Tomáš PŘIBYL – blog (nejen) o kosmonautice
www.kosmonaut.cz

Pátek 29. října 2010

NASA definitivně potvrdila termín startu raketoplánu Discovery STS-133 na pondělí 1. listopadu 2010 ve 21:40 h našeho času. Odpočítávání se rozběhne právě dnes: posádka dorazila do Kennedyho kosmického střediska již včera.

Společnost SpaceX opět odložila plánovaný start rakety Falcon-9: tentokrát na ne dříve, než 18. listopadu 2010. Podle oficiální zprávy to "zvyšuje pravděpodobnost úspěšné mise": údajně je potřeba dokončit některé simulace nezbytné pro ambiciózní misi (tedy žádné čekání "na bumážku", o kterou SpaceX zažádala pozdě - jako při premiérovém letu Falconu-9). Společnost přitom nevyloučila další odklady s ohledem na komplikovanost první mise. Podle kontraktu COTS uzavřeného v srpnu 2006 se přitom premiéra lodi Dragon měla uskutečnit počátkem roku 2009 (při čtvrtém startu rakety Falcon-9, reálně jde o druhý).

Robot Spirit (od 22. března 2010 s ním není spojení - jsem zvědavý, kdy bude oficiálně vydána zpráva o jeho "skonu") učinil překvapivý objev - resp. objev učinili vědci analyzující jím získaná data. Na místě, kde se "uvízl" (a měl tak možnost provádět dlouhodový a důkladný průzkum) našli stopy po působení vody. Překvapivé je, že stopy jsou těsně pod povrchem a že jsou velmi mladé (míněno geologicky): mají stáří jen několik set tisíc let. Dosud panovalo přesvědčení, že v oblasti přistání Spiritu se voda sice nacházela, ale před stamilióny až miliardami let.

Listopadové vydání měsíčníku Svět přináší můj článek o netradičních kosmických lodích: "Kosmické lodě - nafukovací, stavebnicové nebo na koleně". Je o různých netypických projektech týkajících se pilotované kosmonautiky: od miniraketoplánů přes využití vnější nádrže z raketoplánů a nafukovací konstrukce až třeba pro plány dánských nadšenců ze skupiny Copenhagen Suborbitals.

Středa 27. října 2010

NASA formálně vypsala další kolo tendru na komerční dopravu posádek (Commercial CRew Development, CCD) na oběžnou dráhu. Nyní se "hraje" o 200 mil. dolarů: první kolo (kontrakt udělený letos v únoru) přitom mezi pět firem rozdělilo 50 mil. NASA přitom vysloveně uvádí, že firmy z prvního kola nemají automaticky zaručené peníze v kole druhém. USD. Zatímco první kolo se zaměřilo na technologie a dílčí řešení, druhé už by mělo položit základy skutečným budoucím kosmickým lodím. Kontrakty by měly být udělené v březnu 2011 s tím, že doba jejich běhu bude čtrnáct měsíců. NASA by měla během příštích tří let vynaložit na komerční dopravní systémy pro posádky až 1,6 mld. USD.

Jenom poznámka ke komerční kosmonautice: jestli soukromé firmy něco skutečně potřebují, tak je to jasně definovaný požadavek. Něco ve stylu "od roku 2015 budeme deset let poptávat každým rokem dopravu deseti astronautů na ISS za cenu takovou a makovou". Soukromé firmy pochopitelně kapitál mají a na kvalitní podnikatelské projekty ho umějí získat: společnosti Lockheed Martin i Boeing například investovaly do programu nosných raket EELV (tedy Delta-4 a Atlas-5) ze svých soukromých zdrojů téměř čtyři miliardy dolarů (kromě zhruba miliardové státní dotace). Jenomže státní objednávky nedosáhly přislíbené výše a stejně tak se nenaplnily prognózy o velikosti trhu (připomeňme si jen, že v devadesátých letech rozjíždělo svoje aktivity mnoho firem plánujících početné satelitní systémy, ze kterých zůstaly jen Iridium nebo Globalstar). Tato počáteční investice se pak firmám nevrátila (a nevrátí), takže je pochopitelné, že se do nějakého dobrodružství s budováním vlastní kosmické lodi (u které není jasné, zdali najde kupce - např. tak často omílaná firma Bigelow Aerospace požaduje loď s cenou letenky pod úrovní ruského Sojuzu) bez jistoty budoucí poptávky nehodlají pouštět. (Ostatně, podívejte se, jakými "kotrmelci" ohledně budoucího vývoje prochází americká kosmonautika v posledních letech. Toto je stabilní podnikatelské prostředí? Aneb pro jaký trh - jak velký a jak financovaný - se vlastně budoucí americké pilotované kabiny mají vyvíjet?)

Hvězdárna ve Valašském Meziříčí zveřejnila na svých stránkách program tradičního podzimního semináře Kosmonautika a raketová technika, který se letos bude konat ve dnech 26. až 28. listopadu. Těšit se můžeme na přednášky:

  • Ohlédnutí za Mezinárodním astronautickým kongresem v Praze (Michal Václavík)
  • Čínský drak míří ke hvězdám (Tomáš Přiby)
  • Mezinárodní kosmická stanice ISS 2008-2009 (Antonín Vítek)
  • Medicína na orbitě (Pavel Boháček)
  • Astronomie nejen z oběžné dráhy (Tomáš Přibyl)
  • Mezinárodní kosmická stanice ISS 2009-2010 (Antonín Vítek)
  • Hybridní raketové motory (Csaba Boros)
  • Evropský projekt Lunar Lander (Michal Václavík)
  • Natočený, leč neodvysílaný pořad Milénium na téma "Hrozba počítačových virů" (a supernebezpečného kódu Stuxnet zvláště) šel nakonec do éteru ve čtvrtek 21. října 2010.

    Úterý 26. října 2010

    NASA publikovala nejnovější informace týkající se "sebevražedné" mise LCROSS (viz např. blog 12. října 2009). Podle nich bylo při nárazu detekováno až 185 kg zmrzlé vody a také množství stříbra, rtuti a dalších nečekaných prvků a sloučenin. Přitom jen samotné množství vody je dvakrát větší, než bylo původně naměřeno - a mnohem více, než předpokládaly optimistické předpovědi.

