 1976 byla rozmontována na jednotlivé díly, které byly a dodnes jsou používány k restaurování ostatních lodí Mercury.
  • #9 – Let MA-5 (29. listopadu 1961): orbitální mise se šimpanzem Enosem. Dnes k vidění v North Carolina Museum of Life and Science (Durham, Severní Karolína – naše návštěva viz blog 9. května 2011).
  • #10 – Nikdy nepoužitá kabina, dnes k vidění v Evergreen Aviation Museum (McMinnville, stát Oregon).
  • #11 LIBERTY BELL 7 – Let MR-4 (21. července 1961), druhý americký suborbitální let s Virgilem Grissomem na palubě. Loď se po přistání do oceánu potopila, astronaut se zachránil. Kabina byla nalezena a vyzvednuta až v roce 1999, nyní je k vidění v Kansas Cosmosphere and Space Center (Hutchinson, stát Kansas – naše návštěva viz blog 25. června 2010).
  • #12B – Nikdy nepoužitá kabina, dnes k vidění v návštěvnickém centrum Kennedyho kosmického střediska (stát Florida, byli jsme u ní čtyřikrát, a to v říjnu 2008, květnu 2009, únoru 2011 a dubnu 2011 – ale koukám, že se mi nikdy na blog v záplavě jiných fotek „nevešla“).
  • #13 FRIENDSHIP 7 – Let MA-6 (20. února 1962) s Johnem Glennem: první americká pilotovaná mise na oběžnou dráhu. Kabina je dnes k vidění ve vstupní hale Národního muzea letectví a kosmonautiky ve Washingtonu D.C. (naše návštěvy viz blog 10. března 2011 a 19. dubna 2011).
  • #14 – Loď, která se zúčastnila letů LJ-5A (18. března 1961) a -5B (28. dubna 1961). Dnes k vidění ve Virginia Air and Space Center (Hampton, stát Virginia – naše návštěvy viz blog 18. března 2011 a 22. dubna 2011).
  • #15B – Nikdy nepoužitá loď, připravována pro orbitální let Alana Sheparda „Freedom II“ (nápis na boku je dodnes patrný). V současnosti vystavena v Udvar-Hazy Center (Chantilly, stát Virginia – naše návštěvy viz blog 11. března 2011 a 22. dubna 2011).
  • #16 SIGMA 7 – Let MA-8 (3. října 1962) s Walterem Schirrou: třetí americká pilotovaná mise na oběžnou dráhu. V současnosti vystavena v United States Astronaut Hall of Fame (Titusville, stát Florida - naše návštěvy viz blog 30. října 2008, 19. května 2009 nebo 3. května 2011).
  • #17 – Nikdy nepoužitá loď, dnes k vidění v National Museum of the U.S. Air Force na letecké základně Wright-Patterson AFB (Dayton, stát Ohio – naše návštěva viz blog 6. července 2010).
  • #18 AURORA 7 – Let MA-7 (24. května 1962) se Scottem Carpenterem: druhá americká pilotovaná mise na oběžnou dráhu. Dnes k vidění v Museum of Science and Industry (Chicago, stát Illinois – naše návštěva viz 1. července 2010).
  • #19 – Nikdy nepoužitá loď, dnes k vidění v St. Louis Science Center (St. Louis, Missouri – naše návštěva viz blog 29. června 2010).
  • #20 FAITH 7 – Let MA-9 (3. října 1962) s Gordonem Cooperem: čtvrtá americká pilotovaná mise na oběžnou dráhu. Dnes k vidění v Johnsonově kosmickém středisku (Houston, stát Texas – naše návštěvy viz blog 18. října 2008 a 19. července 2010).
  • Pátek 17. února 2012

    Pátá evropská zásobovací družice pro ISS ATV ponese jméno Georges Lemaître (1894 – 1966) na počest belgického fyzika a katolického kněze, který kromě jiného vytvořil tzv. teorii Velkého třesku a který jako první přišel s (později potvrzenou) hypotézou, že se vesmír rozpíná. ATV-5 Georges Lemaître má odstartovat v roce 2014. Předchozí lodě měly jméno ATV-1 Jules Verne (start 2008), ATV-2 Johannes Kepler (2011), ATV-3 Edoardo Amaldi (plán 9. března 2012) a ATV-4 Albert Einstein (plán 2013). S výrobou dalších ATV se v tuto chvíli již nepočítá.

