Ing. Tomáš PŘIBYL: blog (nejen) o kosmonautice

E-mail: tp.pribyl@seznam.cz; poštovní kontakt: Teyschlova 23, Brno 63500, Czech Republic; GSM 728769966. Skype status

Středa 30. listopadu 2011

Během nedávné (dvoj)mise Tiangong-1/Shenzhou-8 otevřela Čínská lidová republika svůj kosmický poštovní úřad. Ten by měl fungovat nastálo, přičemž má vyřizovat korespondenci čínských kosmonautů stejně jako vyrábět (a prodávat) filatelistické materiály. PSČ úřadu je 901001. Jdu hledat, jak se ti čínští kosmonauti vlastně čínsky píšou...

Když už jsme u čínských kosmonautů: podle některých zdrojů budou posádky pro mise Shenzhou-9 a -10 (pilotované lety na stanici Tiangong-1) veřejně oznámeny 23. ledna 2012. Tedy při příležitosti počátku čínského nového roku.

Zítra (1. prosince) by měl můj hlas (za)znít na vlnách Českého rozhlasu Leonardo v pořadu „Vstupte!“ Začíná se v 11:00 h.

Něco málo emblémů (zleva): 33. a 34. základní posádka Mezinárodní kosmické stanice plus emblém, který měli během letu Tiangong-1/Shenzhou-8 na svých overalech technici v řídícím středisku v Pekingu. Jde o emblém bezpilotní mise Shenzhou-8.

Úterý 29. listopadu 2011

S prvním startem lodi Dragon k ISS (a de facto jejím prvním startem v kompletní sestavě) na palubě rakety Falcon-9 se nyní počítá 12. ledna 2012. Ukázalo se, že dlouho slibované prosincové datum nebylo míněno vážně. Ostatně, už před několika měsíci Elon Musk (který je pro mě směrodatnou autoritou) prohlásil, že odklad na počátek roku 2012 očekává. Ostatně, Musk v souvislosti s odkladem uvedl, že by ho nepřekvapil ani další odklad...

Společnost SpaceX hledá další místo pro vypouštění svých raket. Nadále počítá s mysem Canaveral, odkud chce vynášet „vládní“ kosmická zařízení. Do budoucna uvažuje o využívání Kennedyho kosmického střediska a vysloužilých zařízení po projektu Apollo/po kosmických raketoplánech k vynášení pilotované verze lodi Dragon (což by měla být de facto vládní zakázka). Ovšem pro čistě komerční starty hledá zcela novou základnu. Užší výběr kandidátů obsahuje Portoriko, Texas, Hawaj a blíže neupřesněné nové místo na Floridě.

Aktuální vydání časopisu Svět/100+1 (nebo kýho čerta se vlastně jmenuje) přináší článek z mé dílny (resp. z mého počítače) "Lunochod - Sověti na Měsíci" (napsal jsem ho při příležitosti vyslání podobně těžkého amerického robota Curiosity na Mars).

Pondělí 28. listopadu 2011

Raketa Atlas-V potvrdila v sobotu svoji pověst nejkvalitnějšího nosiče současnosti (od prvního startu v srpnu 2002 ani jedno selhání) a ve spojení s horním stupněm Centaur dopravila na meziplanetární dráhu sondu Curiosity: šestikolového robota pro průzkum Marsu. Jde o dosud nejkomplexnější stanici, jakou kdy lidstvo na Rudou planetu poslalo. Pokud vše půjde tak, jak má, na bezesporu dechberoucí přistání s pomocí „nebeského jeřábu“ (Skycrane; tedy plošiny s raketovými motory, pod kterou bude robot umístěný) se můžeme těšit 7. srpna 2012.

Aktuální rozpočet NASA (rozpočtové roky v USA začínají 1. října, takže de facto už druhý měsíc běží) byl schválený ve výši 17,8 ml. USD, což představuje meziroční pokles o 0,684 mld. Jedním z největších obětních beránků se stal program komerční dopravy astronautů do vesmíru: původní návrh prezidenta Baracka Obamy počítal s částkou 850 mil. USD, schváleno nakonec bylo jen 406 mil. (což je kompromisní návrh, protože Senát prosazoval 500 mil., kdežto Sněmovna reprezentantů chtěla uvolnit jen 312 mil. USD). Ať tak anebo tak: takto zásadní řez znamená, že NASA nyní počítá s operačním provozem komerčních kosmických lodí o rok později. Tedy od roku 2017 (dosud 2016). Což mj. znamená nutnost dalšího zajištění dopravy pomocí ruských lodí Sojuz: v roce 2016 se za jeden let Američana platí 63 mil. dolarů – při šesti startech za rok je to 378 mil. USD. Což je téměř tolik, co se letos „ušetří“: rozdíl je ovšem v tom, jestli jsou peníze investované v USA nebo utracené (z pohledu amerického daňového poplatníka) v Rusku. Tomu říkám „šetření za každou cenu“.

Jak praví Rádio Jerevan: "Kdy bude lépe?" - "Už bylo." Aneb podle některých informací bude rozpočet NASA v roce 2013 (Barack Obama jej oznámí v únoru 2012) hubenější o dalších 800 mil. USD.

Osobně hodnotím letošní tradiční víkendový seminář o kosmonautice ve Valašském Meziříčí jako jeden z nejlepších, jaké jsem kdy osobně zažil. Svůj díl na tom měla bezpochyby (kromě organizátorů, přednášejících i posluchačů, z nichž všichni si „odpracovali“ svůj díl ze semináře) i přítomnost kosmonauta Ivana Belly (Sojuz TM-28/1999), který nemoci navzdory dorazil a o mnohé perličky z výběru, přípravy, letu či života po něm se podělil. A všechny zájemce o podpis uspokojil – osobně jsem si nechal „pomalovat“ několik snímků z loňské akce Slet středoevropských kosmonautů v Brně (viz blog 17. září 2010).

