Tomáš PŘIBYL – blog (nejen) o kosmonautice
www.kosmonaut.cz

Středa 30. června 2010 (CST)

Dnes Chicago: jmenovitě Adlerovo planetárium, které je domovem kosmické lodi Gemini-12 (poslední let z programu Gemini).

Úterý 29. června 2010 (CST)

Ve městě Saint Louis (stát Missouri) je architektonicky skvěle řešené planetárium jménem James S. McDonnell (v prostorách St. Louis Science Center). Proč skvěle architektonicky? Protože vejdete dovnitř, hned ve foyeru narazíte na nejcennější kosmické exponáty - a až pak jsou pokladny do další části expozice. Ony nejcennější exponáty by přitom stály i za poměrně vysoké vstupné: jde totiž o dvě kosmické lodě Mercury a Gemini. A pozor - obě nepoužité! V případě Mercury jde o kabinu s výrobním číslem 19 (dříve vystavovaná ve švýcarském Luzernu - viz blog 19. září 2007 nebo 6. srpna 2008), v případě Gemini pak o model 3A. Šlo o neletěný prototyp určený k bezpilotní zkoušce, který ale nebyl použit, protože bezpilotní Gemini-1 a -2 sí vedly za letu výtečně - a fakticky tak nebylo dále co zkoušet. Krom toho je u kabin malá kosmická výstavka a přímo před planetáriem exponáty vztahující se k soutěži X-Prize.

Pondělí 28. června 2010 (EST)

Dnes bez mapy, neb by byla stejná jako v pátek 25. června 2010. Výlet do Hutchinsonu v Kansasu byl totiž jen "závlačkou": po stejné trase jsme se vrátili do Oklahoma City, kterým jsme dříve jen projeli. A zde zavítali do Omniplexu (předchozí návštěva viz blog 21. října 2008). A to proto, že tu minule byla kosmická expozice "v rekonstrukci" a protože jsme ve skladišti zahlédli rozloženou maketu lunárního modulu. Kosmická expozice sice již byla otevřená (ale nových exponátů bylo pomálu), ale lunární modul byl stále rozložený - jen přibylo několik částí a byla zahájena stavba i makety celé lodi Apollo. Tak zase někdy příště...

Neděle 27. června 2010 (EST)

Naše cesta nemohla (stejně jako při minulých návštěvách USA - viz blog 20. října 2008 nebo 1. listopadu 2009) minout ani legendární Route 66... Dva z nás (já a Marek) ji teď máme kompletně projetou (částečně v její bezprostřední blízkosti po novějších komunikacích) po celé délce - od Chicaga až po Los Angeles.

Sobota 26. června 2010 (EST)

Nejen kosmonautikou živ je (věřte, nebo ne) člověk: dnes několik momentek z cest. Není čas a síla popisovat všechny, takže jen první dvě z posledního řádku: křížek na silnici značí místo, kde kulka (kulky?) dostihla prezidenta Kennedyho - na druhém snímku je pak památník Karla Havlíčka Borovského, který jsme našli v Chicagu.

Pátek 25. června 2010 (CST)

Stále držíme severní kurz: opustili jsme Texas, prosvištěli Oklahomou a zabrzdili v Kansasu. Ve městě Hutchinson jsme navštívili "Kosmosféru" (Cosmosphere). Pokud jsem dodnes opakovaně tvrdil, že nejlepší kosmické muzeum na světě je Stafford ve Weatherfordu (stát Oklahoma, viz blog 22. října 2008), pro příště budu minimálně váhat, zdali prvenství nepatřé právě Cosmosphere. Hromada unikátních exponátů s neméně unikátními popiskami, to vše ve velmi rozsáhlé expozici. Jen z oblasti pilotovaných kosmických lodí zde je Mercury Liberty Bell 7 (vylovená v roce 1999 z Atlantiku), Gemini-10, legendární Apollo-13, havarovaná (!) kabina Mercury Atlas-1 (29. července 1960) a sovětská družice Kosmos ze série Vostok - z maket pak ve skutečné velikosti Voschod-2, soulodí Sojuz-Apollo, znovu Mercury, lunární modul nebo raketoplán Endeavour. A to nepočítám třeba "White Room" z věže LUT-3 (Launch Umbilical Tower), kterou do lodí Apollo nastupovaly posádky. A když k tomu připočteme třeba fakt, že se v krámku se suvenýry daly (kromě tisíců jiných věcí) koupit desítky a desítky podpisů amerických astronautů (včetně těch, kteří třeba již dvacet let nejsou s námi), mé nadšení neznalo mezí.

