Tomáš PŘIBYL – blog (nejen) o kosmonautice
www.kosmonaut.cz

Úterý 30. listopadu 2010

Firma Lockheed Martin jedná s Boeingem o zakoupení jednoho kusu rakety Delta-4 Heavy pro zkušební verzi kabiny Orion s plánovaným termínem startu před koncem rozpočtového roku 2013. Protože kdyby se dohoda nepodepsala v dohledné době, raketa by za dva roky nebyla k dispozici - zároveň je tu ale problém, že NASA nemá na tento zkušební let vyčleněné prostředky, takže zálohu musí platit Lockheed Martin "ze svého". Na druhé straně: firma Boeing má o zakázku zájem, takže nabídla polovinu zálohy uhradit sama (= požadovat pouze poloviční zálohu).

Raketa Delta-4 Heavy se tak jeví jako čím dál pravděpodobnější nosič lodi Orion. Jen bude zapotřebí provést několik úprav: například změnit její letovou trajektorii, protože při využití současného profilu by při některých nouzových návratech kabiny mohlo na astronauty (a vlastně i na lod) působit nepřijatelně vysoké přetížení. Zároveň se zvažuje, jaký druhý stupeň by pro Deltu-4 Heavy s pilotovanou posádkou mohl být optimální. Ve hře je šest kandidátů včetně použití druhého stupně ze zrušené rakety Ares-I. (Pro lety na ISS by dokonce mohla být raketa použita jen v "jednostupňové" verzi, kdy by druhý stupeň mohl suplovat sevisní modul Orionu!) A nakonec: americké letectvo se dalo (jakožto vlastník) slyšet, že nevydá souhlas s úpravami ramp LC-37B (Delta-4) nebo LC-41 (Atlas-5) na mysu Canaveral, aby se odtud mohly realizovat pilotované mise (např. výstavba nové obslužné věže pro nástup posádky). Důvod je jednoduchý: obě rampy tak-tak stíhají současný letový harmonogram obou nosičů a letectvo nechce připustit výpadek v jejich používání během stavebních úprav stejně jako se o ně nechce v budoucnu dělit s pilotovanými lety. V úvahu přichází buď úprava komplexu 39B pro rakety Delta-4 (ecv. Atlas-5) nebo výstavba rampy LC-37A. Zajímavé jsou také úvahy o místě předstartovní přípravy rakety Delta-4 Heavy: ta by probíhala buď v nově vybudované hale, ve stávajícím hangáru HIF (Horizontal Integration Facility) u komplexu 37 (a to i pro starty z rampy 39B!) nebo v modifikovaném hangáru OPF (dnes používaném pro předstartovní přípravu raketoplánů).

Jak už jsem psal 1. listopadu 2010, poštovní úřad ostrova Isle vydal příležitostnou obálku, na které se zvěčnil nejmladší astronaut z Měsíce (osobně si myslím, že titul "desátý člověk na Měsíci" je zajímavější, ale budiž), Charles Duke (pilot lunárního modulu Apolla-16). Asi nikoho tak nepřekvapí, že dvě obálky ze 750 kusové a číslované série skončily v mých spárech (jde o čísla 353 a 354).

Pondělí 29. listopadu 2010

Administrátor NASA Charles Bolden, který byl dosud spíše proti přidání mise raketoplánu STS-135, najednou otočil a prohlásil, že doufá, že mise realizována přece jen bude. Jak prohlásil při návštěvě Marshallova kosmického střediska v Alabamě, důvodem jsou pokračující odklady v rámci programu COTS (loď Dragon společnosti SpaceX a loď Cygnus společnosti Orbital Sciences Corp.). Varoval, že pokud se mise neuskuteční, bude velkým problémem zajistit trvalou šestičlennou posádku Mezinárodní kosmické stanice - pak by byla na pořadu dne (dle Boldena) možnost snížení jejího osídlení na tři osoby nebo dokonce dočasného opuštění ISS.

Ke třem evropským misím na ISS v letech 2013 až 15 (viz blog 24. listopadu 2010) si můžeme zkusit dopsat jména. První a poslední mise jsou z italské kvóty, kterou tato země dostala v rámci barterové výměny s USA za hardware pro stanici. Takže se jich zúčastní italští kosmonauti: Luca Parmitano a Samantha Cristoforettiová (dost možná, že i v tomto pořadí). No, a slot v roce 2014 je z kvóty ESA, přičemž tato agentura již dříve oznámila, že tuto misi poletí německý kosmonaut. Takže Alexander Gerst.

Je to takový malý a neviditelný mezník, přesto. Minulý týden jsem poslal do ESA letos již stý přeložený článek pro její české stránky. Ne všechny přeložené texty vyšly - a málokdy vychází včas či pravidelně. Bohužel ne vše jsem schopen ovlivnit, protože dosud nemám přístup do redakčního systému, takže je publikování odkázáno na libovůli a časové možnosti administrátorů. Přesto je (alespoň z hlediska počtu publikovaných materiálů) česká část webu ESA v těsném závěsu za stránkami velmocí jako je Německo, Francie nebo Itálie.

Malé ohlédnutá za mým pátečním vystoupením na ČT24.

Pátek 26. listopadu 2010

Dnes bych se měl objevit někdy mezi 10:45 a 11:00 h ve vysílání ČT24 v pořadu Světadíl - připomeneme si (kromě dalších událostí) skutečnost, že přesně před 45 lety se Francie stala po SSSR a USA teprve třetí zemí světa, která dokázala vyslat na oběžnou dráhu družici vlastními silami.

Bývalý manažer programu kosmických raketoplánů Wayne Hale (odešel od NASA po 32 letech letos v červenci) tvrdě zkritizoval americkou kosmickou agenturu za postoj k budoucím komerčním dopravním systémům. Označil návrh z 8. října 2010, kterým NASA upravuje požadavky na komerční dopravní systémy za paskvil, který namísto hledání optimálního bodu bezpečnosti jen zvyšuje náklady a oddaluje realizaci. Dokument podle něj obsahuje tisíce požadavků (co vše je nutné certifikovat, jak to prokazovat apod.) - namísto toho, aby NASA požadovala jasné mantinely v oblasti spolehlivosti a bezpečnosti. Srovnal dokument NASA, který má 260 stránek s požadavky, které má americké letectvo na vojenská letadla (2,5 strany) nebo které kdysi dávno byly na kosmické lodě Gemini (12 stránek). A dodal: "Toto je přežitý způsob, jak věci dělat. A je jedním z hlavních důvodů, proč jsou naše kosmické lety tak drahé, jak jsou."