Pátek 25. listopadu 2011

NASA rozšířila svoji „stáj“ pěti firem zapojených do programu CCDev (komerční doprava posádek do vesmíru) o společnost Excalibur Almaz. Ta má k dispozici hardware a know-how (tedy znalosti a zkušenosti) ze sovětského programu TKS (viz blog 13. ledna 2011). NASA se pro spolupráci s touto firmou rozhodla právě kvůli jejím unikátním technologiím a možnostem. Původně byly v programu CCDev čtyři společnosti: Blue Origin, Boeing, Sierra Nevada a SpaceX. Později je doplnila firma ATK s raketou Liberty (viz blog 14. září 2011): stejně jako tato ovšem Excalibur Almaz nedostane od NASA prozatím ani cent. Obě však mají dokořán otevřené dveře pro spolupráci v budoucnosti. Společnost Excalibur Almaz se každopádně zavázala do května 2012 realizovat pět blíže neupřesněných milníků ve svém programu.

Americké družice pro dálkový průzkum Země Landsat-7 a Terra se několikrát octly „pod kontrolou“ neznámého subjektu. Satelit Terra zaznamenal tuto aktivitu v létě a na podzim 2008, Landsat-7 na podzim 2007 a v létě 2008 (případ byl zveřejněný až nedávno). Došlo k tomu, že neautorizovaný signál se dostal ke družicím, a ty byly připravené čekat na vydané povely: je to podobné, jako když v autě otočíte klíčkem. Máte nastartováno a auto je připraveno začít vás „poslouchat“. Když ale nezařadíte rychlost nebo neprovedete jinou akci, auto se ani nehne. U obou satelitů to bylo podobné: někdo k nim dokázal (opakovaně) získat přístup, ale řízení se ani nedotkl. Jedná se o velmi nebezpečnou věc, protože k ovládání družic nestačí jen silný vysílač, ale je zapotřebí se dostatečným způsobem autorizovat. „Někdo“ neznámý to podle všeho dokázal. – Ihned se začalo spekulovat, že za útokem stojí Čína.

Kromě mnoha jiných aktivit sbíráme turistické známky - jen těch českých máme zhruba tři sta (celkem jich k našim pamětihodnostem zatím vyšlo 1884). Mile nás potěšilo, když se objevily i americké turistické známky. Vím o devíti - nevím, jaký s nimi je nebo bude podnikatelský záměr; resp. zdali už třeba vyšly dříve (každopádně mají vyšší čísla - např. 217, 113 nebo 136, viz první tři). Pro jistotu (ty nám známé) máme ve sbírce všechny. A abychom k těmto americkým turistickým známkám přidali i něco kosmonautiky: jedna z nich je tematicky zaměřená na Kennedyho kosmické středisko.

Čtvrtek 24. listopadu 2011

Ošidnost "kosmického smetí" a velmi špatnou předvídatelnost jeho chování nám kosmonautika znovu připomněla včera: trojice kosmonautů na palubě Mezinárodní kosmické stanice nakonec nemusela zaujmout pozice v "bezpečném úkrytu" lodi Sojuz TMA-22 (viz blog 23. listopadu 2011). Úlomek roztřštěné čínské družice FY-1C totiž stanici nakonec neminul o předpokládaných 850 metrů - ale o plných 170 kilometrů.

Bouchají zátky šampaňského, pějí se oslavné chorály - sonda Fobos-Grunt je živá! Nebo je všechno jinak? Že je sonda "živá" a něco si "mumlá", víme od počátku. Tentokrát se důvodem k nadšení stala tisková zpráva ESA, že se podařilo její vysílání zachytit sledovací stanicí v Austrálii a předat do Ruska. Zachycení signálu (ESA v tiskové zprávě přiznává, že bez znalosti přesné polohy sondy ve vesmíru jde s jejími prostředky o velmi obtížný úkon) rozhodně neznamená obousměrnou komunikaci. Stejně tak není jasné, zda bude signál "čitelný" a zdali z něj půjde něco zjistit. (Rusové jej zachytili opakovaně a přiznávají, že mu dodnes "nerozumí". V tomto duchu je potřeba zprávu ESA vnímat: konečně jsme dokázali to, co doteď zvládali jen Rusové. Četl bych ji tedy jako potvrzení současného stavu, nikoliv změnu.) - Na základě kusých informací soudím, že situace zůstává nezměněná. Sonda (si) něco vysílá (což víme od startu), telemetrii nepřijímá (nebo na ni nereaguje, což je v konečném důsledku prakticky totéž). Nikdo neví, co a proč se stalo - a tedy ani jak z toho ven. Myslím, že šampaňské by mělo zůstat v lednici a hlasivky v klidu. Kéž bych se mýlil!

Vzhledem k tomu, že kosmonaut Vladimír Remek si rozmyslel svůj slib zavítat tento víkend do Valašského Meziříčí na seminář o kosmonautice a raketové technice, došlo k výrazným změnám v programu. Mj. byla na sobotní odpoledne zařazena (v čase 14:30 až 15:30 h) moje přednáška "Příběhy psané kosmickými raketoplány". Podrobný program semináře je na webu hvězdárny. (A možná v přímém přenosu odstartuje i Curiosity... Hvězdárna to ale v pochopitelné obavě z možného odkladu startu raději příliš nevytrubuje...)

Není to porcování medvěda, ale raketoplánu - či přesněji jeho trenažéru FFF (Full Fuselage Trainer). Po skončení programu již není v Johnsonově kosmickém středisku (Houston, stát Texas) potřebný. Před převozem do The Museum of Flight v Seattle (stát Washington) byl rozdělený na tři části, aby s ním bylo možné rozumně a bezpečně manipulovat. Trenažér jsme měli možnost v Houstonu obdivovat během naší loňské i před-předloňské návštěvy. Viz blog 19. července 2010 a 18. října 2008. (První dva snímky jsou z aktuálního "porcování", druhé dva z našich návštěv.)

Středa 23. listopadu 2011

Tříčlenná posádka Mezinárodní kosmické stanice se dnes možná bude muset ukrýt ve své lodi Sojuz TMA-22: ta jí poskytne ochranu před potenciální kolizi s deseticentimetrovým kouskem kosmického smetí (jde o úlomek z čínské družice FY-1C, která byla zničena v lednu 2007 při testu protidružicové zbraně). Riziko srážky bylo zaznamenáno příliš pozdě na provedení smysluplného úhybného manévru. A i když není nikterak velké (výpočty ukazují, že úlomek stanici mine o 850 metrů), možná budou kosmonauti vyzvání k odchodu do „krytu“. Zdali se tak stane, bude rozhodnuto cca hodinu před blízkým průletem: s ním se počítá v 10:30 h středoevropského času.