    Na půdě švýcarské univerzity v Lausanne vzniká prototyp „kosmického uklízeče“ CleanSpace One. Zařízení o velikosti krabice od bot má být schopno přiblížit se k nějakému objektu, pomocí speciálních „chapadel“ jej ulovit a následně s ním vletět do hustých vrstev atmosféry, kde bezpečně zaniknou. Švýcaři jej chtějí ve vesmíru otestovat do dvou let. – Osobně se mi nápad líbí: těžko si samozřejmě představit totální vyčištění oběžných drah podobným způsobem (objektů s rozměrem alespoň 10 cm a pravidelně sledovaných je ve vesmíru cca 22 tisíc, menších mnohem více: přitom největší nebezpečí představují právě ty nejmenší). Na druhé straně je možné použít CleanSpace One (nebo jeho zvětšenou verzi: důležitá je metodika a technologie, kterou pak lze bez potíží zvětšovat) k likvidaci skutečně nebezpečných těles. Nebo třeba jako základ pro získání vzorků třeba při planetárních misích: např. odběr vzorků hornin u Marsu nejčastěji počítá s jejich vystřelením na oběžnou dráhu planety jednou raketou – a jejich následným zachycením plus dopravením na Zemi druhou.

    O CleanSpace One a problematice kosmického smetí obecně jsem hovořil v Rádie Česko dnes v cca 9:53 h.

    První letošní číslo slovenského dvouměsíčníku Kozmos se mi podařilo celkem slušně naplnit kosmonautikou: třístránkový článek „Konec zlaté éry meziplanetárních cest“ (neveselá budoucnost planetárních letů – docela jsem se trefil tématem do aktuální doby), čtyřstránkový „Mokrý Mars“ (historie pátrání po vodě na Rudé planetě), „Objevili jsme nejmenší terestickou planetu?“ (první výsledky sondy Dawn u planetky Vesta) a navíc odpověď na čtenářskou otázku ohledně psů ve vesmíru („...Tomáša Přibyla, jedného z najrenomovanějších znalcov kozmonautiky v ČR...“ – neříkám, že podobné hodnocení od časopisu s vysokou odbornou reputací nepotěší).

    Čtvrtek 16. února 2012

    Jen dva pracovní dny před startem „konkurenceschopné“ (viz blog 31. ledna 2012) rakety Vega podepsala ESA smlouvu o vynesení družic Sentinel-2A a -3A na palubách ruských raket Rokot (cena jednoho startu cca 12 mil. euro, cena jednoho startu v případě Vegy je 32 mil. euro). Německo (finančně nejsilnější člen ESA) si evidentně prosadilo levnější zakázku – navíc pro firmu Eurockot, která má sídlo v Brémách. (Jen podotýkám, že ono „levnější“ nemusí být vždy levnější: v daném případě jdou peníze mimo země ESA, zatímco v případě dražší zůstávají „doma“. To má jednak další ekonomické přínosy, jednak vede ke zlevňování. Na druhé straně skoro trojnásobný rozdíl v ceně je opravdu hodně...)

    Ještě v den úspěšné premiéry rakety Vega proto bylo zahájeno jednání s Německem o možnosti jeho zapojení do programu této nosné rakety. Podle Italů se jim Němci sami ozvali, podle Němců to bylo přesně naopak. Což je nakonec jedno, důležité jsou směry úvah: hovoří se o možnosti vývoje nového čtvrtého stupně (stávající AVUM je z velké části ukrajinský, mj. nese i motor RD-869). Do budoucna by pak mohlo jít i o nový třetí stupeň, nebo dokonce o sloučení stávajícího třetího a čtvrtého stupně do jednoho.

    Slibovaného dalšího íránského kosmického startu (viz blog 9. února 2012) jsme se v únoru zatím nedočkali, nicméně nějaké novinky ze země Árjů (jak se kdysi nazýval) přišly. Státní televize oznámila, že je plném proudu stavba nového kosmodromu pro vypouštění nosičů s až jednotunovým nákladem – a že do budoucna plánuje Írán vysílat vlasními silami družice na geostacionární dráhu (ve výšce 36 tisíc km nad rovníkem), což je technologicky docela komplikovaná záležitost.

