Ing. Tomáš PŘIBYL: blog (nejen) o kosmonautice

E-mail: tp.pribyl@seznam.cz; poštovní kontakt: Teyschlova 23, Brno 63500, Czech Republic; GSM 728769966. Skype status

Pátek 30. září 2011

Čínská kosmická stanice Tiangong-1 je bezpečně na oběžné dráze: nyní ji čeká série manévrů, počátkem listopadu pak přílet bezpilotní lodi Shenzhou-8 (viz blog 29. září 2011). Podle některých včera zveřejněných informací Čína aktuálně počítá s tím, že pilotovaná bude už loď Shenzhou-9 (start v první polovině roku 2012), ovšem jen s jedním kosmonautem na palubě - ten by měl prověřit manuální setkávání (Shenzhou-8 se má dvakrát spojit se stanicí automaticky). Až Shenzhou-10 ponese dvou- či tříčlennou posádku.

Tento scénář by (podle mě) docela dobře vysvětloval mnohé dřívější nejasné informace. Jednak by "posádka" Shenzhou-9 (tedy jeden muž) nemusela vůbec vstoupit na palubu stanice - to by realizovala až "desítka". Jednak by bylo možné v případě problémů zopakovat se Shenzhou-9 bezpilotní let (a vycvičeného pilota následně převést třeba do letu ke stanici Tiangong-2 v roce 2014). A jednak by ČLR mohla operativně vytvořit posádku Shenzhou-10: základ by tvořili dva dobře připravení piloti (vůbec bych se nedivil, kdyby u "devítky" a "desítky" dostali velký prostor kosmonauti z druhého a třetího čínského pilotovaného letu). Kdyby se vyskytly potíže, letěli by sami. Kdyby šlo při předchozích letech všechno jako po másle, doplnila by je na tříčlenný stav první čínská kosmonautka Wang Yapinová. (Jsou to jen spekulace, ale v tuto chvíli do sebe pěkně zapadají. Ovšem vycházím jen z dostupných informací - takže nelze vyloučit, že nakonec bude všechno úplně jinak.)

Společnost SpaceX ústy svého zakladatele Elona Muska včera představila své plány na (skoro) úplnou znovupoužitelnost sestavy Falcon-9/Dragon (skoro = při každém startu zaniká servisní modul lodi Dragon, ale to samozřejmě není zásadní problém). Záměr počítá s přistáním obou stupňů nosné rakety ve vertikální poloze na místě startu: za tímto účelem připravuje SpaceX testovací zařízení Grasshopper (kobylka), což bude upravený první stupeň rakety Falcon-9 s jedním motorem Merlin-1D a přistávacím podvozkem. Testovací starty se mají uskutečnit na polygonu McGregor v Texasu (naše návštěva zde - viz blog 23. června 2010), termín ovšem nebyl upřesněný. První test má dosáhnout výšky 200 metrů, při posledním až 3,5 km. Názorné video zobrazující celou znovupoužitelnou sestavu Falcon-9/Dragon je k vidění na stránkách společnosti SpaceX - kopie je i na webu YouTube. (Nevím, jestli to byl záměr, ale první náznak těchto informací se na twitterových stránkách SpaceX objevil včera přesně v 15:16 h středoevropského času - v okamžiku startu čínské laboratoře Tiangong-1.)

Čtvrtek 29. září 2011

Dnes v 15:16 h středoevropského času se otevírá startovací okno pro čínskou kosmickou stanici Tiangong-1. Pokud se start pomocí rakety CZ-2F vydaří, odstartuje k ní 31. října letošního roku bezpilotní loď Shenzhou-8. Ta se se stanicí o dva dny později automaticky spojí: zůstane u ní "zakotvena" dvanáct dní (v jejich průběhu je ovšem plánované jedno odpojení a znovupřipojení). Po odletu od stanice má loď ještě týden létat samostatně, než se vrátí zpět na Zemi. - Podle dostupných informací již byly jmenovány posádky pro lety lodí Shenzhou v příštím roce. Ač není jasný jejich počet nebo nominace (jak se bude řešit situace v případě jediného pilotovaného startu Shenzhou-10 nebo v případě, že bude pilotovaná i "devítka"), agentura Interfax uvádí, že na Shenzhou-10 má letět první čínská kosmonautka - Wang Yapinová (ve výcviku od března 2010).

Avizovaný odchod Roberta Satchera z oddílu amerických astronautů (viz blog 23. září 2011) byl oficiálně potvrzený tiskovou zprávou. Ta zároveň informovala o dalším odchodu: NASA dal sbohem a šáteček astronaut Charles Hobaugh (veterán z letu Atlantis STS-104/2001, Endeavour STS-118/2007 a Atlantis STS-129/2009), který se stal známým jako spojař při zkáze raketoplánu Columbia (1. února 2003).

Pokud jsem 23. září 2011 na blogu psal, že "Jeanette Jo EPPSOVÁ a Kathleen RUBINSOVÁ jsou posledními dvěma členy oddílu astronautů 2009, kteří jsou vedeni jako ´kandidáti´. Zbývajících šest kolegů a jedna kolegyně už byli zařazeni do oddílu astronautů", pak to už neplatí. Eppsová i Rubinsová jsou již plnoprávnými členkami oddílu amerických astronautů (aktuálně čítá 62 osob).

Včera jsem se otočil v Římě, kde mě v letištním kiosku zaujala kniha Cosmo Papero (Kosmičtí kačeři), kterou jsem si ihned koupil. Na dvou stech stranách obsahuje několik příběhů populárních kreslených "disneyovských" hrdinů: mnohé z nich zachycují skutečnou techniku nebo události (byť samozřejmě odpovídajícím způsobem upravené). Mezi jednotlivé kreslené příběhy jsou vložené stránky s informacemi o kosmonautice a letech do vesmíru - není vynechaný program raketoplánů, lety na Měsíc, kosmická turistika apod. Pěkná, zábavná a zajímavá forma vzdělávání!

Úterý 27. září 2011

Start čínské kosmické stanice Tiangong-1 byl odložený o dva dny - nyní se s ním počítá ve čtvrtek 29. září 2011. Důvodem jsou silné větry vanoucí v oblasti místa startu, kosmodromu Jiuquan. (Mimochodem, v sobotu 24. září 2011 dorazila na kosmodrom další raketa CZ-2F: tentokrát jde o exemplář určený pro let s bezpilotní lodí Shenzhou-8, která má je stanici Tiangong-1 odstartovat v říjnu nebo listopadu.)