Něco málo novinek k sondě Fobos-Grunt: podle některých zdrojů „vypršelo“ její startovací okno pro let k Marsu v pondělí 21. listopadu, představitelé Roskosmosu tvrdí, že se tak stane až počátkem prosince (startovací okno rakety Zenit-2 se sondou bylo do 25. listopadu). Zároveň dodávají, že pokud by se Fobos-Grunt nepodařilo k Marsu vyslat nyní, mohou automat „uskladnit“ na oběžné dráze a učinit tak v roce 2014. Je to ale nejspíš jen utopie: technicky je sonda evidentně „živá“ (vysílá, orientuje se), prakticky je ovšem ztracena. Sice vysílá, ale nikdo jí „nerozumí“ – a na povely absolutně nereaguje. Upřesněné odhady zániku sondy v atmosféře nyní hovoří o březnu 2012.

Představitelé Roskosmosu zároveň oznámili, že pokud současná výprava Fobos-Grunt nebude úspěšná (copak nečtou noviny?), hodlají se v budoucnu zaměřit na průzkum Měsíce. Žádné překvapení to není: do roku 2020 plánovalo Rusko osm meziplanetárních sond, tři z nich lunární. Zároveň dodali, že průzkumu Marsu by se pro příště věnovali v rámci širší mezinárodní spolupráce. Zkáza mise Fobos-Grunt by tak paradoxně mohla pomoci evropskému projektu ExoMars, který by dle aktuálních představ plánovačů měl využívat ruský nosič Proton.

Prosincové vydání měsíčníku Válka obsahuje čtyřstránkový článek z mé dílny "Bystré oči hledící z vesmíru": o aktuálních vojenských a zpravodajských satelitech Spojených států.

Úterý 22. listopadu 2011

NASA se rozhodla na sondě Voyager-2 (start 1977) přejít na záložní sadu stabilizačních trysek. Pro představu: stabilizační soustavu sondy tvoří tři páry trysek hlavních a tři páry trysek záložních, přičemž záložní soustava dosud nebyla používána. Za rozhodnutím není žádný technický problém, ale operační záležitosti: díky konstrukci sondy totiž vyhřívače palivového potrubí záložních trysek potřebují o 12 wattů energie méně. Což je při současném energetickém „rozpočtu“ 270 wattů poznat. Hlavní trysky Voyageru-2 byly přitom použity 318 tisíckrát (pro srovnání: u sesterské sondy Voyager-1 to bylo 353 tisíc zážehů, přičemž ta na záložní úspěšně přešla už v roce 2004). Ze tří párů trysek budou ovšem používané jen dva, protože sonda je aktuálně stabilizovaná jen z hlediska vybočení nebo náklonu nahoru či dolů.

Americký astronaut Edgar Mitchell (Apollo-14/1971) vzdal soudní při s NASA (viz blog 1. července 2011) a rozhodl se vydat kameru, kterou „zapomněl vrátit“ po návratu z lunární výpravy. Dokud měl kameru doma, bylo jeho opomenutí tiše tolerováno – jenže Mitchell se ji pokusil nabídnout ve veřejné dražbě (očekávaný výnos 60 až 80 tisíc USD). Jakmile bude mít NASA kameru ve své moci, předá ji Národnímu muzeu letectví a kosmonautiky pod Smithsonian Institution, aby rozhodlo o jejím dalším osudu (pravděpodobně vystavení pro veřejnost).

Listopadové vydání měsíčníku Technik bylo obohaceno (alespoň doufám...) mým článkem "Vábení rudé planety" - o sondách Fobos-Grunt (budiž jí vesmír lehký...) a Curiosity.

Pondělí 21. listopadu 2011

Start robotické mise Curiosity k Marsu byl odložený o jeden den – na 26. listopadu 2011. Důvodem je nutnost vyměnit na nosné raketě Atlas-5 „podezřelou“ baterii v autodestrukčním systému.

Společnost Virgin Galactic oznámila výběr dalšího pilota stroje SpaceShipTwo (prvním byl David Mackay, viz blog 22. srpna 2011). Stal se jím Keith Colmer, bývalý zkušební pilot amerického letectva. Vybraný byl v rámci konkurzu, jehož se zúčastnilo přes pět set zájemců. Virgin Galactic zároveň oznámila, že další konkurzy bude otevírat postupně s tím, jak se bude blížit (či bude zahajován) její operační provoz.

Společně s neúspěšnou (snad už se to může říkat) sondou Fobos-Grunt zanedlouho shoří v hustých vrstvách atmosféry první čínská skutečně meziplanetární sonda (pokud nepočítáme dva úspěšné lunární pokusy Chang´e-1 a -2) Yinghuo-1. Nejlidnatější země světa se netají svými plány nastartovat vlastní rozsáhlý meziplanetární průzkum: v roce 2013 nebo 15 hodlá vyslat automat k Marsu a nedávno připustila, že zvažuje sondu pro průzkum planety Jupiter a obou pólů Slunce (je docela dobře možné, že by měla zopakovat trajektorii letu evropské stanice Ulysses, která u krále mezi planetami provedla gravitační manévr, jenž ji vymrštil z roviny ekliptiky právě k oběma pólům naší mateřské hvězdy).

Letectví + kosmonautika 11/2011 obsahuje tyto mé články: "Novinky v letovém řádu kosmické stanice" (po havárii lodi Progress M-12M), "Curiosity konečně na startu", "USS Hornet, toho jména druhý" (reportáž z návštěvy letadlové lodi v San Franciscu, viz blog 28. října 2009) a "Valerij Rožděstvenskij 1939 - 2011".

Pátek 18. listopadu 2011

Bezpilotní čínská kosmická loď Shenzhou-8 včera bezpečně přistála z úspěšného letu, v jehož rámci se dvakrát spojila s orbitální stanicí Tiangong-1 (viz blog 3. a 15. listopadu 2011). Let trval 16 dní 13 hodin 34 minut: šlo o historicky nejdelší let lodi Shenzhou (rekord dosud držely svorně "trojka" a "čtyřka" výkonem 6 dní 18 hodin a 36 minut).