Dnes začíná na hvězdárně ve Valašském Meziříčí tradiční seminář (konající se vždy poslední víkend v listopadu) s názvem Kosmonautika a raketová technika. Osobně jej doplním o dvojici přednášek: "Čínský drak míří ke hvězdám" (pátek 26. listopadu 2010 od 18:00 h) a "Astronomie (nejen) z oběžné dráhy" (sobota 27. listopadu 2010 od 13:30 h).

Mimořádné vydání časopisu Válka s podtitulem "nejodvážnější speciální operace" jsem obohatil o čtyřstránkový článek "Hon na rakety Scud" - o činnosti speciálních jednotek v operaci Pouštní bouře, jejichž úkolem bylo likvidovat irácké rakety dříve, než zasáhnou cíl.

Čtvrtek 25. listopadu 2010

Start raketoplánu Discovery STS-133 byl opět odložený, tentokráte na "ne dříve, než" 17. prosince 2010 (startovací okno je formálně do 20. prosince, aby se předešlo přítomnosti raketoplánu na oběžné dráze na přelomu roku). Je to ale zatím jen pracovní datum a NASA připouští, že je pravděpodobný odklad až na únor. Zde se startovací okno otevírá 27. února 2011 (a končí 6. března). Uvažuje se také o nové možnosti startu v "okně" mezi 3. a 10. únorem 2011: v takovémto případě by ale musela být vyřešena kolize s japonským kosmickým náklaďákem HTV-2 Kounotori (start 20. ledna, přílet k ISS 27. ledna, odlet 24. února), který by musel být "zaparkovaný" na jiném portu, než se nyní plánuje. Mezinárodní partneři nyní tuto možnost intenzivně studují.

Zítra se má uskutečnit přistání lodi Sojuz TMA-19 s trojicí Fjodor Jurčichin (Rusko), Shannon Walkerová a Douglas Wheelock (oba USA) na palubě. Přistání bylo původně plánováno na 30. listopadu, ale bylo nutné jej o něco uspíšit, protože ve dnech 1. a 2. prosince se v kazašské Astaně bude konat summit OSCE (Organization for Security and Cooperation in Europe) a v souvislosti s ním dojde k výraznému omezení (až zrušení) leteckého provozu nad Kazachstánem.

Počátkem prosince (opět - viz blog 17. září 2010) navštíví Českou republiku ruský kosmonaut Viktor Savinych (veterán z letů Sojuz T-4/1981, Sojuz T-13/1985 a Sojuz TM-5/1988). Tentokrát dorazí realizovat přednášku (resp. celou sérii přednášek) na ČVUT.

NASA přinesla novou fotografii 28. základní posádky Mezinárodní kosmické stanice (květen až září 2011). Jejími členy budou (zleva): Satoši Furukawa (Japonsko), Michael Fossum, Ronald Garan (oba USA), Alexandr Samokuťajev, Sergej Volkov a Andrej Borisenko (všichni Rusko). Snímek ještě doplňuji o fotografii 26. základní posádky ISS (prosinec 2011 až březen 2011), který jsem zatím a blogu neměl (27. základní posádka - viz blog 6. října 2010). Zleva: Oleg Skripočka, Aleksandr Kaleri, Dmitrij Kondratěv (všichni Rusko), Paolo Nespoli (ESA/Itálie), Catherine Colemanová a Scott Kelly (oba USA).

Středa 24. listopadu 2010

Dle vyjádření ředitelky pilotovaných letů ESA Simonetty Di Pippové na pondělní "promoci" nového oddílu evropských kosmonautů se podařilo do roku 2015 zajistit tři nové letové příležitosti na ISS pro ESA. Zároveň přislíbila, že se do roku 2015 vydá do vesmíru polovina nového oddílu : tzn. že všechna tři "nová" místa obsadí nováčci. Což se také dá interpretovat tak, že "stará garda" evropského oddílu kosmonautů už dolétala (resp. jsou před ní tři poslední mise: Paolo Nespoli/Itálie se chystá na start Sojuzu TMA-20 letos v prosinci, Roberto Vittori/Itálie na Endeavour STS-134 v únoru 2011 a André Kuipers z Nizozemska na Sojuz TM-03M v listopadu 2011).

ESA se rozhodla prodloužit jedenáct svých probíhajících (a již v tuto chvíli přesluhujících) vědeckých misí nejméně do roku 2012 s výhledem prodloužení do roku 2014 (což by mělo být v roce 2012 formálně potvrzeno). Jde o zařízení Cluster-II, Integral, Planck, Mars Express, Venus Express, XMM-Newton, Proba-2 (všechno vlastní projekty ESA), Hinode (spolupráce s Japonskem), Cassini-Huygens, Hubbleův kosmický teleskop a SOHO (spolupráce s NASA).

Mise bezpilotního amerického vojenského raketoplánu X-37B alias OTV (viz blog 26. nebo 22. dubna 2010) se podle některých znaků blíží ke konci. Stroj dle pozorovatelů v minulých týdnech několikrát (6. října, 1. a 12. listopadu) snížil svoji oběžnou dráhu. Na kosmodromu Vandenberg v Kalifornii zase "armáda dělníků" (dle novin Santa Maria Times) nedávno vyměnila stovky desek ve středu přistávací dráhy - tyto jsou přitom potřeba pro přesnou navigaci kosmického letounu. A v neposlední řadě: jednou z mála dostupných informací, kterou Pentagon uvolnil, je plánovaná životnost stroje. Ta má být 270 dní; lhůta přitom vyprší v polovině ledna 2011.

Za přijatelných 39 korun českých lze v prodejnách Levných knih zakoupit házelo Space Shuttle Orbiter SS12 ve tvaru kosmického raketoplánu. K dispozici je nejméně ve čtyřech grafických provedeních. Jak se skládá nebo létá, jsme zatím neměli možnost ověřit.

Úterý 23. listopadu 2010

Společnost SpaceX získala od amerického Federálního leteckého úřadu (Federal Aviation Administration, FAA) licenci pro návrat své lodi Dragon z vesmíru. Licence je nutná, pokud se přistávací manévr týká vzdušného prostoru Spojených států (jako že se týká). FAA hodnotila bezpečnostní aspekty, vliv na životní prostředí, náklad, národní i mezinárodní bezpečnostní otázky a odpovídající pojištění. Licence je platná na jeden rok. (SpaceX je první soukromou firmou na světě, která se o návrat družice z vesmíru pokouší. Dosud něco podobného realizovalo šest subjektů, ovšem vždy v rámci národních kosmických programů: Spojené státy, Rusko, Čína, Japonsko, Indie a ESA.)

