Ing. Tomáš PŘIBYL: blog (nejen) o kosmonautice

E-mail: tp.pribyl@seznam.cz; poštovní kontakt: Teyschlova 23, Brno 63500, Czech Republic; GSM 728769966. Skype status

Úterý 31. května 2011

Jako třetí misi z programu New Frontiers (po sondách New Horizons a JUno) vybrala NASA projekt automatu OSIRIS-REx (Origins-Spectral Interpretation-Resource Identification-Security-Regolith Explorer). Po startu v září 2016 se má automat vydat na sedmiletou pouť vesmírem, během níž navštíví asteroid 1999 RQ36. Sonda na půl roku až rok zakotví počínaje únorem 2020 v jeho blízkosti, přičemž má odebrat mězi 60 gramy a dvěma kilogramy horniny z jeho povrchu - v návratové kapsli je pak odešle na Zemi (přistání září 2023). Rozpočet mise je 800 mil. dolarů - dalších 200 mil. USD si vyžádá pořízení blíže nespecifikované nosné rakety.

V dnešním vysílání pořadu Víkend (TV Nova, 21:30 h) by se měla mihnout i moje maličkost. Řeč bude o kosmickém smetí.

V brněnské Vaňkovce probíhá od 21. května do 4. června 2011 výstava Století robotů. Zajímavá, i když jistě by šlo atraktivní téma zpracovat ještě poutavěji. Příjemné je, že obsahuje sekci věnovanou kosmickým robotům - dominuje jí precizně provedený model Lunochodu-1. Ovšem tím pozitiva končí: množství chyb v doprovodném textu je otřesné. Lunochod je opakovaně uváděný jako Lunachod, dozvíte se, že Neil Armstrong vstoupil na Měsíc už 11. července 1969 (správně 21. července) nebo že SSSR začal s programem sond Luna v roce 1963 (do roku 1962 ovšem v jeho rámci vyslal k Měsíci devět sond). Inu, kvalitní a poctivá práce se pozná na první pohled...

Pondělí 30. května 2011

Astronaut Buzz Aldrin (veterán z letů Gemini-12/1966 a Apollo-11/1969, který se stal druhým člověkem na Měsíci) prohlásil, že udělá všechno pro to, aby se z kosmických letů stalo jedno z klíčových témat budoucí americké prezidentské kampaně. V minulé tématem absolutně nebyly - a není se čemu divit (a vůbec se nebudu divit, když nebudou ani tématem té budoucí: Amerika má dnes jiné starosti a priority, než plánovat dobývání vesmíru). Další prominentní astronauti minulosti (jmenovitě Neil Armstrong, Eugene Cernan nebo James Lovell) zase v úterý 24. května 2011 zveřejnili v deníku USA Today sloupek, ve kterém obvinili stávajícího prezidenta Baracka Obamu, že uhýbá z jasné cesty, kterou ve vesmíru vytyčil John Fitzgerald Kennedy na základě "vůle amerického lidu". Připomínají Kennedyho prohlášení, že vesmír se stane "novým oceánem" a konstatují, že zatímco padesát let věnovala Amerika tomu, aby se stala ve vesmíru lídrem, pod stávajícím prezidentem je celá cesta u konce...

Další veterán z programu Apollo, Harrison Schmitt (veterán z letu Apollo-17/1972, kdy se stal posledním člověkem, který zatím vkročil na Měsíc), byl ještě radikálnější. Doporučuje rovnou zrušit starou, nepružnou a byrokratickou NASA - a nahradit ji zcela novou agenturou (nazývá ji NSEA, National Space Exploration Administration, Národní úřad pro průzkum vesmíru). Ta by se v jeho představě věnovala výhradně aktivitám za oběžnou drahou Země - všechny stávající projekty v blízkosti Země by převzaly jiné agentury a úřady, pro něž je dnes NASA často jen zbytečným mezičlánkem.

Tyto emblémy připomínají dvě padesátiletá výročí amerických průkopnických letů do vesmíru - jde o druhý suborbitální a druhý orbitální let. Zatímco výročí letu Virgila Grissoma připadá na letošní červenec a emblém navrhla jeho rodina (Grissom zahynul v lednu 1967 při požáru lodi Apollo-1), let Scotta Carpentera si připomeneme až v květnu 2012 - emblém si ale navrhoval sám a dokonce slibuje jeho autogramiádu (jak už to v poslední době bývá u amerických astronautů zvykem, bohužel zpoplatněnou - ale na druhé straně: alespoň tak, neb jsou astronauti sveřepě odmítající podpis dát za jakýchkoliv podmínek).

Pátek 27. května 2011

Posádka amerického raketoplánu Endeavour (konkrétně dvojice astronautů Michael Fincke a Gregory Chamitoff) dnes vystoupí v rámci mise STS-134 počtvrté do otevřeného prostoru. Půjde o poslední z plánovaných vycházek v rámci aktuálního letu - a zároveň o historicky poslední kosmický výstup ve skafandrech realizovaný posádkou některého z kosmických raketoplánů. Při následující (a definitivně poslední) misi Atlantis STS-135 se s prací v otevřeném prostoru nepočítá.