Čtvrtek 24. června 2010 (CST)

Uznávám, už jsme tady byli - viz blog 19. října 2008. Ale ctěný čtenář jistě také uzná, že do Dallasu se nejezdí každý den... Aneb další zastávkou na naší okružní cestě po USA se stalo muzeum Frontiers of Flight.

Středa 23. června 2010 (CST)

Od letadlové lodi USS Lexington (viz blog 22. června 2010) jsme zamířili na sever a skrze San Antonio a Austin se dostali až k městečku McGregor. O něm jsem už psal i na tomto blogu - pamatovat si ale záznam z 26. listopadu 2008 je jen pro skutečné znalce. Tak tedy: své zkušební stavy tu má společnost SpaceX, která zde testuje jednotlivé motory, jejich celé bloky nebo celé stupně svých raket Falcon-1 a -9. Žádnému testu jsme sice nebyli osobně přítomní, ale moci se přiblížit doslova na pár metrů k nejrůznějšímu zkušebnímu i podpůrnému zařízení patřilo k velmi silným zážitkům. (Poslední řada fotografií nebyla nafocena námi: je jen ilustrační, aby bylo bez dlouhého popisování jasnější, k čemu co vlastně slouží nebo se používá.)

Úterý 22. června 2010 (CST)

Kdo si při čtení včerejšího záznamu na blogu vzpomněl, že "v dáli svítí světla města Houston" (stát Texas), vzpomněl si samozřejmě správně. Přiletěli jsme, ale ani se neohřáli (jen to jen obrazné, vedro je tu jinak děsivé) a hned se vydali na "okružní jízdu". První zastávka byla v texaském městě Corpus Christi, konkrétně šlo o letadlovou loď USS Lexington. Nebyla to naše první navštívená letadlová loď (viz blog 29. řijna 2008 a v roce 2009 13. května, 23. a 28. října), ale pro mě byla významná něčím jiným: šlo o poslední veřejně přístupnou letadlovou loď, kterou jsem ještě neměl možnost osobně navštívit (viz článek v časopise Válka, o kterém jsem informoval na blogu 30. března 2010).

Pondělí 21. června 2010 (CST)

Pozorní čtenáři si na pátečním blogu všimli drobné odchylky - u data bylo uvedeno "CST". To je zkratka Central Standard Time, Centrální místní čas. Aneb kde to jsme? Kam míříme? Co máme v plánu? Odpovědi na tyto otázky najdete zde v následujících dnech (podle možností internetového připojení). Držte nám palce: zatím "v dáli svítí světla města ..."

Pátek 18. června 2010 (CST)

Německý astronaut Gerhard Thiele (veterán z letu Endeavour STS-99/2000) dal vale nejen evropskému oddílu astronautů, ale i Německu - a našel si práci ve Vídni. Pracuje nyní v "think tanku" ("myšlenková nádrž" - no, dříve by se asi řeklo "konzultační firma") European Space Policy Institute.

Před půldruhým rokem matematikové spočítali, že je něco podobného možné s pravděpodobností menší než dvacet procent - a přesto to vyšlo. Aneb NASA během čtrnácti měsíců (březen 2009 až květen 2010) vyslala do vesmíru celkem osm raketoplánů! (Pro připomenutí: mise Discovery STS-119, Atlantis STS-125, Endeavour STS-127, Discovery STS-128, Atlantis STS-129, Endeavour STS-130, Discovery STS-131 a Atlantis STS-132.) A to navzdory dramatickému poklesu zaměstnanců v programu. Zatímco v roce 2005 jich pracovalo na raketoplánech 14577, nyní jen 9878 (pozor, jsou to zaměstnanci NASA, nikoliv kontraktoři).

A ještě jednou návštěva aerosalónu ILA v Berlíně: tentokrát společné fotografie s kosmonauty. Zleva: Thomas Reiter, Hans Schlegel a Ernst Messerschmidt.