Start rakety Falcon-9 s premiérovou lodí Dragon je plánovaný na 7. prosince. Není ale vyloučený další odklad: jednak kvůli dokončování testů a zkoušek, jednak kvůli startu raketoplánu Discovery 3. prosince 2010. Jedna z lodí, které budou zajišťovat "výlov" pomocných motorů raketoplánu se totiž má vrátit před startem Falconu-9 na moře - a zde se pokusit zachránit první stupeň rakety (což se při premiérovém startu nepodařilo). V tuto chvíli není jisté, zdali loď onen obrat s motorem z raketoplánu a návratem do cílové oblasti bude během čtyř dnů stíhat.

A ještě jednou raketa Falcon-9: různé zdroje uvádějí v jejím případě různé ceny, takže jak to tedy je? Komerční cena za jeden start totiž v posledních letech "raketově" vyskočila. V červnu 2007 nabízela SpaceX tento nosič za 35 mil. dolarů. O rok později za 36,75 mil. USD. O další rok později (v červnu 2009) za 37,1 mil. USD. To bylo před premiérovým startem - po něm (letos v červnu) SpaceX oznámila jednotkovou cenu 45,8 mil. USD a před několika týdny už hovořila o částce 56 mil. dolarů.

Posádka Sojuzu TMA-17 (Oleg Kotov/Rusko, Timothy Creamer/USA a Sojči Noguči/Japonsko), jejíž oficiální autogramiádu jsem letos v červenci o jediný den prošvihl v Houstonu, nakonec přece jen našla cestu do mé sbírky. A to na podepsané obálce ze dne přistání.

Pondělí 22. listopadu 2010

Astronaut Albert Sacco (palubní specialista při misi Columbia STS-73/1995) zvítězil v konkurzu nad 55 dalšími uchazeči a stane se děkanem na Texaské technice (Texas Tech). Přesni na Vysoké škole inženýrství Edwarda E. Whitecreho Jr. v Lubbocku (stát Texas). Pozice se ujme 1. ledna 2011.

Šest astronautů ESA (viz blog 22. května 2009) dnes formálně dokončilo základní výcvik: na dnešním slavnostním ceremoniálu v Kolíně nad Rýnem se oficiálně stali z kandidátů kosmonauty. Nyní je před nimi "udržovací výcvik" - a postupně se mohou těšit na nominace do letových posádek. Ty by mohly přijít už brzy - viz blog 19. října 2010.

Dobrá zpráva pro všechny, kdo se mi v minulých dnech a týdnech ozývali: vyprodaná (u mě - viz blog 1. listopadu 2010) kniha Poklady kosmonautiky je znovu skladem. Máte-li zájem, ozývejte se i nadále.

Nejnovější číslo zpravodaje Kosmos - informačního bulletinu sekce Kosmos při ČNS SČF (Česká námětová společnost Svazu českých filatelistů) - obsahuje i můj dvoustránkový (formát A5) článek "Sedm statečných kosmonautů v Brně" (o sletu středoevropských kosmonautů - viz blog 17. září 2010).

Pátek 19. listopadu 2010

Start raketoplánu Discovery STS-133 byl opět odložený - na "ne dříve, než" 3. prosince 2010. Protože je to v polovině posledního letošního formálního startovacího okna (30. listopadu až 6. prosince), NASA začala hledat cesty, jak dostat raketoplán do vesmíru pokud možno ještě letos. Jednou z nich je start od 17. do 21. prosince: tomuto "oknu" se chtěli manažeři NASA původně vyhnout, protože představuje pobyt raketoplánu ve vesmíru přes vánoční svátky a dokonce možná i přes přelom roku (mise je plánovaná jako jedenáctidenní; na zkracování mise nemá nikdo vzhledem k blížícímu se konci programu raketoplánů zájem). Navíc by bylo nutné vzhledem k nepříznivé trajektorii letu odebrat při startu ve druhé polovině prosince z raketoplánu plných 600 kg nákladu. Varianta je tak zatím studována čiště teoreticky.

Jak už jsem informoval (viz blog 24. září 2010 a 2. listopadu 2010), budu mít v neděli 21. listopadu 2010 od 16:00 v Brně-Bystrci přednášku "Příběhy kosmických raketoplánů". Detaily najdete na stránkách internetového magazínu Bystrčník nebo farnosti Bystrc. Vstupné: láhev piva Bernard (ta s patentním uzávěrem). Stačí jedna za rodinu. (Nealkoholické se nepočítá.)

Odpočítávání běží - už za týden se otevřou brány hvězdárny ve Valašském Meziříčí pro všechny zájemce o kosmickou a raketovou techniku. Program už je definitivní, takže neváhejte - hvězdárna ve "Valmezu" se stane středem světové kosmonautiky už příští víkend!

Ač jsem se minulý měsíc do německého Morgenröthe-Rautenkranz na setkání s ruským kosmonautem Romanem Romaněnkem nedostal (a dle očitých svědků jsem dobře udělal, protože šlo o striktně uzavřenou akci), přesto mi jeho podpis obohatil sbírku. A dokonce ne jeden, ale hned tři. Nejprve se Romaněnko pokusil podepsat fotografii vlevo - ale fixa jaksi kosmickému hrdinovi odmítla poslušnost (druhý obrázek). Tak vzal do ruky propisku a podepsal stejný snímek: tenký tah autogramu je na něm ovšem jen špatně vidět. Až třetí pokus s fotografií celé posádky (viz čtvrtý snímek) tak byl úspěšný...

Čtvrtek 18. listopadu 2010

S tím, jak se blíží odchod amerických raketoplánů do penze, řeší se různé otázky spojené s jejich následným osudem. Samozřejmě, že nejzajímavější jsou otázky týkající se trvalého deponování těchto strojů, bez zajímavosti ale nejsou ani další otázky. Třeba skutečnost, že raketoplány nebudou vystavené s originálními hlavními kyslíko-vodíkovými motory SSME, protože tyto by měly být použité při urychlení vývoje superrakety SLS (Space Launch System). Namísto původních motorů tak dostanou raketoplány jejich věrné kopie RSME (Replica Shuttle Main Engines). (Trochu mi není jasné, proč se nëpočítá s použitím starších SSME, kterých jsou k dispozici desítky, ale asi pro to nějaký důvod bude.) Stejně tak se vyjasňuje nad dalším hardwarem z programu raketoplánů: robotickými manipulátory RMS. Raketoplán Discovery si "svoji" kanadskou ruku ponechá a bude vystaven společně s ní, Endeavour ji bude muset odevzdat: získá ji pro vystavení v některém muzeu Kanada jako ocenění za svůj podíl na tomto programu. Co bude s rukou z raketoplánu Atlantis, zatím není známo.