    Společnost Sierra Nevada dokončila výrobu a testování konstrukce prototypu raketoplánu Dream Chaser (viz první snímek): v továrně v Lousville (stát Colorado) ji nyní doplní dalšími systémy. V květnu se pak má uskutečnit jeho první let (byť zatím nikoliv samostatný, ale pouze v závěsu pod letounem WhiteKnightTwo, viz druhý obrázek). V červenci či srpnu pak má dojít k jeho shozu z tohoto stroje a klouzavému letu zakončeném pilotovaným přistáním. Jedná se jen o prototyp, nikoliv o zařízení určené k letům na oběžnou dráhu: to by měly někdy kolem roku 2017 zvládnout až jeho mladší bráškové. (Na třetím snímku je vykládka konstrukce v Coloradu, na čtvrtém pak kresba nástupu astronautů do Dream Chaseru na špici rakety Atlas-5.)

    Středa 15. února 2012

    Firma SpaceX oznámila, že aktuálně počítá se zkušebním startem své lodi Dragon (a v případě bezproblémového průběhu letu také s jejím připojením k ISS) koncem dubna 2012. Rusko zároveň ale oznámilo, že se možná podaří „předsunout“ start lodi Sojuz TMA-04M aktuálně plánovaný na 15. května 2012 (viz blog 3. února 2012) už na konec dubna. Definitivní rozhodnutí má padnout příští týden. To by znamenalo „stopku“ pro let Dragonu a nutnost hledat další vhodný termín (kdy nebudou na ISS startovací nebo přistávací operace lodí Sojuz či Progress a kdy budou na stanici dva američtí astronauti).

    Od středy 22. do pátku 24. února 2012 se bude v Brně konat další „shluk středoevropských kosmonautů“ (či jak bude akce nazvána tentokrát). Počítá se s několika akcemi pro veřejnost – na programu je i autogramiáda. Bližší informace jsou na webu brněnské hvězdárny. Účast prozatím potvrdili Vladimír Remek (Sojuz-28/1978), Sigmund Jähn z Německa (Sojuz-31/1978) a Miroslaw Hermaszewski z Polska (Sojuz-30/1978): tedy všichni letění z první skupiny interkosmonautů. A seznam to prý není konečný...

    O čtyřsvazkové knize Borise Čertoka „Rakety a lidé“ jsem psal na blogu 14. prosince 2011 v souvislosti s jeho úmrtím. Zároveň jsem uvedl odkaz na první tři volně dostupné svazky z jeho díla (v angličtině) s tím, že „čtvrtá (kniha) se chystá (ke zveřejnění)“. Je to tak, čtvrtou knihu ze série si od nynějška možné stáhnout z webu NASA.

    Malé ohlédnutí za mým pondělním vystoupením na ČT24 ve Studiu6: kromě domluvených eskapád kolem rozpočtu NASA přišla řeč také na premiéru rakety Vega a českou účast v tomto projektu (viz blog 31. ledna 2012).

    Úterý 14. února 2012

    Bílý dům včera zveřejnil návrh financování (a tedy i priorit) NASA na rozpočtový rok 2013 (1. října 2012 až 30. září 2013). Počítá s částkou 17,71 mld. USD (pro srovnání: letos by měl činit 17,77 mld., loni pak 18,448 mld. USD). Meziročně tedy jde o zanedbatelný pokles, ovšem třeba meziplanetární lety klesají z 1,501 na 1,192 mld. dolarů. Ostatní položky zůstávají plus mínus stejné (krom raketoplánů, jejichž uzavírací práce klesají z 556 na 71 mil. USD) a některé dokonce rostou: kosmický teleskop Jamese Webba (z 519 na 628 mil. USD), podpora komerčních pilotovaných letů (ze 406 na 829,7 mil. USD), Mezinárodní kosmická stanice (z 2,8 na 3 mld. USD) nebo průzkumné programy (3,7 na 3,9 mld. USD).