Čtvrtek 17. června 2010

Češi mají další unikátní příležitost pojmenovat kosmickou misi evropského astronauta (tu první měli loni, kdy se vybíralo jméno výpravy Švéda Christera Fuglesanga letícího na raketopánu Discovery). Evropská kosmická agentura vyhlásila veřejný "konkurz" na pojmenování nadcházející půlroční mise italského astronauta Paola Nespoliho (plánovaný start 10. prosince 2010 společně s ruským kosmonautem Dmitrijem Kondratěvem a americkou astronautkou Catherine Colemanovou). Přesné podmínky výběru jmen mise jsou na výše uvedeném odkazu (už jsem jej přeložil i do češtiny, takže by se v dohledné době mohl objevit na českých stránkách webu ESA, ale ruku do ohně za to nedám: protože se "článkovod" lehce zadrhl, je před ním osm příspěvků čekajících na zveřejnění). Uzávěrka je každopádně 30. června 2010.

Přiblížit nejširší veřejnosti kosmonautiku umožňuje i aktivita NASA "Face In Space". Její podstata je jednoduchá: stačí na výše uvedenou stránku poslat svoji fotografii. Ta bude následně uložena na nějaký datový nosič, se kterým se vydá do vesmíru (buď při misi Discovery STS-133 nebo Endeavour STS-134). Následně obdržíte potvrzení, že Vaše tvář skutečně byla (byť v datové podobě) ve vesmíru.

Několik perliček a zajímavostí z aerosalónu ILA. Za pozornost stojí třeba model výsadkového modulu mise ExoMars (druhý řádek, druhý snímek) nebo studie nové evropské nosné rakety (poslední fotografie).

Středa 16. června 2010

V pondělí 14. června 2010 zemřel trojnásobný sovětský kosmonaut Leonid Kizim (68). Zúčastnil se výprav Sojuz T-3/1980, Sojuz T-10/1984 a Sojuz T-15/1986. Na svém kontě měl téměř 375 dní strávených ve vesmíru, přičemž postupně navštívil stanice Saljut-6, Saljut-7 a Mir. V rámci své poslední výpravy přitom pracoval jak na Saljutu-7, tak na Miru (šlo o první a - pokud mě paměť neklame - jediný přelet mezi kosmickými stanicemi v historii).

Návratový modul japonské meziplanetární sondy Hayabusa úspěšně dosedl do přistávací oblasti v australské poušti Woomera. Následně byl vyzvednutý a nyní míří do Japonska, jde by měl být o víkendu otevřený: teprve pak se vědci dozvědí, zdali mise byla úspěšná a zdali se na palubě modulu nachází vzorky horniny z asteroidu Itokawa. Sonda Hayabusa odstartovala v roce 2003, přičemž se na Zemi měla vrátit o čtyři roky později. Protože ji však sužovaly technické problémy, přistála až nyní - se čtyřletým zpožděním. Během své mise se dvakrát pokusila dosednout na povrch asteroidu Itokawa, jednou se jí to podle všeho povedlo. Je ale otázkou, zdali se podařil i hlavní úkol: odbět vzorků hornin.

Ze "Dne kosmonautů" na aerosalónu ILA v Berlíně (viz blog v minulých dnech) jsme se pochopitelně nemohli vrátit s prázdnou.

Úterý 15. června 2010

Kolik má Houston astronautů? Věřte, nebo ne, ale - nula. Do dnešního dne se skutečně do vesmíru nevydal žádný astronaut, který by se právě v Houstonu (kde je jinak řídící středisko amerických pilotovaných letů a výcvikové středisko astronautů) narodil! (A to se Američanů dosud vydalo na oběžnou dráhu 331!) Historie se přepíše právě dnes, když do vesmíru odstartuje na palubě lodi Sojuz TMA-19 společně s ruským velitelem Fjodorem Jurčichinem a americkým kolegou Douglasem Wheelockem astronautka Shannon Walkerová, která má v rodném listě uvedeno právě "Houston".

Mimochodem, Walkerová je posledním členem oddílu 2004, který se zatím nevydal do vesmíru. Stejně tak je posledním členem oddílu amerických astronautů, který za sebou nemá letovou zkušenost - oddíl 2009 nelze počítat, protože je teprve v polovině přípravy. A nejméně do roku 2013, možná i 2014, je také posledním novým americkým astronautem: nominace posádek ISS jsou hotové do konce roku 2012 a než dokončí výcvik oddíl 2009, pravděpodobně budou astronauti nominováni až do konce roku 2013.