Dnes je v Nizozemsku první člověk, který se prošel po Měsíci - Neil Armstrong. Proč jsem se to (zase) dozvěděl až na poslední chvíli? Tak snad příště...

V Rusku zahájila tento týden přípravu k letu do vesmíru šestice nových kosmonautů-kandidátů. Jsou to Alexej Chomenčuk, Denis Matvějev, Andrej Babkin, Sergej Kud-Svěrčikov, Svjatoslav Morozov a Ivan Vagner.

Měsíčník Robot Revue 11/2010 přináší můj třístránkový článek "Lunochod: první kola na Měsíci" (včera měl čtyřicáté výročí přistání na Měsíci Lunochod-1).

Úterý 16. listopadu 2010

Před raketoplánem Discovery STS-133 je možná neobvykle dlouhé šestidenní odpočítávání. To by mělo začít 24. listopadu s tím, že v jeho průběhu dojde ke zkušebnímu natankování vnější palivové nádrže - následovat pak má "odklad" o 72 hodin a ostrý start 30. listopadu 2010. Jedná se o nejrychlejší variantu závěrečná fáze přípravy, která poskytuje dostatek času na zkušební tankování stejně jako na vyhodnocení naměřených dat. Kdyby proběhlo samostatně zkušební tankování a až následně odpočítávání, vycházelo by vše déle. NASA se zkrátka snaží udělat vše pro to, aby byl raketoplán Discovery vypuštěný do vesmíru ještě letos (startovací okno je od 30. listopadu do 6. prosince), protože další příležitost je až koncem února 2011. A odklad by měl domino-efekt na misi STS-134 i zvažovaný let STS-135. Finální rozhodnutí o tom, zdali dojde ke pokusu o start Discovery se ovšem neočekává dříve, než 22. listopadu.

Japonská kosmická agentura JAXA oznámila, že v komoře A návratového modulu sondy Hayabusa (viz blog 30. září 2010) bylo identifikováno zhruba 1500 drobných částic (zpravidla menších než 10 mikrometrů), přičemž většina z nich je mimozemského původu. JAXA nyní intenzivně pracuje na vývoji metod nakládání s těmito "pidičásticemi" a připravuje jejich důkladný rozbor.

Letectví+kosmonautika 11/2010 obsahuje následující články, které vzešly z "rodinné dílny" (kromě mé maličkosti coby autora textů se na článcích podílel i dvorní fotograf Marek a ilustrátorka Katka, která nachystala vynikající kresbu evoluce raket řady Falcon): "Za kosmonautikou do Chicaga" (viz blog 30. června 2010 a 1. července 2010), "NASA - nový směr ve starých kolejích", "Falcon se chystá růst", "Digitální i problematické Sojuzy" (stručné představení nové lodi Sojuz TMA-01M a problémů TMA-18 plus TMA-20) a "Ohlédnutí za programem Dyna Soar".

Pondělí 15. listopadu 2010

NASA a Roskosmos se dohodly na scénáři případné záchrany posádky raketoplánu Atlantis STS-135 (možný start červen 2011), čímž se tato mise opět o krůček přiblížila k realitě. Nebyl-li by raketoplán Atlantis schopný návratu, vrátila by se jeho čtyčlenná posádka z vesmíru postupně v trojici lodí Sojuz: první člen (pilot Douglas Hurley) po 163 dnech na ISS, druhý a třetí člen (Chris Ferguson a Sandra Magnusová) po 283 dnech a čtvrtý (Rex Walheim) po 345 dnech pobytu na ISS. (Délky pobytu jednotlivých astronautů na stanici jsou pouze orientační a dle aktuální situace by mohl v pořadí návratu docházet ke změnám.)

Zatímco mise STS-135 se - obrazně řečeno - přibližuje, nadcházející start raketoplánu Discovery STS-133 se "vzdaluje". Resp. utápí v nejistotě. Technici totiž našli na hlavní palivové nádrži několik dalších prasklin - objevily se v blízkosti již objevených s tím, že jejich existenci technici tak trochu předpokládali (jako důsledek zvýšeného namáhání materiálu po vzniku prvních prasklin). Nyní je potřeba důkladně zmapovat rozsah prasklin a stanovit přesný postup oprav: zároveň je nutné spočítat, zdali bude mít opravená nádrže dostatečnou bezpečnostní rezervu pro start. S tím se zatím stále počítá 30. listopadu 2010.

Čína nechala nahlédnout do své "kosmické kuchyně" a zveřejnila jméno jedné ze dvou kandidátek na kosmonauty, které se zapojily letos v březnu do výcviku: je jí pilotka dopravních letounů čínské armády Wang Yaping (32; viz blog 15. března 2010). Mnoho informací o ní ale známo není: narodila se v dubnu 1978, je matkou jednoho dítěte, jejím manželem je vojenský pilot Zhao Peng. V roce 1997 byla vybrána do skupiny 37 pilotek, výcvik zakončila v roce 2001. Létala s dopravními letadly (což je nejvíce, čeho může žena v čínské armádě dosáhnout), mj. při záchranných operacích po zemětřesení v provincii Sichuan nebo během snah o zlepšení počasí v Pekingu během olympiády v roce 2008. Podle některých spekulací by mohla letět do vesmíru už při misi Shenzhou-10 (plán druhá polovina roku 2012), ale to mi přijde hodně brzy. I když: 2,5letý výcvik by byl dostatečný - a pokud by šlo o politický úkol (což bezesporu let čínské kosmonautky bude), půjde logika a pocity stranou.

Pátek 12. listopadu 2010

Dvojnásobný kanadský astronaut Robert Thirsk (veterán z letů Columbia STS-78/1996 a Sojuz TMA-15/2009) sice formálně zůstává (alespoň prozatím) v oddíle astronautů, ale jinak se už nechal slyšet, že se do vesmíru vracet nebude. Není divu: je mu 57 let s tím, že nejbližší příležitost pro let Kanaďana na ISS se otevře až někdy v roce 2015 (či později). Předchozí slot na přelomu let 2012 a 13 už je "obsazený" Chrisem Hadfieldem. (Pokud mě paměť neklame, Thirsk je služebně nejstarším astronautem na světě - vybraný k letům do vesmíru byl v roce 1983.)