    Ovšem pozor: jde o prezidentský návrh rozpočtu. Teď se na něm vyřádí obě komory Kongresu USA a „ekonomická realita“. Například na rozpočtový rok 2012 zákon „NASA Authorization Act 2010“ (říjen 2010) počítal s částkou 19,45 mld. USD, o čtyři měsíce později (únor 2011) Barack Obama požadoval 18,7 mld. USD a po složitých politických vyjednáváních je aktuálně platná částka 17,7 mld. USD. Jak vidno: o miliardu méně, než činil prezidentský požadavek před rokem.

    Mnohem smutněji vypadá navrhovaný kosmický rozpočet Pentagonu: ten má klesnout o plných 22 procent. Tedy z 10,3 na 8 mld. dolarů. Hlavním důvodem je zrušení programu vojenských meteorologických družic DWSS (Defense Weather Satellite System): namísto nich budou „oprášeny“ a vypuštěny dva starší satelity DMSP ležící ve skladech. Plných 1,68 mld. z rozpočtu Perntagonu dolarů přitom má „schramstnout“ nákup čtyř kosmických startů a s tím souvisejících služeb. (Jen pro úplnost dodávám, že vlastní kosmické rozpočty má také U.S. Navy a National Reconnaissance Office).

    Raketa Vega včera odstartovala přesně podle plánu – a po čítankové misi absolvovala úspěšnou premiéru. Stejně tak šlo o velkou premiéru pro Polsko, Maďarsko a Rumunsko, které měly na její palubě své vůbec první vlastní družice.

    Pondělí 13. února 2012

    Program ExoMars je ve stadiu klinické smrti: pokud se potvrdí zvěsti o dramatickém meziročním dvacetiprocentním škrtání rozpočtu na meziplanetární lety (návrh rozpočtu na příští rok by měl být zveřejněný už dnes). NASA původně slíbila investovat do dvou misí v letech 2016 a 18 zhruba 1,4 mld. dolarů, dalších 1,3 mld. dolarů pak mělo jít z rozpočtu ESA. Americký podíl (už několikrát snížený) se ale nyní nejspíše přiblíží nule. ESA jedná s Ruskem o možnosti společné realizace projektu, což by ale znamenalo jeho zásadní přepracování: Rusko není schopné dodat stejné technologie, s jakými se počítalo v rámci amerického partnerství.

    NASA se vzhledem k napjatému finančnímu rozpočtu rozhodla ukončit financování mise ultrafialového teleskopu Galaxy Evolution Explorer (GALEX). Družice tak získala poslední vědecká data 7. února: California Institute of Technology sice nabídl, že bude provoz satelitu pokračovat, ale pravidla NASA něco podobného neumožňují. Řešení se ale možná najde: bezplatný převod družice a jejího pozemního vybavení, což by umožňovalo pokračovat v misi. Pokud dojde k dohodě, bude to poprvé v historii, co k podobnému kroku dojde.

    Dopadne-li vše dobře, můžeme se dnes v 11:00 h (startovací okno trvá tři hodiny) těšit na premiérový start nové evropské nosné rakety Vega.

    Pátek 10. února 2012

    Jedním z důsledků krachu ruské mise Fobos-Grunt je odklad indické lunární výpravy Chandrayaan-2 (automatické přistání na Měsíci), která má využívat i ruský hardware. Konkrétně ruský výsadkový modul odvozený z technologií vyvinutých pro misi Fobos-Grunt (přehled dalších sond z ní vycházejících viz blog 9. listopadu 2011). Dosud se počítalo s termínem startu sondy Chandrayaan-2 v roce 2013 (s pravděpodobným odkladem na rok následující): nově se hovoří o datu „ne dříve, než“ 2016.

    Japonská společnost Mitsubishi Electric Corp. čelí skandálu s předraženými zakázkami pro armádu a kosmickou agenturu JAXA. Ta s ní proto pozastavila spolupráci. Což je, jak přiznal ředitel JAXA Kejdži Tačikawa, zásadní problém: Mitsubishi Electric totiž zajišťuje výrobu a vypuštění japonských zásobovacích družic HTV pro Mezinárodní kosmickou stanici. Dosud se uskutečnily dva starty, třetí s plánovaným datem startu na 18. července 2012 je nyní vážně ohrožený. Tačikawa hovořil o tom, že problém je „politováníhodný“ a že má obavu, aby „skandál neměl obrovský dopad na japonskou kosmonautiku“.