Jihokorejská raketa Naro-1 neuspěla ani na druhý pokus (viz blog 10. června 2010) a opět havarovala. Spojení s ní bylo ztraceno ve 137. sekundě letu, tedy ještě v průběhu činnosti motoru prvního stupně. To může svádět k doměnce, že selhal právě první stupeň. Zatím to ale vypadá na jiný problém: podle některých informací se předčasně oddělil (odtrhl?) druhý stupeň nosiče, což v konečném důsledku vedlo k jeho zkáze. Ruští a jihokorejští specialisté každopádně již začali připravovat třetí start rakety Naro-1. Ten by se mohl uskutečnit někdy v roce 2011.

Často si říkám, že mě v mém věku nemůže nic překvapit: přesto mi opět spadla čelist. Poté, co se Marek vlastní "vinou" procpal do televize (viz blog 4. května 2010 - psal jsem tehdy mj. "Dobře si hlídejte děti, i když jim je jen šest!") ho triumfoval mladší tříletý (!) bráška Michal. Tomu se regionální vysílání evidentně zdálo příliš bezvýznamné, a tak se osobně realizoval rovnou na webu Evropské kosmické agentury! Ano, ve fotoreportáži ESA z aerosalónu ILA v Berlíně je skutečně fotografie s Michalem! (Kosmonauti - zleva Eyharts, Thiele, De Winne a Schlegel - a celý svět se zřejmě domnívají, že se Michal vydal fotit právě hvězdné hrdiny. Není tomu ale tak. Když se podíváte na to, co má na displeji, pochopíte jeho prohlášení po návratu zpět na židli: "Tatínku, vyfotil jsem stoleček!" Originál fotografie viz druhý řádek, kde je i jeden bezprostředně následující Michalův pokus o vyfotografování kosmonautů.)

Pondělí 14. června 2010

Dvojnásobný americký astronaut (veterán z letů STS-123/2008 a STS-129/2009) Michael Foreman opouští aktivní službu. U NASA však zůstává, stal se ředitelem externích programů v Glennově výzkumném středisku (stát Ohio).

Podle ředitele Kennedyho kosmického střediska Roberta Cabany je "prakticky jistý" přesun mise STS-134 na počátek roku 2011. Tím pádem "dostává zelenou" i zamýšlený odklad mise STS-133 (která tak bude jediným letem raketoplánu ve druhé polovině letošního roku) na konec října (viz blog 9. června 2010). Odkladu STS-133 nasvědčuje i prodloužení letu o tři dny a zařazení dvou kosmických vycházek do jeho náplně. Dosud se nepočítalo s žádným kosmickým výstupem: STS-133 měl být poslední program v letu raketoplánů a jeho cílem mělo být výhradně zásobování stanice. S prohozením letů STS-133 a -134 (viz blog 27. a 28. dubna 2010) plus odkladem druhé jmenované na příští rok jednak prvně jmenovaný pozbyl status "poslední let" a jednak se otevřel prostor pro výcvik astronautů na výstupy do otevřeného prostoru.

V pátek se na berlínském aerosalónu ILA 2010 konal "Den kosmonautů" (avizo viz blog 27. května 2010). Devět se jich zúčastnilo osobně, další dva kandidáti byli přítomni pomocí telemostu. Kromě toho se po veletrhu pohybovalo i několik dalších kosmonautů: např. Talgat Musabajev a prý i první dlouhodobá posádka ISS. Na ně jsme už štěstí neměli. (První řada: Ernst Messerschmidt; Léopold Eyharts s Gerhardem Thielem. Druhá řada: Thomas Reiter; videomost z Kolína nad Rýnem. Třetí řada: Ulf Merbold; André Kuipers; celkový pohled z perspektivy devadesáticentimetrového fotografa.)

Čtvrtek 10. června 2010

Za včerejším zrušeným pokusem o start druhé jihokorejské kosmické rakety Naro-1 stojí selhání automatického hasícího systému přímo na rampě: ze tří hasících trysek uniklo asi 600 kubíků vody a cca tři kubíky hasicí přísady (celkem je jí k dispozici osmnáct kubíků). Protože se závadu podařilo rychle identifikovat, odstranit a protože se negativně neprojevila na přípravách rakety ke startu, bude pokus o vzlet zopakovaný dnes v 10:01 h středoevropského času.