Čerstvě vypuštěné telekomunikační družice zažívají v poslední době černé období. Loni v říjnu potkal bezprostředně po startu družici Eutelsat W3B únik paliva z nádrží - a satelit se stal nepoužitelným dříve, než dosáhl pracovní oběžné dráhy. Další problém potkal družici Intelsat New Dawn (vypuštěná letos v dubnu raketou Ariane-5), které se nevyklopila třímetrová prabolická anténa pro komunikaci v pásmu C. Pokusy (neúspěšné) o její uvolnění roztáčením družice či "třesením" s pomocí orientačních motorů byly ukončeny v pondělí - a nyní se řeší, co dále se satelitem (druhá parabola pro pásmo Ku se vyklopila bez problémů). Nejnověji pak postihl problém družici Telstar 14R (vypuštěna před týdnem ruskou raketou Proton), u níž se plně nevyklopil jeden ze dvou panelů slunečních baterií. Ironií osudu je, že Telstar 14R je náhrada za družici Telstar 14, která byla vypuštěna v roce 2004 - a které se také neotevřel jeden z panelů slunečních baterií.

Ve středečním pořadu Světadíl na ČT24 jsem se mihnul krátce před jedenáctou hodinou dopolední - připomínali jsme si padesáté výročí vyhlášení letu na Měsíc tehdejším americkým prezidentem Johnem Fitzgeraldem Kennedym.

Čtvrtek 26. května 2011

Takže na úterní telekonferenci týkající se "budoucího dopravního systému pro pilotované lety do hlubin vesmíru" (viz blog 24. května 2011) nakonec administrátor NASA Charles Bolden přece jen vystoupil. Podstatou oznámení bylo, že nová kosmická loď MPCV (Multi-Purpose Crew Vehicle, viz blog 20. ledna 2011) pro lety mimo nízkou oběžnou dráhu bude postavena na bázi již několik let vyvíjené kabiny Orion. Jinými slovy: lehce se mění zadání projektu, ale jede se dál (pod jinou hlavičkou - i když kabina by v dohledné době měla dostat poněkud romantičtější jméno). NASA "výběr" (de facto zachování) dodavatele zdůvodnila tím, že zvolená koncepce je pro zamýšlené mise (i když vlastně vůbec není jasné, kdy a jaké mise budou realizovány) optimální. MPCV má létat se čtveřicí astronautů po dobu až 21 dnů, přistávat má do oceánu. Při dlouhodobějších výpravách (např. k asteroidům či k Marsu) bude MPCV vybavený speciálním obytným modulem. Současné plány počítají se zkušebním pilotovaným letem nové lodi nejpozději v roce 2016.

NASA oznámila, že definitivně končí s pravidelnými pokusy o kontaktování robota Spirit - a že celou jeho misi tak považuje za ukončenou. Připomeňme si jen, že se naposledy ozval 22. března 2010. Během svého pobytu na Marsu (od ledna 2004) najezdil 7730 metrů (plán 300 m) a fungoval 2208 solů (tedy 2269 pozemských dní; plán 90 dní).

Toto jsou dva osobní emblémy amerických astronautů: Ronalda Garana (aktuálně je na Mezinárodní kosmické stanici, kde působí coby člen 27. a následně bude i ve 28. základní posádce) a Michaela Fossuma (ten odstartuje 7. června 2011 v lodi Sojuz TMA-02M a bude působit ve 28. a 29. základní posádce ISS).

Úterý 24. května 2011

NASA na dnešek chystá telekonferenci pro média, v rámci které "bude definovat budoucí dopravní systém pro pilotované lety do hlubin vesmíru". Je to hodně vágní formulace, za kterou se může skrývat ledasco - ale vzhledem k tomu, že telekonferenci nepovede administrátor NASA (jak je u kritických záležitostí zvykem), nýbrž "jen" jeho náměstek Douglas Cooke (NASA Exploration Systems Mission Directorate), asi od akce nečekejme nějaké převratné informace.

Po rozšíření sbírky o dvě podepsané fotografie (a jednu obálku) posádek lodí Sojuz TMA-18 a -21 (viz blog 18. a 20. května 2011) mi nyní ve sbírce chybí pouhých osm podpisů kosmonautů, kteří se za posledních padesát let vydali na oběžnou dráhu. (Pro úplnost: celkem šlo o 519 mužů a žen.) Jmenovitě to jsou:

  • Antonelli Dominic
  • Bresnik Randy
  • Grissom Virgil
  • Hurley Douglas
  • Kondratěv Dmitrij
  • Kopra Timothy
  • Satcher Robert
  • Wilmore Barry
  • Dnes v noci bezpečně přistála na Zemi loď Sojuz TMA-20 s rusko-americko-italskou posádkou na palubě. Při odletu od Mezinárodní kosmické stanice přitom pořídila tolik očekávaný "rodinný portrét" komplexu (škoda jen, že oproti původním plánům neobsahuje japonský "kosmický náklaďák" HTV, který byl v komplexu zakotvený od konce ledna do počátku března - s ním by byl snímek úplný). Zatím jsou k dispozici první fotografie odvysílané přibližovací kamerou lodi Sojuz - snímky ve vysokém rozlišení přivezla posádka na Zemi a NASA slibuje jejich zveřejnění nejpozději koncem týdne.

    Pondělí 23. května 2011

    V noci z dneška na zítřek má dojít k přistání ruské lodi Sojuz TMA-20 s posádkou Dmitrij Kondratěv (Rusko), Catherine Colemanová (USA) a Paolo Nespoli (Itálie). Pro Nespoliho to bude znamenat konec smutné výpravy, v jejímž rámci mu po dlouhé těžké nemoci zemřela ve věku 78 let 2. května 2011 matka. Nebylo to poprvé, co člena základní posádky ISS potkala podobná ztráta amerického astronauta Daniela Taniho, kterému v prosinci 2007 zahynula tragicky a nečekaně matka (viz blog 27. prosince 2007).