    V pondělí 13. února 2012 má americký prezident Barack Obama zveřejnit návrh rozpočtu na rozpočtový rok 2013 (začne 1. října 2012). Podle dostupných informací bude neskutečně osekaný už velmi osekaný program meziplanetárních letů: měl by jít na 1,2 mld. dolarů (původní předpoklad 1,54 mld. USD – s tím, že pokles na 1,2 mld. se plánoval do roku 2016 a už tento byl označovaný za „katastrofický“). – K tomu, co toto drastické škrtání bude znamenat především pro průzkum planety Mars a americký planetární program obecně, bych měl vystoupit v pondělím Studiu 6 na ČT24 – v čase 6:50 h.

    Letectví+kosmonautika 2/2012 přináší mé články „SpaceX míří stále výše“ (o plánech spolenosti zveřejněných ve druhé polovině roku 2011), „GSA bude v Praze!“ (viz blog 25. ledna 2012), „Perličky ze světa nosných raket“ (něco málo statistik loňských plus letošních plánů a novinek) a reportáž z „Fernbank Science Center“ (naše návštěvy viz blog 28. října 2008 a 12. května 2009).

    Čtvrtek 9. února 2012

    Čína už letos uskutečnila dva kosmické starty: nyní oznámila, že celkem jich plánuje 21. Takže devatenáct ještě zbývá. Není mezi nimi ale pilotovaný Shenzhou-10, který podle všeho „spadl“ do roku 2013. Start Shenzhou-9 zároveň potvrdila na červen letošního roku.

    Írán chystá vypuštění své čtvrté družice na oběžnou dráhu pomocí vlastní rakety (třetí přitom startovala minulý týden – viz blog 3. února 2012). Údajně se tak má stát již tento měsíc, podle některých zdrojů dokonce již v sobotu 11. února.

    NASA zveřejnila informace o kalibračním terčíku na sondě Curiosity: ten obsahuje cíle známé velikosti a barvy. Jejich snímáním v cílovém destinaci (na Marsu) s fotografováním v běžných (pozemských) podmínkách a následným srovnáním pořízených záběrů lze určit přesné barvy či zkreslení záběrů. Na robotech Spirit a Opportunity měl kalibrační terčík podobu malých slunečních hodin (viz obrázek vpravo), na Curiosity (viz obrázek vlevo) obsahuje kromě obvyklých barevných tvarů také jednocentovou minci, která zobrazuje Abrahama Lincolna (mince byla vydána v roce 1909 – v roce stého výročí Lincolnova narození).

    Středa 8. února 2012

    Společnost SpaceX dnes získala dva komerční kontrakty na vypuštění družic AsiaSat-6 a -8 v roce 2014 pomocí rakety Falcon-9. SpaceX se nyní chlubí více než čtyřiceti rezervovanými raketami a kontrakty v hodnotě přes tři miliardy dolarů. (Pro srovnání: společnost Arianespace se aktuálně chlubí 38 rezervovanými raketami, ovšem v hodnotě zhruba pět miliard dolarů.)

    Pětinásobná americká astronautka Janice Vossová (veteránka z letů Endeavour STS-57/1993, Discovery STS-63/1995, Columbia STS-83/1997, Columbia STS-94/1997 a Endeavour STS-99/2000) prohrála v pondělí ve věku 55 let svůj boj s rakovinou. Vossová byla do oddílu astronautů vybrána v roce 1990: k jejím misím patřilo první přiblížení raketoplánu ke stanici Mir (STS-63) na jedenáct metrů nebo jediný zopakovaný let raketoplánu v historii (mise STS-83 a -94). Byla jednou z mála žen, které se do vesmíru vydaly pětkrát (společně s ní tento rekord drží Shannon Lucidová, Marsha Ivinsová, Bonnie Dunbarová, Tamara Jerniganová a Susan Helmsová). V roce 2004 odešla z oddílu astronautů, ale v NASA zůstala: pracovala v Amesově kosmickém středisku (Kalifornie) na projektu sondy Kepler (určené k hledání planet mimo naši sluneční soustavu). V roce 2007 se vrátila do Houstonu, kde působila až do současnosti v oblasti přípravy nákladů pro kosmickou stanici. Aktivně se věnovala propagaci kosmonautiky. Mezi studenty pak s oblibou říkala: „Podívejte se na mě. Pokud jsem něco zvládla já, můžete to zvládnout taky.“

    Sbírka se mi rozšířila o tři příležitostné obálky s „podpisy“ všech tří členů posádky čtvrté lunární výpravy Apollo-15. Proč „podpisy“? Protože jde o podpisy autopenové, nikoliv vlastnoruční. Přesto jde o pěkné a zajímavé doklady své doby!