Evropskou kosmickou agenturu čeká v souvislosti s krizí veřejných rozpočtů v Evropě "utahování opasků". Nemělo by se projevit na již schválených nebo na nejbližší dobu připravovaných misích, ale velkou otázkou je ochota a schopnost osmnácti členských zemí ESA plnit své závazky do budoucna. ESA hodlá situaci řešit tak, že bude fungovat na dluh (což je mimochodem přesně ta filozofie, která za současnými evropskými rozpočtovými problémy stojí). Dnes ESA uzavírá kontrakty a proplácí zálohy. Do budoucna by měla uzavírat kontrakty a platit až realizaci - dle Ludwiga Kronthalera (ředitele zdrojů ESA) dají firmy přednost kontraktům s pozdější platbou před kontrakty žádnými. Což je sice pravda, ale nutnost externího financování s sebou přinese zdražení projektů (byť skryté - někdo je ale bude muset zainvestovat, prostě na ně půjčit). A ty se stejně jednou budou muset hradit. ESA každopádně ohlásila zmrazení svých výdajů v letech 2010 a 11 na úrovni roku 2009: 3,35 mld. euro.

Včera jsem se skutečně objevil v pořadu Sama doma - hned po příchodu ze mě moderátorky servaly kravatu s tím, že jsem moc formálně oblečený a že to nebudou tolerovat (nemohu posoudit, neb Sama doma jaksi z pochopitelných důvodů nesleduji). No, nakonec to nějak dopadlo i bez kravaty (a to se ze mě děvčata snažila servat i sako - vzhledem k technickému stavu košile jsem to striktně odmítl). Jinak mě na televizních vystoupeních připadá krapet podezřelé, proč mi maskérky s přibývajícími lety (mými) pudrují čelo stále výše a výše...

Středa 9. června 2010

Manažeři NASA začali zvažovat rozvolnění letů raketoplánů (už několikrát jsem psal, že stávající data letů jsou neudržitelná) včetně přidání mise STS-135. Nový "jízdní řád" by podle nich měl vypadat následovně (u STS-135 se přitom váhá mezi stroji Atlantis, který by byl logicky na řadě, a Discovery, jehož použití by přineslo určitou úsporu nákladů):

  • Discovery STS-133: 28. října 2010.
  • Endeavour STS-134: 24. února 2011.
  • Atlantis STS-135: 24. června 2011.
  • Start rakety Naro-1 byl tři hodiny před plánovaným dnešním startem odložený kvůli "problémům s požární bezpečností". Podle informací dostupných v okamžiku psaní těchto řádků došlo k selhání v oblasti protipožárních jednotek, které by při případném požáru nosiče nemohly odpovídajícím způsobem zasáhnout. Bližší informace včetně nového data startu budou k dispozici později.

    Není to nejtypičtější místo, kde bych se pravidelně objevoval, ale... Dnes od 12:30 h se objevím jako host v pořadu České televize "Sama doma" (aneb Být doma neznamená hloupnout). Hovořit budu na téma "sociálních sítí". Mimochodem, toho blba, který pojem "social networks" poprvé tupě přeložil do češtiny jako "sociální sítě" (a ono se to ujalo) bych chtěl někdy potkat. Správný překlad je "společenské sítě". Neb když hovoříme v Česku o sociální síti, máme na mysli různé podpory, přípavky a dávky - nikoliv sítě komunitní.

    Narazil jsem na zajímavé fotografie raket Redstone na Floridě "převrácených" hurikány Frances a Jeanne (oba září 2004). Jedná se o raketu na historickém startovacím komplexu 5/6 mysu Canaveral a raketu při vstupní bráně do Kennedyho kosmického střediska. Dnes jsou obě rakety již zrekonstruované (a ukotvené mnohem pevněji, než dříve).

    Úterý 8. června 2010

    Na zítřek se chystá druhý start jihokorejské rakety Naro-1 (první pokus viz blog 25. a 26. srpna 2009). Jeden z ruských techniků (32letý programátor), kteří start pomáhají zajišťovat, se přitom teď o víkendu pokusil o sebevraždu: s vážným poraněním byl převezený do nemocnice, kde policii uvedl, že se "nebyl schopen vypořádat se stresem" před startem rakety.

