Tomáš PŘIBYL – blog (nejen) o kosmonautice
www.kosmonaut.cz

Pondělí 31. května 2010

Další dva astronauti mají dle zákulisních informací nakročeno pryč z aktivní služby. Jde dokonce o velitele a pilota z jednoho letu - z mise Atlantis STS-125 (poslední servisní let k Hubbleovu teleskopu; viz blog květen 2009). Velitelem byl Scott Altman (veterán z letů Columbia STS-90/1998, Atlantis STS-106/2000, Columbia STS-109/2002 a Atlantis STS-125/2009) a pilotem Gregory C. Johnson (Atlantis STS-125/2009). Mimochodem, Johnson se stal historicky nejstarším pilotem raketoplánu: v době startu mu bylo 54 let.

Do Kennedyho kosmického střediska dorazila historicky poslední sada motorů SRB. Oficiálně by nikdy neměla být použita: jen v případě potřeby záchranné mise Atlantis STS-335 v případě, že by se posádka raketoplánu Endeavour STS-134 nemohla vrátit. Není ovšem vyloučeno "přetavení" případné mise STS-335 do reálného letu STS-135 (viz blog 26. května 2010).

Ve věku 63 let dnes zemřel na komplikace způsobené rakovinou britský publicista Rex Hall - považovaný za jednoho z nejlepších západních znalců sovětské a ruské kosmonautiky. Kromě publikační činnosti v měsíčníku Spaceflight je spoluautorem vynikajících knih "Russia's Cosmonauts: Inside the Yuri Gagarin Training Center", "Soyuz: A Universal Spacecraft", "The First Soviet Cosmonaut Team: Their Lives, Legacy, and Historical Impact" či "The Rocket Men: Vostok & Voskhod, The First Soviet Manned Spaceflights". Kdo měl alespoň jednu z těchto knih v ruce, jistě mi dá za pravdu, že nikdo neznal ruské kosmonauty lépe, než Hall...

Toto jsou oficiální fotografie hlavní a záložní posádky lodi Sojuz TMA-19 (start 15. června 2010). Hlavní (vpravo, zleva): Douglas Wheelock (USA), Fjodor Jurčichin (Rusko) a Shannon Walkerová (USA). Záložní (zleva): Catherine Colemanová (USA), Dmitrij Kondratěv (Rusko) a Paolo Nespoli (ESA/Itálie).

Pátek 28. května 2010

Raketa Delta-4 vynesla po několika odkladech dnes v noci do vesmíru naviogační družici GPS Block 2F. Na první pohled jde o tuctový start: za poslední tři dekády se na oběžnou dráhu vydalo kolem šedesáti satelitů družicového navigačního systému. Toto je ale první družice z tzv. "třetí generace", která se má vyznačovat výrazně vyšší přesností poskytované navigace. Tomu také odpovídá její cena: 121 mil. dolarů za kus (firma Boeing jich pro americké letectvo staví dvanáct), zatímco předchozí generace byly za zhruba polovinu. Tempem dva starty za rok (další je plánovaný na listopad či prosinec 2010 s raketou Atlas-5) budou tyto družice postupně vyměňovat dosluhující satelity v konstelaci GPS.

První raketa Falcon-9 má opět posunuté datum, na kdy má rezervovaný slot pro start z mysu Canaveral. Nyní je to pátek 4. června 2010 (minulý odklad startu viz blog 26. května 2010).

V červnovém vydání časopisu Svět se ohlížím za "Největším tajemstvím sovětské kosmonautiky" - za neúspěšným lunárním programem. Plus jako obvykle drobné aktuality a zajímavosti z kosmonautiky.

Čtvrtek 27. května 2010

Aerosalón ILA v Berlíně (bude se konat od 8. do 13. června 2010) má kromě "ILA Space Day" (Kosmický den ILA - viz blog 28. dubna 2010) přinést také "Astronauts Day" (Den astronautů). Ten je plánovaný na pátek 11. června 2010. Kdo by se jej měl zúčastnit, prozatím netuším - zatím vím jen o čtyřech astronautech mířících na ILA Space Day.

Z oddílu astronautů odchází dvojice veteránů (a v souvislosti s ukončením letů raketoplánů bude těchto odchodů bezesporu přibývat): Dominic Gorie (veterán z letů Discovery STS-91/1998, Endeavour STS-99/2000, Endeavour STS-108/2001 a Endeavour STS-123/2008) a John Olivas (Atlantis STS-117/2007 a Discovery STS-128/2009). Dle tiskové zprávy NASA byl Olivas naposledy "v práci" 25. května a Gorie bude 4. června 2010.

