Ing. Tomáš PŘIBYL: blog (nejen) o kosmonautice

E-mail: tp.pribyl@seznam.cz; poštovní kontakt: Teyschlova 23, Brno 63500, Czech Republic; GSM 728769966. Skype status

Čtvrtek 31. března 2011

Za dramatických okolností byl dnes v noci zrušený start rakety Ariane-5 s dvojicí telekomunikačních družic (Yahsat-1A a Intelsat New Dawn) na palubě. Hlavní kyslíkovodíkový motor nosiče se již zažehl, ale počítač zjistil blíže nespecifikované nesrovnalosti - a tak raději vydal příkaz k přerušení startu. Stalo se tak před zážehem dvojice pomocných motorů, které využívají tuhá paliva a které tudíž nelze vypnout - kdyby se zažehly raketa by prostě musela odstartovat, byť s poruchou a na sebevražednou misi (k čemuž naštěstí nedošlo). Kdy bude opakovaný pokus o start, nebyl stanoveno. Dle prohlášení zástupců společnosti Arianespace by mělo jít nejméně o několik dní.

Minulý týden Francie oznámila, že hodlá investovat půl miliardy euro do čtyř nových kosmických projektů. Tato investice je přitom "nad plán" stávajících finančních rozpočtů a má za cíl podpořit i do budoucna vysokou technologickou úroveň a konkurenceschopnost Francie. Peníze mají jít mj. do vývoje rakety, která bude nástupcem Ariane-5 (a "poevropštělého" Sojuzu), do společného projektu družice pro monitorování oceánů s NASA, do nové platformy mikrodružice schopné operovat ve formacích a do technologií telekomuikačních satelitů.

Jak jsem již psal ma blogu 29. března 2011, mihnul jsem se v pořadu TV Nova Víkend. Hovořil jsem na téma, co rozhodlo o tom, že do vesmíru poletí Vladimír Remek a nikoliv Olda Pelčák (tedy skutečnost, že se Rudá armáda zuby nehty bránila posadit do křesla velitele kosmické lodi civilistu, neboť Pelčákovým velitelem byl inženýr Nikolaj Rukavišnikov, aby nevznikl nebezpečný precedens - představa, že by Praha rozhodovala o budoucím směrování sovětské kosmonautiky a o tom, komu bude Kreml přidělovat tituly Hrdina Sovětského svazu, je opravdu lehce naivní).

Středa 30. března 2011

Zatímco se při předchozí misi Discovery STS-133 nepodařilo pořídit "rodinnou fotografii" ISS (viz blog 11. února 2011; a už nepodaří, protože japonský "kosmický náklaďák" HTV-2 se od stanice odpojil a dnes skončí svoji pouť zánikem v atmosféře), nyní je tato možnost opět na stole. Manažeři NASA tvrdí, že jsou poučeni minulým hektickým plánováním a že by podobný snímek rádi realizovali v průběhu mise Endeavour STS-134. Snímek by mohla získat posádka lodi Sojuz TMA-21 (Alexandr Samokuťajev, Andrej Borisenko a Ronald Garan), která má startovat 4. dubna 2011 a která by se od ISS odpojila v průběhu připojení raketoplánu. Svým způsobem by také šlo o porušení pravidla DDO (viz blog 29. března 2011), ale na druhé straně by se jednalo jen o "vycouvání" a "najetí" lodi - tedy mnohem jednodušší manévry, než jakým je přílet ke stanici.

Na dnešní den plánovaný zánik japonské zásobovací družice HTV-2 Kounotori by měl přímo na palubě zaznamenávat speciální přístroj REBR (Re-Entry Breakup Recorder). Ten má při vstupu do atmosféry sledovat vnitřní teplotu, zrychlení, rotaci a další data o zániku celého tělesa. Vědci doufají, že takto získají (pomocí satelitního telefonu v reálném čase odesílaná) data o zániku těles v atmosféře: tím je možné ověřit přesnost či naopak nepřesnost našich stávajících matematických modelů zániku. Devítikilogramová aparatura REBR by teoreticky mohla přečkat průlet atmosférou i dopad na hladinu oceánu - v takovém případě by mohl být učiněný pokus o její záchranu. Identické zařízení má být na palubě evropské zásobovací družice ATV-2 Johannes Kepler při jejím plánovaném zániku (dle současného plánu 5. června 2011).

Poslední (pokud se uskuteční: kotrmelce kolem případné realizace mise a jejího financování přetrvávají dodnes) let raketoplánu Atlantis STS-135 (start plánovaný na ne dříve, než 28. června 2011) má oficiální fotografii své posádky. A když fotka posádky, tak fotka posádky: na druhém snímku je fotografie posádky ruské lodi Sojuz TMA-21 (plánovaný start 4. dubna 2011).