    Úterý 7. února 2012

    Historicky druhý největší počet přihlášek zájemců o povolání astronauta dorazil do NASA: zájem projevilo více než 6300 mužů a žen. Z nich bude vybráno (dle tiskové zprávy NASA, srovnejte s informací astronauta Shaneho Kimbrougha – viz blog 27. ledna 2012) devět až patnáct osob, kteří vytvoří 21. oddíl amerických astronautů. Jeho složení bude oznámeno na jaře příštího roku. – Dosud nejvíce žádostí o přijetí mezi astronauty (přes 8000) bylo zaznamenáno při výběru osmého oddílu (1978). Šlo o první skupinu pro lety na raketoplánech: padlo tehdy mnoho omezení týkajících se odbornosti (což nepřímo přineslo i otevření oddílu pro ženy, čistě vědecké pracovníky nebo zástupce menšin: těm sice oddíl nebyl formálně uzavřený, ale nastavené podmínky výběrů nesplňovali).

    Globální navigační systém Galileo nám názorně předvádí „salámovou metodu“ v praxi. Těsně před koncem loňského roku hovořil ředitel společnosti Arianespace Jean-Yves Le Gall o tom, že druhý pár satelitů Galileo se vydá do vesmíru v první polovině roku 2012 (viz blog 2. ledna 2012). Přehled aktivit ESA na letošní rok vydaný o týden později už sliboval start v srpnu či září 2012 (původní zpráva na webu ESA a její český překlad). A nejnovější aktualita (původní zpráva na webu ESA a její český překlad) hovoří o startu na podzim... – Pokud vezmeme nejmenší možný rozdíl v těchto třech zprávách vydaných během jednoho měsíce, je řeč o tříměsíčním skluzu.

    Raketoplán Discovery připravující se na závěrečný přesun z Kennedyho kosmického střediska (stát Florida) do nového doma v Steven F. Udvar-Hazy Center v Chantilly (stát Virginia) dostal v minulých dnech kryt své motorové sekce: stalo se tak v rámci přípravy na letecký přesun. S ním se v tuto chvíli počítá 17. dubna 2012.

    Pondělí 6. února 2012

    Krátce po zničení návratového modulu lodi Sojuz TMA-04M (viz blog 27. a 30. ledna 2012) zemřeli dva pracovníci konstrukční kanceláře Eněrgija, kteří pracovali právě ve zkušebním oddělení. Jedním z nich byl pracovník osobně zodpovědný za zkušební komoru, který ovšem měl v den testu volno. Přesto byl požádaný o vytvoření zprávy o incidentu: při odchodu z práce zkolaboval a zemřel. Bylo mu 59 let. O druhém pracovníkovi a okolnostech jeho smrti pak není známo vůbec nic. – Rusko se každopádně rozhodlo nevyměňovat je návratový modul z lodi Sojuz TMA-04M za -05M, ale vyměnit rovnou celou loď. Nepoškozený orbitální a servisní modul budou použity při některé pozdější misi.

    Pod dojmem akce Polární noc (viz blog 30. ledna 2012) jsem sepsal své osobní zážitky, které jsou nyní k vidění a přečtení na stránkách portálu Bystrčník: Tomáš Přibyl: Přežil jsem polární noc. (Před chvílí jsem poslouchal na rádiových vlnách doporučení, že předškolní děti by neměly být venku déle než dvacet minut - když teplota klesne pod mínus deset stupňů Celsia. Hmmm...)