Dnes od 11:00 h si uzurpuji hodinku vysílání Českého rozhlasu Praha. Hovořit by se mělo o kosmonautice - a prý trochu i o mě. Sám jsem zvědavý.

Prošla kolem mě dvojice zajímavých poštovních obálek, které jsem nemohl nechat bez povšimnutí - a tak už mi obě říkají "pane". Obě se vztahují k havárii raketoplánu Challenger v roce 1986: první je přímo ze dne tragédie (dokonce je v tento den razítkovaná!), druhá připomíná "záchranné práce" (přesněji shromažďování trosek raketoplánu).

Středa 26. května 2010

Raketoplán Atlantis dnes bezpečně přistál v Kennedyho kosmickém středisku po letu trvajícím 11 dní 18 hodin 28 minut a 2 sekundy. Oficiálně šlo o návrat z jeho poslední (32.) cesty vesmírem, ale... Prý již 1. června NASA oznámí, že přidaná mise STS-135 přece jen bude (se startem někdy v březnu nebo dubnu 2011) a že ji poletí právě Atlantis. Tak uvidíme...

O raketoplánu Atlantis bych měl krátce promluvit na Radiožurnálu dnes ve 21:20 h.

Premiérová raketa Falcon-9 má aktuálně rezervované datum startu z mysu Canaveral na středu 2. června 2010. Dle prohlášení společnosti SpaceX je druhá raketa již dokončena a nyní jsou jednotlivé komponenty odesílané do Texasu ke zkouškám. V továrně Hawthorne (viz blog 22. října 2009) pak bylo zahájeno sestavování třetího Falconu-9. A ještě malá poznámka ke všem výkřikům ohledně světlé budoucnosti kosmonautiky pod taktovkou Elona Muska: cena nosné rakety se typicky pohybuje kolem pěti až deseti procent ceny celé mise. To znamená, že i řádové snížení ceny za vynášení nákladů do vesmíru se projeví ve "zlevnění" kosmonautiky v řádu maximálně jednotek procent (každé procento dobré, pochopitelně - ale revoluce to rozhodně není).

Sonda Phoenix na planetě Mars byla definitivně odepsána. Nejen, že se neozvala ani v rámci čtvrté "naslouchací" kampaně, ale nejnovější snímky pořízené sondou MRO ukazují, že Phoenix výrazně "změnil podobu" - sonda se mohla převrátit, její sluneční baterie odpadnout apod. Ať tak či onak, Phoenix už je nyní definitivně mrtvým vrakem.

Úterý 25. května 2010

Jubilejní padesátá - a letošní premiérová (viz blog 13. května 2010) - raketa Ariane-5 nakonec bezpečně odstartovala na oběžnou dráhu. Do vesmíru dopravila dvojici družic Astra-3B a Comsatb-2.

Amatérští pozorovatelé kosmických objektů, kteří se "proslavili" již v osmdesátých letech (tedy v době "předinternetové"!) sledováním supertajných družic vypouštěných z raketoplánů, se opět vyznamenali. Tentokráte ve vesmíru "našli" kosmický letoun X-37B (parametry jeho dráhy americké letectvo úzkostlivě tajilo): pohybuje se po dráze s perigeem 401, apogeem 422 km a sklonem 39,99 stupňů.

Irán oznámil, že do konce března 2011 vypustí do vesmíru dvojici komunikačních družic (něco malinko informací viz blog 4. února 2010) s pomocí vlastní rakety. Ze zprávy není jasné, zdali budou vypuštěny při jednom nebo dvou samostatných startech.

V roce 1965 byla ve středisku NASA Langley Research Center ve Virginii dokončena konstrukce LLRF (Lunar Landing Research Facility), na níž se trénovalo přistání na Měsíci - jednak v maketě lunárního modulu, jednak se stroji, které nakonec nikdy nevzlétly (viz druhý řádek, první fotografie). Desítky let pak byla konstrukce nevyužita - až nyní se pro ni našlo nové poslání: NASA na ní provádí crash-testy helikoptér. (Druhý a třetí snímek jsou mé vlastní - z návštěvy Langleyova střediska v roce 1995. Někde mám i lepší snímky, ale nějak jsem je ve svém pracovním "pořádku" nedokázal najít...)

Pátek 21. května 2010

Vydavatelství Cpress splnilo slib (viz blog 23. března 2010) - a já ho teď ostatně plním taky - a na svém webu zveřejnilo k volnému stažení brožuru popisující jednotlivé přílohy u knihy Poklady kosmonautiky.

Start robota Curiosity (dříve MSL) k planetě Mars se uskuteční v rozmezí od 25. listopadu do 18. prosince 2011. Přistání na Rudé planetě pak proběhne někdy mezi 6. a 20. srpnem 2012.