    Čína zpřesnila své plány ohledně budoucího průzkumu Měsíce. Opět potvrdila start sondy Chang´e-2 na letošní říjen. Dále uvedla, že sondy Chang´e-3 a -4 (2013 a 15) se mají pokusit o přistání na Měsíci. A že sondy Chang´e-5 a -6 mají provést automatický odběr vzorků horniny. První z nich má přitom startovat v roce 2017.

    Od minulého pátku je až do prázdnin v liberecké knihovně k vidění výstava mapující třicet let tvorby pánů Ladislava Badalce a Ladislava Jakubča. Pan Badalec je (kromě jiného - výstava má mnohem širší záběr) přední český autor vystřihovacích modelů. A protože je velký příznivec kosmické techniky, najdeme v jeho tvorbě a pochopitelně i na výstavě mnoho "kosmických" exponátů. (Tvorba pana Badalce ostatně viz blog 5. května 2010, 4. a 15. září 2009 či 16. května 2008 - a ještě bych mohl pokračovat.) Při příležitosti výstavy byla ("s podporou Kulturního fondu Statutárního města Liberec" - uf, doufám , že jsem dostál liteře zákona) vydána vystřihovánka "Čtenář Kája a papírová kosmosšipka". Myslím, že nejsem jediný, komu "kosmosšipka" připomíná turistické letadlo SpaceShipOne/Two.

    Pondělí 7. června 2010

    Zvláštní objev sondy Cassini na saturnově měsíci Titan ukazuje, že by na jeho povrchu mohl existovat život. Dlouhodobá pozorování ukázala, že vodík z horních vrstev atmosféry sestupuje k povrchu Titanu - a tady nevysvětlitelně mizí. Jedním z možných (byť asi ne nejpravděpodobnějších) vysvětlení je i přítomnost živých organismů na povrchu, které jej potřebují pro svoji existenci a které jej "konzumují".

    Evropská kosmická agentura (ESA) přináší další letošní vydání magazínu ESA Bulletin 142. Kromě papírové formy existuje i v on-lině podobě.

    Po hokejovém šampionátu a volbách do Poslanecké sněmovny jsme v pátek mohli sledovat další dechberoucí událost spojenou s občasnými zástavami srdce - a také se šťastným koncem. Aneb raketa Falcon-9 se skutečně vydala do vesmíru a při svém premiérovém letu dosáhla oběžné dráhy. Start byl několikrát odložený, videosignál z letu opakovaně vypadával, ale oběžná dráha byla dosažena. Což je na první start moc důležité: raketa Falcon-9 zkrátka prokázala, že se do vesmíru dostat "umí" a že i kdyby si začala připisovat nezdary (jako že dříve či později začne), jde o životaschopnou koncepci. Upřímně gratuluji Elonu Muskovi a celé společnosti SpaceX a přeji mnoho elánu i úspěchů při dalších misích!

    Pátek 4. června 2010

    Dnes v 17:00 h středoevropského času se otevírá čtyřhodinové startovací okno pro vypuštění premiérové rakety Falcon-9. Včerejší tisková konference společnosti SpaceX plus dřívější zprávy (z tohoto týdne) si už dopředu lehce připravují půdu na možný (očekávaný?) nezdar. Jednak Elon Musk zopakoval svůj předpoklad úspěšnosti prvního startu na 70 až 80 procent (viz blog 2. prosince 2009). Zdůraznil dále, že za "dobré" by považoval úspěšnou funkci prvního stupně, za výborné úspěšné odhození prvního stupně a zážeh motorů stupně druhého. Jsem rád, že nezdary minulých let lehce usadily společnost SpaceX "na zem" a že máme střízlivější hodnocení situace - a nikoliv velkohubá (ale bezzubá) prohlášení. Viz např. slib z roku 2002 na první start v roce 2004 a salvu deseti raket v roce 2005 (dodnes firma tolik raket ani nevyrobila, natož aby vypustila). Každopádně: držím palce! (I když si myslím, že význam Falconu-9 a Muska pro kosmonautiku je obecně hodně přeceňován. Rozšiřuje konkurenci, ale zatím nepřináší nic nového - ani technicky, ani ekonomicky, ani z hlediska termínů realizace, snad jen společensky: o jeho projektu se hodně mluví a diskutuje. Což je samozřejmě dobře.)