Pákistán má zájem poslat svého kosmonauta do vesmíru - na palubě čínské lodi. Uvedl to pákistánský velvyslanec v Číně Masúd Chán. Vzhledem k tomu, že informace nepřišla z čínské strany a i vzhledem k dalším okolnostem (nízká frekvence čínských pilotovaných letů, čínské zájmy v důležitějších oblastech světa apod.) se domnívám, že jde spíše o zbožné přání, než konstatování reality. Každopádně Čína minulý měsíc na komerční bázi vynesla do vesmíru svou raketou CZ-3B/E pákistánský satelit Paksat-1R a obě země podepsaly loni v prosinci dohodu o spolupráci v oblasti kosmonautiky, vědy a techniky. Dohoda je ale zcela bezobsažná a nejsou v ní žádné konkétní kroky, činy či termíny.

Minulý měsíc dorazila čínská lunární sonda Chang´e-2 do bodu L2 (to jsou tzv. Lagrangeovy body - místa, kde je těleso stabilní vůči působení gravitace dvou těles, v daném případě Země a Slunce). Bod L2 je v daném případě ze Zemí směrem od Slunce ve vzdálenosti 1,5 miliónu kilometrů: Chang´e-2 je tak dosud nejvzdálenější čínskou kosmickou výpravou. (Již v listopadu ji ale překoná subsatelit Yinghuo-1, který poletí jako pasažér na ruské sondě Fobos/Grunt k Marsu.)

Ve čtvrtečním Dobrém ránu s Českou televizí by se měla objevit moje maličkost: ještě jednou se ohlédneme za zánikem družice UARS (viz blog 19. a 26. září 2011). - O této události jsem referoval i v pátek 23. září 2011 na vlnách Radiožurnálu.

A ještě jednou návštěva Kolína nad Rýnem (viz blog 19. a 21. až 23. září 2011): s některými "nauty" (kromě posádky STS-134, viz blog 19. září 2011) jsme se nechali zvěčnit. První řada zleva: Hans Schlegel (Německo), Christer Fuglesang (Švédsko) a Andreas Mogensen (Dánsko). Druhá řada zleva: Frank de Winne (Belgie) a Reinhold Ewald (Německo).

Pondělí 26. září 2011

Kancelář generálního inspektora NASA vyšetřuje astronauta Scotta Kellyho (veterán z letů Discovery STS-103/1999, Endeavour STS-118/2007 a Sojuz TMA-01/2010). Ten čelí obvinění, že využíval výcvikového letounu T-38 k soukromým cestám - a to i za milenkami. Sám Kelly cesty připustil a uvedl i jejich cíle (za svou milenkou v Milwaukee například letěl pětkrát během tří let). Případ by tak byl teoreticky jasný, ovšem realita je jiná. Astronauti (zvláště pak ti s kvalifikací "piloti") mají POVINNOST se stroji T-38 létat, přičemž si mohou vybrat cíle svých cest - je to jakási "úlitbička", aby si mohli spojit výcvik se svými soukromými záležitostmi, na které jinak není čas. Pravidla NASA přitom dávají jediný limit: astronaut nesmí do jednoho místa letět častěji, než jednou za tři měsíce. A Scott Kelly stejně jako vedení Johnosonova střediska v Houstonu si striktně stojí za tím, že tato pravidla nebyla porušena a že cíle cest jsou při splnění trénikových limitů zcela na jeho volbě. - Pro úplnost dodávám, že podnět k šetření dal a celou věc následně zveřejnil právník, který zastupuje Kellyho exmanželku při dělení majetku po rozvodu (formálně realizovaný v roce 2009). Spíše tedy jde o snahu poškodit obraz Kellyho, než o nějaké senzační odhalení.

Novinky v oblasti kosmických raket:

  • Nosič SeaLauch se po bankrotu a restrukturalizaci vrátil po více než dvouleté přestávce do provozu úspěšným startem s družicí Atlantic Bird 7.
  • V polovině září byl na evropském kosmodromu ve Francouzské Guayaně natankovaný horní stupeň Fregat-MT pro raketu Sojuz. Jinými slovy: její start se MUSÍ uskutečnit do konce letošního roku, protože stupeň Fregat-MT je nutné použít do devadesáti dnů od natankování. Aktuálně je start plánovaný na 20. října 2011.
  • Raketu Ariane-5 po pátém letošním startu čeká půlroční "odpočinek" (z čehož rozhodně nemá radost společnost Arianespace, která se dlouhodobě motá ve ztrátě). Příští start je totiž plánovaný až na 7. března 2012 (s "kosmickým náklaďákem" ATV-3 Edoardo Amaldi). Důvodem je prodleva v dodávkách družic a problémy s "párováním" komunikačních satelitů: Ariane-5 má poměrně pevně danou nosnost a pro provozovatele je čím dál těžší hledat k sobě dvojice vhodných satelitů...
  • K neřízenému zániku družice UARS (nakonec k němu mělo dojít v sobotu v 6:16 h našeho času plus mínus 53 minut - nejpravděpodobněji mezi Havajskými ostrovy a pobřežím státu Oregon; jinak moc pěkné video věnující se pádu blíže neupřesněného satelitu najdete na YouTube) jsem byl ve čtvrtek 22. září 2011 mobilizován do Událostí, komentářů na ČT24.

    Pátek 23. září 2011

    Oddíl amerických astronautů (a astronauti v NASA obecně) registruje v souvislosti s ukončením provozu kosmických raketoplánů očekávanou vlnu odchodů a změn. (Osobně se domnívám, že nás ještě brzy čeká vlna odchodů mnoha veteránů z letošních výprav raketoplánů STS-133, -134 a -135, takže aktuálních 62 disponibilních astronautů se bude i nadále redukovat.) Některé z mnoha změn, které jsem zaregistroval:

  • Steven LINDSEY (veterán z letů Columbia STS-87/1997, Discovery STS-95/1998, Atlantis STS-104/2001, Discovery STS-121/2006 a Discovery STS-133/2011) - ještě v únoru velel poslední misi raketoplánu Discovery (kterou jsme viděli odlétat, viz blog 25. února 2011) v červenci odešel z NASA. Nově působí v Sierra Nevada Corporation - firmě, která se za finanční podpory NASA věnuje vývoji miniraketoplánu Dream Chaser.
  • Bryan O´CONNOR (Atlantis STS-61B/1985 a Columbia STS-40/1991) - pracoval v ústředí NASA na pozici vedoucího bezpečnosti a zajištění letů, skončil zde v srpnu 2011.
  • Terry WILCUTT (Endeavour STS-68/1994, Atlantis STS-79/1996, Endeavour STS-89/1998 a Atlantis STS-106/2000) - k prvnímu září nastoupil na místo uvolněné Bryanem O´Connorem (viz výše).
  • Robert SATCHER (Atlantis STS-129/2009) oznámil svůj záměr odejít z NASA. Přesné datum odchodu zatím není známo.
  • Steven NAGEL (Discovery STS-51G/1985, Challenger STS-61A/1985, Atlantis STS-37/1991 a Columbia STS-55/1993), John PHILLIPS (Endeavour STS-100/2001, Sojuz TMA-6/2005 a Discovery STS-119/2009) a Carlos NORIEGA (Atlantis STS-84/1997 a Endeavour STS-97/2000) opustili manažerské pozice v NASA (ze kterých beztak vede cesta do vesmíru už jen ve zcela mimořádných případech) a zahájili novou kariéru mimo kosmickou agenturu.
  • Clayton ANDERSON (Atlantis STS-117/2007 a Atlantis STS-131/2010), Lee ARCHAMBAULD (Atlantis STS-117/2007 a Discovery STS-119/2009), Timothy CREAMER (Sojuz TMA-17/2009), Michael FOREMAN (Endeavour STS-123/2008 a Atlantis STS-129/2009), Patrick FORRESTER (Discovery STS-105/2001, Atlantis STS-117/2007 a Discovery STS-128/2009), Kenneth HAM (Discovery STS-124/2008 a Atlantis STS-132/2010), Kathryn HIREOVÁ (Coumbia STS-90/1998 a Endeavour STS-130/2010), Gregory C. JOHNSON (Atlantis STS-125/2009), Stanley LOVE (Atlantis STS-122/2008), David WOLF (Columbia STS-58/1993, Atlantis STS-86/1997, Atlantis STS-112/2002 a Endeavour STS-127/2009) a George ZAMKA (Discovery STS-120/2007 a Endeavour STS-130/2010) přešli z aktivního oddílu na manažerské pozice.
  • Jeanette Jo EPPSOVÁ a Kathleen RUBINSOVÁ jsou posledními dvěma členy oddílu astronautů 2009, kteří jsou vedeni jako "kandidáti". Zbývajících šest kolegů a jedna kolegyně už byli zařazeni do oddílu astronautů (o postupném zařazování viz blog 1. srpna 2011).
  • Několika momentkami se ještě vracím k nedělnímu dni otevřených dveří v Kolíně nad Rýnem (viz např. blog 19. září 2011). - Poslední dva záběry nejsou z Kolína, ale z naší cesty, kdy jsme si udělali zastávku na Ludendorfově mostě (či přesněji na tom, co z něj zbylo). Podle válečných událostí kolem něj ("Ten most má cenu své vlastní váhy ve zlatě." - generál Dwight Eisenhower.) byl natočený film Most u Remagenu.

    Čtvrtek 22. září 2011

    Aktualizovaný program letů na Mezinárodní kosmickou stanici plus startů raket Sojuz (po havárii jedné z nich s dopravní lodí Progress M-12M) má následující podobu:

  • 1. října - start rakety Sojuz 2-1B s družicí Glonass-M (kosmodrom Pleseck).
  • 20. října - premiérový start rakety Sojuz z kosmodromu Kourou (s dvojicí družic Galileo; raketa využívá jiný než selhavší horní stupeň).
  • 30. října - start rakety Sojuz s lodí Progress M-13M.
  • 14. listopadu - start pilotované lodi Sojuz TMA-22 (nebylo-li by srpnové havárie, startovala by právě dnes). Přistání lodi Sojuz TMA-02M se uskuteční 22. listopadu - na předání ISS tak bude slabých šest dní.
  • 15. listopadu - start rakety Sojuz 2-1B s družicí Glonass-M (kosmodrom Pleseck).
  • konec listopadu - start rakety Sojuz 2-1A s družicí Meridian (kosmodrom Pleseck).
  • 10. prosince - start rakety Sojuz 2-1A s šesti družicemi Globalstar-2 (Bajkonur).
  • 26. prosince - start pilotované lodi Sojuz TMA-03M.
  • prosinec - druhý start Sojuzu z Kourou.
  • Kosmodrom ve Francouzské Guayaně se má letos dočkat dvou startů rakety Sojuz - ale vypuštění nového nosiče Vega nikoliv. To bylo odloženo na "ne dříve, než leden 2012".

    Z "antropometrických důvodů" byl ze záložní posádky Sojuzu TMA-22 a hlavní posádky Sojuzu TMA-04M vyřazený Konstantin Valkov - nahradil jej Sergej Revin. Revinovo místo v záloze TMA-04M (a lodi TMA-06M) pak zaujal Jevgenij Tarelkin. A co se skrývá pod "antropometrickými důvody"? Podle některých (neověřených a asi neověřitelných) informací Valkov - ehm - přibral. (Nebylo by to v historii ruské kosmonautiky poprvé: podobný osud potkal Konstantina Kozejeva, který se původně připravoval jako člen Expedice-12 na ISS. Jenže jaksi zblahobytněl, takže byl vyřazený. Následně lékaři doporučili jeho odchod z oddílu ruských kosmonautů. - Kozejev ale na rozdíl od nováčka Valkova za sebou už měl let v lodi Sojuz TM-33/2001.)

    Během autogramiád kosmonautů v Kolíně nad Rýnem jsme rozdělali či pokračovali v kompletaci u několika fotografií - třeba se nám alespoň některé "kompletace" podaří časem dotáhnout do vítězného konce... První řada: Sojuz TMA-4/2004, Sojuz TMA-12/2008 a Sojuz TMA-20/2010. Druhá řada: Expedice ISS-9/2004, Michal fotící kosmonauty loni v Berlíně (oficiální fotografie ESA, viz blog 15. června 2010) a naše vlastní fotografie nového oddílu kosmonautů ESA v Kolíně nad Rýnem (pořízená při naší minulé návštěvě v září 2009).

    Středa 21. září 2011

    Po očekávaném neřízeném zániku družice UARS koncem tohoto měsíce (viz blog 19. září 2011; upřesnění hovoří o vstupu do atmosféry 23. nebo 24. září) se můžeme v říjnu "těšit" na další podobnou velkou událost: stejný osud má postihnout německou družici ROSAT o hmotnosti 2400 kg (předpokládá se, že ohnivý průlet atmosférou přečká nějakých 400 kg trosek). Družice byla vypuštěna v roce 1990, měla plánovanou životnost pět let - pracovala však let devět. Nachází se na dráze se sklonem 52,99 stupně, tzn. že její trosky mohou dopadnout prakticky kamkoliv mezi 52,99 stupně severní a jižní šířky. (Pro představu: Praha stejně jako Ostrava jsou zhruba na 50. stupni severní šířky, Brno pak na 49.)

    Z Bajkonuru dnes odstartovala raketa Proton-M s ruskou vojenskou družicí Garpun (Harpuna). Jde o první start rakety po havárii 18. srpna 2011. Vzhledem k tomu, že letová sekvence je rozpočítána (s opakovanými zážehy čtvrtého stupně) na nějakých devět hodin, není v době psaní těchto řádků jasné, zdali se start vydařil. - O víkendu byl přitom na Bajkonuru zatčen Alexej B. (25) z Chruničevovy konstrukční kanceláře, který měl na starosti předletovou kontrolu nádrží rakety Proton. Byl obviněn z vraždy Alexandra M. (41), u které byl minulý týden na návštěvě a kterého v opilosti pobodal kuchyňskýám nožem.