    Evropská raketa Ariane-5 dopravila v noci z pátku na sobotu při svém třetím letošním startu do vesmíru dvojici telekomunikačních družic. Pozorní čtenáři tiskových zpráv si přitom jistě všimli, že od druhého letošního startu Ariane-5 nejsou mise označovány pouhým písmenem V (z francouzského "vol", let), ale že mají designaci VA ("vol Ariane"). Aktuální mise tak byla označena jako VA-202. Pravděpodobně to souvisí s tím, že z jihoamerického kosmodromu ve Francouzské Guayaně budou do budoucna startovat (premiéry čekáme již letos) i rakety Sojuz a Vega. (Že by VS a VV?)

    NASA představila dva emblémy budoucích expedic na ISS: výpravy číslo 30 a 35. Zatímco "třicátá" proběhne od letošního listopadu do března 2012, expedice 35 se uskuteční až od března 2013 do května téhož roku.

    Pátek 20. května 2011

    Společnost Boeing oznámila, že pokud se ihned nerozjedou práce na nové superraketě SLS (Space Launch System), kterou požaduje Kongres USA mít zalétanou do konce roku 2016, a pokud nebude tato raketa vycházet ze zrušeného projektu Ares, bude muset propustit letos v létě 800 zaměstnanců. Nezávisle na tom NASA oznámila, že intenzivně pracuje na nové architektuře kosmického průzkumu (za nízkou oběžnou dráhou Země), že její podobu oznámí v létě - a že nejvíce práce je s nastavením podmínek nové architektury tak, aby se co nejvíce zamezilo protestům a odvoláním ze strany firem působících v kosmickém průmyslu. No, nevím - ale mám pocit, že kosmonautika by své cíle měla stanovovat jiným způsobem než s ohledem na zaměstnanost v jedné firmě, nebo s ohledem na (případné!) prostesty firem konkurenčních...

    Několik drobností z ISS a raketoplánů:

  • "Západní" část ISS je definitivně dokončena poté, co k ní včera přibyl spektrometr částic alfa AMS-02.
  • Raketoplán Endeavour má po pondělním startu na svém tepelném štítu větší množství "škrábanců" (některé až 15 cm dlouhé), ale žádný z nich nevzbuzuje velké obavy. NASA se na ně ale pro všechny případy (na Columbii se nezapomíná) podívá podrobněji.
  • Dnešní výstup astronautů Andrewa Feustela a Gregoryho Chamitoffa proběhl úspěšně, i když musel být o něco zkrácen. Ve skafandru Chamitoffa totiž přestal fungovat senzor měřící hladinu oxidu uhličitého.
  • Při pondělním odletu lodi Sojuz TMA-20 od ISS bude nakonec přece jen pořízena "rodinná fotografie" celého komplexu (viz blog 11. dubna 2011) - včetně připojeného raketoplánu Endeavour.
  • Novým pracovním termínem absolutně posledního startu raketoplánu Atlantis STS-135 je 8. červenec 2011 (dosud 12. červenec - viz blog 13. května 2011).
  • Podepsaná fotografie posádky lodi Sojuz TMA-21 (viz blog 18. května 2011) není jedinou, která v uplynulých dnech rozšířila moji sbírku autogramů kosmonautů - tou další je snímek posádky lodi Sojuz TMA-18. Její posádku tvořili (zleva) Tracy Caldwellová-Dysonová (USA, veteránka z letu Endeavour STS-118/2007), Alexandr Skvorcov a Michail Kornijenko (oba Rusko, oba nováčci). Mimochodem, Kornijenko byl v minulých dnech jmenovaný členem 39. a 40. základní posádky ISS (start v lodi Sojuz TMA-12M v březnu 2014).

    Čtvrtek 19. května 2011

    Dnes od 17:00 h přednáším ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové na téma "První kroky do vesmíru". Nebude to mé dnešní jediné veřejné vystoupení - v cca 11:37 h má můj hlas zaznít na vlnách ČRO Radiožurnál, povídat si budeme o aktualitách týkajících se současné mise raketoplánu Endeavour STS-134. V posledních dnech jsem měl ještě vystoupení na ČRO Praha (ve čtvrtek 12. května 2011 od 11:00 do 12:00 h) a na ČRO Radiožurnál (v pondělí 16. května 2011 od cca 12:25 do 12:30 h).

    Jak se dalo čekat, rozhodnutí o budoucím umístění amerických kosmických raketoplánů vzbudilo řadu reakcí a emocí. Pouhé dva dny po oznámení se v Kongresu USA objevil návrh republikánského zákona, který by raketoplány přerozděloval. V podstatě se v něm opakuje to, co jsem psal na blogu 20. dubna 2011 - z hlediska vztahu ke kosmonautice a programu raketoplánů obecně jsou vhodnější lokality, než New York. Zákon vysloveně uvádí (resp. opakuje, protože něco podobného konstatoval i zákon o rozpočtu NASA na letošní rok, v němž stojí, že administrátor NASA má rozdělit raketoplány "s přihlédnutím na historické vazby s místem startu, letovými operacemi, údržbou raketoplánů nebo přistáním“), že raketoplány by měly být rozmístěny na místa, která mají vztah k jejich "startům, přistáním a letovým operacím". Tzn. nepřímo je řeč o Houstonu (právě letové operace). Pokud by zákon prošel (jakou má šanci, netuším), může pochopitelně rozhodnutí administrátora NASA Charlese Boldena zvrátit.