    Společnost SpaceX zároveň oznámila, že zruší jeden testovací let lodi Dragon v rámci programu COTS. Původní smlouva s NASA počítala s trojicí testů: první (plánovaný na konec roku 2008) měl odzkoušet loď a raketu, druhý měl znamenat přiblížení lodi k ISS na cca deset kilometrů, až třetí spojení se stanicí (oba měly být realizované v prvním pololetí 2009). SpaceX nyní chce druhý let vypustit a přejít rovnou ke třetímu (tedy k letu na stanici). Nyní počítá s prvním někdy koncem léta či počátkem podzimu letošního roku (zásadně bude záležet i na výsledku dnešního startu rakety Falcon-9), s druhým někdy v polovině příštího roku. Společnost SpaceX vypuštění jednoho testu zdůvodňuje snahou program co nejvíce urychlit, neb se zavázala dopravovat náklad na ISS od roku 2011 (viz blog 29. prosince 2008). Pro úplnost: konkurenční firma Orbital Sciences Corp. má s NASA podepsanou dohodu jen na jeden zkušení start.

    Středeční setkán s novináři v Kennedyho kosmickém středisku nepřineslo oznámení přidání mise STS-135 (jak jsem spekuloval - viz blog 2. června 2010). Ale jen oznámení o uvolnění částky 15 mil. dolarů na pomoc 3200 propuštěným zaměstnancům Kennedyho kosmického střediska, kteří přijdou o práci s ukončením letů raketoplánů.

    Včera jsem na blogu přinesl zprávu o kousku izolační fólie z laboratoře Spacelab, která mi říká "pane" - dnes představím další část kosmické historie, která u mne zakotvila. Je to část americké družice LDEF (vypuštěná v dubnu 1984 raketoplánem Challenger, na Zemi vrácená při misi v lednu 1990 raketoplánem Columbia). Téměř jedenáctitunová družice sloužila k pasivnímu testování 57mi různých typů materiálů v rámci dlouhodobého působení kosmického prostředí. Družice byla po letu "rozřezána" na malé části, které byly následně podrobnené zkoumání a testům. No, a jeden kousek si mě "našel".

    Čtvrtek 3. června 2010

    Dnes v pravé poledne našeho času byla šestice dobrovolníků (viz blog 19. května 2010 - jen upřesňuji, že je šestičlenná, neb Sinělnikov zůstal náhradníkem) uzavřena do prostředí experimentu Mars-500. V jeho podmínkách by měla zůstat 520 dní, tedy po celou dobu zamýšleného letu na Mars.

    S politováním musím dementovat zprávu z blogu 20. května 2010: Buzz Aldrin se sice chystal navštívit Německo (konkrétně aerosalónu ILA v Berlíně), ale bohužel jeho "výlet" padl a s pravděpodobností hraničící s jistotou se neuskuteční. Alespoň malou náplastí budiž, že do Berlína se chystá nejméně dvacet jiných kosmonautů...

    Společnost Iridium zadala u francouzské firmy Thales Alenia Space předobjednávku na 81 nových družic. Z nich má 66 zamířit do vesmíru, zbytek vytvořit pozemní zálohu. Jedná se o projekt Iridium Next. Společnost Iridium prý nejmenovanému poskytovateli startu zároveň uhradila zálohu ve výši 19 mil. USD (ta je vratná, pokud nesežene Iridium investora nebo pokud nepodepíše kontrakt na výrobu během dvanácti měsíců). Prý jde o firmu SpaceX. Každopádně: s rozpočtem 2,9 mld. USD představuje projekt Iridium Next největší komerční kosmický projekt dneška.

    Další kousek kosmické historie (malý, ale náš) zakotvil v mé sbírce. Jde o kousek izolační fólie z laboratoře Spacelab, která se opakovaně podívala do vesmíru.

    Středa 2. června 2010

    25 ze sta členů Senátu USA podepsalo prohlášení, ve kterém vyjadřují ostrý nesouhlas s odklonem od programu Constellation. Přitom čtrnáct z nich je demokratů (stejně jako "popravčí" programu Constellation prezident Barack Obama) a jedenáct republikánů.