Teleskopu JWST (James Webb Space Telescope; má se stát následníkem slavného Hubbleova kosmického teleskopu) hrozí odklad z důvodu nedostatku financí. NASA potřebuje na jeho realizaci více, než 445 mil. USD, které má přislíbeno na rok 2011. Pokud dostane jen tuto částku, posune se start z října 2014 nejméně o čtyři až šest měsíců. Pro úplnost dodáváme, že celková cena observatoře JWST má být cca 4,5 mld. USD (včetně prvních deseti let provozu).

Ve včerejším Dobrém ránu s Českou televizí (viz blog 19. května 2010) jsem se objevil - bvyť v mnohem menším rozsahu, než se původně plánovalo (inu, povodně).

Čtvrtek 20. května 2010

Po posádce Endeavour STS-130 (viz blog 11. května 2010) se do Evropy chystá další kompletní posádka raketoplánu: tam-tamy tamtamují, že se můžeme těšit na partu Atlantis STS-132. Ta zatím ale tvrdě pracuje na Mezinárodní kosmické stanici, přistát na Zemi má podle plánu ne dříve, než ve středu 26. května 2010.

Ruský vědecko-technicko-skladovací modul MIM-1/Rassvět se stal součástí Mezinárodní kosmické stanice. Díky němu získává Mezinárodní kosmická stanice čtvrtý připojovací uzel pro lodě Sojuz, Progress a ATV: dosud byly v provozu jen tři, což pro nebylo pro plné zajištění provozu ISS se šestičlennou posádkou dostačující.

Dnes se má uskutečnit odložený start japonských sond Akatsuki a Ikaros. O druhé jmenované jsem krátce hovořil od 11:37 h na Radiožurnálu.

Do knihovny mi přistála publikace pro děti "Reaching for the Moon", kterou napsal Buzz Aldrin (veterán z letů Gemini-12/1966 a Apollo-11/1969, jinak druhý člověk na Měsíci - v dohledné době má mimochodem navštívit Německo) a ilustroval Wendell Miror. Publikace je podepsána oběma autory.

Středa 19. května 2010

Start první rakety Falcon-9 se uskuteční nejdříve 27. května, spíše (s ohledem na plánované přistání raketoplánu Atlantis o den dříve) o něco později. A jen drobná poznámka k těmto "odkladům": firma Spacex formálně raketu neodkládá, protože ještě neoznámila datum startu. Pouze provádí průběžné rezervace technických kapacit u amerického letectva, které má pod patronací kosmodrom na mysu Canaveral (s ohledem na plánování kapacit je to nutné, i když to pak evokuje nekonečné odklady).

Pokud mě povodně pustí do Ostravy, měl bych se zítra objevit v Dobrém ránu s Českou televizí. Téma: informační bezpečnost.

Tým pro experiment Mars500 (začít má 3. června) je kompletní. Dva již dříve nominované evropské zástupce (viz blog 12. května 2010) doplní ruští lékaři Suchrob Kamolov a Alexandr Smolejevskij a inženýři Alexej Siťov a Michail Sinělnikov. Sedmým členem posádky (pokud se nemýlím, dosud se všude hovořilo jen o šesti účastnících) bude Číňan Wang Jü.

Milé rozšíření kosmo-sbírky: příležitostné obálky s razítky startů a přistání misí STS-127, -128, -129, -130 a -131. Krásný materiál na doplnění podpisy, není-liž pravda?

Úterý 18. května 2010

Start rakety H-2A (viz blog 17. května 2010) byl kvůli nepřízni počasí odložený nejméně o tři dny.

Ve věku 52 let zemřel ruský inženýr Andrej Zajcev, který byl od roku 1985 do roku 1996 členem oddílu kosmonautů. Byl nominovaný do záložní posádky letu Sojuz TM-5/1988, ale tři měsíce před startem byl ze zdravotních důvodů vyřazený (nahradil jej Alexandr Serebrov). Od května do července 1991 se připravoval jako člen třetí posádky (dalo by se říci "záloha zálohy") desáté základní expedice na stanici Mir - společně s velitelem Anatolijem Solovjovem. Posádky ale byly v létě 1991 kvůli sloučení kazašského a rakouského letu (Sojuz TM-13 a TM-14 se sloučily do "třináctky") do jedné mise přeskupeny - na Zajceva ale už nezbylo místo. A nikdy se už žádné nominace nedočkal, takže v roce 1996 opustil oddíl kosmonautů.