NASA oznámila, že vydala souhlas se zkušebním letem lodi Orion (docela legrační mi přijde, že už v názvu tiskové zprávy opět použila označení Orion – tedy programu, který byl formálně zrušen a který byl nahrazen novou lodí MPCV – viz blog 26. května 2011) v roce 2014. Mělo by jít o test OFT-1/EFT-1 (označovaný dosud jako Orion Flight Test či Exploration Flight Test podle toho, jak si zrovna pisatel tiskové zprávy uvědomil, že se projekt ne-jmenuje) za 370 mil. dolarů, kdy by loď vynesená raketou Delta-4 Heavy z mysu Canaveral dvakrát obletěla naši planetu a z eliptické dráhy sahající do vzdálenosti 8000 km od Země se vrátila domů. Cílem letu bude prověřit vstup do atmosféry rychlostí téměř shodnou, jako při návratu z „průzkumných misí“. - Kontrakt na zkušební let počítá s letem v říjnu 2013, ale tisková zpráva uvádí rok 2014: s drobnými odklady se pochopitelně počítá a NASA se mírně alibisticky pojišťuje proti nařčení ze soustavných odkladů. Aneb novináři po letech zpravidla nepracují s fakty, nýbrž s tiskovými zprávami...

Ve středu se na svoji první cestu (nepočítáme-li dřívější technologický přesun v řádu desítek metrů) vydala v Kennedyho kosmickém středisku nová mobilní vypouštěcí plošina ML (Mobile Launcher): z místa u hangáru VAB putovala na "vyčištěnou" rampu 39B (viz blog 2. května 2011), kde zůstane zhruba dva týdny. Plošina ML by měla sloužit k vypouštění raket SLS (Space Launch System). Během našich cest na Floridu jsme měli možnost sledovat její stavbu: v říjnu 2008 (první snímek) jsme viděli jen komponenty připravené k montáži, v květnu 2009 (druhý snímek) už jsme viděli kompletaci její podstavy a při letošních návštěvách v únoru a dubnu (třetí a čtvrtý snímek) už jsme měli možnost vidět plošinu ML i s hotovou obslužnou věží.

Středa 16. listopadu 2011

Ve středu 9. listopadu 2011 provedla NASA ve Stennisově kosmickém středisku (na které máme jen ty nejlepší vzpomínky – viz blog 26. října 2008) test staronového motoru J-2X v délce 499,97 sekundy. Jak dlouho by měl motor pracovat ve druhém stupni rakety SLS (viz blog 15. září 2011), netuším – ale NASA tuto zkoušku označila za „plný test“ (a například ve druhém stupni Aresu-I měl pracovat 465 sekund). Šlo o druhý pokus o podobný test, při předchozím (celkově sedmém) došlo 25. října 2011 k anomálii a musel být předčasně už ve 140. sekundě zastaven.

Evropská kosmická agentura dočasně zastavila vědecká pozorování prováděná sondou Mars Express. Ta se totiž v posledních týdnech potýkala se závažnými softwarovými problémy: její paměťová jednotka přešla od poloviny srpna do poloviny října (kdy došlo k pozastavení operací) několikrát do bezpečného módu. ESA doufá, že se problém podaří vyřešit a že se sonda (na oběžné dráze planety funguje již osmým rokem, pracovat přitom měla jen roky dva) vrátí do běžného provozu. Sonda má dostatek pohonných látek pro dalších deset let práce, formálně je zatím prodloužena do roku 2014.

Jen připomínám (viz blog 5. října 2011), že v neděli 20. listopadu 2011 budu mít v rodném Bystrci přednášku "Nesmělé krůčky do vesmíru". Věnovat se budu padesátému výročí letu Jurije Gagarina a událostem, které mu předcházely či následovaly. Akce se koná v ekumenickém centru Archa na ulici Lýskova v Brně-Bystrci, začátek v 16:00 h - vstupné dobrovolné (bude věnované na zakoupení nových postelí na faru v Cizkrajově, která je využívaná k rekreakčním pobytům).

Přesně 29 korun českých stojí malý (leč celkem sympatický) 3D model raketoplánu Discovery, který se objevil v řetězci Levných knih. (Spatřen byl v několika velkých městech během mých cest v posledních dnech, takže evidentně nejde o lokální anomálii.) K jeho sestavení nepotřebujete nůžek ni lepidla - jednotlivé dílky se "vyloupávají" přímo z matice.

Úterý 15. listopadu 2011

Bez větší pozornosti médií proběhla zpráva, že výbuch na íránské základně Revolučních gard nedaleko Teheránu zabil v sobotu sedmnáct osob. Mezi nimi ovšem byl i generálmajor Hasan Moghaddam: jeden z největších íránských odborníků na raketový program (některými zdroji dokonce označovaný za „otce íránského raketového programu“). Podle oficiálních zdrojů došlo k výbuchu během „transportu munice“ a dosavadní šetření „vylučuje sabotáž“. Samozřejmě se otevírá velký prostor pro spekulace, ale protože se není čeho chytit (kromě obvyklého „není šprochu, aby na něm nebylo pravdu trochu“, jímž se zdůvodňuje kdejaká lež), odpustím si je. Jisté je, že ztráta Hasana Moghaddama představuje pro íránský raketový (jak vojenský, tak kosmický) program velkou ztrátu.

Včerejší odpojení a znovuspojení čínské kosmické stanice Tiangong-1 a Shenzhou-8 (viz blog 14. listopadu 2011) proběhlo na výtečnou. Finální odpojení je plánováno na čtvrtek - a ve stejný den se má návratový modul lodi Shenzhou-8 vrátit na Zemi. - Ohledně budoucích pilotovaných letů v nejlidnatější zemi světa se před několika dny nechal slyšet první čínský kosmonaut Yang Liwej: "První oddíl čtrnácti čínských kosmonautů má průměrný věk 47 let a někteří z jeho členů nebudou mít příležitost se díky omezenému množství pilotovaných letů podívat do vesmíru. V současnosti jsou ale všichni plně schopní letu."