    Z víkendového výletu do Kolína nad Rýnem (viz blog 19. září 2011) jsme se pochopitelně nemohli vrátit - a nevrátili - s prázdnou. Malá domácí inventura ukázala, že jsme "vybojovali" téměř sto kusů podpisů kosmonautů a kandidátů. Dnes několik z nich (těch "párových", které získali Marek a Michal) na ukázku.

    Úterý 20. září 2011

    NASA navýší finance v rámci kontraktu CCDev (viz blog 13. května 2011), což je komerční doprava posádek na nízkou oběžnou dráhu a především Mezinárodní kosmickou stanici, pro dvě zúčastněné firmy. Sierra Nevada Corp. získá za splnění čtyř nově stanovených mezníků až 25,6 mil. USD (čímž hodnota kontraktu naroste na 105,6 mil. USD), Boeing pak za tři nové vývojové cíle až 20,6 mil. USD (hodnota kontraktu může dosáhnout až 112,9 mil. USD). Jen podotýkám, že NASA váže vyplácení peněz právě na dosažení jednotlivých vytyčených met: dodatečným rozšířením původně uzavřeného kontaktu na komerční dopravu nákladů na ISS podpořila NASA i formy SpaceX a Orbital Sciences Corp., viz blog 10. ledna 2011.

    NASA zároveň oznámila, že další fáze kontraktu na dopravu posádek do vesmíru s názvem IDC (Integrated Design Contract) bude pokrývat kompletní návrh mise: tedy lodi, nosného prostředku, vypuštění, pozemních a letových operací a přistání. Kontrakty poběží od července 2012 do dubna 2014 s tím, že kumulovaně budou mít hodnotu 1,6 mld. USD.

    Plánovaný dnešní start rakety Ariane-5 (let VA204 s družicemi Arabsat-5C a SES-2) byl odložen - kvůli stávce části zaměstnanců na kosmodromu. Náhradní termín startu nebyl oznámený.

    Čína dnes dopravila na startovací rampu nosnou raketu CZ-2F i s orbitální stanicí Tiangong-1 na palubě: se startem se nyní počítá přesně za týden - v úterý 27. září 2011.

    Pondělí 19. září 2011

    Po havárii nosné rakety CZ-2C (viz blog 18. srpna 2011) se Čína vrátila do "kosmického provozu" startem své aktuálně nejsilnější rakety CZ-3B/E s družicí ChinaSat-1A. Důsledkem ztráty nosiče CZ-2C totiž bylo pozastavení startů všech čínských raket: ač jsou k dispozici různé "rodiny", často využívají podobné nebo stejné komponenty (a bylo třeba vyloučit, že závada je společná). Stejně tak bylo vyloučit, že jde o (byť nepravděpodobné) systémové selhání a například chybu v kontrole kvality. Jedním z důsledků pozastavení startů byl i odklad vypuštění kosmické stanice Tiangong-1, který ČLR plánovala na konec srpna. Aktuálně se počítá s datem 27. září 2011.

    Americká družice pro studium horních vrstev atmosféry UARS (vypuštěna z paluby raketoplánu Discovery STS-48 v září 1991) míří k neodvratnému zániku: těleso o hmotnosti 6,5 tuny by mělo vstoupit do hustých vrstev atmosféry koncem září, a to kdekoliv mezi 57. stupněm severní šířky a 57. stupněm jižní šířky. Aneb až několik hodin před zánikem budeme schopni alespoň přibližně určit předpokládané místo zániku satelitu. Počítačové modely ukazují, že průlet atmosférou by mělo přežít 26 kusů družici o úhrnné hmotnosti 600 kg. Podle NASA je pravděpodobnost 1:3200, že padající trosky zabijí nebo zraní člověka. Jen pro úplnost: satelit UARS byl postavený před tím, než NASA přistoupila na mezinárodní standardy, které požadují konstruovat družice tak, aby pravděpodobnost podobné události byla během zániku 1:10000 (tzn. aby se používaly materiály a konstrukce, které se v hustých vrstvách atmosféry spolehlivěji rozpadnou a které nepředstavují pro Pozemšťany takové nebezpečí).

    V neděli 18. září byl v Evropském středisku kosmonautů (European Astronaut Center) v Kolíně nad Rýnem tradiční den otevřených dveří (předchozí návštěvy viz blog 19. září 2007 a či 21. a 23. září 2009). Kdo dobře počítal, mohl napočítat nejméně patnáct "použitých" kosmonautů a čtyři kandidáty (na prvním snímku nejsou všichni) - a také skoro kompletní posádku mise Endeavour STS-134 (kromě velitele Marka Kelleyho, který z osobních důvodů návštěvu Evropy vynechává) plus naši výpravu... (Druhý snímek si asi nechám zvětšit do billboardové velikosti a zarámovat - takový se mnohokrát za život nepovede.)

    Pátek 16. září 2011

    Americká Národní průzkumná kancelář (National Reconnaissance Office) chystá odtajenění větších množství informací ohledně zpravodajských satelitních programů HEXAGON a GAMBIT (operovaly až do poloviny osmdesátých let, tedy před čtvrt stoletím). Mimo jiné přislíbila zveřejění podrobností a informací o použitém hardware: jedna z družic KH-9 HEXAGON by tak měla být poprvé představena odborné i laické veřejnosti zítra ve Steven F. Udvar-Hazy Center ve Virginii. Zde ale zůstane toliko jeden jediný den, poté se přesune na místo trvalého vystavení - do National Museum of the United States Air Force na základně Wright-Patterson AFB (stát Ohio).

    NASA má dnes nedostatek astronautů - alespoň to konstatuje zpráva, která byla zvřejněna minulý týden a kterou připravila americká Národní výzkumná rada (National Research Council). Podle zprávy je současná velikost oddílu (zpráva pracuje s počtem 61 osob plus devět kandidátů ve výcviku) nedostatečná. Čistě teoreticky to k pokrytí letů na ISS (aktuálně jen čtyři místa ročně) stačí, fakticky jde ale o nedostatečný počet. Je tu několik limitujících faktorů: např. optimální doba mezi dlouhodobými lety je kvůli radiaci nejméně pět roků), ne všichni aktivní astronauti "pasují" do lodí Sojuz (které mají zcela jiné předpisy pro velikost postavy, než dolétavší raketoplány), mnoho astronautů je z různých důvodů vyřazeno z přípravy po nominaci do posádek dlouhodobých expedic (zpráva uvádí, že dosud se tak stalo třinácti americkým astronautům), je zapotřebí počítat s tím, že na jedno místo musí být více kandidátů (přitom se nedá počítat s tím, že se může měnit "kus za kus", neb každá mise vyžaduje určité znalosti a zkušenosti) apod. Zpráva vysloveně uvádí případ Michaela Hopkinse, který byl zařazený do stálé posádky na ISS ještě v době svého základního výcviku (viz blog 4. února 2011). Nikdo jiný splňující podmínky na tuto pozici prostě v danou chvíli nebyl volný...

