Ing. Tomáš PŘIBYL: blog (nejen) o kosmonautice

E-mail: tp.pribyl@seznam.cz; poštovní kontakt: Teyschlova 23, Brno 63500, Czech Republic; GSM 728769966. Skype status

Pátek 31. prosince 2010

Trojnásobný astronaut Piers Sellers (Atlantis STS-112/2002, Discovery STS-121/2006 a Atlantis STS-132/2010) obdržel Řád britského impéria (Order of the British Empire) za službu vědě: je totiž držitelem dvojího občanství (amerického i britského, neb se narodil v Crowborough ve Východním Sussexu). Řád má pět "stupňů": Královský velkokříž (Knight Grand Cross), Rytíř-komandér (Knight Commander), Komandér (Commander), Důstojník (Officer) a Člen (Member). Sellers dostal druhý nejnižší stupeň: Officer. Při jiné příležitosti se Piers Sellers pak nechal slyšet, že svoji sbírku tří kosmických letů neplánuje rozšířit a že se počátkem roku 2011 vrátí do Goddardova střediska kosmických letů NASA, kde dříve působil.

Dle agentury Interfax (z jiných zdrojů není v tuto chvíli možné ověřit) přišla zpráva, že ruské Ministerstvo obrany se rozhodlo neuvolnit žádnou raketu SS-20 Satan v roce 2011. Ta je základem kosmické rakety Dněpr: komerční společnosti Kosmotrans přitom má pevné objednávky na čtyři starty v roce příštím a počítala až se sedmdesáti starty Dněpru do roku 2027. Letový řád roku 2011 počítal s jedním startem v prvním čtvrtletí 2011 (svazek osmi družic: ukrajinských Syč-2 a BPA-2, nigerijských NigeriaSat-X a NigeriaSat-2, turecké Rasat, amerických AprizeSat-5 a AprizeSat-6 a italského EduSat), s jedním na přelomu června a července (jihokorejská KompSat-5) a se dvěma v posledním čtvrtletí (jednak mělo jít o vypuštění satelitu Michail Lomonosov a jednak dalšího "balíčku" družic včetně jihokorejské STSAT-3). Raketa Dněpr má za sebou od dubna 1999 šestnáct startů (s jednou havárií). Pokud se zpráva potvrdí a ruské Ministerstvo obrany skutečně program "zařízlo" neuvolněním dalších raket, jde o velmi zásadní informaci hned z mnoha stránek (důvěryhodnost ruského komerčního průmyslu, vyřazení levného a celkem spolehlivého nosiče z trhu apod.).

V dnešní poslední den roku 2010 by to chtělo něco optimistického a veselého. Tak tedy: tvůrci filmu Cars (Auta) uvedli na trh DVD s devíti krátkými příběhy jednoho z hlavních hrdinů, odtahového vozu Burák. Jeho název je Mater´s Tall Tales (v češtině Burákovy povídačky), přičemž jeden z příběhů má silně kosmický podtext (vlastně dva, na DVD je ještě příběh UFO, Úplně Fantastické Odhalení). Jmenuje se Burák na Měsíci. Vřele doporučuji toto čtyřminutové dílko shlédnout. Nejlépe v angličtině, protože český překlad devět z deseti vtipů zabil (třeba i proto, že mnohé slovní hříčky jsou prostě nepřeložitelné). Najdete jej na Youtube.com, následně vyhledat anglický název "Mater on The Moon".

Čtvrtek 30. prosince 2010

V montážní hale VAB bylo dokončeno "skenování" vnější palivové nádrže raketoplánu Discovery: trhliny v její izolaci vedly k odkladu startu z letošního listopadu na nejdříve únor 2011. Podle prvotní informace se objevilo několik nových prasklin - jsou ale na opačné straně, než je k nádrži připevněný raketoplán Discovery (právě obava z jeho poškození a opakování zkázy Columbie je hlavním důvodem, proč je problému věnována mimořádná pozornost). Ještě dnes by mělo padnout rozhodnutí "co dál".

Statistika kosmických startů v roce 2011 se s největší pravděpodobností (leda by přišlo nějaké čínské nebo iránské či podobné překvapení, což je ale značně nepravděpodobné) uzavřela včera, kdy se do vesmíru vydala evropská raketa Ariane-5. Šlo o 199. start nosiče této řady od premiéry 24. prosince 1979; jubilejní dvoustý (plán 15. února 2011) má do vesmíru dopravit první operační kosmický náklaďák pro Mezinárodní kosmickou stanici pojmenovaný ATV-2 Johannes Kepler. V případě současného startu rakety Ariane-5 šlo o letošní sedmdesátý úspěšný kosmický start. Krom toho došlo ke čtyřem haváriím (15. května a 25. prosince indické GSLV, 10. června jihokorejská Naro a 5. prosince ruský Proton).

V příštím roce si připomeneme padesáté výročí zahájení pilotované kosmické éry lidstva: v jeho předvečer (obrazně řečeno, pochopitelně, neb start je plánovaný na 30. března 2011 a "gagarinovské" výročí připadá na 12. dubna) do vesmíru odstartuje loď Sojuz TMA-21 s tříčlennou rusko-americkou posádkou. Její emblém přitom bude na půlstoletí pilotované kosmonautiky odkazovat velmi silně.

Středa 29. prosince 2010

První čínský kosmonaut a nyní ředitel čínských pilotovaných kosmických letů Yang Liwej minulý týden prohlásil, že bezpilotní loď Shen Zhou-8 se ke stanici Tiangong-1 připojí v srpnu 2011. Z toho se dá vyvodit i fakt, že její start je plánovaný právě na srpen: ovšem Tiangong-1 může (ale nemusí) být ve vesmíru už o několik měsíců dříve.

Členské země ESA se neshodly na zajištění financování prodloužení provozu Mezinárodní kosmické stanice o pět let - tedy do roku 2020. Důvodem je roztržka týkající se financování společnosti Arianespace (tedy záležitosti, která se stanicí nemá zcela nic společného). Arianespace (prozovatel raket Ariane-5) totiž požaduje po členských státech ESA (kterážto organizaci zřídila) finanční injekci ve výši 240 mil. euro na pokrytí fixních nákladů u některých dodavatelů v Evropě a Francouzské Guayaně. S touto výpomocí ale některé země ESA nesouhlasí (už tak bylo do této akciové společnosti "napumpováno" během posledních pěti let každoročně 200 mil. euro v rámci programu EGAS, European Guaranteed Access to Space, Zajištěný evropský přístup do vesmíru), a tak jako odvetné protiopatření zablokovaly právě příslib financování ISS o dalších pět let. (ESA se na financování projektu podílí osmi procenty.) Otázka bude opět řešena v březnu 2011.