    Bývalý indický prezident Abdul Kalám (úřad zastával v letech 2002 až 07) prohlásil, že druhá nejlidnatější země světa plánuje vyslat svoji misi na Mars do roku 2030. Kalám je bývalý raketový inženýr (mimo jiné se podílel na vývoji národního kosmického nosiče SLV-III). Na rozdíl od některých interpretací a jízlivých poznámek nehovořil o pilotované výpravě, ale jen o "misi". Vzhledem k časovému horizontu a technickým možnostem Indie je tak jisté, že jde o automatickou sondu.

    Minulé úterý jsem měl na Petrinu (ubytovací zařízení pro chlapce, kteří studují na kterékoliv střední nebo jazykové škole, VOŠ nebo SOU v Brně) přednášku "Na křídlech ke hvězdám". Vzhledem k tomu, že nebyla otevřená pro veřejnost, ani jsem ji na blogu (ostatně, jako všechna svá neveřejná vystoupení) neavizoval. Na webu Petrina se ale objevilo několik fotografií z akce, takže bych na ně rád upozornil.

    Poštovní úřad na ostrově Isle of Man "jede" a vydal další obálku z limitované edice s podpisem astronauta z programu Apollo. Jde o třetí kousek: první byla s podpisem Alana Beana (viz blog 24. srpna 2009), na druhé se zvěčnil Edgar Mitchell (úterý 17. srpna 2010). Nyní přišel na řadu další astronaut z programu Apollo: Richard Gordon (veterán z letů Gemini-11/1966 a Apollo-12/1969). Dvě obálky z limitované 750 kusové edice (s pořadovými čísly 226 a 227) už obohatily moji sbírku...

    Pondělí 25. října 2010

    Jak už jsem avizoval (viz blog 13. října 2010), v pátek 22. října byl v Novém Mexiku slavnostně otevřený Spaceport America - Kosmodrom Amerika, odkud by měly v budoucnu startovat suborbitální letouny k turistickým vyhlídkovým letům za hranice atmosféry. Slavnostního otevření kosmodromu za 200 mil. USD se zúčastnil i letoun WhiteKnighTwo s podvěšeným stroje SpaceShipTwo VSS Enterprise. Ovšem pozor, byl vybudovaný z veřejných prostředků! Takže o nějaké mohutné soukromé finanční pumpě nemůže být ani řeč. Kosmodrom si nyní na dvacet let pronajme společnost Virgin Galactic s tím, že za prvních pět let bude každoročně platit milión dolarů nájem (do půlprocentního ročního nájmu bych asi šel taky). Úřady v Novém Mexiku počítají s tím, že se jim investice vrátí v budoucnu a druhotně ve vyšším výběru daní, vyšší zaměstnanosti (nebo obráceně: nižší nezaměstnanosti) a poplatků ze souvisejících služeb: ubytování, spotřební daní, DPH aj. Takže až zase bude někdo básnit o vizionářském soukromém podnikání, možná by bylo dobré si uvědomit, s jakou silnou podporou úřadů se rodí.

    Vypadá to, že se problém s unikajícím monometylhydrazinem v manévrovacím systému raketoplánu Discovery podařilo vyřešit (proběhla výměna těsnících kroužků v netěsné potrubí a následoval test hermetičnosti) a že nic nebrání startu mise STS-133 (plán 1. listopadu 2010). Jsem rád a držím palce všem, kdo se na předposlední plánovaný start raketoplánu osobně chystají. (Mise STS-135 zatím není formálně odsouhlasena, i když peníze na ni jsou: její přínosy a rizika budou ještě jednou vyhodnoceny. Dle manažera programu raketoplánů v NASA Johna Shannona jsou nyní šance padesát na padesát. - Osobně si myslím, že jen krotí optimismus a že jsou šance o něco vyšší, ale stále nikoliv stoprocentní.) V minulých dnech si bezesporu všichni vlastníci letenek na start utírali několikrát denně studený pot. Takže připomínám: letenky se kupují až těsně před startem. A nemají pravdu Brouci Pytlíci (tedy ti, kdo se jednou do USA vydali a nyní rozumí absolutně všemu na světě), že čím blíže ke startu, tím dražší letenky. Osobně jsem své nejlevnější letenky do USA kupoval dva dny před odletem (tedy pět dní před startem raketoplánu). Neříkám, že je to pravidlem - ale stejně tak není pravidlem, že čím dříve se kupuje, tím levněji letenka vychází (možná tak u nízkonákladových společností, které ale beztak do USA nelétají).

    Jak jsem avizoval na blogu 20. října 2010, objevil jsem se ve vysílání ČT24 právě na téma nadcházejícího startu Discovery STS-133. Záznam rozhovoru se objevil na webu ČT24.

    Čtvrtek 21. října 2010

    Kanadská kosmická agentura CSA udělila firmě MDA kontrakt v hodnotě šesti miliónů kanadských dolarů (cca 100 mil. Kč) na stavbu pozemního testovacího exempláře mobilního robota, který by se jednou mohl vydat na Mars. Zkušební prototyp by měl být připravený k pozemním zkouškám v roce 2012. Cílem projektu oficiálně není (alespoň prozatím) připravit cestu pro vlastní kanadské vozidlo na Mars, ale představit Kanadu jako silného partnera pro možnou mezinárodní spolupráci na meziplanetárních programech. Sekundárním výstupem má být vývoj aplikací pro použití v těžebním, dopravním nebo bezpečnostním průmyslu.

    Že by bylo rozhodnuto o nosné raketě pro první zkušební kabinu Orion v roce 2013? John Karas (celkem hezké americké jméno, že?), viceprezident a generální manažer pilotovaných systémů ve firmě Lockheed Martin, prohlásil, že snížení financí na vývoj Orionu v roce 2011 ve srovnání s rokem 2010 o zhruba deset procent znamená, že je ohrožený termín zkušebního startu na raketě Delta-4 před koncem roku 2013. (Bylo by to asi překvapení - viz blog 6. října 2010. Nevyzpytatelné jsou ovšem cesty kosmické, kontraktorské i politické...)

    V trafikách je od pondělí tohoto týdne k dostání za 99 Kč velmi pěkný dokument "Hubbleův teleskop - poslední mise" ( v originále The Ends of The Universe: Hubble´s Final Chapter) z produkce Discovery Channel. Dokument pojednává o historii Hubbleova kosmického teleskopu s důrazem na poslední servisní misi Atlantis STS-125 (ke které mám osobně velmi blízký vztah - viz blog 14. května 2009).