    Moje články v Letectví + kosmonautice 9/2011: Cesta za tajemstvím planety Jupiter (sonda Juno), Pohled pod slupku Měsíce (mise GRAIL; odstartovala v sobotu 10. září 2011), Superraketa SLS - běh na dlouhou trať (ano, ta superraketa, kterou předevčírem slavně oznámil administrátor NASA Charles Bolden - viz blog 15. září 2011), Kosmická všhochuť ve Virginii (Virginia Air and Space Center - naše návštěvy zde viz blog 18. března a 22. dubna 2011) a První Sojuz z Jižní Ameriky (o plánovaném premiérovém startu ruské rakety Sojuz z kosmodromu ve Francouzské Guayaně).

    Čtvrtek 15. září 2011

    Pokud jsem o soudním sporu mezi společností SpaceX a Joem Fargolou (viz blog 14. července 2011) a jeho vyústění mimosoudní dohodou psal jako o "zvláštním" a "překvapivém" (viz blog 11. srpna 2011), pak se začíná vyjasňovat. Raketa Falcon-9 totiž měla při druhém startu v prosinci 2010 problém, a to se zvýšením teploty v turbočerpadle: došlo k vypotřebování paliva a díky směsi bohaté na kyslík prudce narostla teplota. Motor poškozený nebyl - a ani na celou misi to nemělo žádný vliv (problém by byl maximálně při případné vícenásobné použitelnosti nosiče). Situace se dá vyložit ryze pozitivně: raketa tuto anomálii díky své robustnosti ustála. Přesto "nevčasná" reakce na vznik této situace svědčí o tom, že některé věci je potřeba ještě doladit: čistě teoreticky si představte přerušení dodávky paliva za letu a následnou pozdní reakci. Na druhé straně, testovací lety raket jsou právě o tom, aby se na podobné problémy přišlo. A možná také (v případě, že mise navíc je placená z rozpočtu NASA, což tato byla), aby se transparentně zveřejňovaly. Když SpaceX začínala v roce 2002 fungovat, tvrdila, že analyzovala všechny havárie a mimořádné situace u nosných raket, aby se z nich při svém vývoji poučila...

    Firma Lockheed Martin zahájila v Michoud Assembly Facility (kde jsme byli - viz blog 15. července 2010 nebo 28. října 2008) montáž prvního prototypu lodi MPCV: zajímavé je, že byla oficiálně označena OFT-1 (Orion Flight Test), ač byl program Orion formálně zrušený. S jejím letem se počítá v létě 2013 na palubě rakety Delta-4 Heavy.

    Administrátor NASA Charles Bolden usoudil, že by bylo dobré nějak přetavit do formy oficiálního prohlášení to, o čem si cvrlikají i vrabci na střeše - oznámení finální podoby superrakety SLS (článek o ní mám i v zářijovém vydání časopisu Letectví + kosmonautika; jinak viz blog 17. června 2011). Aneb včera bylo s velkou slávou vyhlášeno a oficiálně vyhlášeno to, co čtenáři tohoto blogu i jediného letecko-kosmického měsíčníku v Česku už dávno vědí... (Za povšimnutí stojí, že raketa SLS byla prezentována ve verzi "osobní" i nákladní - viz první snímek na druhém řádku.) - Jen mi to "připadá také absurdné": program Constellation byl sice zrušen - skládal se z lodi Orion plus raket Ares-I a -V. Orion si vesele žije dál v podobě lodi MPCV, Ares-I jako raketa Liberty (jen druhý stupeň se změnil) a Ares-V s nevelkými modifikacemi jako SLS. Program Constellation je mrtev - ať žije Constellation!

    Středa 14. září 2011

    Včerejší oznámení NASA o spolupráci s firmou ATK (viz blog 9. září 2011) přineslo zahájení spolupráce na studii proveditelnosti rakety Liberty (viz blog 8. února a 13. května 2011). Studie (pracovat na ní má 35 až 40 lidí z NASA, ATK a evropské EADS) má za cíl určit, zdali je projekt proveditelný - největší otázky (jimž se účastníci tiskové konference elegantně vyhnuli) budí možnost startu motoru Vulcain(-2) za letu. Studie má čtyři etapy, přičemž bude dokončena v březnu 2012 - tak, aby raketa Liberty mohla zasáhnout do třetího kola na výběr prostředků pro komerční dopravu do vesmíru CCDev-3 (předpokládané vyhlášení po květnu 2012). Velmi důležitou informací je skutečnost, že současná studie není financovaná z prostředků NASA - naopak, ATK bude platit její zdroje a odborníky za konzultace.

    Oznámení zapadá do předchozích snah NASA získat větší kontrolu nad komerčními programy (viz blog 3. srpna 2011), kdy jednotlivým provozovatelům může "vnutit" raketu, o kterou nemají z technického či ekonomického hlediska zájem. Čistě technicky opravdu velký smysl rakety Liberty nevidím: existuje několik nosičů s podobnými parametry. Delta-4 Heavy (ač pro pilotované lety není příliš vhodná, má vynést do vesmíru v roce 2013 první prototyp lodi MPCV/Orion), Atlas-5 (pro nejsilnější verze Orionu se sice nehodí, ale v nevyvinuté verzi Heavy by jej unesl - se stávající verzí ale fakticky počítají všichni komerční dopravci kromě SpaceX) či Falcon-9 (s ním počítá jak SpaceX, tak Boeing). Jinými slovy: raket je dost, jen se žádné nechce na předimenzované Kennedyho kosmické středisko, která je pro stometrovou Liberty jak dělané.

    Mlhou tajemství a rouškou mlčení jinak zahalená společnosti Blue Origin se nebývale otevřela a přiznala havárii své rakety. Na vysvětlenou: Blue Origin založil miliardář Jeff Bezos (zakladatel Amazonu) a aby tato firma mající za cíl realizaci suborbitálních letů mohla své aktivity provozovat nerušeně, zakoupil jí v Texasu pozemky o rozloze 668 kilometrů (!) čtverečních. (Pro bližší informace doporučuji přečíst můj článek v Letectví + kosmonautice 5/2011 - rozhodně stojí za to.) Po úspěšném zalétání kabiny Goddard uskutečnila společnost Blue Origin letos v květnu první test nosného segmentu SM-2 (Service Module; viz snímky). Když ale odstartoval 24. srpna (pravděpodobně) podruhé, vymknul se ve výšce 14 km kontrole a musel být zničen. (Objevily se sice pochybnosti o dosažené výšce, ale vzhledem k tomu, že výbuch stroje byl pozorovaný ze vzdáleností větší, než padesát kilometrů, nižší asi nebyla.) Bezos už stihl prohlásit, že nehoda vývoj nezastaví a že společnost vyrobí další exemplář rakety.