Pravidelným čtenářům blogu je asi naprosto jasné, co jsem si asi tak mohl přát od Ježíška - méně pravidelným doporučuji podívat se na blog 7. května 2010. Asi jsem byl hodný, protože raketoplán pod stromečkem skutečně přistál. Už jsem si jej složil: je opravdu velmi pěkně a realisticky zpracovaný. Klobouk dolů před jeho autory, kteří dokáží s kostkami Lega opravdu bravurně kouzlit!

Pondělí 27. prosince 2010

Snad nejhorší možný "vánoční dárek" si nadělila indická kosmonautika: krátce po startu 25. prosince se od plánované trajektorie letu odchýlila a následně musela být (přesně ve 47. sekundě letu) zničena raketa GSLV s telekomunikační družicí GSAT-5. Podle dostupných informací došlo (ze zatím neznámých příčin) k přerušení komunikace mezi řídícím počítačem rakety a čtveřicí pomocných urychlovacích motorů, které se následně začaly chovat jako "neřízená střela". Raketa proto musela být dálkovým povelem zničena. Pro Indii jde o velmi zásadní nezdar, neb ze dvou vypuštěných raket GSLV v roce 2010 obě havarovaly (kromě toho, že šlo o polovinu letošních nezdarů světové kosmonautiky při startech, tak pro Indii šlo o dva neúspěchy ze tří startů - triumfovala jen jedna raketa PSLV). Modernizované verze GSLV mají za několik let vynášet pilotovanou kabinu s kosmonauty, ale dosavadní spolehlivost rakety je prachbídná: ze sedmi startů čtyři selhání, jeden částečný úspěch a jen dva plné úspěchy (zvláštní je, že jich bylo dosaženo hned při druhém a třetím startu v květnu 2003 a září 2004).

Naproti tomu ruská raketa Proton se po havárii z 5. prosince 2010 (viz blog 13. a 6. prosince 2010) "zotavila" velmi rychle a v neděli 26. prosince vynesla na oběžnou dráhu telekomunikační satelit KA-SAT.

Poslední letošní vydání obměsíčníku Ekologie přináší můj ne zcela kosmický článek - i když kosmonautice zase nikoliv kdovíjak vzdálený. Jde o materiál týkající se vzniku a historie experimentu Biosféra-II v poušti nedaleko arizonského Tucsonu (navštívili jsme jej loni - viz blog 10. listopadu 2009). Článek se jmenuje "Svět zavřený do skleníku".

Čtvrtek 23. prosince 2010

Raketoplán Discovery je po úspěšném testu tankování zpět v montážní hale VAB (viz blog 14. prosince 2010). Zde by měl zůstat do 13. ledna 2011, kdy se počítá s jeho návratem na rampu 39A. Mezitím ale budou 30. prosince 2010 zasedat zodpovědní manažeři NASA, kteří zhodnotí připravenost stroje ke startu - tedy zdali zůstane v platnosti dosud stanovený termín vypuštění (3. února 2011). Bude-li na této poradě vydán souhlas se startem, sejde se komise FRR (Flight Readiness Review) dne 20. ledna - ta určí definitivní datum startu (zpravidla potvrzuje předem stanovené nebo jej maximálně o několik dní v závislosti na stavu prací posouvá). O týden později se uskuteční ještě jedno zasedání komise, a to na úrovni celé agentury NASA: to ale představuje už jen formalitu (jedná se o setkání komise zodpovědné za to, že není technický či časový konflikt s jinými programy; připravenost vlastního raketoplánu se už příliš neřeší - pokud se pochopitelně v mezičase neobjeví nové skutečnosti).

Jihoafrická kosmická agentura SANSA (South African National Space Agency) studuje možnost vývoje vlastního raketového nosiče - údajně jde o reakci na blíže nespecifikované průtahy s vypuštěním národní družice SumbandilaSat (původně ji měla vypustit upravená ruská raketa Štil v roce 2007). V lednu 2011 se mají sejít zástupci průmyslových, výzkumných a univerzitních organizací, aby eventuálně připravili dvacetiletý plán vývoje národního nosiče. Jižní Afrika se ji jednou o vlastní kosmickou raketu SLV (Satellite Launch Vehicle) pokoušela, a to v osmdesátých letech minulého století (vývoj kosmického nosiče byl ovšem krycím pláštíkem pro vývoj balistických raket, neb země měla v té době pokročilý program vývoje atomové bomby). Projekt ale byl předčasně ukončen a jediná vyrobená raketa SLV je dnes k vidění v Muzeu letectví Jižní Afriky na letecké základně Swartkop (jihozápadně od Pretorie).

Radostné vánoční svátky a na všech frontách úspěšný a klidný nadcházející rok 2011!

Úterý 21. prosince 2010

Meziplanetární sonda Mars Odyssey překonala rekord v délce práce na oběžné dráze Rudé planety. Ten dosud držela sonda Mars Global Surveyor výkonem 3340 dní. Mars Odyssey jej překonala minulou středu (15. prosince 2010). NASA přitom doufá, že automat bude zajišťovat ještě nejméně přistání sondy Curiosity v srpnu 2012.

Studená válka je dodnes bezednou studnicí příběhů, nad kterými se tají dech - a které obestírá mlha nejasností. Patří k nim i záchranná akce z dubna 1972, kdy se americké ponorce Trieste-II podařilo z hloubky více než 4900 metrů vylovit ztracené návratové pouzdro zpravodajské družice KH-9 HEXAGON. Satelity tohoto typu používaly k návratům filmového materiálu na Zemi pouzdra o hmotnosti až 900 kg, která byla zachytávána ještě za letu pomocí hrazdy vlečené za letouny C-130. V jednom případě se ale něco (nevíme přesně, kdy se tak stalo ani které mise se to týkalo) pokazilo a letoun návratový modul nezachytil. Ten se pak potopil na dno oceánu. V listopadu 1971 se do oblasti vydala trojice lodí: kromě Trieste-II ještě plovoucí suchý dok White Sands a tažný člun Apache. Podle všeho ale byla operace neúspěšná, protože lodě musely cílovou oblast opustit - ale v dubnu 1972 se do ní vrátily. Nyní slavily úspěch a pouzdro lokalizovaly a vytáhly na hladinu. O několik měsíců později dostaly posádky za splnění úkolu vyznamenání "za záchranu výzkumného přístroje ze dna oceánu, a to z větší hloubky, než se dosud kdy komu podařilo". Bližší detaily oznámeny nebyly - svět se alespoň část z nich dozvěděl až nyní, po desítkách let.