    Středa 20. října 2010

    Dnes v 11:15 h se objevím ve vysílání ČT24, a to na pěti- až sedmiminutový (dle plánu) vstup. Prostřednictvím "telemostu" (= mobil u ucha) budu hovořit o přípravách na nadcházející start raketoplánu Discovery STS-133 (stále plánovaný na 1. listopadu 2010) a problémech s únikem par z paliva v jeho manévrovacím systému (viz blog 19. října 2010). A pokud zůstane čas, pak i o budoucnosti americké pilotované kosmonautiky vůbec.

    Společnost Bigelow Aerospace, která vyvíjí nafukovací moduly pro kosmické stanice (dosud vypustila zkušební prototypy Genesis-1 a -2 v letech 2006 a 07 a první prakticky využitelný modul připravuje na rok 2014), oznámila, že podepsala smlouvy se šesti klienty z Japonska, Nizozemska, Singarupu, Švédska, Austrálie a Velké Británie. Byť se v některých médiích objevily zprávy, že jde o kontrakty, není tomu tak - jde o memoranda o spolupráci, ze kterých nic závazného nevyplývá. Prostě jen to, že se bude dále jednat a hledat společná řeč. Na druhé straně: v daném případě je dobře, že k podobným jednáním dochází, protože firma Bigelow vstupuje na nejistou půdu, kde zatím trh chybí (a není jasné, zdali vůbec může vznikout - jen nabídka nestačí, musí existovat i poptávka). A jakýkoliv zájem může hodně napovědět. Firma Bigelow Aerospace prohlašuje, že nalezla robustní mezinárodní trh kosmických agentur, vládních organizací nebo výzkumných skupin, který má zájem o její služby - i když konkrétní detaily nezveřejnila. Stejně tak neuvedla, zdali se jedná o nákupech celých modulů BA-330 (nabízené za 100 mil USD/kus), o třicetidenní "letenky" na jejich palubu (nabízené za 23 mil. USD/kus) nebo jinou formu spolupráce.

    V minulých dnech se objevila zpráva, že NASA upravuje své fotografie. (Což by samo o sobě nebylo nic zvláštního: digitální snímky upravuje kdekdo a vzhledem k jejich charakteru je to víceméně nutné.) Příliš okatě a amatérsky (viz druhý záběr) upravená fotografie saturnových měsíců Dione a Titan (fotorafie dne ze 4. října 2010) ovšem zvedla vlnu nadšení mezi konspirátory všeho možného ražení. Copak nám NASA asi tají? Mimozemskou základnu? Samozřejmě, že nikoliv: sonda Cassini totiž fotografuje černobíle, ovšem postupně přes trojici různobarevných (červený, zelený, modrý) filtrů. Tedy trojici snímků po sobě. Problém je v tom, že sonda je v pohybu, takže každý záběr je trochu posunutý. Pro výslednou barevnou fotografii se proto musí tři snímky z mírně odlišných pozic "srovnat". To ale nic nemění na tom, že jinak potřebná úprava záběru byla provedena hodně - ehm - neuměle.

    Úterý 19. října 2010

    První z loňského oddílu evropských kosmonautů (viz blog 22. května 2009) má podle všeho na dosah ruky šanci získat letovou nominaci: měl by se jím stát Luca Parmitano z Itálie. Podle dostupných informací bude zařazený do záložní posádky lodi Sojuz TMA-07M (start září 2012) a vyhlídkou na letovou nominaci v Sojuzu TMA-09M (březen 2013). Podotýkám, že o letu Itala v inkriminované době se hovořilo už dříve - viz blog 24. března 2010, kdy jsem přinesl neoficiální informaci o Robertovi Vittorim a záložní posádce TMA-08M. Podle všeho tak dostane na misi příležitost jiný italský kosmonaut. ESA pak slibuje na přelom let 2013 a 14 let německého kosmonauta - tento post by měl dostat další nováček, Alexander Gerst. Podotýkám, že let Parmitana by neměl jít z "evropské" kvóty využití času a prostoru na ISS, ale z americké (kterážto je uvolněna pro Itálii coby barter za dodávku některých modulů pro ISS) - z té by měla jít až německá mise.

    Na raketoplánu Discovery, který se připravuje na start 1. listopadu 2010 se objevil drobný technický problém - který ale mohl v konečném důsledku přerůst do většího průšvihu. Mohl, ale snad nepřeroste: zaregistrovaný únik par monomethylhydrazinu v pravém bloku OMS. Kdyby se jej nepodařilo zastavit, hrozil by odklad startu, a to až na únor příštího roku. Raketoplán by totiž bylo nutné dopravit zpět do montážní haly a jednotku OMS sejmout k opravě (nebo alespoň k výměně za blok u jiného raketoplánu - tato "kanibalizace" se běžně používala z důvodu úspory času již dříve). Technikům se ale podle všeho podařilo únik zastavit. NASA je však opatrná a plánuje provedení dalších testů, protože "to, že únik právě teď není detekovaný, neznamená, že je problém skutečně vyřešený". V přípravě na listopadový start jsou každopádně aktuálně čtyři dny rezervy - a startovací okno má následně sedm dní.

    Když jsem na blogu psal o zářijovém vydání časopisu Robot Revue (viz blog 15. září 2010), tak jsem podotknul, že určitě nejde o poslední materiál z mé dílny pro tento magazín. Měsíc se s měsícem sešel - a i v dalším vydání Robot Revue lze nalézt můj příspěvek: První humanoidní robot se vydává do vesmíru. Aneb o projektu Robonaut. Materiál se dokonce dostal jako hlavní obrázek na titulní stránku časopisu.

    Pondělí 18. října 2010

    NASA oznámila, že podepsala se šesti společnostmi soutěžícími o cenu Google Lunar X-Prize kontrakt v hodnotě až 30,1 mil. USD za dodání vědeckých a technických dat o Měsíci. Jedná se o firmy Astrobotic Technology, The Charles Stark Draper Laboratory, Dynetics, Earthrise Space, Moon Express a Team FREDNET. Firmy mají garantovaný příjem 10 tisíc USD s tím, že každý z nich může získat něco přes milión dolarů v rámci testování technologií na Zemi. Zbývající část odměny je podmíněna získáním dat z cesty na Měsíc nebo přímo z lunárního povrchu. Kontrakt lze brát jako bonus ze strany NASA pro organizace, které se v Google Lunar X-Prize pokoušejí uspět.