Úterý 29. března 2011

Datum posledního startu raketoplánu Endeavour (a pravděpodobně historicky předposlední mise těchto strojů vůbec) je stále 19. dubna 2011. Ale tento termín s sebou aktuálně přináší jednu závažnou kolizi, kvůli které by v extrémním případě bylo nutné start raketoplánu odložit. Jde o to, že raketoplán startuje 19. dubna, připojuje se k Mezinárodní kosmické stanici 21. dubna a odlétá od ní 1. května. Ovšem plánovaný provoz je i na ruském segmentu stanice: na 26. dubna je plánovaný odlet lodi Progress M-09M od komplexu, na 27. dubna start Progressu M-10M a na 29. dubna jeho připojení k ISS. Jenže v době obou manévrů (26. a 29. dubna) ruských progressů by měl být u ISS zakotvený i raketoplán Endeavour. Toto je ovšem porušení pravidla DDO - Dual Docking Operations - které (zjednodušeně řečeno) zapovídá jakékoliv motorické pohyby pokud je u stanice zakotvený raketoplán (kvůli riziku poškození jeho tepelného štítu v případě, že by se loď vymknula kontrole). Aby situace nebyla jednoduchá, na palubě Progressu M-10M má být "biologický náklad", který nesnese dlouhý transport a vyžaduje rychlé přijetí na ISS (takže loď nemůže odstartovat a třeba týden počkat na "parkovací dráze"). Startovací okno raketoplánu je přitom od 19. dubna do 3. května - další příležitost je pak až 20. června (pokud by se s jinými starty nehýbalo). V současnosti se vedou jednání mezi NASA a Roskosmosem, jak termínovou kolizi vyřešit. Ve hře je několik scénářů: od odkladu startu raketoplánu o deset dní (NASA ale tvrdí, že tato varianta není aktuální, protože chce Endeavour dostat "nahoru" stůj co stůj a k tomu potřebuje určitý časový prostor), přes výjimku z pravidla DDO (která by ovšem byla ústupkem z bezpečnosti a komplikovala život astronautům na ISS) a odklad startu Progressu M-10M až po jeho vypuštění včas, ale vynesení onoho "biologického nákladu" raketoplánem.

Dnes ve 21:30 h poběží na TV Nova pořad Víkend - tentokrát na téma "Patnáct minut slávy". V jeho rámci by mělo být vyprávění o Oldovi Pelčákovi (náhradník Vladimíra Remka pro let kosmické lodi Sojuz-28). A v něm se možná objevím i já (a budu mít tak svých "patnáct sekund slávy" - a dost možná, že ani to ne).

Ode dneška až do čtvrtka jsem k zastižení na stánku společnosti Uzimex v rámci veletrhu Ampér (letos se koná v Brně v areálu BVV). Každý den zde mám v 11:00 a v 15:00 h přednášku o minulosti, současnosti a budoucnosti mobilních meziplanetárních sond - pochopitelně s důrazem na roboty Spirit a Opportunity.

Pondělí 28. března 2011

V průběhu předstartovní přípravy raketoplánu Endeavour STS-134 došlo k události, o kterých slýcháme jen velmi neradi - dne 14. března 2011 zahynul po pádu z rampy 39A technik James D. Vanover (53). Mnoho detailů zveřejněno nebylo, Vanover byl oficiálně určený k pracím na přístupovém rameni do raketoplánu - ale zdali se v těchto místech nacházel i v okamžiku nehody, není jasné. Ví se je, že v Kennedyho kosmickém středisku pracoval šestnáct let. Jde již o pátý smrtelný úraz dělníka na rampě 39A. Poslední smrtelný úraz se zde stal v březnu 1981 (tedy před třiceti lety), kdy se dva technici (John Bjornstad a Forrest Cole) udusili poté, co po zkušebním odpočítávání před prvním startem raketoplánu vstoupili do prostoru vyplněného dusíkem. (A pro úplnost: zhruba ve stejné době došlo ke smrtelnému úrazu i na sesterské rampě 39B, kde v květnu 1981 došlo k pádu Anthonyho Hilla z výšky zhruba 35 metrů.)

Dne 24. března 2011 byla posledním zážehem motorů v délce 146 sekund (do vypotřebování pohonných látek) definitiovně zakončena mise sondy Stardust. Ta byla vypuštěna v únoru 1999, načež dokázala odebrat vzorky prachu z okolí komety Wild-2 a její návratové pouzdro s nimi přistálo v lednu 2006 na Zemi. (Mimochodem, pouzdro je dnes vystaveno v hlavní hale Národního muzea letectví a kosmonautiky ve Washingtonu D.C. - viz blog 10. března 2011, kde je snímek na čtvrtém řádku.) Mise byla následně prodloužena (pod jménem NeXT, New Exploration of Tempel-1) a v polovině února letošního roku (viz blog 15. února 2011) proletěla kolem komety Tempel-1. Po odvysílání všech informací z průletu zůstalo na palubě jen minimum pohonných látek, které vylučovaly jakékoliv smysluplné pokračování letu. Proto se NASA rozhodla provoz sondy ukončit: protože nebylo jasné ani to, kolik má paliva v nádržích (na palubě nejsou palivoměry, ale používají se pouze výpočty), bylo rozhodnuto na závěr mise spotřebovat všechny pohonné látky. Tím se určí, kolik paliva v nádržích skutečně zbývalo - a tedy to, jak jsou stávající modely výpočtů přesné (což je umožní zpřesnit do budoucna).