Po hladkém startu a bezproblémové cestě je nyní loď Sojuz TMA-20 (viz blog 15. prosince 2010) bezpečně zakotvena u Mezinárodní kosmické stanice. A člověka hřeje u srdíčka fakt, že se dvěma členy její posádky měl tu čest se osobně setkat. Catherine Colemanová byla loni na kongresu ASE v Praze. S italským kosmonautem Paolem Nespolim jsem se pak měl možnost setkat opakovaně: v roce 2004 (a znovu 2009) v Kolíně nad Rýnem a v roce 2008 v Římě.

Pondělí 20. prosince 2010

Společnost SpaceX upřesnila datum druhého letu lodi Dragon - dosud se počítalo s termínem 12. dubna 2011 (ten byl ovšem ryze pracovní), nyní je aktuálním termínem 15. červenec 2011.

Izrael vyjádřil svoji obavu ohledně "čínského exportu protidruživé technologie do zemí Blízkého východu" a v návaznosti na to oznámil, že zahájil vývoj vlastního protidružicového systému (elektronické či fyzické likvidace), který bude připravený k použití mezi lety 2012 a 14.

Formální rozhodnutí ještě nepadlo, ale o budoucím umístěný amerických raketoplánů začíná být pomalu jasno. Sněmovna reprezentantů Kongresu USA totiž schválila dodatek k rozpočtu NASA, v němž se uvádí, že "pokud administrátor (NASA) usoudí, že Smithsonian (provozovatel Národního muzea letectví a kosmonautiky) je odpovídajícím místem pro umístění raketoplánu, tento může být poskytnutý za minimální nebo nulovou cenu". Právě požadovaných 28,8 mil. USD se ukazovalo jako problém pro získání raketoplánu do vlastnictvím Smithsonian Institution - představuje totiž roční rozpočet organizace. Stejně tak návštěvnické centrum Kennedyho kosmického střediska opustilo svůj plán využít k vystavení raketoplánu jeden z hangárů OPF, ale oznámilo záměr vybudovat zcela nový komplex o ploše přes 6000 metrů čtverečních, v němž by byl raketoplán vystavený. Hodnota projektu je přitom 100 mil. USD a byla by plně hrazena ze soukromých prostředků - takováto finanční injekce do lokální ekonomiky se přitom (zpravidla) neodmítá (s tím, že Florida beztak byla brána jako horný kandidát na získání jednoho z vysloužilých raketoplánů). Návštěvnické centrum Kennedyho kosmického střediska (mimochodem, čtvrtá nejnavštěvovanější turistická atrakce na Floridě) neprovozuje NASA, ale soukromá společnost Delaware North Companies Parks & Resorts

Vůbec to sice není novinka, ale z nějakého důvodu unikala pozornosti už více než půl roku (inu, "stát ve stínu" je údělem skoro všech neletěných kosmonautů). Dne 12. kvetna 2010 podlehl dlouhé a těžké nemoci (několik let bojoval s rakovinou hrtanu, ale nevím, jestli to nakonec byla přesná příčina smrti) neletěný sovětský kosmonaut Lev Vasiljevič Vorobjov (79). V oddíle kosmonautů byl v letech 1963 až 74 s tím, že byl členem hlavní posádky lodi Sojuz-13/1973: dokonce už se svým palubním inženýrem Valerijem Jazdovským byl na kosmodromu Bajkonur, když byla tato dvojice z letu vyřazena pro "psychologickou neslučitelnost". (Komentátoři se vesměs shodují, že za tím byla Vorobjovova arogance, který si už před letem hrál na superhvězdu a jeho manýry natolik popudily představitele kosmického programu, že se rozhodli posádku exemplárně potrestat na výstrahu do budoucna.) Ani Vorobjov, ani Jazdovskij pak už nikdy příležitost nedostali a do vesmíru se nepodívali. Vorobjov zůstal až do své smrti ve Hvězdém městečku a patřil k poctivým "odpovídačům" na dopisy. Několik osobních psaní mi jej tak navždy bude připomínat...

Pátek 17. prosince 2010

Na základě různých prohlášení a indicií z uplynulého týdne (po vpravdě triumfálním letu lodi Dragon) se dají odhadovat budoucí plány společnosti SpaceX. Takže několik poznámek:

  • Elon Musk (zakladatel společnosti SpaceX) prohlásil, že by byl rád, kdyby příští loď Dragon (plán startu 12. dubna 2011) zamířila k Mezinárodní kosmické stanici. NASA je trochu opatrnější s tím, že v plánu byl let k ISS až v případě třetího Dragonu. Přece jen teď šlo o zkušební misi a už druhý Dragon se od současného bude v mnohém lišit. Například modifikovanou elektronikou nebo instalovanými slunečními bateriemi.
  • I když se první stupeň rakety Falcon-9 nepodařilo zachránit, Elon Musk zůstává optimistou. Prohlásil, že byla získána cenná data a že věří, že se záchrana podaří do dvou až tří let (a po ní bude následovat znovupoužitelnost prvního stupně). Dodal, že dosud se nikdy nikomu první stupeň na kapalná paliva zachránit nepodařilo. (To je sice pravda, ale taky se o to nikdo kromě SpaceX nepokusil.)
  • Elon Musk také uvedl, že chce výhledově Dragon vybavit motory pro hladké přistání "na planetě". Mnozí si to vyložili jako plán udělat z něj výsadkové plavidlo pro Měsíc či dokonce Mars. Já bych se držel dřívější zprávy, kdy SpaceX o podobné modernizaci informovala - jejím cílem je ovšem přesné přistání během návratu (s přesností na metry či desítky metrů) a odbourání složitých pozemních či námořních záchranných operací.
  • NASA chce mít jasno o budoucí podobě své superrakety nejpozději v dubnu příštího roku. SpaceX přitom chce o tuto zakázku bojovat - i když některé dané podmínky nesplňuje (využití historických zkušeností z programu raketoplánů, vyvinuté technologie z projektu Ares-I apod.), je firma po sérii čtyř úspěšných startů (dvakrát Falcon-1 a dvakrát Falcon-9) plus premiéře Dragonu "na koni". Každopádně společnost SpaceX je jednou ze třinácti firem, které letos v listopadu dostaly od NASA půlroční kontrakt na rozpracování budoucího supernosiče. (Malá odbočka: silně pochybuji, že je v USA tolik firem schopných superraketu vyrobit. Osobně bych viděl tak tři.)
  • Jak jsem byl ze země našich východních sousedů upozorněn (za každou reakci na blog každopádně děkuji předem!), ve scénce z Monty Pythonů je mezi 42 druhy sýra (viz blog 10. prosince 2010) ještě jedna československá stopa. Vlastně čistě slovenská: protože "liptauer" je liptovská bryndza...