    Google Lunar X-Prize je cena v hodnotě 20 mil. USD (resp. 5 mil. USD pro druhého úspěšného) pro první soukromou organizaci, která dokáže poslat na Měsíc automatického robota - a ten zde ujet 500 metrů, přičemž bude získávat fotografie a videosekvence ve vysokém rozlišení. Cena musí být nárokována do 31. prosince 2012 - jinak hodnota prémie klesá o pět miliónů dolarů (řeč je pochopitelně o prvním místě, cena útěchy pro druhého zůstane zachována). Formálně klání končí 31. prosince 2014: nebude-li cena vyplacena do tohoto data, propadá. Dalších pět miliónů dolarů je možné získat ve formě "drobných" prémií jako je např. objev vody v kráterech, přežití lunární noci, bonus za ujetou vzdálenost nebo vyfotografování objektů dopravených na Měsíc lidmi (výpravy Apollo, sondy Luna apod.). Cílem Google Lunar X-Prize je podpořit levné, inovativní a pokrokové technologie pro urychlení kosmického výzkumu.

    Již příští týden podnikne turné po Německu právě 25 let od své kosmické mise posádka raketoplánu Challenger STS-61A - přesněji sedm členů, kteří z ní dosud žijí, protože německý astronaut Reinhard Furrer zahynul v roce 1995 při letecké nehodě. Sedm astronautů (no, bude jich trochu víc - budou mít ještě doprovod...) zavítá do různých německých měst včetně Speyeru, kde je velkolepé technické muzeum (viz blog 19. dubna 2010, 26. března 2010, 27. listopadu 2009 nebo 13. května 2008). Zde je plánovaná jediná akce pro veřejnost z celého turné: přednáška.

    Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek. Bohužel jsem se při svých dvou posledních návštěvách Houstonu (viz blog 19. července 2010 a 18. října 2008; předtím jsem v "domově amerických astronautů" byl ještě v březnu 1996) neřídil a legendární tavrenu Outpost nenavštívil. Ona sice už je nějakou dobu zavřená, ale přece jen jde o místo, na které ve svých pamětech vzpomíná kdekterý astronaut. (Však také zdi byly vyzdobeny stovkami podepsaných fotografií jednotlivců i posádek.) Ani uzavřený Outpost (šlo o původní bar ze základny Ellington Field, který byl na současné místo přenesený v roce 1965) už nikdy nenavštívím: zařízení lehlo z pátku na sobotu popelem... Jak napsal jeden diskutující na jistém fóru: "Ztratili jsme zdi, u kterých bychom si přáli, aby mohly mluvit." (Astronauti už mají jiný oblíbený bar - budu se moc snažit, abych do něj při příští návštěvě Texasu neopomněl zavítat dřív, než se v prach obrátí.)

    Pátek 15. října 2010

    Dnes po 15. hodině budu na Českém rozhlase Brno hostem pořadu Rendez-vous. Povídat bychom si měli o různých aktualitách z kosmonautiky: nové lodi Sojuz TMA-01M, poškozeném návratovém modulu Sojuzu TMA-20, o novém rozpočtu (a směru) NASA...

    V novinách Houston Chronicle se objevila zpráva, že Bílý dům připravuje odvolání administrátora NASA Charlese Boldena. Co by mělo být důvodem pro odvolání nedávno nominovaného administrátora, netuším. Zákulisní informace z Kongresu hovoří o tom, že by se tak mělo stát krátce po nadcházejících senátních volnách v USA a že se již probírají jména možných kandidátů. Tak uvidíme...

    V minulých dnech se vydala trojice legend kosmonautiky (Neil Armstrong, James Lovell a Eugene Cernan) na další výpravu za americkými vojenskými jednotkami v rámci turné Legends of Aerospace. První podobnou spanilou jízdu absolvovala tato trojice letos v březnu, kdy během deseti dní navštívila Irák, Německo či Velkou Británii. Při sopučasné cestě mají navštívit několik vojenských základen (např. Joint Base Balad v Iráku) a jistou aktivní letadlovou loď. Armstrong se přitom cestou na turné stavil před několika dny i ve Skotsku (kdybych to byl býval věděl - a zbytek si domyslíte).

    Na obrázcích jsou dva nové emblémy: první reprezentuje misi evropského kosmonauta Paola Nespoliho na Mezinárodní kosmickou stanici (bude členem 26. a 27. základní posádky ISS), která dostala jméno MagISStra (magistra je latinsky učitelka - je zde tedy odkaz na vzdělávací rozměr mise). Druhý je emblémem 29. základní posádky ISS (M. Fossum, S. Volkov, S. Furukawa, A. Škaplerov, A. Ivanišin a D. Burbank), která bude probíhat od září do listopadu 2011.

    Čtvrtek 14. října 2010

    Evropská kosmická agentura (ESA) by ráda koncem tohoto roku přikročila k realizační fázi lodi ARV (Advanced Re-Entry Vehicle): na "fázi B" potřebuje získat 150 miliónů euro. Ta by měla probíhat následující dva roky a bude-li úspěšná, otevře se cesta k dalším dvěma fázím - vývojové a výrobní. K demonstrační misi by tak loď schopná dopravit 2,2 tuny hermetizovaného nákladu na ISS a vracet se na Zemi s užitečným nákladem až 1650 kg mohla být připravena v roce 2017. ARV sice bude vycházet z konceptu ATV (první "náklaďák" tohoto typu startoval v roce 2008, další poletí v únoru 2011 - viz blog 4. října 2010), ale bude mnohem pokročilejší konstrukce. Ponese například větší panely slunečních baterií, přepracovaný orientační systém, nový hardware pro řízení setkávacích manévru nebo aktivní systém chlazení (ATV má jen pasivní). Toto vše by mělo vést k tomu, že ARV bude později sloužit jako záchranný člun pro posádky stanice - a jednoho krásného dne třeba i jako plnohodnotná evropská loď pro kosmonauty.

    Experimentální raketoplán X-37B se opět ztratil amatérským pozorovatelům (viz blog 27. srpna 2010) - a tito jej po krátkém usilovném hledání opět dokázali najít. Z dráhy s parametry 427 krát 444 km přešel na dráhu 376 krát 393 km.

    Dvojnásobný americký astronaut Leland Melvin (STS-122/2008 a -128/2009) dal vale aktivní službě - zůstal však u NASA a přesídlil z Houstonu do Washingtonu D.C. Stal se přidruženým administrátorem NASA pro vzdělávání (tedy nejvyšší možnou osobnou v NASA za vzdělávání zodpovědnou).