Na blogu 1. listopadu 2011 jsem referoval o ruských lokomotivách popojíždějících po Bajkonuru s jedním rozsvíceným světlem. Zároveň jsem vyslovil domněnku, zdali se nejedná o nějakou tradici. Několik pozorných a informovaných čtenářů se mi ozvalo (díky všem! – jsem rád za každou doplňující informaci nebo upozornění na nepřesnost), že nejde (cituji jednoho z nich) o „exCCCP bordel“, nýbrž o pravidlo drážního provozu (které svého času platilo i na našich železnicích). Lokomotiva při posunu (tedy když není součástí vlaku jedoucího „pod číslem“) má povinnost svítit jedním světlem – prostě aby bylo možné vizuálně „posun“ a „vlak“ od sebe rozeznat. Ještě jednou díky všem, kterým jsem stál za námahu a upozornili mě!

V Johnsonově kosmickém středisku vznikla tato série zajímavých fotografií: zachycuje kompletní posádky prvního (Columbia STS-1/1981) i posledního letu raketoplánu (Atlantis STS-135/2011). Aneb alfa a omega celého programu. - Zajímavé je, že v době prvního startu raketoplánu v roce 1981 bylo VŠEM členům posádky poslední mise teprve "-náct".

Pondělí 14. listopadu 2011

Sonda Fobos-grunt vytrvale mlčí a klesá k matičce zemi. Objevují se různé prapodivné zprávy: např. informace, že za nehodu může letošní „neposunutí“ letního času na zimní v Rusku. Podle jiných zpráv nekomunikující sonda mírně zvýšila svoji oběžnou dráhu, když za jeden den nepoklesla o předpokládaných 215 metrů, ale naopak svoji dráhu zvýšila o 138 m – což by mohlo znamenat, že žije. Než buchnete šampaňské, pak vězte, že zpráva konstatuje, že stejně jako o aktivní práci sondy může jít o odchylku v měřeních. Samozřejmě, že kdekomu pro „fundovaný“ komentář stačí jen první polovina zprávy. - Faktem je, že spojení se sondou nebylo po startu ustanoveno a že dodnes není. Osobně si nedovedu představit zázrak, který by automat dokázal poslat k Marsu. Kéž bych měl jen nedostatečnou fantazii.

Dnes v noci úspěšně z kosmodromu Bajkonur odstartovala kosmická loď Sojuz TMA-22: poslední zástupce této série; nyní má Rusku ve výrobě jen model TMA-M. Posádku tvořili Anton Škaplerov a Anatolij Ivanišin (oba Rusko, oba nováčci) a Daniel Burbank (USA, Atlantis STS-106/2000 a Atlantis STS-115/2006). „Zásluhou“ Škaplerova a Ivanišina (jinak 521. a 522. kosmonaut světa), jejichž autogramy nevlastním, se mi rozšířil počet chybějících podpisů letěných kosmonautů ve sbírce na devět. - O startu budu hovořit dnes ve zhruba 10:15 h na vlnách Českého rozhlasu Česko.

Snad již dnes by se mělo uskutečnit odpojení lodi Shenzhou-8 od stanice Tiangong-1, její odlet do vzdálenosti 140 metrů a následné znovupřipojení. Čína přitom tento manévr v rámci testů záměrně zkomplikuje: zatímco k prvnímu setkání došlo nad noční stranou Země, nyní má proběhnout za denního světla. V čem je ona komplikace? V tom, že denní světlo, odrazy, jasné body a další podobné jevy mohou výrazně snížit přesnost optických senzorů zajišťujících setkávací manévr. Čína ale hodlá prověřit své systémy za ztížených podmínek, aby je otestovala skutečně „na hraně“.

Odhozené (a v atmosféře nezaniklé) části (stupně či jako v tomto případě aerodynamický kryt lodi Shenzhou-8) svých kosmických raket Čína nenechává ležet na zemi, ale systematicky sbírá. Hlavním důvodem určitě není hledisko estetické či ekologické, ale buď obava o průmyslovou špionáž (přece jen toho o čínském raketovém a kosmickém programu "na západě" není tak moc známo a použité materiály či technologie mohou mnohé napovědět o koncepci, kvalitě či dodavetlích), anebo (dle mě o něco pravděpodobnější) snaha některá zařízení či materiály "recyklovat".

Pátek 11. listopadu 2011

Informace o misi Fobos-Grunt jsou nulové nebo v lepším případě rozporuplné. Jedno se ale dá říci jistě: prakticky nic nejde podle plánu, komunikace se sondou se nedaří, a ta nereaguje. Výčet pokusů a informací o stavu mise připomíná nezáživný telefonní seznam, takže se omezím na jediné konstatování: na kosmické frontě klid. Případná záchrana mise je nyní spíše utopií, než reálnou možností. (I když bych se vůbec nezlobil, kdyby se stal zázrak a utopický scénář nastal.) – Fobos-Grunt se zřítí do hustých vrstev atmosféry kolem 26. listopadu (kamkoliv mezi 51,43 stupně severní a jižní šířky – v této „zóně“ se nachází i Česko).

Čína upřesnila, že loď Shenzhou-9 (vzhledem k dosavadnímu hladkému průběhu stávající mise Tiangong-1/Shenzhou-8 pravděpodobně pilotovaná) bude vypuštěna v březnu nebo dubnu 2012.

Dnes jsou v německém Speyeru (viz např. blog 8., 9. a 10. listopadu 2010) čtyři ze šesti astronautů posledního letu raketoplánu Endeavour STS-134: Gregory H. Johnson, Edward Fincke, Andrew Feustel a Roberto Vittori. Jde o součást jejich týdenního pobytu v Německu; v plánu dnes mají tiskovou konferenci, veřejné vystoupení i autogramiádu.

Malé ohlédnutí za mým středečním vystoupením ve Studiu 6 na ČT24.