    Měsíčník Svět mění svoji periodicitu na čtrnáctideník. První číslo příštího roku už je na stáncích a ve schránkách - a lze v něm najít i můj čtyřstránkový článek "5x vesmírní opraváři".

    Čtvrtek 16. prosince 2010

    Americký astronaut Alan Poindexter (veterán z letů Atlantis STS-122/2008 a Atlantis STS-131/2010) odešel z aktivního oddílu NASA a začal působit (resp. se vrátil) na Postgraduální námořní školu v Monterey (stát Kalifornie).

    Ve věku 96 let zemřel Walter Häussermann jeden z posledních žijících členů týmu nacistického konstruktéra Wernhera von Brauna. Ač se přesný počet členů týmu špatně počítá (je to třeba dáno i tím, že někteří přišli do USA až mnoho let po válce na vyslovenou žádost von Brauna), formálně se uvádí poslední tři žijící členové: Walter Jacobi, Rudolf Schlidt a Hans Fichtner.

    Pod ředitelem ruské Federální kosmické agentury Anatlijem Perminovem se silně houpe křeslo - a některá ruská média vidí jeho výměnu jako hotovou věc. Nahrazen by měl být prvním náměstkem ministra obrany Vladimirem Popovkinem. Perminovovi se přičítá vina za nezdar rakety Proton s trojící navigačních družic GLONASS (viz blog 13. a 6. prosince 2010) stejně jako dlouhodobé problémy s doplňováním tohoto systému.

    NASA tento týden uzavřela příjem nabídek do konkurzu na druhé kolo kontraktů CCDev (Commercial Crew Development), což je iniciativa, která by měla vést k vývoji nových komerčních kosmických lodí (vítězové by měli být známí v březnu 2011). Jedním z účastníků je i firma Orbital Sciences Corp., která navrhuje vývoj a výrobu miniraketoplánu pro čtyřčlennou posádku, který by si mohl svoji automatickou premiéru odbýt v roce 2014 a pilotovaný start realizovat o rok později. Nosičem by mu měla být raketa Atlas-5. Orbital Sciences Corp. se přitom hodlá spojit na realizaci s firmami Virgin Galactic (jen pro testy přistávání, kdy by byl miniraketoplán odhazovaný zpod letounu WhiteKnightTwo) nebo Northrop Grumman. Na prvních dvou snímcích je návrh nového stroje, na dalších dvou pak podobný miniraketoplán, se kterým společnost Orbital Sciences Corp. přišla už v někdy roce 2003.

    Středa 15. prosince 2010

    Společnost Orbital Sciences Corp. zveřejnila "jízdní řád" své části programu COTS (Commercial Orbital Transportation Services; druhou firmou v programu je SpaceX s raketou Falcon-9 a lodí Dragon). Ve třetím čtvrtletí 2011 se má usukutečnit zkušební start nové rakety Taurus-II, ve čtvrtém čtvrtletí 2011 zkušební start nové lodi Cygnus. K operačnímu letu CRS1 k ISS má dojít v prvním čtvrtletí 2012 (zatím plán startu na 4. března 2012). Vzhledem k tomu, že společnost Orbital Sciences Corp. získala kontrakt COTS s půldruharočním zpožděním oproti SpaceX (únor 2008 vs. srpen 2006), je i určitý posun v realizaci pochopitelný.

    Na dnešní den je plánovaný start ruské lodi Sojuz TMA-20 s tříčlennou mezinárodní posádkou (Dmitrij Kondratěv/Rusko, Paolo Nespoli/Itálie a Catherine Colemanová/USA). Původní poškozený návrartový modul (loď si ho nakonec musela vypůjčit z následující mise, viz blog 12. října 2010) je již opravený a měl by letět právě na příští výpravě TMA-21 (30. března 2011). A jen drobné ohlédnutí za přistáním Sojuzu TMA-19, ke kterému došlo 26. listopadu 2010: během návratového manévru poklesl v kabině tlak natolik, že posádka dostala pokyn zvýšir tlak ze záložních nádrží a zároveň byla opakovaně žádána, aby si překontrolovala uzevření hledí u skafandrů. Podle zatím dostupných informací byla na vině netěsnost vstupního průlezu.

    Když bude dnes ve 20:09 h startovat Sojuz TMA-20 s kosmonautem Paolem Nespolim (s výškou 188 cm prý historicky nejvyšší účastník letu kabiny Sojuz), bude to velká událost i pro Českou republiku. Po desítkách let totiž do kosmické lodi usedne člověk s českou vlaječkou na skafandru. Nespoli totiž reprezentuje Evropskou kosmickou agenturu, jejímž je Česko od listopadu 2008 plnohodnotným členem...

    Úterý 14. prosince 2010

    Americká sonda Voyager-1 se ocitla na hranici sluneční soustavy - jako první těleso vyrobené lidskou rukou. Cesta jí trvala 33 let a za tu dobu urazila 17,4 miliardy kilometrů (což znamená, že signál ze sondy k nám letí přes 16 hodin!). Voyager-1 zaznamenal výraznou změnu v toku částic, které jej obklopují, což znamená, že se blíží k hranicím helipauzy: heliopauza je místo, kde končí sféra vlivu Slunce a kde se tlak slunečního větru vyrovnává s tlakem ostatních hvězd. Jinými slovy: je to hranice sféry vlivu naší mateřské hvězdy. Našimi přístroji jsme dodnes nebyli schopni detekovat, kam až sféra vlivu Slunce spadá - pokud to Voyager-1 dokáže odhalit (dle odhadů mu to může trvat ještě čtyři roky), půjde o revoluční zjištění. O sondě a nejnovějším objevu bych měl pohovořit dnes po 21:20 h na rozhlasové stanici Radiožurnál.