Minulý týden se uskutečnil premiérový let nového horkovzdušného balónu vyrobeného pro oslavy padesátého výročí letu Jurije Gagarina do vesmíru - má tvar lodi Vostok (dle mého osobního názoru je zpracovaný velmi precizně a přesně). Za pozornost stojí skutečnost, že balón byl vyrobený v Brně - kde se uskutečnil i jeho první let.

Neděle 27. března 2011

"Apollovník" tu sice byl už dvakrát (viz blog 11. listopadu 2008 a 23. července 2010). Ale tentokrát z trochu jiného úhlu pohledu: tím, že viděl úplně všechny (do vesmíru) letěné kosmické lodi Apollo se může od naší poslední výpravy do USA pochlubit druhý Čech. Tedy: on možná není druhý (a stejně tak já asi nejsem první - ale prostě nikoho jiného neznám), ale sázím bečku piva, že sedmiletý Marek je nejmladší držitel tohoto titulu v našich končinách...

Sobota 26. března 2011

Směskou momentek z různých míst a situací se ještě jednou vracíme k naší nedávné cestě na východní pobřeží Spojených států (viz blog od 25. února 2011 do 22. března 2011).

Pátek 25. března 2011

Sedmého března 2011 bylo na neupřesněném místě Kennedyho kosmického střediska nalezeno 4,2 gramu bílé substance - jak se později ukázalo, šlo o kokain. Další podrobnosti o případu nebyly zveřejněny. Je to během čtrnácti měsíců už druhý podobný incident - v lednu 2010 bylo přímo v hangáru OPF nalezeno blíže nespecifikované množství kokainu. Přes intenzivní vyšetřování a povinné testy všech zaměstanců, kteří v objektu pracovali, se majitele nikdy nepodařilo vypátrat.

NASA uzavřela dohodu s Roskosmosem na dalším využívání kosmických lodí Sojuz na dopravu posádek na Mezinárodní kosmickou stanici. Kontrakt pokrývá období od roku 2014 do června 2016 a má hodnotu 753 mil. USD. V jeho rámci se má na Mezinárodní kosmickou stanici vydat dvanáct amerických astronautů: cena jedné "letenky" tak vychází na 62,75 mil. USD (v rámci posledního kontraktu to bylo 56 mil. USD - viz 7. dubna 2010).

Po delší době se mi krapet rozrostla sbírka podpisů astronautů a kosmonautů: jednak o snímek podepsaný posádkou lodi Sojuz TMA-16 (Guy Laliberté, Maksim Surajev a Jeffrey Williams) a jednak o obálku s podpisy posádky lodi Sojuz TMA-01M (Oleg Skripočka, Aleksandr Kaleri a Scott Kelly). Laliberté, Surajev a Skripočka mi dosud ve sbírce chyběli, takže nyní mám z celkem 517 vesmírnch cestovatelů podepsaných přesně 507. Chybí mi tedy rovná desítka...

Čtvrtek 24. března 2011

Meziplanetární sonda MESSENGER dorazila v pátek 18. března 2011 ke svému cíli, planetě Merkuru (sonda je historicky prvním tělesem, které vstoupilo na její oběžnou dráhu) - vypuštěná přitom byla v srpnu 2004 a cestou provedla šest gravitačních manévrů (jednou u Země, dvakrát u Venuše a třikrát u Merkuru), aby snížila svoji rychlost. Pro představu: kdyby brzdila přímo z meziplanetárního přeletu, potřebovala by na manévr asi 3500 kg paliva - takto jí stačilo jen 450 kg ("suchá" hmotnost automatu je přitom 485 kg). Dnes byla zahájena vědecká část mise, takže se můžeme těšit na mnohé objevy a překvapení. (O sondě jsem dnes dvakrát hovořil na rozhlasových vlnách. Nejprve v cca 9:20 h na Rádiu Česku, potom v cca 11:28 h na Radiožurnálu.)

Ne každý den je posvícení a triumf v podobě bezchybné funkce zařízení - jako v případě sondy MESSENGER. NASA se o tom přesvědčila 4. března 2011, kdy byla díky havárii zničena startující nosná raketa Taurus s družicí Glory (za 424 mil. USD) pro studium klimatických změn. Raketě se podle všeho neoddělil aerodynamický kryt: zajímavé je, že i předchozí start Taurusu se skončil v únoru 2009 (viz blog 24. února 2009) havárií právě pro neoddělení aerodynamického krytu. Tehdy se nepodařilo přesně určit příčinu závady, přesto byl kryt překonstruován a během posledních dvou let třikrát odzkoušen při startech rakety Minotaur-4. Pro raketu Taurus jde o nepříliš lichotivý výsledek, protože z posledních čtyř startů (září 2001, květen 2004, únor 2009 a březen 2011) má tři havárie.