Čtvrtek 10. listopadu 2011

Kolik času vlastně zbývá na záchranu mise Fobos-Grunt? Protože si zprávy z různých zdrojů protiřečí (nejen v této otázce), pokusím se zesumarizovat. Vzhledem k tomu, že se nachází na velmi nízké dráze, musí odlet od Země uskutečnit do dvou dnů po startu (tedy v noci z dneška na zítřek): jinak její dráha významně poklesne a odlet si vyžádá palivo, které bude při pozdější fázi mise chybět. Často uváděné dva týdny jsou doba do konce startovacího okna pro let k Marsu nebo doba do okamžiku zániku sondy v zemské atmosféře. Vzhledem k výše uvedenému limitu oběžné dráhy to ale není pro realizaci mise směrodatný čas.

Všechno ale nasvědčuje tomu, že mise Fobos-Grunt má svůj osud zpečetěný. V noci na dnešek se sice ruským technikům podařilo zachytit její vysílání, ale na povely ze Země (prý) absolutně nereagovala. Šance na její záchranu je tak (dle ruských zdrojů) "krajně nízká". (Podle některých zpráv se palubní počítač restartoval do "předstartovního stavu" - co to znamená pro misi, nevím.) - Dnes jsem v 16:37 h vystoupil na vlnách Radiožurnálu - a otázky směřovaly právě k pádu stanice na zemský povrch (nikoliv k možnostem její záchrany).

Takto vypadalo ukončení izolačního experimentu Mars500 (viz blog 3. listopadu 2011).

Středa 9. listopadu 2011

Sonda Fobos-Grunt včera večer dle plánu úspěšně odstartovala a nosní raketa Zenit-2 ji bezpečně dopravila na nízkou oběžnou dráhu kolem Země. Pak se ale věci začaly kazit: sonda neprovedla první ze dvou plánovaných zážehů motorů (druhý ji měl dopravit na meziplanetární dráhu) a přešla do nouzového režimu. Údajně měla problém s orientací. V době psaní těchto řádků není zcela jasné, zdali šlo o softwarovou závadu nebo o hardwarový problém. Pokud by platila první varianta, má řídící středisko necelé tři dny na to, aby sondě „domluvilo“: přesně za takovou dobu jí totiž dojde energie v palubních akumulátorech (sluneční baterie není možné otevřít dříve, než na meziplanetární dráze). Pokud by šlo o problém s hardwarem, pak... Raději ani nedomýšlet.

Mimochodem, softwarové problémy Fobos-Grunt provázejí dlouhodobě. Celý letový software musel být ještě v loňském roce totálně překopán – a to se původně počítalo se startem v roce 2009! Konstrukční kancelář NPO Lavočkin jej totiž vyvíjela „na zelené louce“ a odmítla několik nabídek na použití již existujících programů (např. od OKB Mars). Zřejmě ji k tomu vedla snaha „přisvojit“ si tento penězovod i u budoucích ruských planetárních misí.

Start sondy Fobos-Grunt je pro ruskou kosmonautiku mnohem významnější, než by se mohlo zdát. Automat je totiž z devadesáti procent nově vyvinutý (tzn. že jednotlivé komponenty za sebou nemají křest vesmírem), což je nebývale vysoké číslo: Rusko s touto konstrukcí počítá v příštích letech pro svůj restartovaný (a ambiciózní) planetární program. Na příští roky má poměrně pevně stanovený „jízdní řád“:

  • 2013: lunární sonda Luna-Resurs.
  • 2014: lunární sonda Luna-Glob (penetrátory).
  • 2016: sonda Mars-Net (výsadek dvanácti malých stanic na povrch Marsu).
  • 2017: lunární sonda Luna-Resurs-2.
  • 2018: mise Veněra-D k Venuši (dlouhodobý pobyt na povrchu planety).
  • 2020: sonda k asteroidu Apophis.
  • 2021: dvojsonda mající za cíl odebrat vzorky horniny z Marsu.
  • Kromě výše zmíněných výprav jsou další možné mise ve fázi studia: rozsáhlý lunární program, let Deimos-Grunt (tedy zopakování stávající mise ke druhému martovu měsíci) nebo hladké přistání na Jupiterově měsíci Europa. Pro představu: v prvním řádku sondy k Marsu (Fobos-Grunt, Mars-Net a dvojice automatů pro odběr vzorků hornin, výsadkový pro přistání na povrchu a návratový pro přepravu vzorku na Zemi), ve druhém k Měsíci (Lunar-Resusrs, Luna-Glob a v "jízdním řádu" nezařazený výsadek velkého mobilního robota plus odběr hornin), ve třetím k Europě (mise zvažovaná někdy po roce 2020) a Apophisu.

    Úterý 8. listopadu 2011

    Ač má Francouzská Guayana za sebou úspěšný premiérový start rakety Sojuz (viz blog 21. října 2011) a druhý se chystá na příští měsíc (viz blog 24. října 2011), ač se do finále blíží program rakety Vega (viz blog 7. listopadu 2011) a ač je nosič Ariane-5 velmi úspěšný (drží sérii 46 úspěšných startů v řadě), o dlouhodobější budoucnosti evropských kosmických nosičů není úplně jasno. Spor je totiž mezi dvěma nejsilnějšími hráči: Německo by rádo prosadilo modernizaci Ariane-5 (verze ME, Mid-Life Evolution, mj. zvýšení nosnosti z dnešních 9500 na 10500 kg na dráhu přechodovou ke geostacionární) za téměř dvě miliardy dolarů, Francie chce raději přistoupit k vývoji nového nosiče („Ariane-6“) s kapacitou 3000 až 8000 kg na stejnou dráhu (viz blog 22. června 2011). Rozhodnutí by mělo padnout do konce příštího roku.

    Německo i Francie mají pro své postoje logické důvody. Německo tvrdí, že modernizace Ariane-5 vyjde levněji – Francie naopak stojí za vývojem nových technologií. Argumentuje tím, že dnes je 75 procent (!) elektroniky na evropských raketách nebo družicích „Made in USA“. Stejně tak Evropa v Americe musí nakupovat některé kompozitní materiály. Vývoj nových technologií by měl tento stav změnit.

    Zítra ráno bych měl v 7:50 h být hostem Studia6 na ČT24: řeč bude jednak o dnešním (plánuje se na 21:16 h středoevropského času) startu sondy Fobos-Grunt, jednak o nočním blízkém průletu planetky 2005 YU55.