    Úterý 13. září 2011

    Organizace Euroconsult zveřejnila svůj odhad počtu vyrobených a vypuštěných družic v následujících deseti letech: podle ní se do vesmíru vydá 1145 těles v hodnotě 196 miliard dolarů. Má jít o nárůst 51 procent oproti uplynulému desetiletí. Předchozí odhady společnosti Euroconsult - viz blog 17. června 2009.

    NASA začala pracovat na strategii, která má za cíl ochránit místra dosavadních výsadků na Měsíci - zvláště míst pilotovaných přistání v rámci programu Apollo. Existuje totiž obava, že mnohé sondy ze soukromého programu Google Lunar X-Prize (který ostatně sama NASA podpořila) by mohly zamířit do "posvátných oblastí" a nenávratně je poškodit (během startu/přistání, "rozjezdit" stopy astronautů apod.). Zatím se počítá s vyhlášením ochranných zón kolem míst přistání (jednu takovou vytvořila kolem místa přistání Apolla-11 už Kalifornie - viz blog 8. února 2010), ale není jasné, jak přesně bude jejich stav právně (a mezinárodně platně) vynucován.

    Potěmkinova vesnice v nejčistší ruské podobě: pro letecko-kosmickou přehlídku MAKS 2011 byl zrekonstruován kosmoplán Buran (šlo o verzi označovanou jako 3K nebo 2.01: tedy o první stroj určený k pilotovaným letům; 1.01 a 1.02 byly jen bezpilotní exempláře, z nichž se na oběžnou dráhu dostal pouze první). Jenže... Rekonstrukce se týkala pouze levoboku kosmoplánu (tedy té strany, kterou měli návštěvníci běžně možnost vidět): pravá strana stroje zůstala v původní (zubem času poznamenané) podobě.

    Pondělí 12. září 2011

    Úřad hlavního kontrolora v NASA prověřil způsob, jakým NASA rozhodla o rozdělení jednotlivých vysloužilých raketoplánů mezi jednotlivé lokality ve Spojených státech - a dospěl k názoru, že výběr proběhl korektně. (Protože nevidím do všech procesů, ponechávám nyní stranou to, zdali je technicky a procesně v pořádku, když NASA kontroluje NASA - myslím, že najdeme i nezávislejší autority.) Zpráva konstatovala, že výběrové řízení obsahovalo několik chyb, které ale neměly na finální výběr vliv - podle ní bylo například v dokumentaci uvedeno nesmyslně vysoké riziko spojené s dopravou raketoplánu do cílové destinace v případě volby Air Force Museum v Ohio (které je jen 5 km od letiště). Toto muzeum ale nebylo schopno garantovat částku 28,8 mil. USD za předvýstavní úpravy raketoplánů a stejně tak bylo hodnoceno jako silně nedostatečné z hlediska návštěvnosti.

    Zároveň byly zveřejněny detaily vystavení raketoplánů Atlantis a Endeavour. Atlantis bude snad od února 2013 k vidění v hangáru VAB v Kennedyho kosmickém středisku, který se má po skončení programu raketoplánů stát přístupným veřejnosti (v rámci autobusových prohlídek). Po nějakém (blíže nespecifikovaném čase) pak bude přesunutý do nově vybudovaného objektu v návštěvnickém středisku. Endeavour bude v červnu 2012 dopravený letecky do Los Angeles, kde bude umístěný do provizorní budovy. V roce 2016 pak bude přesunutý do nově vybudované stálé budovy v prostorách Los Angeles Science Center, kde bude vystavený ve vertikální poloze - tedy v poloze startovací.

    Od pátku 9. až do úterý 20. září 2011 je ve foyeru Domu kultury Uherský Brod k vidění výstava k padesátému výročí otevření místní hvězdárny. Kromě prací z výtvarné soutěže dětí a panelů informujících o historii hvězdárny je středobodem výstavy technologický exemplář družice MAGION-2. - Osobně mě překvapilo, že na panelech hvězdárny se objevila také moje maličkost. A to hned vedle (pre)historického obrázku jisté české kosmické legendy. (Aneb Antonín Vítek tak, jak jej mladší generace nezná.)

    Pátek 9. září 2011

    Start rakety Delta-II s dvojicí lunárních družic GRAIL (viz blog 8. září 2011) byl odložený o dva dny z důvodu nepřízně počasí - nyní se s ním počítá v sobotu 10. září 2011.

    V poušti v Utahu se včera uskutečnil třetí vývojový test (DM-3) pětisegmentového motoru SRB: ten byl původně vyvíjený pro použití na raketách Ares-I a -V, nyní se s ním počítá pro (dosud oficiálně nevyhlášenou) superraketu SLS (některé informace o ní viz blog 17. června 2011). - Zároveň NASA vydala tiskovou zprávu, že chystá na příští týden oznámení týkající se spolupráce s firmou ATK (výrobce motorů SRB), které by "mohlo urychlit komerční dopravu posádek do vesmíru".

    Kosmický systém SeaLaunch (mj. jsme ho osobně viděli zakotvený u mola na Long Beach v Los Angeles - viz blog 20. října 2009) se vrátí do operačního provozu startem 22. září 2011: obvě lodě (vypouštěcí plošina i řídící středisko) již vypluly z Kalifornie a míří na místo startu v Tichém oceánu. Zatím poslední start se uskutečnil z kosmodromu SeaLaunch 20. dubna 2009 - pak firma vyhlásila bankrot (viz blog 24. června 2009).

    Dvě manilové obálky z Houstonu - obě od čtyřnásobné astronautky Lindy Godwinové (Atlantis STS-37/1991, Endeavour STS-59/1994, Atlantis STS-76/1996 a Endeavour STS-108/2001). Dvě litografie, jedna menší fotografie (která stejně vypadá jako litografie; vše s osobním věnováním), snímek z nácviku na kosmické vycházky (již dříve podepsaný astronautem Danielem Tanim) a fotografie startu Atlantis STS-76 (který jsem osobně viděl a jehož se právě Godwinová zúčastnila).