V pátém letošním čísle časopisu Svět mám čtyřstránkový článek nazvaný "Záchod? Nevedeme" (na svoji sebeobranu uvádím, že do redakce putoval pod názvem "I kosmonauti jsou jen lidé..." - proč by nebyl ve vesmíru vedený záchod, fakt nevím). Věnuje se základním lidským činnostem a potřebám v podmínkách stavu beztíže: mytí, stravování, vyměšování, spánku apod.

Středa 23. března 2011

Start příští pilotované ruské lodi Sojuz TMA-21 (předposlední z této řady) byl o šest několik dní odložen a podle nynějších plánů má proběhnout 4. dubna 2011. Důvodem odkladu je vadný kondenzátor v telekomunikačním systému Kvant-V: byť některé zdroje hovořily o možnosti až měsíčního odkladu, nakonec bylo přijato rozhodnutí vyměnit nikoliv vadný kondenzátor, ale celý systém Kvant-V. Díky tomu je zpoždění startu relativně malé.

Včera tomu byl přesně rok, co se naposledy z povrchu Marsu ozval robot Spirit. Ač jsou v místě jeho pobytu nyní mimořádně příznivé světelné podmínky, stále se neozývá. Vše nasvědčuje tomu, že poslední zima se pro něj stala osudnou. NASA mu každopádně dala podmínku: buď se během následujících dvou měsíců ozve, nebo misi prohlásí za ukončenou (což by mj. znamenalo, že přestane naslouchat, zdali zaregistruje ještě nějaké signály).

Aktuální vydání měsíčníku Válka jsem obohatil o čtyřstránkový článek "Černý rekordman" - o historii a technických parametrech letounu SR-71 Blackbird. Možná to není úplně čistokrevná kosmonautika (ale nebojte se, souvislosti se samozřejmě najdou), za přečtení rozhodně stojí.

Úterý 22. března 2011

Z výletu za hranice všedních dnů (viz blog od 25. února 2011 do 21. března 2011) zpět do reality... Evropská kosmická agentura (ESA) oznámila, že k dosud přislíbeným pěti "kosmickým náklaďákům" ATV (ATV-2 je aktuálně zakotvený u Mezinárodní kosmické stanice) nechá vyrobit další tři (starty v letech 2015 až 17) coby součást svého plnění v rámci programu ISS. (Jen pro úplnost: když byl projekt zahajovaný, počítalo se s výrobou devítikusové série ATV. Jenže jak šly náklady nahoru, muselo se jít s počty dolů... V konečném důsledku to ovšem znamená, že s nově přiobjednanými třemi exempláři jsme na celkem osmi "náklaďácích" - a pořád tak nejsme ani na původním plánu.) Zároveň bylo oznámeno, že ATV-4 má být pojmenovaný Albert Einstein (rekapitulace: ATV-1 Jules Verne, ATV-2 Johannes Kepler a ATV-3 Edoardo Amaldi).

ESA by díky výše uvedenému rozšíření svého podílu v rámci programu ISS měla získat dvě půlroční mise svých kosmonautů v letech 2017 a 19 - a o zakoupení třetí "letenky" z kvóty USA v tomnto období se jedná. Nominace evropských kosmonautů k misím v letech 2013 až 15 - viz blog 29. listopadu 2010.

Na nadcházející misi raketoplánu Endeavour STS-134 (plánovaný start 19. dubna 2011) poletí pohádkový Krteček - bere ho s sebou astronaut Andrew Feustel (veterán z mise Atlantis STS-125/2009), jehož žena má české předky. Myslím, že je to výborná zpráva a už teď se těším na všechny doprovodné programy, které u této akce musí následovat (resp. si nedovedu představit, že by nenásledovaly) - vždyť to je příležitost století na popularizaci kosmonautiky mezi dětmi a mládeží. Nevím nic ze zákulisí, ale očekávám soutěže, brožurky, výstavy kreseb, speciální edice plyšáků, přívěsky, omalovánky pro nejmenší... Aneb těším se na akce s celorepublikovým zásahem - doufám, že už tradičně neskončíme s vykazováním přednášek, které se beztak dělají s Krtkem i bez Krtka... Jsem zvědavý, kolik dětí pojede za odměnu na start raketoplánu - a kolik pojede "nedětí"... (Jedinou výtku bych měl k názvu celé akce, který musel spáchat někdo s naprostým necitem pro český jazyk. Protože "do kosmu s Krtkem" evokuje "do [vypípáno] s Krtkem" - to ať se na mě organizátoři opravdu nezlobí.)

Pondělí 21. března 2011

Na závěr každé cesty za hranice všedních dnů (a Evropy) se sluší udělat malou rekapitulaci toho, co jsme viděli, zažili, kde jsme byli atd. Tak tedy: ujeli jsme 3737 mil (6014 km) a rodinné archívy obohatili o 4325 fotografií. Navštívili jsme jedenáct států USA (pokud počítáme District of Columbia jako samostatný stát), čímž se můj osobní "tachometr" počítající americké státy po této jedenácté návštěvě USA zastavil na čísle 31. Při aktuální cestě šlo o státy: Georgia, Florida, Jižní Karolína, Severní Karolína, Virginia, District of Columbia, Delaware, Maryland, Pennsylvánie, New Jersey a New York.