    Americký senátor William Nelson napsal dopis prezidentovi Obamovi, v němž se otevřeně staví za přidání jedné mise raketoplánů (STS-135). Zaujala mě v něm tato věta: "(Přidání letu) umožní hladší přesun pracovní síly v Texasu a na Floridě z programu raketoplánů směrem k vizi, kterou jste vytyčil pro budoucnost NASA." CO mě na ní zaujalo? Nelson, jeden z největších a nejhlasitějších odpůrců rušení programu Constellation a stále tvrdě vystupující proti "kosmonautice pro 21. století" z dílny Baracka Obamy najednou proti změně kurzu nevystupuje, ale snaží se "umožnit hladší přesun pracovní síly". Vzhledem k tomu, že konec raketoplánů je neodvratný (a je lhostejno, jestli se poletí ještě dvě nebo tři mise), vypadá to, že i jeden z největších bojovníků za program Constellation už (z nějakého důvodu) skládá zbraně.

    NASA na dnešek pozvala novináře do Kennedyho kosmického střediska, aby je seznámila s "důležitým rozhodnutím", které se týká pracovníků v programu kosmických raketoplánů. Osobní tip? Oznámení přidání mise STS-135 do letového programu raketoplánů...

    Člověk občas narazí na neuvěřitelné perly: loni na podzim jsem v New Mexico Museum of Space History cvičně prohrabal bedýnku s emblémy - a nestačil se divit. Opravdu mě překvapilo, že tam měli (a ne jednu!) nášivky dávno zrušených programů startů raketoplánů z Kalifornie (premiéra se chystala na rok 1986, ale po zkáze Challengeru v lednu téhož roku odtud raketoplány nikdy nestartovaly) nebo projektu Centaur na raketoplánu (použitá kyslíko-vodíkového urychlovacího stupně Centaur v programu raketoplánů; opět zrušeo po zkáze Challengeru). Ale ještě více mě v Novém Mexiku překvapily nášivky k sovětským programům Saljut a Mir...

    Úterý 1. června 2010

    O tom, že mnozí bývalí astronauti jsou odpůrci zrušení programu Constellation, jsem již psal (viz např. blog 14. dubna 2010 - zde konkrétně zmiňují trojici Armstrong, Lovell a Cernan). Je jich sice většina, ale nikoliv všichni: třeba člen posádky Apolla-9 Russell Schweickart nový směr americké kosmonautiky veřejně a otevřeně vítá. Není se čemu divit: Obama slíbil v roce 2025 let pilotované lodi k asteroidu - a Schweickart se dlouhodobě a intenzivně angažuje v otázkách průzkumu asteroidů (zvláště těch, které ohrožují Zemi). Je totiž šance, že s Obamovým plánem (bude-li fungovat) se lidé dostanou k asteroidu mnohem dříve, než s Vizí jeho předchůdce George Bushe Jr. (i kdyby fungoval).

    Firma Boeing otevřeně vystoupila proti plánům zachovat loď Orion jako "záchranný člun" pro kosmickou stanici. Vyjádřila Obavu (podle mě celkem oprávněně), že se NASA pokusí skrytě zachovat původní program. (Ostatně: v případě raket Ares o tom uvažuje - viz blog 11. května 2010.) Boeing agrumentuje tím, že se chce ucházet o kontrakt na vývoj komerční lodi (právě jeho návrh byl v "rozstřelu" poražený a NASA si jako dodavatele Orionu vybrala konkurenční firmu Lockheed Martin) a že zachování lodi Orion (v jakékoliv podobě) by znamenalo její nenápadné současné i budoucí upřednostňování.

    Dvacátý oddíl astronautů NASA zahájil výcvik přesně před devíti měsíci - společně s Američany se připravují tři Kanaďané a dva Japonci. K dispozici jsou již oficiální fotografie nových kandidátů. Postupně: Serena Aunonová, Jeanette Eppsová, Jack Fischer, Michael Hopkins, Kjell Lindgren, Kathleen Rubinsová, Scott Tingle, Mark Hei, Gregory Wiseman (všichni NASA), Norishige Kanai, Takuya Onishi, Kimiya Yui (všichni JAXA), Jeremy Hansen a David Saint-Jacques (oba CSA).

    TOPlist