Nově vyvíjená evropská raketa Vega se poprvé podívala na startovací rampu - resp. její první stupeň, který byl v rámci zkoušek pozemního zařízení vyvezený na vypouštěcí komplex. S premiérovým startem rakety Vega se počítá v průběhu roku 2011.

Řada japonských nákladních družic HTV (start druhé z nich se připravuje na 20. ledna 2011) pro Mezinárodní kosmickou stanici dostala jméno Kounotori (Bílý čáp). Jméno bylo vybráno na základě hlasování, ve kterém bylo přijato 17236 podání (z toho 17026 platných). Kounotori bylo navrhováno celkem 217krát.

Americký astronaut James Dutton (Discovery STS-131/2010) navštívil letos o prázdninách Slovensko. Bohužel jsem se o jeho akci dozvěděl až na poslední chvíli (ale netvrdím, že bych jel - už jsme Duttona potkali - viz blog 25. října 2008). Nicméně podařilo se mi získat alespoň pamětní korespondenční lístky vydané při příležitosti návštěvy a obdařené Duttonovým podpisem.

Čtvrtek 11. listopadu 2010

Ve Stennisově kosmickém středisku (stát Mississippi) se uskutečnil první ze série tří kvalifikačních zážehů motoru AJ26 pro nově vyvíjenou raketu Taurus-2 v rámci programu COTS. Zážeh trval deset sekund a jeho cílem bylo ověřit startovací a vypínací sekvence motoru. Zbývající dva testy by na stavu E-1 měly proběhnout do konce letošního roku s tím, že třetí bude trvat padesát sekund. AJ26 je modernizovaným ruským motorem NK-33, který poháněl sovětskou lunární raketu N-1.

Raketoplán Discovery, který se připravuje k misi STS-133, má praskliny nejen v tepelné izolaci na povrchu hlavní nádrže, ale také přímo na její konstrukci. Technici připravují stroj na start ale na základě minulých zkušeností věří, že poškození dokáží opravit přímo na rampě. Zatím zůstávají opatrnými optimisty" a doufají, že se podaří Discovery vypustit v nadcházejícím startovacím okně od 30. listopadu do 6. prosince 2010. Jinak by bylo nutné start přenést až na konec února příštího roku.

Dnes po jedenácté hodině budu odpovídat na dotazy posluchačů týkající se počítačů a práce s nimi na vlnách Českého rozhlasu Brno.

Letošní páté číslo dvouměsíčníku Ekologie přináší můj článek "Oči družic bděly nad ropou" - o úloze dálkového průzkumu při letošní katastrofě plošiny Deepwater Horizon v Mexickém zálivu.

Středa 10. listopadu 2010

Evropská kosmise schválila cenu za dopravní služby systému Galileo do vesmíru (resp. cenu vynesení prvních satelitů). Měla by být 114 mil. USD za jeden start na palubě rakety Sojuz, při kterém dojde k vynesení dvojice satelitů. Uf, nějak nám ten Sojuz skokově podražil: ještě nedávno se uváděla komerční cena za jednu raketu Sojuz 40 až 50 mil. USD. I kdybychom k tomu připočítali inflaci, oslabený dolar a klidně třeba i emisní povolenky, tak se na zhruba 2,5násobek původní částky pořád nějak nemůžu dostat. I společnost ILS (International Launch Services) se nechala slyšet, že by byla schopná nabídnout cenu o třetinu až polovinu nižší - a to používá rakety Proton, které jsou z hlediska ceny ve srovnání se Sojuzy "pozlacené". (Myslim, že v reálu by šlo ušetřit i více: cena jednoho startu rakety Proton je na komerčním trhu 110 mil. USD a teoreticky může nést šest družic Galileo.)

Problém se Sojuzy je údajně velmi jednoduchý: Rusko prý dokázalo nastavit podmínky kontraktu na dodávku svých raket tak, že jeden komerční start z Kourou vychází na zhruba dvojnásobek toho, co srovnatelný start z Bajkonuru... Rozjetý projekt ale není možné z mnoha důvodů ukončit, takže musí pokračovat - Rusko si mne ruce, evropský provozovatel raket Sojuz (dosud jich bylo objednáno 24 ks) Arianespace si rve vlasy. Dostává se totiž do "spirály smrti": vysoká cena za start rovná se méně startů, méně startů (aktuálně se počítá s "plným" provozem v podobě pouhých dvou startů ralet Sojuz ročně!) rovná se vyšší náklady na každý start (tzv. fixní náklady je potřeba "rozpustit" mezi méně startů), vyšší cena rovná se méně startů - a tak pořád dokolečka.

Od naší minulé návštěvy v německém Speyeru (viz blog 19. dubna 2010) se zdejší kosmická expozice rozrostla o návratový modul lodi Sojuz TM-19 (viz blog 6. května 2010). Nyní jsme tedy měli možnost si tento unikát prohlédnout a prozkoumat pěkně zblízka...

Úterý 9. listopadu 2010

Roskosmos plánuje utratit 66,5 mil. rublu (cca 38 mil. Kč) na akce spojené s oslavou padesátého výročí letu Jurije Gagarina. Plánuje výstavy (ze zprávy není jasné, zdali souběžné či zdali půjde o jednu putovní akci) a další akce v Rusku a také v zahraničí - ve Vídni, Ženevě a New Yorku (vždy na půdě OSN).

Společnost SpaceX oznámila další odklad vzletu rakety Falcon-9: aktuálně se s jejím vypuštěním počítá 7. prosince 2010 s tím, že 8. a 9. prosince jsou záložní termínu. Oficiálním důvodem je dokončení pozemních testů. Čtyři dny před plánovaným startem (v daném případě tedy 3. prosince 2010) se plánuje zkušební zážeh motorů prvního stupně na startovací rampě.