  • Pátek 18. února 2011 - Odlet z Evropy, trasa Vídeň-Paříž-Atlanta (stát Georgia).
  • Sobota 19. února 2011 - Z Atlanty jsme vyrazili směrem na jih. Během dne jsme několikrát změnili plán - zdali budeme směřovat na Titusville, Orlando nebo Tampu. Nakonec vyhrála Tampa, kde jsme nocovali na břehu Mexického zálivu. Cestou jsme v Cordele "potkali" raketu Titan-I (viz blog 2. března 2011).
  • Neděle 20. února 2011 - Z Tampy jsme se přesunuli do Orlanda (kde rozbíjíme základní tábor a zůstáváme dalších pět nocí). Navštívili jsme Ballast Point Park (viz blog 3. března 2011).
  • Pondělí 21. února 2011 - Výlet ku Kennedyho kosmickému středisku a průzkum okolí kosmodromu (s výběrem optimálního pozorovacího místa startu raketoplánu).
  • Úterý 22. února 2011 - Prohlídka Kennedyho kosmického střediska a především autobusová trasa "Cape Canaveral Then and Now" (viz blog 7. března 2011).
  • Středa 23. února 2011 - Pokračování průzkumu okolí kosmodromu, návštěva muzea U.S. Air Force Space & Missile Museum History Center (viz blog 4. března 2011).
  • Čtvrtek 24. února 2011 - Časně ráno se zakopáváme na břehu Indian River a celý den napjatě čekáme, zdali poletí? - nepoletí? - poletí? - nepoletí? Po problémech s počítači na mysu Canaveral (jen podotýkám, že vlastní start probíhá z ostrova Merritt) nakonec Discovery STS-133 vše stíhá a pouhé tři sekundy před vypršením startovacího okna se zvedá k blankytně modré obloze (viz blog 25. února 2011). Paráda na druhou!
  • Pátek 25. února 2011 - Ráno se ještě vracíme do Titusville, abychom "nasáli" atmosféru kosmodromu po startu. A potom vzhůru na sever! Nocujeme u města Savannah (stát Severní Karolína).
  • Sobota 26. února 2011 - Stále a nezadržitelně na sever. (Zdrželo, ale nikoliv zadrželo nás jen několik outletů.) Večer brzdíme ve státě Virginie na předměstí Washingtonu D.C.
  • Neděle 27. února 2011 - Celodenní prohlídka středu Washingtonu D.C. (viz blog 20. března 2011) včetně Národního muzea letectví a kosmonautiky (viz blog 10. března 2011).
  • Pondělí 28. února 2011 - Zůstáváme ve Washingtonu D.C., kde lije jako z konve (naštěstí šlo o jediné nevyhovující počasí na celé cestě). Dopoledne návštěva Steven F. Udvar-Hazy Center (viz blog 11. března 2011), odpledne Arlingtonský národní hřbitov (viz blog 15. března 2011).
  • Úterý 1. března 2011 - Po brzkém vstávání následuje přesun do New Yorku, kde trávíme celý den (viz blog 19. března 2011).
  • Středa 2. března 2011 - Z New Yorku se vracíme zpět: na cestě nejprve navštěvujeme U.S. Naval Academy v Annapolis (viz blog 16. března 2011) a když vidíme překrásné slunečné počasí, měníme "průlet" Washingtonem D.C. na "přistání" (odpoledne věnujeme "opravné" návštěvě Arlingtonského národního hřbitova - viz blog 15. března 2011).
  • Čtvrtek 3. března 2011 - Dopoledne dáváme definitivně sbohem Washingtonu D.C. a míříme do Hamptonu, kde je Langley Research Center (viz blog 17. března 2011) a Virginia Air and Space Center (viz blog 18. března 2011). Hlavu skládáme u města Gastonia (stát Severní Karolína).
  • Pátek 4. března 2011 - Ze Severní Karolíny přes Jižní Karolínu míříme do Georgie, kde v Atlantě vracíme automobil - a nasedáme na letadlo. V New Yorku přestupujeme.
  • Sobota 5. března 2011 - Po "přeskočení" Atlantiku přistáváme v Paříži, kde nám díky laxnosti francouzské pasové kontroly ("přece se v sobotu ráno nepřetrhneme") uletí spoj do Vídně. Naštěstí je linka Paříž-Vídeň dostatečně frekventovaná, takže odlétáme s pouhým dvouhodinovým zpožděním. (Ne však naše kufry, které "z bezpečnostních důvodů" zůstaly v Paříži.) Z Vídně už je to jen slabé dvě hodinky jízdy do žebětínského minipivovaru "U Richarda", kde o grilovaných žebrech a dvanáctistupňovém světlém ležáku prohlašujeme (ztrátě kufrů navzdory) celou akci za úspěšnou a formálně ukončenou. (Kufry si nás šťastně našly o den později.)
  • Neděle 20. března 2011

    O Washingtonu D.C. jsem se na blogu v posledních dnech několikrát zmiňoval - takže teď několik nekosmických snímků z hlavního města USA. Aneb Kapitol, Bílý dům, Washington Memorial (to je ten obelisk), Lincoln či Jefferson Memorial, památníky padlým ve Vietnamu, Koreji či druhé světové válce nebo Iwo Jima Memorial... I ve Washingtonu D.C. je toho zkrátka k vidění opravdu hodně.