    Čtvrtek 8. září 2011

    Začíná mi podzimní přednášková sezóna. Prozatím budu s kosmonautikou k vidění v těchto termínech (uvádím jen akce, které jsou veřejně přístupné, nikoliv např. přednášky pro školy či jinak uzavřené kolektivy):

  • 8. září - Klikaté cesty do vesmíru, Krajský úřad Vysočina - Jihlava.
  • 9. září - Padesát let kosmonautiky, Dům kultury Uherský Brod.
  • 6. října - Vesmír pod taktovkou armády, hvězdárna Prostějov.
  • 8. října - Kosmické raketoplány: příběh se uzavřel, hvězdárna Ostrava.
  • Příčinou havárie rakety Sojuz s nákladní družicí Progress M-12M byl údajně nekvalitně provedený svár potrubí: to následně prasklo a mělo za následek ukončení činnosti plynového generátoru. Protože ten zajišťuje dodávku paliva do motoru RD-0110, zastavila se i tato - a následně i motor.

    Dnes má z mysu Canaveral naposledy odstartovat raketa Delta-II (její historicky poslední mise je pak plánovaná na příští měsíc z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii). Do vesmíru má dopravit dvojici družic GRAIL pro detailní studium gravitačního pole Měsíce.

    Světlo světa spatřilo několik nových emblémů, které mají vztah k dalšímu letu evropského kosmonauta André Kuiperse. Jednak je to logo jeho mise PromISSe (viz blog 6. září 2011), jednak lodi Sojuz TMA-03M a jednak emblém Expedice-31 na ISS (Kuipers bude členem posádek 30 a 31).

    Středa 7. září 2011

    Nejen raketa Sojuz už má plán na návrat do služby (viz blog 6. září 2011): po havárii (viz blog 18. srpna 2011) existuje i nový "jízdní řád" pro nosič Proton.

  • 18. září - start s ruskou vojenskou komunikační družicí Garpun (Harpuna).
  • 30. září - start s telekomunikační družicí QuetzSat-1 pro EchoStar Corporation.
  • 15. října (nebo polovina listopadu) - start s telekomunikační družicí ViaSat-1.
  • 25. října - start s trojicí navigačních satelitů Glonass.
  • polovina listopadu až počátek prosince - start s telekomunikační družicí AsiaSat-7.
  • 30. listopadu - start s telekomunikačními družicemi Luč-5A a Amos-5.
  • konec prosince - start s telekomunikační družicí Sirius FM-6.
  • Havárii čínské nosné rakety CZ-2C způsobilo "porušené spojení mezi servomechanismem a jedním z pomocných raketových motorů na druhém stupni, což vedlo ke ztrátě stability sestavy a jejímu pádu zpět na Zemi" (či spíše do atmosféry). Druhý stupeň rakety CZ-2C má jeden hlavní a čtyři pomocné motory, které mají na startosti správnou orientaci sestavy: informace o poloze rakety (a tedy i o tom, jak se má ev. upravovat vektor tahu) získávají pomocné motory právě od servomechanismů. Evidentně tedy došlo k fyzickému poškození komunikační linky nebo k nesprávnému předání dat o aktuální poloze rakety.

    Wall Street Journal přinesl další ekonomická čísla k programu superrakety SLS a jejím pilotovaným letům (viz blog 8. srpna 2011). Podle něj by mohl do roku 2025 přijít až na 62,5 mld. USD (vývoj, výroba a provoz rakety plus pilotované lodi 57 mld., zbytek by připadl na rekonstrukci pozemních zařízení a prý i vývoj výsadkového plavidla ). Prezentovaný scénář (Kongres USA nyní zvažuje různé rychlosti vývoje stejně jako různé cíle) ovšem počítá s možností pilotovaného letu dříve než v roce 2021 (viz blog 28. července 2011) a nejen s cestami na asteroid, ale také s přistáním na Měsíci - do roku 2025.

    Tento týden už jsem informoval o kosmickém filmu čínském (Létání, blog 5. září 2011) i německém (Bajkonur, blog 6. září 2011), tak ještě o americkém: minulý týden měl v kinech premiéru sci-fi horor Apollo-18 (stručnou informaci k němu jsem přinesl na blogu 16. června 2011). Toto je pětice plakátů k inkriminovanému snímku. Už jsem ho (skoro celý) viděl: osobně bych jej označil za "béčkový" horor, který přináší prvky z Vetřelce do klaustrofobního lunárního modulu. Kvůli některým záběrům (zvláště sovětského lunárního modulu na Měsíci) stojí pro fanoušky kosmonautiky za to film shlédnout, ale (jak praví Cimrman): "Že bych to musel vidět dvakrát?"

    Úterý 6. září 2011

    Po havárii rakety s lodí Progress M-12M (viz blog 24. srpna 2011) má předběžný (!) letový řád vracející tento nosič do služby a zajišťující obsluhu Mezinárodní kosmické stanice následující podobu:

  • 16. září - přistání lodi Sojuz TMA-21 (původně 8. září).
  • 25. září - start rakety Sojuz 2-1B s družicí Glonass (původně 26. srpna).
  • 14. října - start rakety Sojuz s lodí Progress M-13M (původně 26. října).
  • 28. října - start pilotované lodi Sojuz TMA-22 (původně 22. září).
  • 10. prosince - start pilotované lodi Sojuz TMA-03M (původně 20. listopadu).
  • Na lodi Sojuz TMA-03M má startovat i evropský kosmonaut André Kuipers z Nizozemska (dosud Sojuz TMA-3/2003). Ten včera představil na tiskové konferenci v Kolíně nad Rýnem oficiální jméno své půlroční mise: PromISSe. Jednak je to anglicky "příslib", jednak zkratka z "Programme for Research in Orbit Maximising the Inspiration from Space Station for Europe" (Výzkumný program na oběžné dráze maximalizující inspiraci z kosmické stanice pro Evropu).

    Čínský film "Létání" (viz blog 5. září 2011) není jedinou kinematografickou novinkou s kosmickou tematikou: na plátna kin přichází německý film "Bajkonur" (mimochodem, filmovaný přímo na Bajkonuru i ve Hvězdném městečku u Moskvy). Film je příběhem francouzské dívky Julie Mahe, která touží letět do vesmíru. Její bohatý otec jí proto zakoupí "letenku" v lodi Sojuz coby "kosmické turistce". Když se dostane na Mezinárodní kosmickou stanici, vyskytnou se potíže s plánovaným příletem raketoplánu, takže doprovázející ruský velitel a kazašský palubní inženýr musí na ISS zůstat. Julie se tak vrací v lodi Sojuz sama. Je s ní ale ztraceno spojení a záchranné oddíly nemohou kabinu najít. Na scénu v tu chvíli přichází kazašský mladík Iskander, který se živí sběrem trosek raket vypuštěných z Bajkonuru. Julii najde - a ona se pak v další lodi Sojuz vrací (bůhvíproč) na ISS. - Stejně jako v případě čínského filmu "Létání" mi není známo, zdali Bajkonur vtrhne do našich kin (ale asi je to přece jen o chloupek pravděpodobnější).