    Měsíc se v dohledné době stane cílem celé flotily výsadkových zařízení. Snad již v roce 2012 má na jeho povrchu přistát čínská sonda Chang´e-3 s robotickým průzkumným vozidlem na palubě (první obrázek). Jen o rok později ji má následovat indicko-ruská mise Chandrayaan-2 (druhý obrázek), která se bude skládat ze tří částí: orbitální družice, přistávací plošiny a samohybného robota Vikran. Přistávací plošinu dodá Rusko s tím, že fakticky jde o výsadkovou část sondy Fobos-Grunt. (Rusko pak chce tuto plošinu použít i pro vlastní misi Luna-Glob, která ale aktuálně nemá pevné datum startu - dříve se hovořilo o roce 2014. Zvažuje také vysazení většího Lunochodu na Měsíc nebo automatický odběr vzorků hornin - mise Luna-Grunt.) A do třetice: ESA začala rozpracovávat studii lunárního výsadkového modulu (třetí obrázek), který by si mohl odbýt premiéru v roce 2018. O rok dříve by přitom na Měsíc měla zamířit čínská sonda Chang´e-5 ("čtyřka" bude v roce 2015 zopakováním "trojky"), která zde má automaticky odebrat vzorky hornin a vrátit se s nimi zpět na Zemi. Na polovinu desetiletí pak uvažuje o výsadkové misi SELENE-2 i Japonsko. Jak vidno, u Měsíce bude v příští dekádě skutečně živo...

    Středa 13. října 2010

    Po premiérovém samostatném letu kluzáku SpaceShipTwo v neděli 10. října (viz blog 11. října 2010) oznámila společnost Virgin Galactic, že do konce letošního roku se uskuteční první let tohoto stroje se zapnutý motorem. Podotýkám, že pravděpodobně nepůjde o letu nad "magických" sto kilometrů, ale spíše o test systému - a jeho výkony se postupně budou zvyšovat. Pokud vše půjde dobře, mohli by první platící turisté usednout do stroje SpaceShipTwo ještě před koncem roku 2011. Zároveň bude v příštích dnech (přesněji 22. října) slavnostně otevřena nová dvě míle dlouhá runway na novém letišti Spaceport America (blízko Truth of Consequences v Novém Mexiku).

    Plánovaná ruská meziplanetární sonda Fobos/Grunt dostala přesný termín startu: pokud nedojde k ničemu mimořádnému, měla by ji raketa Zenit-3F (s horním stupněm Fregat: půjde o vůbec první využití nosiče Zenit pro start planetární sondy) vynést dne 8. listopadu 2011. Na oběžnou dráhu Marsu má dorazit v srpnu 2012, ve stejném měsíci pak dojde k oddělení čínského subsatelitu Yinghuo-1. Na duben 2013 je po sérii manévrů plánováno přistání na měsíci Phobos, v srpnu téhož roku pak zahájení návratu zpět k Zemi. Pokud vše dobře dopadne, můžeme se na návratový modul se vzorky hornin z martova měsíce těšit někdy na přelomu června a července 2014.

    Řijnové vydání časopisu Letectví+kosmonautika jsem obohatil (alespoň doufám...) hned šesti články, které zabírají devět tiskových stran. "Derniéra pro Discovery" (před posledním startem STS-133 raketoplánu Discovery, se kterým se počítá 1. listopadu 2010), "Orion svůj bo nevzdává" (referenční mise Plymouth Rock - základní informace viz blog 4. října 2010), "Dánsko chce dobýt vesmír" (aktivity společnosti Copenhagen Suborbitals - viz blog 6. září 2010), "Mise plná prvenství" (zemřel americký astronaut William Lenoir - viz blog 30. srpna 2010), "Dragon se (také) učí létat" (vývoj lodi Dragon a test jejího padákového systému - viz blog 23. srpna 2010) a "Od vzducholodi na Měsíc" (reportáž z Amesova kosmického střediska - viz blog 27. října 2009).

    Úterý 12. října 2010

    Rusko a Indie ukončily jednání o realizaci sólového letu kabiny Sojuz (bez připojení k ISS) se dvěma indickými kosmonauty (a jedním ruským pilotem) na palubě v roce 2013 nebo 14. Let měl být realizovaný coby součást přípravy indické národní pilotované kabiny. Spolupráce ale bude pokračovat - obě strany s ní počítají na poli výcviku kosmonautů a transferu technologií.

    Rusko nakonec přece jen vymění návratový modul lodi Sojuz TMA-20 za modul TMA-21 (viz blog 6. října 2010), čímž by prosincový start následující mise neměl být ohrožený. Šéf konstrukční kanceláře Eněrgija zároveň uvedl, že v různém stádiu rozpracovanosti je nyní přes třicet (!) lodí Sojuz a Progress.

    Americký prezident Barack Obama včera v tichosti (jak je v případě jeho vztahu ke kosmonautice už zvykem) podepsal zákon o rozpočtu NASA na příští tři roky. Tím se uzavřelo období nejistoty kolem budoucího směrování americké kosmonautiky, i když mnoho oázek přetrvává (např. už se snáší kritika na novou zamýšlenou superraketu, která prý s ohledem na plánovanou premiéru v roce 2016 není dostatečně zafinancovaná). NASA zároveň upozornila, že ve vývoji komerčních dopravních systémů, který je nyní na základě kontraktu z letošního února (viz blog 2. února 2010 - jmenovitě jde o Sierra Nevada Corp., Boeing Co., United Launch Alliance, Blue Origin a Paragon Space Development Corp.) zajištěný až do konce kalendářního roku, může vzniknout mezera - nové kontrakty není možné technicky udělit dříve, než v březnu 2011. Firmy, které hodlají pokračovat v rozjetých projektech, se tak musí připravit na několikaměsíční výpadek - to se netýká společností, které dostanou zakázku ve druhém kole (bude o ni usilovat např. SpaceX, který slibuje pilotovanou verzi lodi Dragon do tří let, pokud na ni dostane 800 mil. až jednu miliardu dolarů - přitom celkový rozpočet na komerční lety je ovšem během tří let 1,2 mld. USD). Boeing přitom již dříve deklaroval, že pokud má zachovat práce na své kabině CST-100 (viz blog 23. září 2010), potřebuje nový kontrakt nejpozději k 1. listopadu 2010. Nyní připustil, že bude zvažovat pokračování prací v mezidobí z vlastních zdrojů.