    Sobota 19. března 2011

    Samozřejmě, že na našich výpravách za kosmickými pamětihodnostmi světa nejezdíme s klapkami na očích, ale že navštěvujeme i další zajímavá a významná místa (jen jim vzhledem k povaze tohoto blogu nevěnujeme na tomto místě pozornost, jakou by si třeba zasloužila). A tak jsme z Washingtonu D.C. protáhli naši cestu ještě o pár set kilometrů na sever - až do města New York, které je v mnoha ohledech symbolem Spojených států. A tak jsme viděli či navštívili sochu Svobody, Manhattan, Empire State Building, Ground Zero na místě bývalého World Trade Center (s nově budovanou Freedom Tower), Broadway...

    Pátek 18. března 2011

    Jen pár kilometrů od Langley Research Center (viz blog 17. března 2011) ve městě Hampton (stát Virginia) se nachází Virginia Air and Space Center - kříženec muzea a vědeckého střediska. Tedy instituce s exponáty "nedotýkat se" a exponáty z kategorie "vyzkoušejte". Najdeme tu například originální návratový modul druhé lunární expedice Apollo-12, loď Mercury použitá při dvou testech (Little Joe 5A a 5B), Lunar Excursion Module Simulator, repliky sond Viking, Lunar Orbiter nebo MER či desítky dalších exponátů.

    Čtvrtek 17. března 2011

    Naše okružní jízda po USA nás nedávno zavedla také do blízkosti Langley Research Center (Langleyova výzkumného střediska), což je jedno z nejstarších zařízení NASA (založeno 1917 předchozí organizací NACA). Středisko se zaměřuje primárně na letecký výzkum, ale najdeme tu i "kosmickou stopu": například zde probíhal výcvik setkávání ve vesmíru v rámci programu Gemini, testování lunárních modulů (Lunar Landing Facility), nebo pomoc s přípravou na misích k Marsu (Viking, MER aj.). Ve středisku je také uložena (ale je veřejnosti nepřístupná) kabina Apollo-1, v níž v lednu 1967 uhořela trojice amerických astronautů. Langley Research Center nemá vlastní návštěvnické středisko, to supluje nedaleké muzeum Virginia Air and Space Center.

    Středa 16. března 2011

    Hned za hranicemi Washingtonu D.C. se nachází město Annapolis (stát Maryland) s proslulou U.S. Naval Academy. Tato námořní akademie se pyšní mimo jiné tím, že jejími branami prošly desítky amerických astronautů (samozřejmě před tím, než se staly astronauty) - mj. i první Američan ve vesmíru, Alan Shepard. Středobodem zdejšího návštěvnického střediska (pojmenovaného Armel-Leftwich Visitor Center) je tak původní kabina Mercury MR-3 Freedom-7, v níž Shepard podnikl jako první americký astronaut suborbitální skok (5. května 1961). Kabinu pak doplňuje malá výstava týkající se zdejších astronautů-absolventů: najdeme tu overaly z vesmíru stejně jako třeba vlaječku USA, která se podívala na Měsíc.

    Úterý 15. března 2011

    Z "kosmické turistiky" jsme na Arlingtonském národním hřbitově přesedlali na "turistiku hřbitovní". (A proč ne? Na Arlingtonském národním hřbitově jezdí vyhlídkové autobusy, je tu krámek se suvenýry, kde se prodávají "seznamy hrobů" apod. Inu, kšeft je kšeft.) I když: ani kosmonautice jsme se příliš nezpronevěřili, protože jsme měli seznam dvaceti zde pohřbených astronautů. Nakonec se nám jich podařilo nalézt sedm (kdo někdy na Arlingtonu něco/někoho hledal, jistě uzná, že jde o velmi slušný výkon). Na prvních dvou snímcích jsou památníky (nikoliv hroby) posádek raketoplánů Challenger STS-51L a Columbia STS-107. Na třetím je náhrobní kámen kandidáta na astronauta Stephena Thorneho, který tragicky zahynul v květnu 1986 necelý rok po zařazení do výcviku. Druhá řada představuje tři náhrobky členů posádky raketoplánu Columbia STS-107: Davida Browna, Laurel Clarkové a Michaela Andersona. V poslední řadě je Stuart Roosa (pilot velitelského modulu Apolla-14), David Griggs (veterán z letu Discovery STS-51D, který zahynul v době přípravy na let Discovery STS-33) a nakonec pilot raketoplánu Challenger STS-51L Michael Smith (v době své smrti byl mimochodem nominován i k dalšímu kosmickému startu: též k výpravě Challenger STS-61I plánované na září 1986).