    Novinky z předstartovní přípravy raketoplánu Discovery k misi STS-133: nepříznivé počasí v Kennedyho kosmickém středisku znemožnilo včera zahájit přípravy ke středečnímu zkušebnímu tankování (viz blog 10. prosince 2010), takže toto bylo odloženo na pátek 17. prosince 2010. Příští týden je pak v plánu doprava raketoplánu z rampy do montážní haly VAB, kde by měly být provedeny dodatečné testy a zkoušky. První týden v lednu 2011 se pak raketoplán musí vrátit na rampu 39A, aby bylo možné pokusit se o start v okně otevírajícím se na počátku února (viz blog 6. prosince 2010).

    Americká pošta vydá příští rok po desetileté odmlce známku s kosmickou tématikou. Resp. půjde o známky dvě: jedna zobrazí prvního amerického astronauta Alana Sheparda, druhá meziplanetární sondu MESSENGER. Zároveň americké Ministerstvo financí schválilo podobu zlaté medaile "New Frontier Congressional Gold Medal", kterou mají obdržet astronauti Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins (posádka Apolla-11) a John Glenn (první Američan na oběžné dráze). Zlatá medaile je (společně s Prezidentskou medailí svobody, kterou už posádka Apolla-11 obdržela) nejvyšším civilním oceněním v USA.

    Pondělí 13. prosince 2010

    Jak jste bezpochyby zaregistrovali, spustil jsem (po mnoha letech...) zcela novou verzi osobního webu. Už bylo načase, neb mnoho věcí se změnilo anebo bylo silně neaktuálních. Podotýkám, že nejde o definitivní podobu stránek - mám mnoho nápadů, jak jej zlepšit a rozšířit (zvláště co se grafických informací týká), ale vzhledem k neudržitelnému stavu vpravdě "prehistorického" webu jsem se rozhodl pro vylepšování "za provozu". Nejzásadnější změnou pro pravidelné čtenáře tohoto blogu je fakt, že došlo k jeho přesunutí z adresy www.kosmonaut.cz/blog (kde zůstal jen přesměrovávací skript) na www.kosmonaut.cz.

    Zvláštní vyšetřovací komise zveřejnila své předběžné závěry ohledně havárie rakety Proton s trojicí družic navigačního systému GLONASS (viz blog 6. prosince 2010). Podle všeho je hlavním viníkem - příliš mnoho pohonných hmot natankovaných do čtvrtého stupně! Ten byl nového typu DM-03, přičemž pozemní obsluha jej natankovala dle percentuálních propozic typů starších. Přesná čísla mi nejsou známá, takže jen ilustračně: když naplníte desetilitrový kanystr z padesáti procent, tak v něm máte logicky jiné množství kapaliny, než když z padesáti procent naplníte dvacetilitrový kanystr. Čtvrtý stupeň s vynášenými družicemi pak byl příliš těžký a třetí stupeň jej nedokázal "dotlačit" na stanovenou dráhu. Vzhledem k tomu, že raketa letí není řízena v reálném čase, ale letí dle přednastavené sekvence, nereagoval řídící systém na vzniklou situaci (paliva na kompenzaci měl evidentně dost).

    Poslední letošní číslo měsíčníku Letectví + kosmonautika přináší opět něco málo článků z mého pera (či spíše klávesnice): "Cesta k posunování kosmických hranic" (soutěže na podporu kosmonautiky včera, dnes a zítra), "První německá po čtvrtstoletí" (setkání posádky Challenger STS-61A v Německu - viz blog 3., 8. a 9. listopadu 2010), "Kosmická loď v lese hlubokém" (muzeum Virgil I. Grissom Memorial - viz blog 8. července 2010) a "Nafukovací kosmické stanice" (s důrazem na projekty společnosti Bigelow Aerospace).

    Pátek 10. prosince 2010

    Nejpoužívanější ruský kosmonaut Sergej Kriklajov (803 dní strávených ve vesmíru během šesti misí), který je v současné době velitelem Hvězdného městečka, se vyjádřil k nedávno proběhlému sporu o (ne)udělování titulu Hrdina Ruska kosmonautům (viz blog 7. a 10. září a 4. listopadu 2010). Podle Krikaljova by měl kosmonaut podobnou poctu získat až po druhém nebo třetím letu. Nyní po prvním letu nezkušení zelenáči dostanou tento titul, zatímco zkušení veteráni, kteří je vedou a "vychovávají", jen medaili za zásluhy nebo nějaké jiné ocenění, konstatuje Krikaljov.

    Příští týden má proběhnout zkušební tankování hlavní nádrže raketoplánu Discovery - prozatím je plánované na 15. prosince 2010. Má ukázat, jak se daří zabránit dalšímu unikání vodíku (viz blog 8. listopadu 2010) a dále jak dopadly opravy prasklin na vnější palivové nádraži (viz např. blog 2. prosince 2010 nebo 15. listopadu 2010). Pracovním datem startu zatím zůstává 3. únor 2011. Pro následující start Endeavour STS-134 a možný Atlantis STS-135 pak NASA zvažuje provedení zkušebního předstartovního tankování automaticky, aby se podobným problémům a odkladům na poslední chvíli předešlo. Mise STS-134 se prozatím plánuje na 1. dubna 2011, ale je velmi pravděpodobný její další posun. Start STS-135 by se teoreticky mohl bez obtíží realizovat ve vyhrazeném termínu 28. června 2011, ale prakticky se jej NASA bude snažit co nejvíce oddálit (kam až peníze dovolí...). Důvodem je fakt, že cílem tohoto letu je zanechat Mezinárodní kosmickou stanici v co nejlepším a nejvybavenějším stavu po skončení programu raketoplánů. Prozatím se hovoří o červencovém či srpnovém termínu startu, ale není vyloučeno ani jeho posunutí až na září 2011.