    Pondělí 5. září 2011

    Dnes začal v Moskvě 24. planetární kongres ASE (Association of Space Explorers): setkání letěných astro- a kosmonautů. Letošní setkání konané při příležitosti padesátého výročí letu prvního člověka do vesmíru má být největším v historii: zúčastní se jej kolem 120 delegátů (připomínám, že dodnes se na oběžnou dráhu vydalo 520 mužů a žen) plus tentokrát mimořádně desítky těch, kteří se sice tvrdě připravovali, ale šanci letět nakonec nedostali: především pak z řad ruských kandidátů, jako jsou například všechny členky prvního oddílu kosmonautek v SSSR, z něhož letěla jen Valentina Těreškovová.

    Na počátku kongresu ASE se tradičně drží minuta ticha za všechny "nauty", co nás v posledním roce opustili. Jejich seznam rozšířil poslední srpnový den letošního roku sovětský kosmonaut Valerij Rožděstvenskij, veterán z letu Sojuz-23/1976. Byl členem oddílu kosmonautů od roku 1965 do roku 1986, přičemž se zúčastnil právě jediné mise: letu Sojuz-23, kdy měla dvoučlenná posádka (Rožděstvenskij letět jako palubní inženýr společně s Vjačeslavem Zudovem) obydlet stanici Saljut-5. Kvůli selhání automatického stykovacího systému se to ale nepovedlo, a protože posádka nebyla na manuální spojení trénována (což bylo s ohledem na opakované předchozí potíže automatického systému podivné), dostala příkaz se vrátit po dvou dnech letu. Přistála v noci do zamrzlého jezera Tengiz a jen díky ohromnému úsilí záchranných oddílů (jeden ze záchranářů údajně dokonce přišel o život) vyvázli kosmonauti živí.

    Čínská kosmická stanice Tiangong-1 je bezpečně na oběžné dráze a postupně k ní míří pilotované lodě Shenzhou-9, -10 a -11. Všechno ale neprobíhá tak, jak je naplánováno. Jedna z lodí se srazí se stanicí: kosmonauti se nemohou vrátit zpět na Zemi, proto se do vesmíru vydává záchranná mise. Ta se nemůže ke stanici připojit, a tak je k přechodu kosmonautů použit robotický manipulátor. - Nejde o realitu, nýbrž o zápletku nového čínského filmu "Létání", který představuje neobvyklý žánr: sci-fi z blízké budoucnosti, navíc založené na očekávaných událostech (vypuštění stanice Tiangong-1 plus série lodí Shenzhou k ní; mimochodem, start stanice byl nakonec skutečně odložen na cca konec září - viz blog 23. srpna 2011). Film se zatím promítá v čínských kinech, brzy bude dostupný i na DVD. Zdali se ale někdy dostane i do našich končin, je hodně velkou otázkou.

    Pátek 2. září 2011

    Druhá japonská astronautka Naoko Yamazaki(ová) (veteránka z letu Discovery STS-131/2010; první byla Čiaki Mukaiová) oznámila své rozhodnutí opustit kosmickou agenturu JAXA. Uvedla, že hodlá dále působit na volné noze v oblasti vzdělávání a popularizace kosmonautiky. Yamazakiová už byla beztak jednou nohou mimo aktivní oddíl astronautů, protože od loňského prosince působila na částečný úvazek na Tokijské univerzitě a byla zproštěna veškerých činností spojených s oddílem astronautů. Není za tím třeba hledat žádné konspirační teorie, důvod je prozaický: Yamazakiová očekává v říjnu narození druhého dítěte. První (holčička) se jí mimochodem narodilo v roce 2002 (tedy tři roky poté, co byla zařazena do kosmického výcviku). Díky tomu se stala první japonskou matkou ve vesmíru (Mukaiová je bezdětná).

    DÍKY MOC všem, kdo mi poslali poděkování a gratulaci k "pátým narozeninám" tohoto blogu! (Myslím, že jich bylo dokonce víc, než dostávám ke svým občanským narozeninám - což mě opravdu těší, protože to svědčí o zájmu o tento projekt!) Na blog jsem praktikoval svoji zásadu z psaní knihy (mimochodem, rozsah tohoto zcela volně přístupného blogu odpovídá několika publikacím) : "Dělat knihy takové, jaké bych si sám s chutí přečetl." Díky moc všem za každou formu podpory!

    Už si ani nepamatuji, kdy jsem mu psal žádost o podpis. Je to pět, sedm či devět let? Každopádně odpověď nyní dorazila a ve schránce mi přistála obálka z Itálie, kde byla podepsaná litografie, fotografie posádky Columbia STS-78/1996 (v devítičlenné podobě - tedy včetně dvou záložních palubních specialistů) a dvě podepsané kartičky od Lucy Urbaniho. Ten byl za Itálii navržený na výše uvedenou misi STS-78, ale do vesmíru se nakonec nepodíval: zastával právě jen pozici náhradníka u této jediné výpravy.

    Čtvrtek 1. září 2011

    Druhý člen výběru astronautů NASA 2009 se dočkal nominace: Gregory Wiseman (tím prvním byl Michael Hopkins - viz blog 4. února 2011). Bude členem posádky lodi Sojuz TMA-13M (start květen 2014) společně s ruským velitelem Fjodorem Jurčichinem (veterán z letů Atlantis STS-112/2002, Sojuz TMA-10/2007 a Sojuz TMA-19/2010) a kosmonautem ESA Alexandrem Gerstem z Německa (nováček). Mimochodem, Gerstova nominace se tuší od roku 2009 (viz blog 6. srpna 2009) a ví od roku loňského (viz blog 19. října 2010). ESA ji dosud neoznámila, takže se těším, až ji zase někdo s očima navrch hlavy přinese jako superaktuální meganovinku.

    Kosmický turista Richard Garriott (Sojuz TMA-13/2008) se oženil. A nejen to: přibral si ke svému jménu jméno své manželky, takže od nynějška je Richard Garriott de Cayeux.

    Komiks Lajka (informoval jsem o něm např. na blogu 9. března 2009) slavil celosvětově poměrněslušný úspěch. Přesto jeho tvůrci Nicku Abadzisovi chodily reakce od fanoušků z celého světa, kteří mu nemohli odpustit, že na konci příběhu nechal tak sympatického psíka zemřít (no, je to asi podobné, jako kdyby tvůrci filmu Titanc čelili stížnostem, proč se ta úžasná loď potopila - ale žijeme ve 21. století, budiž). Abadzis to nakonec nevydržel - a vytvořil pro komiks čtyři alternativní konce, v nichž Lajka více či méně přežije... Všechny "lepší" konce si lze v plném rozlišení prohlédnout na webu washingtonského obchodu Big Planet Comics.

    TOPlist