    Pondělí 14. března 2011

    V sobotu (ač bez našeho bdělého dohledu) odstartovala z mysu Canaveral na Floridě raketa Delta-4 na misi NROL-27 (viz první snímek) s utajovanou zpravodajskou družicí Gryphon. Pro nás mělo vypuštění zvláštní příchuť - před několika dny jsme měli možnost tento exemplář rakety viděti na mysu Canaveral "v zajetí" obslužné rampy a montážních plošin (viz ostatní tři fotografie).

    Neděle 13. března 2011

    Nejen letadlové lodě (viz blog 12. března 2011), ale i další místa či artefakty se nám díky cestování úspěšně poskládaly do sérií či logických řad. Konečně - posuďte sami (samozřejmě, že souvislostí se najdou tisíce, toto je jen malá ukázka):

  • V Steven F. Udvar-Hazy Center (viz blog 11. března 2011) jsme viděli bombardér Enola Gay, který svrhl atomovou bombu na Hirošimu. A na letecké základně Wright-Patterson AFB (viz blog 6. července 2010) bombardér Bockscar, který svrhl atomovou bombu na Nagasaki.
  • V Dallasu (viz blog 24. června 2010)) jsme byli na místě, kde zastřelili prezidenta Kennedyho (viz křížek na silnici), ve Virginii na Arlingtonském národním hřbitově pak na jeho hrobě.
  • V Hunstville (stát Alabama) jsme položili banán na hrob opičice Miss Bakerové (viz blog 12. července 2010), ve Washingtonu DC jsme viděli jeho parťáka ze suborbitálního letu Abla (vycpaného).
  • V Německu jsme na podzim 2009 navštívili trosky mostu u Remagenu - a ve Washingtonu DC jsme se setkali (na památníku druhé světové války) se vzpomínkou na něj.
  • V Kentucky jsme loni navštívili rodné místo Abramama Lincolna, ve Washingtonu DC pak jeho památník.
  • V California Science Center v Los Angeles (viz blog 21. října 2010) je replika letounu X-1 (použitá při natáčení filmu The Right Stuff, Správná posádka), o kus dál ve městě Mojave startoval na své historické cesty na práh vesmíru letoun SpaceShipOne - originály obou strojů jsou k vidění v Národní muzeu letectví a kosmonautiky ve Washingtonu DC (viz blog 10. března 2011).
  • Mobilní karanténní jednotek prvních tří úspěšných lunárních přistání najdete v Steven F. Udvar-Hazy Center (Apollo-11; viz blog 11. března 2011), v Huntsville (Apollo-12; viz blog 27. října 2008 a 12. července 2009) a na letadlové lodi USS Hornet (Apollo-14; viz blog 28. října 2009).
  • Na třech místech na světě se dá dotknout lunárního kamene, který na Zemi dopravily posádky lodí Apollo: v Houstonu (viz blog 19. července 2010), na Floridě (viz blog 15. a 31. října 2008, 19. května 2009 nebo 8. března 2011)) a ve Washingtonu DC (viz blog 10. března 2011).
  • Sobota 12. března 2011

    Je jich celkem pět - řeč je o amerických letadlových lodí, které po skončení aktivní služby neskončily ve šrotu, jako umělý korál či jako vděčný terč cvičných střeleb. Jde o lodě, které se přeměnily na muzea. Jsou to USS Yorktown CV-10 v Jižní Karolíně (viz blog 29. října 2008 a 13. května 2009; první dva snímky), USS Midway CV-41 (viz blog 23. října 2009; třetí snímek) a USS Hornet CV-12 (viz blog 28. října 2009; čtvrtý snímek) v Kalifornii, USS Lexington CV-16 v Texasu (viz blog 22. června 2010; pátý snímek) a USS Intrepid CV-11 v New Yorku (na posledním obrázku). Ano, pět kousků - a my máme pět "zářezů"...

    Pátek 11. března 2011

    Budova Národního muzea letectví a kosmonautiky ve Washingtonu D.C. (viz blog 10. března 2011) není nafukovací - a tak tato instituce otevřela v roce 2003 na nedalekém letišti Dulles novou expozici Steven F. Udvar-Hazy Center, do níž se jednak vejdou skutečně rozměrné exponáty a která má navíc prostor pro další (téměř neomezené) rozšiřování. Obsahuje mj. 140 skutečných klenotů z historie kosmonautiky: nejzajímavějším z nejzajímavějších je prototyp amerického raketoplánu Enterprise (má být ale umístěný do jiné expozice a nahrazený raketoplánem Discovery; všimněte si šrámů na jeho levém křídle, kdy byl stroj po zkáze Columbie podroben zkouškám odolnosti). Dále tu najdeme originální kabinu Gemini-7, nepoužitou Mercury Freedom-II, karaténní jednotku posádky Apolla-11, raketu Pegasus (první stupeň byl použitý při pozemních zkouškách, křídlo pak je vylovené z oceánu, když bylo součástí jednoho nosiče v roce 2000), výsadkový modul ruské sondy Mars-96, prototyp parakřídla pro kabiny Gemini, meziplanetární sonda Vega (s československou orientovanou plošinou), jeden ze dvou přetlakových modulů Spacelab pro raketoplány (druhý je na letišti v německých Brémách) a mnoho, mnoho, skutečně mnoho dalšího.