    Páté letošní vydání dvouměsíčníku Kozmos obsahuje můj článek "Hayabusa (možná) přinesla asteroid až domů".

    Pondělí 11. října 2010

    Turistický raketoplán SpaceShipTwo absolvoval tento víkend první samostatný let - stalo se tak poté, co jej do výšky 13700 metrů vynesl mateřský letoun WhiteKnightTwo, odkud pak SpaceShipTwo pokračoval samostatným klouzavým letem na přistávací dráhu letiště Mojave Air and Space Port (pár fotek z osobní návštěvy viz blog 29. října 2010) v Kalifornii. Stroj SpaceShipTwo pilotoval Pete Siebold, jako druhý pilot s ním byl na palubě Mike Alsbury. Zkoušce předcházelo čtyřicet letů stroje WhiteKnightTwo, při čtyřech z ních nesl podvěšený raketoplán SpaceShipTwo (ale zatím s ním vždy přistával).

    Nedávno (rámci Ostravského astronomického víkendu) proběhla v zákulisí diskuse o tom, které státy Spojených států ještě neměly "svého" astronauta. Protože mě otázka zaujala, podíval jsem se na ni podrobněji. Tak tedy: měly skoro všechny s výjimkou Aljašky, Nevady, Vermontu a Wyomingu. Přitom jako "první Aljaškan ve vesmíru" je uváděný astronaut William Oefelein (veterán z letu Discovery STS-116/2006 a postele astronautky Lisy Nowakové - viz blog 24. srpna 2010). Ten se ale narodil ve Virginii, na Aljašce "jen" vyrůstal. Vzhledem k tomu, že se ve Virginii narodilo osm dalších astronautů, je jasné, že se raději hlásí k Aljašce, kde je (jakoby) první.

    Jak jsem avizoval na blogu 8. října 2010, skutečně jsem se objevil na ČT24. Na to, že jsem neznal dopředu otázky (nějak mi je televize pozapomněla poslat...), tak to snad nedopadlo úplně tragicky (pozorný posluchač snad promine nepřesnost v redukci hmotností jednotlivých systémů lodi - správně uvedeno na blogu 8. října 2010).

    Pátek 8. října 2010

    Dnes v noci odstartovala do vesmíru první modernizovaná loď Sojuz s označením TMA-01M a tříčlennou posádkou ve složení Alexandr Kaleri (Rusko, veterán z letů Sojuz TMA-14/1992, Sojuz TM-24/1996, Sojuz TM-30/2000 a Sojuz TMA-3/2003), Oleg Skripočka (Rusko, nováček - díky němu se mimochodem mezera v mé sbírce autogramů zvětšila ze dvanácti na třináct absencí, viz blog 8. září 2010) a Scott Kelly (USA, Discovery STS-103/1999 a Endeavour STS-118/2007). Ač je nový Sojuz označovaný jako "digitální", není pravdou, že by šlo v tomto případě o přechod z analogových systémů na elektronické. Pouze již používané elektronické systémy byly modernizované: např. hmotnost palubního počítače poklesla ze 70 na 8,8 kg (zároveň poklesla i spotřeba ze 280 na 50 W) a navigační systém už neváží 101 kg, ale jen 42 kg (i zde poklesla spotřeba ze 402 na 105 W). Loď Sojuz TMA-01M byla navíc zjednodušena, aby se mohla urychlit (a zlevnit) její výroba i testování. O startu bych měl hovořit dnes ve 12:40 h na ČT24.

    Kromě televize budu večer k vidění i živě na přednášce "Quo vadis, americká kosmonautiko?", a to od 19:30 h. (Uvidíme, jak se do návštěvnosti promítne večerní kvalifikační fotbalový zápas Česko-Skotsko...)

    Zítra (tedy v sobotu 9. října 2010) se v Praze v baru Krásný ztráty uskuteční třetí Podzimní seminář Kosmo Klubu. Začátek akce je ve 12:30 h a skládat se má dle slibu organizátorů z devíti přednášek. Osobně mě mrzí nedostatečná propagace akce - víceméně náhodou jsem se o ní dozvěděl zhruba před týdnem (a díky tomu nemohu do Prahy dojet, neb už mám jiný program). Škoda - pořadatelé jiných akcí jsou schopní (nebo ochotní) poslat zprávičku třeba do Letectví+kosmonautiky (rubrika "Zatrhněte si v kalendáři") nebo provést malou e-mailovou kampaň (nebavím se o miliónech spamových zpráv, ale o pár desítkách e-mailů).

    Dávno tomu již, co jsem z nejmenovaného zdroje za poměrně rozumný zakoupil dvojici obálek podepsaných posádkami lodí Sojuz T-5 a -6 (A. Berezovoj, V. Lebeděv, V. Džanibekov, A. Ivančenkov a J.-L. Chrétien z Francie). Když jsem nedávno hledal ve sbírce podpisů jistou věc, dostaly se mi tyto obálky do ruky - a dech se zatajil. Jsou na nich totiž razítka, jejichž význam jsem dříve nechápal: "Bort kosmičeskoj stanciji Saljut-7". Paluba kosmické stanice Saljut-7. Že bych měl doma vesmírem křtěné obálky z prvního sovětsko-francouzského letu? A dokonce dvě najednou?!? Pro sichr jsem skeny poslal největšímu žijícímu specialistovi na padělaná filatelistická razítka s tématikou kosmos. Jeho diagnóza byla jasná: jde o padělky... Inu což: lehce nabyl, lehce pozbyl. Ani za pravost těch podpisů bych ruku do ohně nedal, ale na druhé straně jde o zajímavý doplněk sbírky: falzifikátů moc (alespoň doufám) nemám. No, a na onen "nejmenovaný zdroj" si pro příště dám majzla.

    Čtvrtek 7. října 2010

    Čínská sonda Chang´e-2 (viz blog 4. října 2010) včera úspěšně dosáhla lunární oběžné dráhy. Ve stejný den pak nejlidnatější země světa vypustila do vesmíru raketu CZ-4B s dvojicí výkumných družic Shi Jian-6 (přesněji Shi Jian-6G a -6H). Šlo o jedenáctý letošní kosmických start ČLR, čímž tato země vyrovnala svůj rekord z roku 2008. Ještě ale není všem dnům konec, protože do konce kalendářního roku chystá možná až čtyři starty. Nejbližší se uskuteční 30. října (raketa CZ-3C s navigační družicí Beidou-2), následovat má vypuštění vojenské komuniační družice Shen Tong-1B (CZ-3A, listopad), další navigační Beidou-2 (CZ-3A, prosinec) a meteorologická Feng Yun-3B (CZ-4C, prosinec).