    Během obou loňských výletů do USA jsme zavítali do Námořní akademie Spojených států - United States Naval Academy (Annapolis, stát Maryland), kde se nechází kosmická loď Mercury Freedom 7 prvního Američana ve vesmíru (ale nikoliv na oběžné dráze) Alana Sheparda. Viz blog 16. března 2011 a 18. dubna 2011. Přiznám se, že mě vždy překvapilo, v jakém „zapadákově“ je takto významná kabina vystavena. Nic proti Námořní akademii, ale přece jen návštěvnost zdejšího mikromuzea je velmi skromná - ve srovnání s jinými institucemi. Přitom loď byla až do roku 1998 vystavena v Národním muzeu letectví a kosmonautiky ve Washingtonu D.C. - které je o několik řádů navštěvovanější atrakcí (a kde jsem ji v roce 1995 poprvé viděl). Nyní ovšem Annapolis opustí a koncem února zamíří do Bostonu (stát Massachusetts), kde bude vystavena v Johna F. Kennedyho Presidental Library (prezidentská knihovna JFK). Půjde však jen o několikaletou zastávku, protože finálním místem uložení bude opět Národní muzeum letectví a kosmonautiky, kam Mercury Freedom 7 zamíří v roce 2016. Stane se tu středobodem nové expozice, která nahradí část pojmenovanou „Apollo to the Moon“ a otevřenou již v roce 1976.

    Pátek 3. února 2012

    Írán dnes vypustil do vesmíru svoji třetí kosmickou raketu (tentokrát s družicí Navid – viz blog 12. října 2011). Předchozí dva starty proběhly v únoru 2009 (viz blog 3. února 2009) a červnu 2011 (viz blog 15. června 2011). Představení íránských družic viz blog 10. února 2011.

    Premiérový start evropské nosné rakety Vega byl opět odložený – tentokrát ale jen lehce: z 9. na 13. února 2012 (původní zpráva na webu ESA a její český překlad na webu ESA). Do vesmíru má dopravit devět družic, z toho sedm nanodružic z kategorie CubeSat (rozměry pod 10 x 10 x 10 cm, hmotnost zhruba 1 až 2 kg). Zajímavé je, že tři z nich dodají východoevropské země: Rumunsko, Polsko a Maďarsko. Rumunsko přitom do ESA vstoupilo o tři roky později, než Česko (v prosinci 2011 – vs. listopad 2008), Maďarsko a Polsko se členy mají stát letos či příští rok. Trochu mě holt překvapuje, kolik východoevropských států, kterých a v jaké fázi spolupráce s ESA je aktivní na poli vývoje vlastních kosmických zařízení (byť se se jedná „jen“ o univerzitní programy).

    Odkládá se i odložený start lodi Sojuz TMA-04M (viz blog 27. a 30. ledna 2012): stanoven byl na 15. května 2012.

    Pomalu se blíží jarní přednášková sezóna, takže přináším stručnou informaci o tom, co chystám na nejbližší dva měsíce. Uvedeny jsou jen přednášky pro veřejnost, jen o kosmických aktivitách a jen ty, u nichž jsou potvrzené termíny. Mnoho dalších akcí mám pro uzavřenou společnost (školy, kluby...), mnoho přednášek o informačních technologiích a několik je zatím ve stádiu vyjednávání.

  • Úterý 14. února – hvězdárna Brno, přednáška „Když padají rakety“.
  • Čtvrtek 16. února – městské kulturní středisko Letovice, přednáška „Kosmické raketoplány včera, dnes a zítra“.
  • Pátek 2. března – klub seniorů Brno-Řečkovice, přednáška „Pozval nás všechny do vesmíru“.
  • Středa 7. března – Černá Hora, přednáška „Kosmické raketoplány: příběh se uzavřel“.
  • Čtvrtek 15. března – hvězdárna Prostějov, přednáška „Velké meziplanetární cesty“.
  • Pátek 23. března – hvězdárna Uherský Brod, přednáška „Čínský drak míří ke hvězdám“.
  • Pro třetí letošní číslo resuscituovaného časopisu 100+1 jsem napsal článek „Zakletý Mars“: o sovětských a ruských (prakticky jen neúspěšných) pokusech o dobývání Rudé planety.