    Čtvrtek 10. března 2011

    Protože jsme se zatím pohybovali prakticky výhradně na Floridě, nebyl mapový materiál potřeba. Ale protože nám Discovery umožnil (do slova a do písmene - celý pobyt jsme měli vyhrazený čekání na start, přičemž nejstarší provozuschopný raketoplán se do vesmíru vznesl hned první možný den) trochu si zajezdit po Spojených státech, operativně jsme toho využili. A zamířili do míst, kde jsme při našich cestách v posledních letech (viz blog říjen/listopad 2008, říjen/listopad 2009 a červen/červenec 2010) zatím nebyli. Jednou ze zastávek bylo i Národní muzeum letectví a kosmonautiky (National Air and Space Museum) ve Washingtonu DC. Co exponát, to perla. (Na posledních dvou snímcích jsou artefakty, které přežily zkázu raketoplánů Challenger a Columbia - viz blog 2. února 2011.)

    Středa 9. března 2011

    Projekt rozměrného a originálního památníku pod širým nebem "Space Walk of Fame" ve floridském městě Titusville (viz blog 16. května 2009) se utěšeně rozrůstá - po památnících programům Mercury a Gemini nyní přibyl i pomník Apollo. (A chystá se i připomínka kosmických raketoplánů - viz poslední řádek obrázků. Přesně před týdnem věnovala firma ATK nadaci spravující památník částku 10 tisíc USD coby základ pro výstavbu "raketoplánové" části.) Je sympatické, že v sekci "Apollo" jsou i otisky rukou sovětských kosmonautů Alexeje Leonova a Valerije Kubasova (viz předposlední řádek obrázků), kteří se zúčastnili společného letu Apollo-Sojuz.

    Úterý 8. března 2011

    Kennedyho kosmické středisko (resp. jeho veřejnosti přístupná část, protože se ukazuje jen nezbytné minimum ze skutečného provozu) - stále stejné a stále jiné. Je tu několik "stálic" stejně jako několik novinek (či přesunů). Mezi novoty patří například přesun kabiny Apollo-14 z nedaleké US Astronauts Hall of Fame do Apollo/Saturn Center. A propo, povšimněte si počasí u hangáru VAB na předposledním řádku - čtyřiadvacet hodin před startem Discovery STS-133 byla spodní vrstva oblačnosti ve výšce sto metrů... Ve stejné době zvýšili meteorologové předpověď pro příznivé počasí na start z osmdesáti na devadesát procent: mysleli jsme, že se zbláznili, ale kupodivu se trefili.

    Pondělí 7. března 2011

    Trasu "Cape Canaveral Then and Now" jsem na mysu Canaveral již absolvoval - a ne jednou (viz např. blog 17. května 2009). Přesto se sem rád vracím. Jednak proto, že trasa obsahuje to nejlepší, co lze na floridských kosmodromech vidět (většina ostatního představuje umělé atrakce, tedy jakýsi "kosmický Disneyland"). A jednak proto, že trasa vede pokaždé jinudy (s ohledem na provoz základny). Tentokrát jsme tak měli možnost navštívit například komplex 14, odkud odstartoval do vesmíru John Glenn.

    Pátek 4. března 2011 (EST)

    Jak jsem již psal na blogu 16. srpna 2010, bylo na mysu Canaveral otevřeno nové muzeum U.S. Air Force Space & Missile Museum. A tak jsme nemohli minout: expozice se rozkládá na nevelké ploše, obsahuje spíše méně, než více exponátů - a její hlavní těžiště spočívá v bohatém (a zajímavé) obrazové výbavě.

    Čtvrtek 3. března 2011 (EST)

    Ballast Point Park ve floridské Tampě dříve nesl jméno Jules Verne Park - to proto, že nedaleko odtud je místo, kam umístil francouzský spisovatel Jules Verne superdělo, které v projektilu Kolumbiáda vyslalo k Měsíci trojici dobrodruhů. Místo je jen dvě hodinky jízdy od Kennedyho kosmického střediska, odkud se ve dvacátém století lidé skutečně na Měsíc vydali...

    Středa 2. března 2011 (EST)

    Jsme-li v USA na startu raketoplánu, nemůže pochopitelně zůstat z hlediska kosmických (i nekosmických) pamětihodností pouze u startu raketoplánu. Aneb co všechno nám Discovery dovolil, resp. umožnil? Už při přejezdu z Georgie na Floridu jsme u dálnice I-75 ve městě Cordele (stát Georgia) narazili na vystavenou raketu Titan-I (SM-49, sériové číslo 60-3694). Neváhali jsme, zastavili a nafotografovali... Jako perličku uvádíme, že raketa je součástí areálu benzínové pumpy Gas ´n Go - volně "Natankuj a jeď!"

    TOPlist