    Nevím, jestli je to náhoda (spíše), nebo záměr, ale... Minulý měsíc jmenovaná posádka mise Atlantis STS-135 (viz blog 15. září 2010) je extrémně "politicky korektní". Jeden zástupce amerického námořnictva (Ferguson), jeden zástupce pozemního vojska - mariňáků (Hurley), jeden zástupce leteckých sil (Walheim) - a jeden civilista, a to dokonce žena (Magnusová). Politicky nekorektní je snad jen to, že mají všichni stejnou barvu pleti.

    Kromě vystoupení-nevystoupení v pořadu Milénium (viz blog 5. a 6. října 2010) jsem se tento týden objevil ještě v pondělním magazínu TV Nova Víkend. No bodejť by ne - když téma bylo "Za blbost se platí". (Řeč naštěstí nebyla o mě, ale o Grigoriji Něljubovovi, což byl druhý náhradník Jurije Gagarina - ovšem své čekání na cestu do vesmíru nezvládl a pro kázeňské prohřešky byl vyloučen z oddílu kosmonautů. Zemřel v únoru 1966, když jej v opilosti srazil vlak.) Bohužel jsem to nevěděl dopředu (předtáčelo se už loni na podzim), takže jsem vysílání nemohl avizovat - a sám jsem jej promeškal.

    Bývalý sovětský kosmonaut Leonid Kizim zemřel již před několika měsíci (viz blog 16. června 2010), ale protože jsem v době jeho úmrtí byl na cestách (= daleko od skeneru a sbírky podpisů), nemohl jsem jej připomenout žádným jeho podpisem. Dodatečně tak svůj dluh srovnávám a představuji jednak fotografii a jednak kartičku Kizimem podepsané.

    Středa 6. října 2010

    Můj hlas ani tvář se včera v pořadu Milénium (viz blog 5. října 2010) nakonec neobjevily. Důvod je prostý: v programu dostalo přednost živé vysílání ze soudu se žháři z Vítkova. Milénium se sice natáčelo jako by se nechumelilo, ale jen "do foroty". Kdy půjde pořad do vysílání, mi nebylo sděleno.

    Projekt kosmické lodi Orion dostal v novém rozpočtovém roce (začal 1. října 2010) 1,3 mld. dolarů. To bohatě stačí na pokračování vývoje i na přípravu prvního zkušebního startu, ke kterému by mělo dojít v průběhu roku 2013 ("Achillovou patou" programu byla totiž raketa Ares-1, která dlouhodobě nedosahovala požadovaných parametrů a jejíž vývoj se nebezpečně protahoval). V průběhu října či listopadu by měla být vybrána nosná raketa pro premiéru Orionu: na místo Aresu-1 má nastoupit buď Delta-4 nebo Atlas-5. Jiná volba, než Atlas-5 by ovšem byla překvapením: Orion totiž staví firma Lockheed Martin, která je i výrobcem právě této rakety.

    Během dopravy na kosmodrom Bajkonur byl poškozený návratový modul lodi Sojuz TMA-20, s jejímž startem se počítá 13. prosince 2010. Modul bude nejspíše odeslaný zpět do Moskvy a jeho místo zaujme návratový modul původně chystaný pro expedici Sojuz TMA-21 (30. března 2011). Podle některých zdrojů se během transportu vlakem uvolnil od návratového modulu Sojuzu TMA-20 tepelný štít a panuje obava, že by jeho zámky mohly být poškozené. Pro úplnost dodávám, že tepelný štít chrání kabinu s kosmonauty při průletu atmosférou: ve výšce 5,5 až 3 km (různé zdroje uvádí různé hodnoty) je jako nepotřebný již odhozený, aby se snížila hmotnost (a tím pádem i přistávací rychlost) kabiny s kosmonauty (mj. jsou pod odhozeným štítem motory na tuhá paliva, které půldruhého metru nad povrchem zajišťují finální zbrzdění lodi). Správná funkčnost zámků je tak pro bezpečnost posádky kritická: musí držet tehdy, když držet mají, a naopak ve správnou chvíli musí "pustit". Data startů lodí TMA-20 a -21 by každopádně neměla být ohrožena.

    Máme tu jednu novou oficiální fotografii posádky ISS a jeden emblém. Tak tedy: posádka je 27. základní (zleva R. Garan, P. Nespoli, A. Samokutajev, C. Colemanová, B. Borisenko a D. Kondratěv) a do vesmíru se vydá postupně na palubách lodí Sojuz TMA-20 a -21 (viz předchozí příspěvek). Výprava bude formálně probíhat od 16. března do 16. května 2011. Emblém je 28. základní posádky ISS (od 16. května do 16. září 2011) a kromě jmen členů posádky obsahuje také připomínku padesátého výročí zahájení pilotovaného dobývání vesmíru, a to v podobě jmen kosmických pionýrů Jurije Gagarina a Alana Sheparda.

    Úterý 5. října 2010

    Osmého července letošního roku přestala evropská družice GOCE pro studiem gravitačních anomálií nečekaně vysílat vědecká data. Problém se nacházel v komunikační lince mezi procesorovým a telemetrickým modulem hlavního počítače, která nepředávala informace. (Nešlo přitom o první problém na družici GOCE: v únoru letošního roku ji postihl problém s čipem, který přiměl operátory předat řízení letu záložnímu počítačovému systému.) Družice byla vzápětí navedena na vyšší oběžnou dráhu (pracovní dráha má výšku 160 km, která je ovšem kompenzován atahem motoru), aby šetřila cenné pohonné látky. Po dvouměsíčních "opravách" (spočívajících ve zvýšení teploty počítače o sedm stupňů plus aktualizaci operačního software) začal satelit GOCE počátkem září pracovat naplno - a koncem minulého měsíce se vrátil na svoji nízkou pracovní dráhu.

    Dnes v 11:35 bych se měl objevit v živém vysílání pořadu Milénium na ČT24 na téma "Hrozba počítačových virů" (zvláštní důraz bude zaměřený na škodlivý kód Stuxnet, který je údajně namířený proti iránskému jadernému programu).