    "Na palubě lodi Dragon je i tajný náklad. Pokud bude let úspěšný, prozradím vám, o co se jedná. Pokud nebudou splněny všechny cíle letu, nikdy se to nedozvíte." Jako tajemný hrad v Karpatech se vyjadřoval před premiérou Dragonu zakladatel společnosti SpaceX Elon Musk. A protože let dopadl na jedničku s vyznamenáním, je identita "tajného nákladu" nyní již veřejně známá. Šlo o poctu skupině Monthy Python v podobě velkého kola sýra Le Brouere. V jedné skeči ze slavného Monthy Pythonova Létajícího cirkusu se herec John Cleese pokouší zakoupit sýr v obchodě se sýrem, který nemá vůbec žádný sýr (viz třetí snímek). Záznam scénky najdete na YouTube, její přepis pak na Wikipedii (všimněte si, že mezi 42 druhy sýra, které nakupující postupně poptává je i "československý sýr z ovčího mléka").

    Čtvrtek 9. prosince 2010

    Když lékařdská komise vydala před několika týdny souhlas se zahájením přípravy Pavla Vinogradova (veterán z letů Sojuz TM-26/1997 a Sojuz TMA-8/2006), domníval jsem se, že je to jen formalita. Vždyť letos oslavil 57. narozeniny; navíc místa v kosmických lodích jsou na více než dva roky dopředu obsazena. Pro úplnost: dosud nejstarším ruským kosmonautem ve vesmíru byl Valerij Rjumin, který ale letěl na americkém raketoplánu (ve věku 58 let) - nejstarším ruským kosmonautem v lodi Sojuz byl Georgij Grečko, kterému bylo při misi Sojuz T-14 54 let. A ejhle, všechno je jinak: Pavel Vinogradov se vydá na svoji třetí hvězdnou výpravu v lodi Sojuz TMA-08M v březnu 2013. Bude členem 35. základní a velitelem 36. základní posádky ISS. Na oběžné dráze oslaví šedesáté narozeniny... V posádce lodi Sojut TMA-08M bude i ruský kosmonaut Aleksander Misurkin (Rusko) a Christopher Cassidy (USA). Zvláštní je, že Misurkin je v oddíle ruských kosmonautů teprve od června 2009!

    Jmenována byla i posádka lodi Sojuz TMA-09M (start nejspíše v květnu 2013), ktereé bude velet Maksim Surajev (Rusko). Společně s ním poletí Luca Parmitano (ESA/Itálie) a Karen Nybergová (USA).

    Absolutním triumfem se skončil včerejší let premiérové kosmické lodi Dragon: první pokus o start sice nevyšel (nakonec se ukázalo, že detekovaná závada byla pouze planým poplachem), ale v 16:43 h se raketa Falcon-9 odlepila od startovací rampy LC-40 mysu Canaveral. Na oběžnou dráhu dopravila kabinu Dragon. Ta následně během dvou obletů Země provedla sérii testů, aby následně zažehla na šest minut čtyři ze svých osmnácti motorů Dracon a po průletu atmosférou bezpečně přistála pouhých 800 metrů od cílového místa (800 km západně od pobřeží Kalifornie; přistávací elipsa měla tvar 60 krát 20 km). Kdyby byl na palubě člověk, misi by zcela bez jakékoliv újmy přežil. Nepodařilo se jen zachránit první stupeň nosiče (což ale byl úkon zcela nad plán a na misi jakkoliv neměl vliv), vydařil se ovšem restart druhého stupně, který zvýšil své apogeum až na 11 tisíc kilometrů. Šlo o první let v programu COTS, druhý plánuje společnost SpaceX na 12. dubna 2011. Zaslouží za něj každopádně absolutorium, protože šlo o historicky první misi soukromou firmou navržené kosmické lodi (včetně návratu na Zemi). Doufám, že SpaceX konečně překonala dětské nemoci: po třech haváriích rakety Falcon-1 má nyní za sebou sérii čtyř úspěšných startů (včetně dvou zatím stoprocentně úspěšného nosiče Falcon-9) a nyní i triumf v podobě veleúspěšné premiéry Dragonu. Kéž by to vydrželo!

    Středa 8. prosince 2010

    Od planety Venuše přišla špatná zpráva: sondě Akatsuki se nepodařilo přejít na její oběžnou dráhu. Japonská kosmická agentura JAXA nyní zkoumá, co bylo příčinou selhání. Podstatnější ale je, že se sonda nyní nachází na takové dráze, která ji do blízkosti Venuše přivede až za šest či sedm let - kdy tak může dojít k pokusu o zopakování manévru.

    Raketa Falcon-9 by na svoji druhou výpravu s premiérovou lodí Dragon měla nakonec přece jen odstartovat dnes. Startovací okno je od 15:03 do 18:22 h našeho času (přesněji: od 15:00 h, ale plánovaný okamžik startu je o tři minuty později). Zakladatel společnosti SpaceX Elon Musk si je přitom dobře vědom, jak náročná a riskantní mise to je a dává šanci jen šedesát až sedmdesát procent na to, že budou splněny všechny cíle letu. Let je prvním startem v rámci programu COTS (Commercial Orbital Transportation Services; komerční doprava nákladů na Mezinárodní kosmickou stanici) a je plně hrazený NASA. A když už je řeč o penězích: stávajících šestnáct akcionářů společnosti SpaceX se před několika týdny rozhodlo navýšit svoji investici do firmy o dalších 50,19 mil. USD, čímž základní kapitál SpaceX dosáhl částky 200 mil. USD. (Osobně se domnívám, že peníze půjdou i na rozšíření výrobních kapacit, protože stávající tempo produkce raket Falcon-9 je pomalé a "jízdní řád" společnosti SpaceX ambiciózní. Stávající kapacity přitom zvýšení produkce neumožňují.)

    Dle amerického kontrolního úřadu GAO (General Accountability Office) může mít NASA problém s vypuštěním dvanácti až čtrnácti vědeckých misí do roku 2020. Potíž je v nedostupnosti vhodné rakety: dnes hojně využívaná Delta-2 odchází do penze (má tři poslední plánované starty a prý existují díly na výrobu dalších pěti kusů tohoto nosiče) a ve své kategorii nemá nástupce (Delta-4 či Atlas-5 jsou příliš výkonné a drahé). NASA předpokládá, že vhodnou volbou by se mohly stát nosiče Falcon-9 nebo Taurus-2, jenže tyto nesplňují certifikační standardy pro vynášení amerických družic. Certifikace včetně odpovídajících zkoušek totiž nebyla součástí vývoje obou raket: bude přitom v případě každé z nich stát cca 25 mil. USD a trval zhruba tři roky. NASA přitom již v příštím roce potřebuje zadat kontrakt na vypuštění tří družic dálkového průzkumu Země v letech 2014 až 15 (první z nich, kontrakt na start družice SMAP, má být udělený už v březnu 2011, v listopadu 2011 musí dostat "svou" raketu ICESat-2).