    NASA "neporcovala" pouze raketoplány, ale oznámila i rozdělení dalších cenných artefaktů souvisejících s tímto programem:

  • Adlerovo planetárium v Chicagu dostane jeden kompletní simulátor raketoplánu.
  • Další kompletní simulátor poputuje do Evergreen Aviation and Space Museum v McMinnville (stát Oregon).
  • Třetí kompletní simulátor "přistane" v Texas A&M Aerospace Engineering Department.
  • Museum of Flight v Seattle (stát Washington) se může těšit na simulátor nákladového prostoru raketoplánu.
  • Do National Museum of the United States Air Force na základně Wright-Patterson AFB (stát Ohio) poputuje simulátor kabiny raketoplánu s kompletní příďovou částí.
  • Křesla velitele a pilota (ze zprávy není jasné, zdali je řeč o všech raketoplánech, jen o některém nebo "jen" o simulátoru) budou vystavena v Johnsonově kosmickém středisku v Houstonu (stát Texas).
  • Manévrovací motory OMS z jednotlivých raketoplánů poputují do U.S. Space and Rocket Center v Huntsville (stát Alabama), do Národního muzea letectví a kosmonautiky ve Washingtonu D.C. a do Evergreen Aviation and Space Museum v McMinnville (stát Oregon).
  • A malé grafické připomenutí toho, kde budou snad již příští rok vystaveny vysloužilé raketoplány (na všech čtyřech místech jsme mimochodem v uplynulých dvou letech byli): na prvním snímku místo, kde by měl u letadlové lodi Intrepid (New York) vyrůst hangár pro Enterprise, který nahradí letoun Concorde (jak je vidět na snímku druhém). Druhý řádek ukazuje budoucí umístění Discovery ve Steven F. Udvar-Hazy Center (stát Virginia), zde je dosud právě Enterprise, a vizualizaci umístění Atlantisu v nově vybudované hale návštěvnického centra Kennedyho kosmického střediska. Třetí řádek je z California Science Center v Los Angeles (Kalifornie), které zatím jako jediné nezveřejnilo podobu budoucího vystavení raketoplánu Endeavour (t.č. na oběžné dráze).

    Středa 18. května 2011

    NASA vybrala trojici návrhů (z 28 předložených), ze kterých bude během následujícího roku zvolena další mise z kategorie Discovery. Mise se musí vejít do částky 425 mil. USD (nosnou raketu v to nepočítaje), přičemž každý ze tří návrhů dostal na detailní studie částku 3 mil. dolarů. Všichni kandidáti slibují při zahájení plného vývoje v roce 2012 start v letech 2015 a 16 (podmínkou NASA přitom je do konce roku 2017).

  • GEMS (Geophysical Monitoring Station) - Výsadkový modul pro přistání na Marsu, který má studovat strukturu a složení interiéru planety, což by mělo vést k lepšímu pochopení vzniku a vývoje planet zemského typu.
  • TiME (Titan Mare Explorer) - Projekt plovoucí sondy, která by se pohybovala na saturnově měsíci Titan.
  • Comet Hopper - Automat, který by opakovaně přistával na povrchu komety Wirtanen (původní cíl evropské sondy Rosetta, která ale kvůli odkladu zamířila k vlasatici Čurjumov-Gerasimenko) a pozoroval její interakci se Sluncem.
  • Zajímavé je, že dvě ze tří výše uvedených sond (TiME a Comet Hopper) počítají s využitím nového RTG generátoru ASRG (dosud byly RTG generátory, tedy malé "nukleární generátory", doménou jen těch největších a nejdražších sond). Na rozdíl od klasických RTG počítají ASRG s pohyblivými částmi (právě jejich absence byla jednou z předností RTG, protože se nemělo co pokazit) a mají čtyřnásobně větší efektivitu. Namísto obvyklých čtyř kilogramů plutonia-238 jim stačí jediný kilogram (k dodávce srovnatelného množství energie). Pokud bude k realizaci schválena některá ze dvou výše uvedených misí, NASA ji podpoří dodání ASRG v hodnotě 54 mil. USD zdarma (nebude se počítat do cenového stropu 425 mil. USD). NASA totiž chce ASRG vyzkoušet (byť prototypy mají za sebou 14 tisíc hodin bezporuchového provozu) přímo ve vesmíru předtím, než jej nasadí na některou "supermisi" za miliardy dolarů.

    Není to tak úplně obvyklé, aby se má sbírka rozrostla o podepsaný předmět posádky, která je právě na oběžné dráze - ale stává se to. Příkladem budiž posádka kosmické lodi Sojuz TMA-21 s čestným jménem "Jurij Gagarin", do níž usedla (a počátkem letošního dubna k půlročnímu pobytu na ISS odstartovala) trojice kosmonautů Alexandr Samokuťajev, Alexandr Borisenko (oba nováčci, Rusko) a Ronald Garan (USA, veterán z letu Discovery STS-124/2008). A aby byla radost větší: sbírka se rozrostla jak o (podepsanou) fotografii posádky, tak o (podepsanou) příležitostnou obálku.

    Úterý 17. května 2011

    Zhruba půl miliónu diváků (o cca čtvrt miliónu méně, než při prvním pokusu o start 29. dubna 2011) sledovalo včera vzlet "muzejního exponátu" (na který se již dnes těší California Science Center v Los Angeles) - raketoplánu Endeavour na svoji pětadvacátou a historicky poslední misi. Jeho posádku tvoří šest veteránů kosmických letů: pro astronauta Edwarda Finckeho ovšem bude mít mise zvláštní nádech. Stane se totiž americkým astronautem s nejdelším kumulovaným pobytem ve vesmíru. Redkordmanem v této oblasti je dosud Peggy Whitsonová, která během dvou pobytů na Mezinárodní kosmické stanici pracovala 377 dní ve stavu beztíže. Fincke měl před startem Endeavouru také během dvou výprav na ISS "natočeno" 366 dní - ale protože aktuální mise je plánovaná jako šestnáctidenní, bude se vracet s novým rekordem v kapse...