    V aktuálním vydání týdeníku Respekt (45/2011) mám článek "Brouk na Marsu" - primárně o sondě Curiosity, dále o Fobus-Gruntu a také o celkovém (především americkém) stavu meziplanetárních letů.

    Pondělí 7. listopadu 2011

    Dnes má umístěním prvního stupně rakety Vega na startovací komplex formálně začít ve Francouzské Guayaně její předstartovní kampaň. Premiérový start je plánovaný na 26. ledna 2012 (biz blog 27. října 2011). - Do budoucna se z jihoamerického kosmodromu počítá s jedním až dvěma starty rakety Vega ročně, třemi až čtyři Sojuzy a pěti až šesti Ariane-5. Suma sumárum: má jít o devět až dvanáct startů.

    Byť je k dohodě o letu ukrajinského kosmonauta na Mezinárodní kosmickou stanici ještě daleko, byť se vyvolávací cena 150 mil. USD za půlroční pobyt na ISS zdá Ukrajině příliš velká (viz blog 7. října 2011) a byť je termín 2013 nejspíše nereálný (neb posádky lodí Sojuz jsou jmenované do poloviny roku 2014), jednání stále pokračují. Ukrajina dokonce uvedla jména čtyř pravděpodobných kandidátů pro tuto misi: Leonid Kadenjuk (letět už v roce 1997 na raketoplánu Columbia STS-87), fyzik Jaroslav Pustovoj (oficiální Kadenjukův náhradník), Vjačeslav Mejtarčan a botanička Naděžda Adamčuková. Zajímavé je, že přesně tato čtveřice byla finalisty pro let ukrajinského astronauta raketoplánem. Neméně zajímavé je, že hlavním adeptem na budoucí misi je prý Kadenjuk. Ač letos oslavil šedesáté narozeniny, prý je stále ve výborné fyzické i psychické kondici. A pro jeho výběr údajně hovoří zkušenost z předchozího letu: na přípravu k půlroční misi totiž asi bude relativně málo času.

    Jak všeobecně známo (alespoň doufám...), věnuji se kromě kosmonautiky (primárně) počítačové bezpečnosti. Dokladem budiž třeba článek "50 bezpečnostních přikázání", který se stal tématem čísla nejnovějšího vydání čtrnáctideníku Počítač pro každého. PPK

    Pátek 4. listopadu 2011

    Na palubě čínské kosmické lodi Shenzhou-8 (t.č. „odložené" u stanice Tiangong-1, viz blog 3. listopadu 2011) je i zařízení Simbox, které bylo vyrobeno v Německu. Ač prezentováno coby plod mezinárodní spolupráce, primárně jde o německý přístroj. Obsahuje sedmnáct různých biologických experimentů, které se týkají rostlin, bakterií nebo rakovinných buněk. Je to poprvé, co v čínském pilotovaném programu letí experiment ze zahraničí. – ČLR oznámila, že plánuje otevřít svoji budoucí vesmírnou stanici (základní modul bude vypuštěný v roce 2020, dva velké laboratorní moduly pak v letech 2021 a 22) jak pro mezinárodní spolupráci, tak pro kosmonauty ze zahraničí (srovnejte blog 27. září 2011).

    Valašskomeziříčská hvězdárna zveřejnila program tradičního semináře Kosmonautika a raketová technika, který se bude konat poslední víkend v listopadu. Jak už jsem dříve avizoval (viz blog 5. října 2011), budu na něm mít dvojici přednášek – „Příběhy kosmických technologií“ a „Než poprvé odstartoval raketoplán“. Ovšem zlatým hřebem programu bude letos bezesporu účast dvou kosmonautů: Vladimíra Remka (Sojuz-28/1978) a Ivana Belly (Sojuz TM-29/1999).

    Včerejší vydání deníku Metro přineslo na titulní straně zprávu "Metro pošle čtenáře do vesmíru". A skutečně, titulek tentorát nelhal: počínaje březnem příštího roku se rozběhne velká soutěž, jejíž výherce zamíří (jak jinak) na práh vesmíru. Vybraný bude na základě správných odpovědí v testu plus prezentace v sociálních médicích. Malý háček je v tom, že soutěž se týká všech mutací deníku Metro (a těch celosvětově vychází dvacet) a že vítěz bude jen jeden. Šance tu každopádně je... - Let se má uskutečnit v roce 2014 z "kosmodromu v Karibiku" (na ostrově Curacao) letounem Lynx společnosti XCOR. Byl bych s dovolením krapet skeptický: myslím, že je rozhodně mnohem dále od suborbitálního letu, než třeba společnost Virgin Galactic, která má nesrovnatelně více zkušeností, kapitálu i technologický náskok (a chystá první starty platících pasažérů na rok 2013). Naříklad v tiskové zprávě v roce 2008 slibovala společnost XCOR první let stroje Lynx do konce roku 2010. Jak praví klasik: Startovat budeme za dva roky - a bude to platit ještě několik let...

    Čtvrtek 3. listopadu 2011

    Na dnešek byl plánovaný letošní sedmý start rakety Proton (historicky celkově 370.). Z důvodu blíže neupřesněných technických problémů (v době psaní těchto řádků) byl start odvolaný – a uskutečnit se má s jednodenním zpožděním zítra. Nákladem rakety bude trojice navigačních družic Glonass.

    Zítra končí nejdelší a nejkomplexnější izolační experiment historie: Mars500. Šestičlenná posádka "kosmické lodi" otevře vstupní průlez a následně poputuje do čtyřdenní karantény, kde absolvuje celou řadu lékařských prohlídek. - Rusko při této příležitosti oznámilo, že zvažuje s mezinárodními partnery podobný "cestu na Mars" na oběžné dráze Země. Dvojice kosmonautů by na ISS pracovala non-stop osmnáct měsíců. Držím palce a z celého srdce přeju, aby návratový modul lodi Sojuz nepřešel po tomto pobytu v beztíži do režimu balistického přistání (s přetížením přes 10 G).