    Do rukou se mi dostal unikátní archív výstřižků článků o kosmonautice, které si jistá osoba vedla od šedesátých až do konce osmdesátých let - a je to věr zajímavé počtení a prohlížení! Vůbec nejde o data a fakta, ta jsou přehledněji a přesněji (než novinové zprávy) zpracované v encyklopediích a publikacích. Jde spíše o sloh a styl referování, který byl poplatný době. Všimněte si třeba popisu u rakety, která údajně vynesla lodi Vostok a Voschod, referování o letu Gemini-4 ve stylu "stopou Leonova" nebo popisu kabin Apollo a Sojuz s tím, že u parametrů druhé jmenované je uvedeno "odhad". Na posledním řádku obrázků jsou pak z dobových časopisů návrhy na lunární příbytku pro astronauty: vlevo ubytovací blok, vpravo nafukovaí stan. Sbírka výstržižků končí na přelomu osmdesátých a devadesátých let: potěšilo mě, že jeden z posledních článků je zároveň jedním z prvních článků (přesněji: druhým), které jsem vytvořil do novin. Článek "Pilotovaná kosmonautika" (i s mou vlastní perokresbou rakety) vyšel v září 1989, když mi bylo čtrnáct let.

    Pondělí 4. října 2010

    Druhá čínská lunární sonda Chang´e-2 dle plánu úspěšně odstartovala (viz blog 1. října 2010) a nyní již je na cestě k Měsíci. Jejím hlavním úkolem je "nachystat půdu" pro budoucí čínské lunární výpravy (následovat má v roce 2013 přistávací mise se samohybným robotem na palubě) stejně jako trénovat manévry pro tento let. Podle čínských představitelů jsou možné tři scénáře vývoje po konci základní mise. Uvažují jednak navedení proti lunárnímu povrchu (může dojít dokonce k pokusu o hladké přistání - paliva na to má Chang´e-2 dost), jednak o navrácení sondy zpět na oběžnou dráhu kolem Země (nácvik na zamýšlený budoucí odběr vzorků hornin z Měsíce, který Čína plánuje na rok 2017), jednak o vyslání automatu do hlubin vesmíru (příprava na planetární mise, které chce nejlidnatější země světa vyslat k Marsu v roce 2013 a k Venuši o dva roky později).

    Evropská kosmická agentura ESA, NASA a další partneři se dohodli na tom, že start raketoplánu Endeavour STS-134 se odloží o jeden den (nyní 27. února 2011), aby vznikl prostor pro vypuštění zásobovací družice ATV-2 Johannes Kepler (start 15. února, připojení k ISS 26. února 2011). Zajímavá je skutečnost, že teoreticky existovala šance vypustit ATV-2 ještě v letošním roce (i když by to bylo - lidově řečeno - "o ústa"), ale proti byla společnost Arianespace. Musela by totiž zrušit své tři plánované komerční starty raket Ariane-5 v říjnu, listopadu a prosinci. Osm týdnů před startem ATV totiž není možné z bezpečnostních důvodů připravovat na kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně žádný jiný start. A protože rakety Ariane-5 letos vzlétly jen třikrát a protože původní plán byl sedm startů, chce Arianespace uskutečnit raději tři mise, než jednu (navíc když ESA nebyla schopná stoprocentně garantovat připravenost ATV-2 v prosinci).

    Společnost Lockheed Martin představila na konci letošního srpna (v rámci tvrdého lobbování za nezrušení programu Orion) referenční misi nazvanou Plymouth Rock (Plymouthský kámen) - podle balvanu, který ve městě Plymouth (stát Massachusetts) připomíná místo, kde (prý) přistáli s lodí Mayflower Otcové poutníci. Mise "Plymouthský kámen" přitom přesně zapadá do nových plánů o budoucnosti americké kosmonautiky: vystačí s mnohem slabší raketou, než Ares-5, stejně jako plní Obamovu představu o budoucnosti americké kosmonautiky v podobě pilotované výpravy na asteroid. Mise počítá s dvojící lodí Orion (mohou být buď identické, čímž dvoučlenná posádka získá rezervní kapacitu i pro návrat na Zemi, nebo jedna může být upravena do podoby "kosmického skladiště" - viz třetí snímek). Let by trval 195 dní s několikadenním pobytem u asteroidu a nejméně jednou (raději ale dvěma či třemi) kosmickou vycházkou. Realizovat by se teoreticky mohl již v roce 2019 (což je šest let před termínem požadovaným Obamou - 2025) a cílem by v takovém případě byl asteroid 2008 EA9).

    Pátek 1. října 2010

    Čína oznámila, že start rakety CZ-3C se sondou Chang´e-2 se uskuteční v rozmezí 1. až 3. října 2010 (podle upřesněných informací již dnes ve 12:59:57 našeho času). Oproti dříve oznámenému termínu (29. září - viz blog 21. září 2010) tak jde o malý odklad.

    Jen připomínám, že o víkendu se na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy uskuteční osmnáctý ročník Ostravského astronomického víkendu. s názvem "Vesmírná odysea 2010". V jeho rámci vystoupím i já s dvojicí přednášek (Půlstoletí meziplanetárních letů - sobota od 10:00 do 12:30 h, Kosmonautika zítra, pozítří a popozítří" - neděle od 9:00 do 12:00 h).

    Přináším několik fotografií z doprovodné výstavy při kongresu IAC v Praze (ta má dnes mimochodem den otevřených dveří i pro veřejnost, a to od 10:00 do 17:00 h - vstup je zdarma). Expozice není kdovíjak rozsáhlá a čítá nějaké dvě desítky stánků, které obsahují modely důvěrně známé všem návštěvníkům aerosalonů v Berlíně nebo v Paříži (jinými slovy: nic revolučního, ale je pochopitelně dobře, že se dostaly i do Prahy). Za pozornost rozhodně stojí maketa sondy Hayabusa v polovičním měřítku a model jejího návratového modulu ve skutečné velikosti. Stejně tak je dobré zastavit se u jihoafrického projektu nosné rakety Cheetah-2 (spodní řada snímků uprostřed) nebo na stánku společnosti Springer, která produkuje VYNIKAJÍCÍ publikace o kosmonautice (i když dnes je její nabídka na stánku už krapet prořídlá, rozhodně stojí za pozornost - minimálně pro základní seznámení se stylem a kvalitou publikací).

    TOPlist