    Trojnásobný americký astronaut Richard Clifford (veterán z letů Discovery STS-53/1992, Endeavour STS-59/1994 a Atlantis STS-76/1996 - mimochodem, STS-76 byl první start raketoplánu, který jsem v životě viděl na vlastní oči) po mnoha letech mlčení prozradil, že mu již v roce 1994 (bezprostředně po druhém kosmickém letu) byla diagnostikována Parkinsonova nemoc. Přesto zůstal v oddíle astronautů - s jeho zdravotním stavem byl obeznámen i šéflékař, který se ale vzhledem k relativě pomalému postupu nemoci rozhodl nijak nekonat. Clifford byl poté nominovaný do posádky letu STS-76 ke stanici Mir, kde dokonce absolvoval extrémně náročnou kosmickou vycházku. (S jeho zdravotním stavem byl obeznámen ještě velitel letu Kevin Chilton.) Clifford se následně rozhodl z oddílu astronautů odejít (bylo reálné "riziko", že by "dostal" další kosmický let, a ten už nechtěl riskovat) a věnovat se programu raketoplánů u společnosti Boeing.

    V pátek 13. května 2011 jsem na blogu psal o našem setkání s astronautem Frederickem Gregorym při návštěvě v Kennedyho kosmickém středisku - a o tom, jak jsme si na místě nechali vyrobit a podepsat fotografie. To bylo v dubnu - během našeho pobytu v únoru dělal "opičáka pro turisty" jiný astronaut - Jon McBride (Challenger STS-41G/1984). I u něj jsme aplikovali (vlastně se naučili) stejný postup - vyfotit se, vyrobit fotku, nechat podepsat...

    Pondělí 16. května 2011

    Po premiérovém veleúspěšném letu lodi Dragon loni v prosinci (viz blog 9. prosince 2010) není dosud rozhodnuto o tom, jak bude vypadat její druhá mise. Dle platného kontraktu s NASA má druhá loď prvovést rozsáhlé zkoušky přímo na oběžné dráze a až třetí exemplář by mohl zkušebně zamířit k ISS. Společnost SpaceX ale nabídla, že je schopna obě mise spojit do jedné - a že by tedy již druhý Dragon zamířil k Mezinárodní kosmické stanici. Hlavním důvodem je snaha uvést loď do provozu co nejdříve po skončení programu raketoplánů (a zbavit tak USA závislosti na zahraničních dopravních prostředcích) - pro úplnost dodáváme, že projekt Dragon má sám o sobě krapet skluz, neb všechny tři zkušební lety měly být realizované před koncem roku 2009. Rusko se ale nechalo slyšet, že nebude souhlasit s příletem nedostatešně odzkoušeného a prověřeného Dragonu k ISS. NASA naopak nápad důkladně studuje a urychlení programu zvažuje. Formálně je druhý let Dragonu plánovaný na červenec a třetí na říjen letošního roku, ale v případě spojení obou výprav do jedné by pravděpodobně došlo k využití nejdříve říjnového termínu.

    Firma Orbital Sciences Corp., která vyvíjí k sestavě Falcon-9/Dragon "konkurenční" systém Taurus-2/Cygnus, získala od NASA kontrakt v hodnotě 100 mil. dolarů na testovací let nového nosiče Taurus-2. Ten by měl výrazně snížit rizika spojená s celým programem. Zkušební start má proběhnout letos v říjnu, na prosinec (půjde-li vše hladce) se chystá "ostrý" test s lodí Cygnus.

    Po dlouhé době manilová obálka z Houstonu a v ní jednak samolepka plus nášivka mise Endeavour STS-134 a jednak fotografie celé posádky s vlastnoručními podpisy všech šesti astronautů. Pokud se nestane nic nepředvídaného, obstartuje těchto "šest statečných" do vesmíru právě dnes ve 14:56 h středoevropského času. Půjde o předposlední start raketoplánu v historii - a poslední misi stroje Endeavour. (O letu krátce promluvím dnes kolem 12:25 h na vlnách Českého rozhlasu Radiožurnál.)

    Neděle 15. května 2011

    Na "chodník slávy amerických astronautů" (Walk of Fame - viz blog 5. května 2011) jsme vzali i krtkonauty, kteří nás cestou provázeli (viz blog 28. dubna 2011). Krteček tak měl možnost otisknout tlapky do odlitků rukou takových velikánů jako John Glenn (druhý řádek) nebo posádka Apolla-11 ve složení Neil Armstrong, Edwin Aldrin a Michael Collins (třetí řádek). Samozřejmě, že Krteček šel "ve stopách" i mnoha dalších účastníků letů Mercury, Gemini nebo Apollo, ale pro jistou jednotvárnost je zde neuvádíme všechny. Že nešlo o fotografování jednoduché, neb vanul silný vítr, dokládají i záběry na posledním řádku...

    Sobota 14. května 2011

    Pel-mel momentek z naší (zatím) poslední cesty do USA aneb - co se jinam nevešlo či nehodilo.