    Včera se několikanásobně přepisovala historie. Jednak Čína poprvé uskutečnila setkání dvou kosmických objektů ve vesmíru (ono vypadá jednoduše, ale je to skutečně extrémně složitý manévr - "nevěřícím Tomášům" doporučuji něco si zjistit o prvním podobném pokusu v historii v rámci letu Gemini-4). A jednak se ke dvěma kosmickým stanicím v jeden den připojila dvojice lodí: k ISS Progress M-13M a k Tiangong-1 Shenzhou-8. (Troufám si tvrdit, že jde o událost, která tady mnoho desítek let zase nebude...) Shenzhou-8 se má od stanice Tiangong-1 odpojit 14. listopadu, vzdálit se na 140 metrů - a znovu se připojit. Následovat má druhé odpojení 16. listopadu, po kterém se vrátí na Zemi (v tuto chvíli není jasné, zda ihned nebo s nějakým odstupem).

    Středa 2. listopadu 2011

    Čína poprvé zveřejnila informace o posádkách pro mise Shenzhou-9 (pilotovaná bude pouze v případě úspěchu aktuálního letu Shenzhou-8) a -10. Ve výcviku je nyní devět kandidátů: sedm mužu z prvního výběru (1998) a obě ženy z druhého výběru (2010). Žádné bližší podrobnosti zatím nejsou. Jedno je ale jisté: Čína se evidentně snaží získat kosmonautku co nejdříve.

    V září v Rusku tragicky zahynul jeden z pilotů, kteří se od roku 1978 připravovali v programu Buran - Ivan Ivanovič Bačurin. Bačurin absolvoval šest startů a přistání s prototypem BTS-002 (nyní v německém Speyeru) společně s Aleksejem Borodajem (potkal je i jediný zrušený start v programu, kdy se v říjnu 1987 objevily při rozjezdu problémy s motory - start byl ještě na dráze zrušený). Koncem roku 1987 mu byl (společně s Aleksejem Borodajem a Vladimirem Mosolovem) nabídnutý "přestup" do Hvězdného městečka, kdy by se kvalifikoval jako velitel Sojuzu (generál Šatalov tehdy trpěl nedostatkem kvalitních velitelů). Všichni tři nabídku odmítli: chtěli jako zkušební piloti zůstat u Buranu, kde viděli možnost skutečné pilotáže. V roce 1990 byl Bačurin vybraný jako jeden ze tří kandidátů na velitele lodi Sojuz, která se měla na oběžné dráze spojit s bezpilotně vypuštěným Buranem. Pro úplnost: druzí dva velitelé byli Aleksej Borodaj a Leonid Kadenjuk, palubními inženýry Eduard Stěpanov, Valerij Illarionov a Nikolaj Fefelov. S letem se tehdy optimisticky počítalo v roce 1991. Mise se nikdy neuskutečnila - Bachurin byl navíc v roce 1992 "medicínsky diskvalifikován" z oddílu pilotů Buranu (takže se zde nedočkal ani konce programu v červnu 1993). - Zvláštní je, že "z etických důvodů" nebyla zveřejněna příčina smrti a že její přesné datum údajně není známo.

    Časopis Svět změnil svůj vývěsní štít - a od nynějška vychází pod značkou "100+1". Hned v prvním čísle tohoto staronového magazínu mám článek "Galileo: konečně začínáme!" - Doufám, že překlápění časopisů u tohoto vydavatele na historické značky nebude pokračovat. Nerad bych se dočkal toho, že se můj oblíbený měsíčník Válka bude v trafikách prodávat jako "Obrana lidu". - Značka Svět ale nezaniká úplně, prý by se pod ní již brzy mělo něco SVĚToborného. Tak uvidíme...

    Úterý 1. listopadu 2011

    Bezpilotní čínská loď Shenzhou-8 je úspěšně na oběžné dráze (viz blog 31. října 2011) a my se můžeme těšit na historické setkání se stanicí Tiangong-1, ke kterému má dojít už za dva dny. O letu a čínských plánech bych měl živě hovořit dnes od 15:18 h na vlnách Českého rozhlasu Česko. ČLR zároveň oznámila, že letos plánuje dvacet kosmických startů (pro srovnání: loni jich bylo 15). Vzhledem k tomu, že včerejší let rakety CZ-2F byl letošním dvanáctým čínským, znamenalo by to, že se do konce roku můžeme těšit na osm dalších startů.

    Firma Boeing si pronajala hangár OPF-3 v Kennedyho kosmickém středisku, který se dosud používal k poletové údržbě a předletové přípravě raketoplánů. Firma v něm hodlá montovat svoji kosmickou loď CST-100 (ta má ovšem zajištěno financování ze zdrojů NASA jen do června 2012). V hangáru bude probíhat kompletní montáž a předletová příprava lodí. - Na jedné straně je to silně populistické (ani vydaná tisková zpráva příliš neřeší, jestli se v hangáru budou péct rohlíky nebo pěstovat žampióny, ale zdůrazňuje záchranu/vytvoření 550 pracovních míst v lokalitě tvrdě zasažené ukonečním provozu raketoplánů) a prozíravé (Boeing si trochu pojišťuje budoucí penězotok: ať si teď NASA zkusí nedat na CST-100 další prostředky!), ale z technického hlediska správné. Proč něco vyrábět na druhém konci Ameriky? Vznikají vicenáklady na dopravu (cena přesunu nosných raket viz blog 4. srpna 2011), v případě potřeby nejsou po ruce náhradní díly nebo kvalifikovaný personál...

    "Létají ke hvězdám - a neumí vyměnit u světlometu lokomotivy žárovku," napadlo mě, když jsem u internetu sledoval start rakety Proton s družicí ViaSat-1 (19. října; první snímek). "To mají na Bajkonuru jen jednu mašinu - a žádnou náhradní žárovku," napadlo mě, když jsem teď v neděli on-line sledoval start rakety Sojuz s družicí Progress M-13M (druhý snímek). Pak mi ale secvaklo: vždyť je to druhé světlo! Zvědavost mi nedala a podíval jsem se na další transporty raket na rampu - a zjistil, že lokomotiva má vždy jeden světlomet nefunkční! (Viz snímky ze startů rakety Proton 20. května, 17. srpna, 20. září a 29. září 2011.) Toto asi nebude náhoda, spíše to vypadá na další ruskou tradici. Aneb neví někdo?

    TOPlist