Peripetie s fotografováním se s astronauty ve Speyeru jsem vylíčil na blogu včera. S případnými podpisy to bylo ještě horší - i to jsem naznačil už včera. Astronauti podepisovali jen to, co jim organizátoři dovolili - třeba pamětní tabule (první řada fotografií, zleva Godwinová, Dunbarová a Bluford) nebo předpřipravené pamětní fotografie posádek v rámci autogramiády. Jen škoda, že se na každou fotografii snažil zvěčnit i náhradník mise Ulf Merbold (který na ní ovšem vyobrazený není). Jeden z mlaších účastníků naší výpravy ovšem pochopil, že Merbold se tam podepisuje neoprávněně ("Ten s tou červenou kravatou k nim nepatří?") - a tak fotku po podpisu všemi ostatními lapil a Merboldova volání nedbaje ji odnesl do bezpečí. Proto máme obě varianty (viz druhý řádek): s Merboldovým podpisem i bez něj. Nakonec se dal celkem slušně získat podpis Godwinové (špacírovala po muzeu bez "ochranky"). A dokonce se nám podařilo - organizátorům navzdory - získat podpis Henryho Hartsfielda na fotografii pořízenou loni v Praze v rámci kongresu ASE. (Kdy jsme vysvětlili asi čtyřem zachmuřeným organizátorům, že to vážně není na prodej - ale že jde o osobní vzpomínku na setkání s astronautem.) Byla to v rámci autogramiády JEDINÁ podepsaná fotografie, která nebyla onou oficiální.

Pondělí 8. listopadu 2010

Únik vodíku u raketoplánu Discovery (v propojovacím systému mezi vnější nádrží a pozemním komplexem) se nakonec ukázal jako mnohem masivnější, než byly původní předpoklady: nenaplnily se tak prognózy o odkladu o 48 nebo 72 hodin. Se startem se nyní pracovně počítá na "ne dříve, než" 30. listopadu 2010. Podobný únik byl zaznamenaný už před starty STS-119 a STS-127. Technici zároveň objevili na vnější nádrži dvaceticentimetrovou prasklinu v její tepelné izolaci, která by sama o sobě také vedla k odkladu startu. Úlomek pěnové izolace totiž způsobil v roce 2003 zkázu raketoplánu Columbia. V tuto chvíli není jasné, jak se problémy budou řešit: zdali se je podaří odstranit na rampě, nebo zdali bude nutný transport raketoplánu zpět do montážní haly (což by znamenalo, že startovací okno trvající do 6. prosince 2010 by se nejspíše nestíhalo - další možnost startu je pak až 27. února 2011).

V pátek 5. listopadu 2010 pronikly na veřejnost zprávy (jejich šiřitelem se stala např. televizní stanice CNN), že v Glennově kosmickém středisku (Cleveland, stát Ohio) se pohybuje nejméně jeden střelec se zbraní. Realita ale byla trochu jiná: šlo pouze o cvičení na tuto situaci - což ale pravděpodobně některý zaměstananec střediska nepochopil a celou zprávu zatepla telefonoval médiím. Šetření, kdo byl oním "loajálním" dobrákem nemajícím nic lepšího na práci, než telefonovat do televize, probíhá.

Jak už jsem na blogu 3. listopadu 2010 informoval, část posádky raketoplánu Challenger STS-61A navštívila (za naší "asistence") německý Speyer. Zvláštní bylo, že astronauti byli ze strany organizátorů hlídáni jako oko v hlavě - běda, když se někdo pokusil nějakého astronauta oslovit! Nedejbože požádat o podpis (viděl jsem několik fotografií doslova vyrvaných z rukou astronauta hyperaktivními organizátory) - nebo dokonce (nad čímž zůstala hlava stát) se s astronautem vyfotit. Neexistovalo, organizátoři se vrhali před objektivy, aby znemožňovali fotografování (s někým - samotného astronauta vyfotit možné bylo) a vysvětlovali i překvapeným astronautům, že "toto není žádoucí". O to větší hodnotu následující snímky mají. Astronautka Linda Godwinová byla zcela v pohodě: nebyla součástí oficiální delegace, takže si s dcerou courala po muzeu, jak chtěla. Steven Nagel (druhý snímek) se s námi sám pustil do řeči a s fotkou neměl problém. Snímek s Guionem Blufordem vznikal nejdramatičtěji: když jsem se ho pokusil oslovit, zdali by bylo možné se společně vyfotit, vrhl se jeden organizátor na mě, druhý na Bluforda. Astronaut ovšem reagoval tak, jak to asi nikdo nečekal. Přitáhl si Marka za šálu a obrátil se na organizátory: "A teď mi to dítě zkuste sebrat!" Nezkusili, a tak máme krásný snímek coby vzpomínku na astronauta, který se dokázal vzpříčit naprosté lidské tuposti...

Pátek 5. listopadu 2010

Raketoplánu Discovery jako by se nechtělo odlepit od Země na svoji historicky poslední (39.) misi. Aneb přestože se NASA rozhodla dát včerejšímu startu zelenou (viz blog 4. listopadu 2010), nakonec byl pokus o vzlet odvolaný ještě dříve, než bylo zahájeno tankování vnější nádrže. Důvodem bylo extrémně nepříznivé a stále se zhoršující počasí, které start zcela vylučovalo. Další pokus o vzlet je plánovaný na dnešní den (konkrétně na čas 20:04 h). Meteorologové aktuálně na dnešek dávají sedmdesátiprocentní šanci příznivého počasí. (AKTUALIZACE: start byl odložený NEJMÉNĚ o 48 hodin kvůli úniku vodíku během plnění vnější palivové nádrže.)

Evropská raketa Ariane-5 se chystá na omlazovací kůru: počínaje rokem 2017 by měla být k dispozici modernizovaná verze ME (Mid-life Evolution). Z hlediska výkonu má její kapacita vzrůst o dvacet procent (z 10 na 12 t nákladu na dráhu přechodovou ke geostacionární). Z hlediska technického má být největší změnou nový horní stupeň s restartovatelným motorem Vinci (první zkušební zážeh absolvoval již v roce 2005). Jen náklady na vývoj tohoto stupně se ale odhadují na 1,5 mld. euro.

Evropa zároveň počítá s tím, že kolem roku 2025 by měla mít k dispozici menší raketu (neformálně Ariane-6, oficiálně zatím deklarovanou jako NGL - Next Generation Launcher). Mělo by jít o dvoustupňový nosič (oba stupně využívající kapalný vodík a kyslík) doplněný dle potřeby o dva až šest motorů na tuhé pohonné látky. Nosnost má být 3000 až 8000 kg nákladu na dráhu přechodovou ke stacionární, což je výrazně méně, než v případě stávající Ariane-5. Pro ni totiž není k dispozici dostatek vhodných velkých zařízení (navíc nezapomínejme, že byla původně navržena pro miniraketoplán Hermés, čemuž odpovídá i její řešení a výkon) a navíc je dlouhodobým trendem zmenšování družic.