    Protože se na mě stále obracejí zájemci o knihu Den, kdy se nevrátila Columbia a protože ji (stejně jako všechny své starší knihy bez výjimky) už prostě nemám k dispozici, mohla by čtenáře tohoto blogu zajímat informace, že jeden výtisk knihy je nyní k dispozici na aukčním webu Aukro.

    A ještě jednou rakety Falcon: tentokrát v podobě emblémů jednotlivých misí. První je čtvrtý (a první úspěšný) start Falconu-1 (září 2008), druhý pátý start Falconu-1 (červenec 2009), třetí pak premiéra Falconu-9 (červen 2010) a čtvrtý plánovaný dnešní start Falconu-9.

    Úterý 7. prosince 2010

    Japonská meziplanetární sonda Akatsuki má problémy a v době psaní těchto řádků není jasné, zdali dokázala vstoupit na oběžnou dráhu kolem Venuše (viz blog 6. prosince 2010). Zážeh brzdících motorů proběhl podle plánu, pak se ale sonda plánovaně odmlčela - z pohledu ze Země totiž zmizela za Venuší. Jenže se neozvala v plánovaném čase a v řídícím středisku začaly panovat obavy o její osud. Později se její vysílání podařilo zachytit: není ale jasné, zdali je na oběžné dráze Venuše a co se vlastně stalo (podle kusých informací sonda neplánovaně rotuje).

    Na třetí pokus se podařilo společnosti SpaceX realizovat v sobotu 4. prosince 2010 zkušební zážeh devíti motorů prvního stupně druhé rakety Falcon-9. První byl odvolaný v pátek po 1,1 sekundě v důsledku vysokého tlaku v jedno motoru, druhý se konal v sobotu - a byl přerušený ještě před zážehem. Až třetí tentýž den byl úspěšný a proběhl v plné délce dvou sekund. Přesto byl start rakety Falcon-9 odložený prozatím na středu 8. prosince (není přitom vyloučený další odklad, snad až na 15. prosince 2010). Důvodem je nalezení drobných prasklin na nástavci trysky motoru Merlin druhého stupně. Nástavec se používá pro zvýšení výkonu motoru ve vakuu, ale pro aktuální misi není potřebný. Společnost SpaceX zvažuje několik variant řešení problému: ponechat nástavec tak, jak je, odstranit jej (nebo alespoň jeho část), nebo jej vyměnit za jiný exemplář.

    Díky svému červnovému úspěšnému startu byla každopádně raketa Falcon-9 nominována časopisem Popular Science mezi sto největších inovací roku 2010. Z kosmonautiky toto ocenění získaly ještě projekty rakety Xombie společnosti Masten Space Systems, družice CryoSat-2 a Tandem-X a také miniraketoplán X-37B.

    Polský vydavatel vystřihovánek Modelik vrhl na trh dvojici novinek, která bezesporu potěší každého příznivce kosmonautiky. Oba modely jsou v měřítku 1:50, přičemž jde o rakety Redstone a Atlas s kabinami Mercury (přesněji o mise MR-3 a MA-6, tedy historické výpravy Alana Sheparda a Johna Glenna). Cena vystřihovánek je 18 a 24 zlotých (kurz je nyní zhruba jeden zlotý za šest korun), v Česku budou v prodeji zanedlouho.

    Pondělí 6. prosince 2010

    Ruská raketa Proton nesoucí trojici navigačních družic systému GLONASS včera havarovala: podle dostupných informací fungovaly bezvadně její první tři stupně, anomálie se vyskytla během oddělování nebo krátce po něm stupně čtvrtého (mimochodem, první let modernizované verze DM-03). Rusko má nyní ve vesmíru 23 funkčních družic systému GLONASS - nynější start měl konstelaci doplnit na plně operačních 24 satelitů (plus orbitální zálohu).

    Očekávaná zpráva (viz blog 2. prosince 2010) je tu: start raketoplánu Discovery STS-133 se odkládá na příští rok, konkrétně na "ne dříve, než" 3. února 2011 (startovací okno trvá do 10. února). Kaskádovitě s tím se posouvá start následující mise Endeavour STS-134 na "ne dříve, než" 1. dubna 2011. Podotýkám, že jde o pracovní datum hovořící o tom, kdy je teoreticky možné Endeavour nejdříve vypustit - a že "doladění termínu" proběhne dodatečně. Jedním z důsledků odkladů raketoplánů bude mj. skutečnost, že se ve vesmíru nepotkají dvojčata Kellyovi (Scott je dnes velitelem stanice a vrací se 16. března 2011, Mark na STS-134 startuje nejdříve 1. dubna 2011).

    Japonská meziplanetární sonda Akatsuki má v noci z pondělí na úterý přejít dvanáctiminutovým motorickým manévrem na oběžnou dráhu kolem Venuše.

    Dnes je údajně v Praze trojnásobný ruský kosmonaut Viktor Savinych (viz blog 25. listopadu 2010).

    Několika fotografiemi se vracím k pátečnímu úspěšnému přistání experimentálního vojenského raketoplánu X-37B na letecké základně Vandenberg AFB v Kalifornii.

    Pátek 3. prosince 2010

    Podle oficiální zprávy dnes úspěšně přistál na kalifornské základně Vandenberg AFB bezpilotní raketoplán X-37B (viz blog 1. prosince 2010). Stalo se tak v 10:16 h našeho času.

    Na dnešní den se připravuje ještě jedna kosmická událost, a to krátký testovací zážeh motorů prvního stupně rakety Falcon-9 (počítá se s ním v 15:00 h středoevropského času; přímý přenos na webu SpaceX má začít o hodinu dříve).

    Pokud máte zájem o podpis amerického astronauta Scotta Kellyho (tohoto času velitele Mezinárodní kosmické stanice), je to možná jednodušší, než si myslíte (nebo také složitější, jak se to vezme). Scott Kelly totiž začal na svých stránkách na webu Twitter publikovat fotografie zemského povrchu pořízené z vesmíru. Publikuje je postupně, přičemž každý, kdo správně odpoví jako první, dostane (po Scottově návratu na Zemi) inkrimovanou fotografii s vlastnoručním podpisem tohoto astronauta.