    Pátek 13. května 2011

    Po několika odkladech (viz blog 5. dubna 2011, kde je i můj tip na vítěze - no, ono to asi zase tak moc těžké tipování nebylo) NASA oznámila čtveřici firem, mezi které rozdělí 269,3 mil. USD - jako základ pro studie a praktické pokusy týkající se vývoje nových amerických komerčních vesmírných lodí. Největší částku (92,3 mil. USD) získala společnost Boeing pro svoji loď CST-100, zkrátka nepřišla ani Sierra Nevada Corporation s miniraketoplánem Dream Chaser (80 mil. USD). Dle očekávání uspěl i projekt pilotované verze lodi Dragon společnosti SpaceX (75 mil. USD) a také návrh kosmické lodi od společnosti Blue Origin (22 mil. USD). Ve třech případech jde o klasické kabiny (byť všechny počítají s vícenásobnou použitelností), jen Sierra Nevada nabízí miniraketoplán. Kontrakty jsou uzavřené do května příštího roku, kdy se očekává definitivní vývoj projektu či projektů, které NASA podpoří a přivede k realizaci a které se stanou základem budoucích komerčních pilotovaných letů USA.

    Výběrem čtyř výše uvedených firem/projektů NASA vydala jasné poselství: maximální prioritou jsou dnes nové kosmické lodě, nikoliv nosné rakety (kterých se do klání také několik přihlásilo). Ovšem například konsorcium ATK/Astrium, které neuspělo se svou raketou Liberty (viz blog 8. února 2011), prohlásilo, že ve vývoji bude dále pokračovat na vlastní pěst a že svému projektu natolik věří, že se bude ucházet o přízeň NASA v budoucnu. Naproti tomu firma Orbital Sciences Corp. s miniraketoplánem Prometheus (viz blog 16. prosince 2010 a 8. února 2011) prohlásila, že neúspěchem v konkurzi pro ni vývoj stroje končí, protože bez podpory NASA si pokračování vývoje nedokáže představit.

    Raketoplán Endeavour STS-134 má aktuálně termín startu v pondělí 16. května 2011 ve 14:56 h našeho času, poslední mise programu (Atlantis STS-135) se bude dle NASA posouvat "o několik týdnů" (z dosud platného data 28. června). Aktuálně platným pracovním datem je 12. července 2011 - ale opravdu jde o datum toliko pracovní.

    Při návštěvách v Kennedyho kosmickém středisku v únoru a dubnu letošního roku jsme měli možnost setkat se s astronauty. Společnost Delaware North Companies Park & Resorts (profesionální provozovatel zábavních parků a turistických atrakcí, provozuje i návštěvnický komplex Kennedyho kosmického střediska) si totiž na každý den najímá nějakého veterána z kosmických letů, který uspořádá (nejméně) dvě přednášky, zajistí akci "oběd s astronautem" a uspořádá jednu až dvě autogramiády spojené s fotorafováním s turisty denně. Během naší dubnové návštěvy role takovéto "atrakce" připadla Fredericku Gregorymu (veterán z letů Challenger STS-51B/1985, Discovery STS-33/1989 a Atlantis STS-44/1991; při misi STS-33 se stal prvním afro-americkým, tedy černošským, velitelem raketoplánu). Jeden den jsme se s ním nafotili, druhý den si nechali ještě mokré fotografie i s patřičnými věnováními podepsat... (Všimněte si rozdílné perspektivy dvou fotografií s mou maličkostí: levá je z dílny sedmiletého Marka, pravá z pohledu těsně nad deskou stolu od čtyřletého Michala.)

    Čtvrtek 12. května 2011

    Na závěr další cesty do USA se sluší zhodnotit, bilancovat, zesumarizovat... Tak tedy: nyní jsme ujeli 3701 mil (5955 km) a přivezli si 5726 fotografií. Navštívili jsme deset států USA (pokud počítáme District of Columbia jako samostatný stát): New York, New Jersey, Delaware, Maryland, District of Columbia, Virginia, Severní Karolína, Jižní Karolína, Georgia a Florida.