Americká meziplanetární sonda EPOXI (Extrasolar Planet Observation and Deep Impact Extended Investigation, dříve Deep Impact) včera proletěla ve vzdálenosti zhruba 700 km od komety 103P/Hartley-2 (viz snímky). Sonda byla původně vyslána v roce 2005 "nabourat" se pomocí téměř půltunového projektilu do jádra komety Tempel-1 (což se jí také v červenci téhož roku podařilo). Protože byla průletová část automatu v solidním technickém stavu, rozhodla se ji NASA vyslat ke kometě BOethin - protože ta ale pravděpodobně zanikla ("rosypala se"), zamířila sonda právě ke kometě 103P/Hartley-2. Podle zpráv z NASA je sonda stále v dobrém stavu a má dostatek pohonných látek, takže není vyloučeno její přesměrování ještě k další kometě...

Čtvrtek 4. listopadu 2010

Ruský kosmonaut Maksim Surajev (Sojuz TMA-16/2009) tento týden nakonec přece jen obdržel titul Hrdina Ruska - celou causu jsem popsal na blogu 7. a 10. září 2010.

Družice Eutelsat W3B, kterou minulý týden vynesla při letu V198 evropská raketa Ariane-5, byla jěn několik hodin po dosažení oběžné dráhy prohlášena za ztracenou. Důvodem se stal "významný" únik paliva z palubních nádrží, který znemožňuje družici dosažení jakékoliv smysluplné pracovní dráhy. Organizace Eutelsat měla družici pojištěnou (v rámci širšího kontraktu bylo pojištěno celkem sedm družic na 1,5 mld. euro, přesná cena pojistky tohoto satelitu není známá) a již zadala kontrakt na výrobu náhradní družice W3D (start v roce 2013). Co bylo příčinou úniku paliva, je předmětem šetření.

Z avizované (viz blog 10. září 2010) dvojice kosmonautů Oleg Kotov - Muhammed Farís (původně slibovaný kosmonaut ESA z programu zmizel už dříve; ESA místo něj poslala jen účastníka izolačního experimentu Mars105 Olivera Knickela) nakonec na 26. kosmické dny do německého Neubrandenburgu nedorazí z nich nikdo (Farís má zdravotní problémy se zády, Kotov nebyl spokojený s navrženou finanční odměnou a odmítl účast - oficiálně organizátoři oznámili, že "nedostal vízum"). Oraganizátoři slibují účast jiného kosmonauta, Jurije Usačova.

NASA se nakonec rozhodla uskutečnit pokus o start raketoplánu Discovery STS-133 dnes: přesně ve 20:29:43 h našeho času. A to navzdory skutečnosti, že je na dnešní den slibována jen dvacetiprocentní šance příznivého počasí. NASA zároveň rozhodla o prodloužení startovacího okna až do 8. listopadu (původně končilo 7. listopadu). Kromě šestičlenné posádky bude na palubě raketoplánu přítomen také humanoidní robot Robonaut-2. Původně byl zamýšlený pro pomoc kosmonautům pracujícím v otevřeném prostoru (první dva snímky), aktuálně se počítá s jeho použitím pouze uvnitř stanice. Primárně je jeho cesta na Mezinárodní kosmickou stanici brána jako experimentální: mají být získána data o fungování robota v beztíži. Technici ale sní o tom, že by mohl časem zvládat jednoduché úkony (jako je např. výměna filtrů), čímž by velmi usnadnil život posádkám stanice.

Středa 3. listopadu 2010

Raketoplán Discovery nakonec k misi STS-133 neodstartuje ani dnes: objevily se totiž problémy se záložním elektrickým obvodem u kontrolního systému jednoho z hlavních motorů. Systém padesátkrát za sekundu kontroluje provozní parametry motoru a v případě, že zjistí nesrovnalost, vydává okamžitě příkaz k jeho vypnutí. To má zabránit katastrofickému selhání motoru. Pokud by ale nefungoval správně, mohl by například vydat příkaz k vypnutí motoru i v případě, že je tento zcela v pořádku - což by mělo pro startující stroj nepříjemné následky (v závislosti na tom, ve které fázi letu by k problému došlo, by musel raketoplán provést třeba i riskantní manévr nouzového přistání). Elektrický obvod ke kontrolnímu systému na vydaný povel nenaskočil - o chvíli později se ale "rozběhl" sám od sebe. A aby toho nebylo málo, došlo ještě později k výkyvu napětí v obvodu (malému a v mezích tolerovaných hodnot, ale došlo - což není dobré ve spojitosti s předchozím nenaskočením obvodu). Odborníci nyní zkoumají, zdali šlo o přechodný stav (a raketoplán může startovat) nebo zdali je problém vážnějšího rázu. V úvahu by pak připadala oprava nebo dokonce výměna inkriminovaných součástek. Zatím není jasné, zdali by bylo možné tento úkon provést na rampě a jak dlouho by trval (podobné opravy trvaly před startem STS-90 dvanáct dní a před STS-43 sedm dní).

NASA zatím pracuje s termínem startu raketoplánu Discovery "ne dříve, než 4. listopadu" (ve 20:30 h našeho času). Meteorologové ale dávají na zítřek jen třicetiprocentní šanci na příznivé počasí. V pátek je sedmdesátiprocentní. Discovery musí odstartovat do neděle 7. listopadu včetně (pokud se nemá omezovat program letu), další startovací okno se otevírá od 1. do 5. prosince - a potom až 26. února 2011.

Připomínám, že dnes od 17:00 h budu v pražském Muzeu Policie ČR přednášet na téma "Quo vadis, americká kosmonautiko?" (Proč s lety do vesmíru končí raketoplány? V čem budou létat američtí astronauti do vesmíru za pět či za deset let? Jak mění americkou kosmonautiku prezident Barack Obama? Na jaké meziplanetární sondy se v nejbližších letech můžeme těšit? Vrátí se dřív na Měsíc Američané, nebo tam přistanou čínští kosmonauti? Kdy vkročí lidská noha na Mars?)