    Nedávno (30. listopadu 2010) jsem na tomto místě rozebíral použití rakety Delta-4 Heavy v programu pilotované lodi Orion. Protože se jedná o zajímavou (a dle mého mínění i kritickou) otázku, která může ovlivnit vývoj kosmonautiky v příštích desetiletích, ještě se k ní vracím. Michael Gass z ULA (United Launch Alliance; provozovatel rakety Delta-2, Delta-4 a Atlas-5) prohlásil v loňském roce před Augustineho komisí, že příprava rakety Delta-4 na pilotované lety si vyžádá zhruba 4,5 práce a jednorázovou investici 500 mil. USD (neuvedl strukturu tohoto výdaje: zdali jde o testy nebo o certifikace, ev. v jakém poměru). Dále je pak zapotřebí počítat s náklady na jeden start ve výši 300 mil. USD. Konzultační společnost Aerospace Corp. je ale skeptičtější a tvrdí, že proces bude trvat 5,5 až sedm let. Na prvním obrázku je Delta-4 ve třech variantách (dnešní, s druhým stupněm a lodí Orion a jen v "jednostupňové" verzi s lodí Orion), na druhém pak fotomontáž startu této rakety ze stávajícího komplexu 37B.

    Čtvrtek 2. prosince 2010

    Manažeři NASA se - zatím jen interně - vyjadřují silně skepticky k možnosti vypuštění raketoplánu Discovery STS-133 dříve, než v únoru příštího roku. Raketoplán samotný je nyní vypnutý, nic se na něm neděje a trpělivě čeká na výsledky hodnocení jeho oprav, na kterých se podílí několik středisek NASA: před pokusem o start je zapotřebí mít jistotu, že z opravené vnější palivové nádrže nebudou v průběhu vzletu kousky izolační pěny (které by následně mohly ohrozit citlivý tepelný štít stroje - právě takovýto problém vedl počátkem roku 2003 ke zkáze raketoplánu Columbia).

    Poměrně velkou pozornost způsobila v minulých dnech zpráva amerického Národního výzkumného výboru (National Research Council), která konstatuje, že omezené rozpočty sice nutí americké federální agentury jít do společných projektů, ale že tyto jsou v konečném důsledku dražší, než kdyby byly realizovány na národní úrovni. Zpráva nevystupuje proti spolupráci jako takové (výměna dat, vysílání přístrojů na sondě někoho jiného apod.), ale proti tomu, když se jeden či dva partneři snaží hrát stejnou roli a podílet se na řízneí mise. Zpráva konstatuje, že v takovém případě se duplikují náklady na manažerské systémy a na řízení vzájemných vztahů. Společnými projekty nejsou míněné pouze mezinárodní (i když i ty jsou zmiňované), ale především programy vznikající spojenými silami jednotlivých amerických federálních agentur, které - byť přispívají menší částkou - musí mít za každou cenu významné slovo v celé misi.

    Ukrajina oznámila, že příští rok vybere svého kandidáta na kosmonauta - pozice by prý měla být otevřená skutečně pro každého. Detaily využití tohoto kosmonauta nebyly zveřejněny (kdy, kam a s kým poletí, jaké bude mít úkoly). Připomeňme si jen, že prvním ukrajinským kosmonautem se stal Leonid Kadenjuk na americkém raketoplánu Columbia STS-87/1997.

    Toto jsou fotografie tří záložních posádek ruských lodí Sojuz. Na prvním snímku jde o zálohu Sojuzu TMA-20 s plánovaným datem startu 15. prosince 2010 (zleva): Michael Fossum (USA), Anatolij Ivanišin (Rusko) a Satoshi Furukawa (Japonsko). Na prostředním snímku je záložní posádka již realizovaného letu Sojuz TMA-17 (20. prosince 2009; zleva): Douglas Wheelock (USA), Anton Škaplerov (Rusko) a Satoši Furukawa (Japonsko). Na pravém snímku pak záloha Sojuzu TMA-18 (2. dubna 2010; zleva): Scott Kelly (USA), Alexandr Samoťjajev a Andrej Borisenko (oba Rusko).

    Středa 1. prosince 2010

    Americké letectvo oznámilo, že na nejbližší dny plánuje návrat zkušebního miniraketoplánu X-37B z oběžné dráhy. S přistávacím manévrem se počítá v období od 3. do 6. prosince 2010.

    Zamýšlený kosmický teleskop James Webb Space Telescope má už nyní primát nejdražší robotické kosmické mise v historii lidstva - a další miliardy dolarů se ještě chystrá schramstnout. Dosud do něj bylo investováno 3 mld. USD s tím, že do startu v červnu 2014 mají náklady narůst na 5,1 mld. USD (a celkové náklady na vývoj, start plus provoz 6,5 mld. USD). Jenomže... Podle šetření nezávislé komise ustanovené letos v červnu senátorkou Barbarou Mikulski bude zapotřebí do teleskopu "napumpovat" ještě nejméně 1,5 mld. USD, aby byl skluz v termínu startu "jen" patnáctiměsíční (tedy září 2015). Když byl vývoj teleskopu v roce 2000 zahajovaný, počítalo se se startem v roce 2010.

    Miniaturní oddílu dvou kosmonautů Kazachstánu se lehce "rozsypal". Ajdyn Akanovič Ajmbětov se údajně po šestiletém výcviku ve Hvězdném městečku vrátil do Kazachstánu - podle některých informací definitivně, pozbyl letový status a do vesmíru se už (nejspíše) nepodívá. Jeho kolega Muchtar Rabatovič Ajmachanov ale ve Hvězdném městečku zůstává, byť "na vlastní pěst": požádal o ruské občanství, protože nejspíše seznal, že přes to kazašské cesta do vesmíru asi nepovede...

    Pokud jsem na včerejším blogu (30. listopadu 2010) přinesl informaci o rozšíření své sbírky o obálky podepsané americkým astronautem Charlesem Dukem, pak dnes ji doplňuji o zprávu, že jsem se stal šťastným majitelem i další dvojice souběžně vydaných obálek (viz blog 1. listopadu 2010). Jsou podepsané astronautem Alfredem Wordenem (Apollo-15/1971) a mají pořadová čísla 186 a 187.

    TOPlist