  • Středa 13. dubna 2011 - Odlet z Evropy, trasa Budapešť-Miláno-New York. Přejezd po impozantním mostě Verrazano, nocování v New Jersey.
  • Čtvrtek 14. dubna 2011 - Děti šly spát dle východoamerického času, ale vstávaly dle středoevropského, takže - vzhůru do Washingtonu D.C. Cestou se zastavujeme v Annapolis (U.S.Naval Academy - viz blog 18. dubna 2011), následuje prohlídka District of Columbia. Začánáme u památníku Iwo Jimy, jdeme na Arlingtonský hřbitov, poté střed města. Tedy Linolnův památník, památníky válek v Koreji, Vietnamu či druhé světové, Bílý dům (kde jsme byli svědky odletu prezidenta Obamy helikoptérou), Washingtonův památník (viz blog 23. dubna 2011) - a nakonec Národní muzeum letectví a kosmonautiky (viz blog 19. dubna 2011).
  • Pátek 15. dubna 2011 - Dopoledne návštěva Steven F. Udvar-Hazy Center (viz blog 20. dubna 2011), odpoledne návrat do středu Washingtonu D.C. Aneb Fordovo divadlo, centrála FBI, Kapitol (a mnoho dalšího) - a opět Národní muzeum letectví a kosmonautiky.
  • Sobota 16. dubna 2011 - Ráno cesta do Hamptonu, návštěva Langleyova kosmického střediska (viz blog 25. dubna 2011) a Virginia Air and Space Center (viz blog 22. dubna 2011). Večer ještě návštěva Kill Devil Hill u Kitty Hawk (viz blog 26. dubna 2011). V noci jízda nelidskou bouří (jsme v odlehlých končinách, nemůžeme sehnat hotel) protkanou tornády - druhý den máme možnost vidět zničené vesnice; jen v Severní Karolíně (kde jsme byli) za sebou nechal živel skoro půl sta mrtvých...
  • Neděle 17. dubna 2011 - Ráno vyrážíme plnou parou na jih - a protože máme výborný čas, zastavujeme se na letadlové lodi USS Yorktown (viz blog 27. dubna 2011).
  • Pondělí 18. dubna 2011 - Přes den se pomalu přesunujeme na Floridu a po návštěvě závodního okruhu v Daytoně "přistáváme" večer v Tampě.
  • Úterý 19. dubna 2011 - Dopoledne Ballast Point Park (viz blog 4. května 2011), odpoledne první návštěva Kennedyho kosmického střediska (viz blog 2. května 2011). Ubytování v (námi) oblíbeném hotelu Scottish Inn (Ormond Beach).
  • Středa 20. dubna 2011 - Dopoledne muzeum U.S. Space Walk of Fame (viz blog 6. května 2011), potom Space Walk of Fame (5. května 2011), odpoledne bazénově-plážové aktivity.
  • Čtvrtek 21. dubna 2011 - Dopoledne projížďka "lodí s vrtulí" mezi krokodýli (viz blog 24. dubna 2011), odpoledne opět Kennedyho kosmické středisko.
  • Pátek 22. dubna 2011 - Dopoledne dokončení prohlídky Space Walk of Fame, potom U.S. Hall of Fame v Titusville (viz blog 3. května 2011), odpoledne opět bazén, moře, písek, sluníčko.
  • Sobota 23. dubna 2011 - Brutálně ráno vyjíždíme s cílem dorazit, kam to půjde. Nakonec to šlo až do Washingtonu D.C. (což znamenalo nějakých patnáct hodin čisté jízdy v autě) - cestou byla zastávka v Museum of Life and Science v Durhamu (Severní Karolína; viz blog 9. května 2011).
  • Neděle 24. dubna 2011 - Oddychová procházka po Washingtonu D.C., návštěva American Museum of Natural History.
  • Pondělí 25. dubna 2011 - Časně ráno opouštíme Washington D.C. a míříme do New Yorku. První zastávka je v Statue of Liberty View Park, potom trajektem na Manhattan. Trosky World Trade Center plus stavba Freedom Tower, Times Square, Broadway (viz blog 1. května 2011) - a především letadlová loď USS Intrepid (viz blog 10. května 2011).
  • Úterý 26. dubna 2011 - Dopoledne návrat na Statue of Liberty Park, projížďka New Yorkem a nákupy. Následně vrácení auta a nástup do eroplánu, který nás přes noc přenesl zpátky do Evropy. S povděkem kvituji, že bez jakéhokoliv přestupu.
  • Středa 27. dubna 2011 - Přistání v Budapešti, shledání se se zavazadly - a několikahodinový návrat přes Slovensko domů. The End.
  • Středa 11. května 2011

    V plánu jsme původně měli i "průzkum bojem" v New York Hall of Science - ale dokončování povinností v USA, dopravní zácpa, nákupy či cesta "nad plán" k Soše Svobody nás připravily o disponibilní čas. Proto jsme kolem této instituce (venku se pyšní raketami Atlas či Titan nebo maketou lodi Mercury, uvnitř pak několika dalšími exponáty typu kabinou Mercury s výrobním číslem 1) alespoň projeli a slíbili si, že snad "příště". Přikládám alespoň dvě autentické (tzn. ne příliš kvalitní kompozičně i technicky, neb pořízené s jednou rukou na volantu) fotografie.

    Úterý 10. května 2011

    Při minulé cestě jsme letadlovou loď Intrepid v New Yorku pouze zvědavě okukovali (viz blog 12. března 2011), nyní jsme měli možnost vstoupit přímo na její palubu (čímž se stala pátou a poslední námi "dobytou" letadlovkou na cestách po USA). V minulých letech prošel Intrepid rozsáhlou rekonstrukcí za desítky miliónů dolarů, kterážto jej zakonzervovala, ale... Docela bych ho označil za "nejodtažitější" ze všech veřejnosti přístupných letadlových lodí: na palubě byly například "zality" katapulty, aby do lodi nezatékalo, v podpalubí i na můstku je skoro vše pod plexisklem (takže nic není ohmatané a poškozené, ale je jaksi sterilní), letadla na palubě jsou přísně ohrazena plůtky atd. Jakoby dochované (přesněji: rekonstruované), ale silně neosobní. Jen pro úplnost dodávám, že u Intrepidu nalezne již brzy svůj domov prototyp raketoplánu Enterprise (dosud v Steven F. Udvar-Hazy Center, viz blog 20. dubna 2011 nebo 11. března 2011).

    Pondělí 9. května 2011

    Původně jsem chtěl v Museum of Life and Science v Durhamu (Severní Karolína) zastavit jen na pár desítek minut - udělat si jen fotografii kabiny Mercury MA-5, v níž se na oběžné dráze Země proletěl jako první "Američan" šimpanz Enos (29. listopadu 1961), a hned pokračovat dál. Nakonec jsme ale zůstali déle - a nelitovali. Jde totiž o jedno z čím dál populárnějších "science center" (vědeckých středisek), kde se muzeální exponáty setkávají s přístupem "škola hrou". Kromě expozice uvnitř budovy je u objektu ještě rozsáhlý les s několika tématickými cestami - trasou plnou dinosaurů, procházkou divočinou (u nás se tomu říká procházka po břehu rybníka - až na ty medvědy a opice) aj. A ještě ke kosmickým exponátům: v Museum of Life and Science v Durhamu mají například průlez z kabiny Mercury Friendship-7 Johna Glenna, prasklý úcht neotevřeného padáku z mise Apollo-15 nebo technologický exemplář kabiny Apollo pro studium funkce elektrických systémů v podmínkách kosmického prostředí. Moc pěkné!