Jak jsem již informoval (viz blog 18. října 2010), po Německu se v minulých dnech pohybovala část posádky raketoplánu Challenger STS-61A/1985 (let s laboratoří Spacelab D-1, který platila Spolková republika Německo, tzv. západní Německo). Stalo se tak v rámci turné připomínající 25. výročí letu. Kromě toho, že se turné nemohl zúčastnit Reinhard Furrer (tragicky zahynul v září 1995), nedorazili ani James Buchli a Wubbo Ockels. Přesto byl program turné pestrý a bohatý a zahrnoval zastávky v Brémách (kde byl modul Spacelab vyrobený), v Berlíně (na půdě německého parlamentu), Stuttgartu (zdejší univerzita připravila část experimentů pro let a "dodala" i jednoho člena posádky, profesora Ernesta Messerschmida) a Speyeru (muzeum s největší expozicí kosmonautiky v Evropě). Samozřejmě, že jsme tuto unikátní příležitost vidět pohromadě sedm astronautů (kromě pěti členů posádky STS-61A se zúčastnil ještě náhradník letu Ulf Merbold a čtyřnásobná astronatka Linda Godwinová - jinak manželka pilota mise STS-61A Stevena Nagela) nenechali ujít...

Úterý 2. listopadu 2010

Dnes někdy mezi 9:30 a 10:00 h bych měl promluvit na Radiožurnálu. Tématem bude zítřejší poslední start raketoplánu Discovery - a zaměřit bychom se měli i na "sedmého člena posádky", na Robonauta R2 (viz blog 20. dubna 2010 nebo 19. října 2010).

Opravdu nabízí společnost SpaceX vynášení nákladů do vesmíru za desetinu ceny oproti konkurentům,jak se někdy uvádí? Zkusme si to propočítat: Falcon-1 má nosnost 450 kg nákladu a jednotkovou cenu 9 mil. USD - z toho vychází cena 20 tisíc USD/kilogram. Tato raketa by se ale už neměla používat a na její místo má nastoupit Falcon-1e s nosností 1050 kg a jednotkovou cenou 11 mil. USD: takže už jsme na částce 10500 USD/kg. Falcon-9 (nosnost 10450 kg) začal být inzerovaný na ceně 35 mil. USD (3350 USD/kg), ale nyní je nabízený za cca 56 mil. USD (5350 USD/kg). Falcon-9 Heavy (s premiérou ne dříve, než v roce 2013) by měl vyjít lépe: při nosnosti 32 tun je nyní jeho cena 95 mil. USD, takže necelé 3000 USD/kg. A teď srovnání s americkou konkurencí: Delta-4 Heavy (cenu základní verze, která by asi měla větší vypovídací hodnotu, se mi bohužel nepodařilo najít - a provádět "kvalifikovaný odhad" nechci) má nosnost 25800 kg a jednotkovou cenu 185 mil. USD (takže 7200 USD/kg) a Atlas-5 vynese 12500 kg za 138 mil. USD (11000 USD/kg). Takže: Falcon je sice levnější oproti konkurenci (jeho vývoj ale nelze považovat za ukončený: vic nárůst ceny o šedesát procent během čtyř let - na rozdíl od stabilních cen konkurence). Pokud porovnáme srovnatelné výkony (Falcon-9 ku Atlasu-5 nebo Falcon-9 Heavy ku Delta-4 Heavy), tak jsme na zhruba polovině. I to je pochopitelně solidní, ale znovu (jako už tolikrát) připomínám: cena dopravy do vesmíru představuje jen menší část (typicky pět až deset procent) celkových nákladů na jednotlivé mise.

Důležité datum do diáře: celosvětový kongres kosmonautů ASE (Association of Space Explorers) se v příštím roce uskuteční od 5. do 9. září. Nebude se konat v původně oznameném Petrohradě, ale dle nejnovějších informací v Moskvě. Má být pojatý jako oslava padesátého výročí letu prvního kosmonauta světa, Jurije Gagarina.

Ve středu 3. listopadu 2010 vystoupím na půdě Muzea Policie ČR s přednáškou "Quo vadis, americká kosmonautiko?" Plná verze plakátu je k dispozici například na webu Centra papírového modelářství nebo přímo na na stránkách Muzea Policie ČR. Jinak přináším aktualizovaný seznam svých přednášek pro veřejnost v rámci letošního podzimu:

  • Středa 3. listopadu 2010, Muzeum Policie ČR, Praha, 17:00 h - Quo vadis, americká kosmonautiko?
  • Neděle 21. listopadu 2010, Ekumenické centrum Archa, Brno-Bystrc, 16:00 h - Příběhy psané kosmickými raketoplány.
  • Pátek 26. listopadu 2010, hvězdárna Valašské Meziřící, 18:00 h - Čínský drak míří ke hvězdám.
  • Sobota 27. listopadu 2010, hvězdárna Valašské Meziřící, 13:30 h - Astronomie (nejen) z oběžné dráhy.
  • Pondělí 1. listopadu 2010

    Start raketoplánu Discovery STS-133 plánovaný na dnešek (viz blog 29. října 2010) byl o dva dny odložený. Stalo se tak kvůli problémům s netěsnícími dusíkovými a héliovými ventily v místě propojení raketoplánu s pozemním komplexem. (Dusík slouží jako pracovní médium pro ovládání různých ventilů zatímco hélium se používá k "vytlačování" paliva uz nádrží manévrovacího systému.) Ventily bylo nutné opravit a otestovat. Novým termínem startu je nyní středa 3. listopadu 2010 ve 20:52 h SEČ.

    "Podpisostroj" poštovního úřadu ostrova Isle (viz např. blog 26. října 2010) jede na plný výkon: k dispozici jsou dvě nové obálky (opět limitované 750 kusy), a to s podpisy astronautů Alfreda Wordena (Apollo-15/1971) a Charlese Dukea (Apollo-16/1972).

    Kniha Poklady kosmonautiky - vyprodáno jest. Alespoň u mě - vyprodaná je dávka, kterou jsem coby autor zakoupil u vydavatele (a následně ji nabízel společně s útržky padáku z lodi Sojuz T-6 jako dárkem). Pokud by ještě někdo měl o knihu zájem, klidně se ale ozvěte. Bude-li zájemců větší množství, jsem připravený u vydavatele objednat další balík knih. ("Dárkové" kousky padáku ještě mám, pro jistotu jsem si jich pořídil více, než bylo v "prvním kole" zapotřebí.) Ale pokud by se našel jen jeden či dva zájemci, tak nic přiobjednávat nebudu: jistě pochopí, že v tomto "objemu" mi nikdo knihu za velkoobchodní cenu jaksi neprodá a nedodá...

    "Zrod kosmických vyzvědačů" - takto se jmenuje můj další článek, který jsem vytvořil pro měsíčník Válka (přesněji pro aktuální listopadové číslo). Pojednává o politických i technických peripetiích vývoje zpravodajských družic - zaměřuje se přitom jen na první léta kosmonautiky, tedy skutečně na období "zrodu" této kategorie satelitů.

    TOPlist