    Čtvrtek 2. února 2012

    Newt Gingrich, bojující o republikánskou kandidaturu na post prezidenta USA, přislíbil velkou podporu kosmonautice. „Před koncem mého funkčního období bude stát na Měsíci základna – a ta bude americká,“ uvedl. „Je mi zle z řečí, že jsme odkázáni na technologie staré padesát let.“ Gingrich hodlá vyčlenit deset procent rozpočtu NASA (což by dnes představovalo cca 1,8 mld. USD) na různé soutěže, které by podpořily komerční kosmické projekty. Hovořil dokonce o ceně deseti miliard dolarů, kterou by měla získat první soukromá firma, která vlastními silami dostane kosmonauty na Mars.

    Nápad je to zajímavý, ale nefunkční. Co lze provést v relativně malém rozsahu (X-Prize s dotací deseti miliónů USD nebo Google Lunar Prize s prémiemi v řádu desítek miliónů dolarů; pro úplnost dodávám, že pro získání X-Prize vynaložila jen firma Scaled Composites cca 25 mil. dolarů – šlo o součást širšího podnikatelského záměru) nebude fungovat ve velkém měřítku. Těžko si představit soukromou investici ve výši mnoha miliard dolarů – s tím, že nebude jisté, zdali závratnou odměnu získám nebo ne. Nedejbože kdyby se do projektu vrhlo několik subjektů: dopředu ví, že ani při úspěchu prostě všichni na prémii nedosáhnou. Asi si těžko představit vývoj nových jaderných reaktorů, letadlových lodí nebo ponorek (výrazně levnější, odzkoušenější a rozhodně méně rizikové, než cesta na Mars) „ne-financovaný“ podobným způsobem...

    Jen doplnění informace z blogu 30. ledna 2012 ohledně zveřejnění výsledků dětské soutěže Galileo Drawing Competition a pojmenování českého satelitu v konstelaci Galileo „David“. Aneb výtvarné práce z prvních tří míst (zleva), které do soutěže poslali David Markarjanc, Adéla Kovaříková a Tereza Siváková. Díky svému obrázku „Raketový start“ se David Markarjanc stane pravděpodobně prvním Čechem, po kterém kdy bylo/bude pojmenováno umělé kosmické těleso.

    Středa 1. února 2012

    Mezinárodní kosmická stanice musela v sobotu provést korekční manévr, aby eliminovala riziko srážky s jedním z úlomků z čínské družice Fengyun-1C zničené v lednu 2007 při testu protidružicové zbraně. Během manévru byly na 1 minutu a 4 sekundy zažehnuty motory ruského modulu Zvezda, čímž bylo dosaženo změny rychlosti stanice o 1,11 m/s (plán 1,0 m/s) a zvýšení její oběžné dráhy o 1,9 km (plán 1,75 km). Šlo vlastně o náhradu rutinního manévru, který byl původně plánovaný na dnešní den. Pro úplnost dodávám, že „bezletová zóna“ u ISS má tvar ploché „krabice“ se šířkou 25 km a výškou 1,5 km.

    Už deset let nepůsobí mezi aktivními astronauty, přesto v NASA zastávala manažerské pozice. Nyní ale kosmickou agenturu opouští definitivně. Řeč je o pětinásobné astronautce Shannon Lucidové (veteránka z letů Discovery STS-51G/1985, Atlantis STS-34/1989, Atlantis STS-43/1991, Columbia STS-58/1993 a Atlantis STS-76/1996), která byla ve skupině prvních šesti žen vybraných v USA ke kosmickému výcviku. – Při misi Atlantis STS-76 se Lucidová jako první Američanka vydala dlouhodobě pracovat na ruské stanici Mir. Byl to mimochodem první start raketoplánu, který jsem měl možnost vidět na vlastní oči...

    Michael Hopkins se stal prvním nováčkem z výběru astronautů 2009, který se dočkal letové nominace (viz blog 4. února 2011): je členem 37. a 38. základní posádky ISS, tzn. že poletí v lodi Sojuz TMA-10M na půlroční výpravu počínaje zářím 2013. Ve svém jistě nabitém programu si našel čas, aby mi odepsal na žádost o podpis - a na obě fotografie (portrétní i ISS) připojil osobní věnování. V prvním mi (podobně jako Gregory Wiseman, který je mimochodem druhým členem oddílu 2009 s nominací - viz blog 17. ledna 2012) děkuje za knihu.

    TOPlist