    Neděle 8. května 2011

    Národní památník druhé světové války v samotném centru Washingtonu D.C. je velmi zajímavě řešený. Má kruhový (věncový?) tvar, ve svém středu vodní nádrž, po stranách různé ozdobné prvky, ale především: obelisky s názvy všech států USA včetně přidružených území (např. Portoriko, Guam nebo Panenské ostrovy). "Zneužil" jsem tento památník a oba své kluky nafotografoval u jednotlivých států USA, do nichž vstoupili: Michal jich má 25 (uf, polovina Spojených států - na čtyři roky docela solidní výkon, ne?), Marek o tři (viz trio posledních fotografií) více (no, ani na sedm let to není docela špatný výkon, ne?).

    Sobota 7. května 2011

    Vracet se po (dvou) letech na známá místa s sebou může přinášet nejednu výhodu - třeba možnost srovnávat, jak jde čas. Například to, jak rostou děti...

    Pátek 6. května 2011

    Dnes (konečně...) jedno kosmické místo, které jsme ještě na Floridě nenavštívili (kde také pořád brát a nekrást, že). Jedná se o relativně nedávno otevřené muzeum U.S. Space Walk of Fame: tedy muzeum nacházející se jen pár metrů od chodíku slávy amerických astronautů (viz blog 5. května 2011, 9. března 2011 nebo 16. května 2009). Muzeum (vstup je zdarma a má solidně zásobený krámek se suvenýry, které jsou výrazně levnější, než v oficiálních obchodech Kennedyho kosmického střediska) rozhodně stojí za návštěvu: je složeno z exponátů, které jinde nenajdete. Sestavili je totiž bývalí zaměstnanci kosmodromu a firem, které zde zajišťovaly různé práce. Několik příkladů exponátů za všechny: cihla vyrvaná z deflektoru plamenů rampy 39B při startu Apolla-10, roztavená sklíčka chránící objektivy kamer při startech z různých startovacích ramp, přilby techniků, vyřazené počítače z řídících středisek, cedule z vypouštěcího komplexu rakety Atlas Centaur (opřená na ulici o budovu muzea) atd. Za nejunikátnější exponáty osobně považuji vstupní průlez do lodi Mercury MA-1 (výrobní číslo 4), která byla zničena při havárii nosné rakety Atlas v červenci 1960 (vlastní kabina je vystavována v Kosmosféře v Kansasu - viz blog 25. června 2010). Viz druhý snímek na prvním řádku.

    Čtvrtek 5. května 2011

    Také o památníku Space Walk of Fame jsme se na již zmiňovali (viz blog 16. května 2009 nebo 9. března 2011). Zatím jsou tu tři monumenty připomínající programy Mercury, Gemini a Apollo - čtvrtý v upomínku na program raketoplánů se teprve chystá. My jsme si ale připomněli především legendární výpravu Apollo-11, první cestu člověka na Měsíc. Protože se všichni tři astronauti zúčastnili letů v programech Gemini i Apollo, najdeme jejich zvěčnělé otisky rukou v rámci obou památníků. Takže pěkně popořadě a zleva: otisky rukou Neila Armstronga, Buzze Aldrina a Michaela Collinse (na posledním řádků jen prvně dvou jmenovaných).

    Středa 4. května 2011

    Vzhledem k tomu, že jsme při našem putování zavítali do města Tampa, nemohli jsme nenavštívit Ballast Point Park (viz blog 3. března 20111). Tentokrát v posílené sestavě.

    Úterý 3. května 2011

    Jedete-li po silnici z floridského Titusville směrem k návštěvnickému centru Kennedyho kosmického střediska, vybafne na Vás po pravé straně raketoplán Inspiration (ještě před dvěma lety se přitom jmenoval Shuttle To Tomorrow). Ten je součástí United States Astronaut Hall of Fame (Dvorana slávy amerických astronautů) - a ač jsme kolem nejeli poprvé (viz např. blog 30. října 2008), neodolali jsme, zastavili jsme a navštívili jsme.

    Pondělí 2. května 2011

    V Kennedyho kosmickém středisku nejsme žádní nováčci: během posledních několika let jsme sem zavítali již v rámci čtvrté cesty (viz blog 15. a 31. října 2008, 18. a 19. května 2009 a 8. března 2011). Každopádně stále je tu co objevovat, zkoumat, prohlížet a čemu se obdivovat. Například demontáž startovacího komplexu 39B - viz druhý řádek fotografií. (Jen pro úplnost: raketoplán Endeavour STS-134 - viz první řádek snímků - v pátek 29. dubna do vesmíru neodstartoval, neb jej "uzemnila" závada na avionice. Výměna příslušného zařízení je ovšem komplikovaná, takže start se uskuteční nejdříve v neděli 8. května 2011. Ono "nejdříve" je velmi důležité, protože přesný termín startu bude stanovený až v nejbližších dnech.)

    Neděle 1. května 2011

    Dnes pár momentek z návštěvy New Yorku.

    TOPlist