NASA připomíná (ještě trochu) živé muzeum. Alespoň podle zprávy Národního výzkumného výboru USA, která konstatuje, že osmdesát (!) procent zařízení používaných v NASA je starších čtyřiceti let!

Letectví+kosmonautika 5/2010 a mé dva příspěvky "do mlýna". Jednak článek "Loučení začíná" (poslední plánovaný start raketoplánu Atlantis) a jednak "Býk a labuť míří ke hvězdám" (zpráva o stavu projektů Taurus-2 a Cygnus v rámci programu COTS).

Pondělí 17. května 2010

Dnes v noci má z japonského kosmodromu Tanegašima odstartovat raketa H-2A s dvojicí sond: Akatsuki (dříve Planet-C nebo Venus Climate Orbiter) k průzkumu atmosféry planety Venuše a malou sluneční plachetnicí Ikaros (po rozložení má mít průměr 22 metrů). Mise Akatsuki (plánované navedení na dráhu kolem cílové planety v lednu 2011) přišla na 275 mil. dolarů, experimentální plachetnice Ikaros na 1,3 mil. USD. Japonsko se dlouhodobě snaží být vedoucí silou na poli výzkumu slunečních plachetnic: cvičně rozložilo jednu konstrukci při letu suborbitální rakety v roce 2004, o dva roky později pak jiná plachetnice selhala při orbitálním testu.

Start první rakety Sojuz-ST z kosmodromu Kourou (stát Francouzská Guayana) byl stanoven na 17. prosince 2010.

Chtěl bych být hubený jako aktuální letový řád raketoplánů. Po úspěšném pátečním startu stroje Atlantis STS-132 totiž vypadá takto (s možností přidání mise STS-135 a vysokou pravděpodobností dalších odkladů):

  • Discovery STS-133: 16. září 2010.
  • Endeavour STS-134: 26. listopadu 2010.
  • Páteční mediální smršť mám za sebou (nejhorší nakonec bylo vysílání pro Rádio Česko, kdy mi telefon zazvonil cca o patnáct minut dříve oproti plánu se slovy "vypadl nám jeden host, jdete do vysílání" - a za pár sekund už jsem byl v éteru). Několika fotografiemi se vracím k vystoupení na ČT24, které je možné shlédnot i na webu České televize: vzpomínal jsem mj. na cesty na starty raketoplánů a do televize tak "propašoval" celou rodinu (viz blog květen 2009).

    Pátek 14. května 2010

    Jang Li-wej se v roce 2003 stal "čínským Gagarinem" a nesmrtelným národním hrdinou (loni na podzim navštívil i Prahu - zprávu z osobního setkání jsem přinesl na blogu 26. ledna 2010). Lidé se jej prý často ptají, co ve vesmíru jedl. Prý "normální" stavu: maso kuřecí, rybí a psí. (Uvádí to ve své autobiografii, která právě vychází.) Zvláště posledně jmenované je v našich zeměpisných šířkách méně obvyklé, ale v číně jde o běžnou stravu: "psí vývar" je například běžně k dostání v obchodech jako polévka ze sáčku. Inu, jiný kraj, jiný mrav. Haf!

    Dnes ve 13:20 by měl můj hlas zaznít na vlnách Českého rozhlasu Česko - o dnešním startu raketoplánu Atlantis, konci kosmických raketoplánů i budoucích vizí amerického vesmírného programu. Potom se vrhám do obleku a cestuji do televize: ve 14:40 h (plus minus) bych se měl objevit ve vysílání ČT24 (téma: před nadchzejícím startem raketoplánu Atlantis). A hned poté přeběhnu přes ulici do vysílání Českého rohlasu Brno, kde budu ke slyšení po 15. hodině. Téma: novinky z kosmonautiky (určitě nevynecháme ani Atlantis).

    Na svoji "poslední plánovanou misi" (stále ještě není vyloučeno přidání letu STS-135 do programu raketoplánů) se má dnes ve 20:20 h středoveropského času vydat raketoplán Atlantis. (Mimochodem, komponenty z jednoho jeho pomocného motoru SRB byly použité při premiérovém letu stroje STS-51J v roce 1985.) K tomuto raketoplánu mám velmi osobní vztah: třikrát jsem ho viděl startovat do vesmíru. (Zleva STS-76/1996, STS-81/1997 a STS-125/2009. - První dvě fotky sice vypadají podobně, ale všimněte si odlišně tvarovaného horizontu: opravdu jde o dva různé starty. Snímek STS-81 je navíc s podpisem velitele letu Michaela Bakera.)

    Čtvrtek 13. května 2010

    Druhá evropská nákladní loď ATV Johannes Kepler dokončila předstartovní prověrky a zkoušky - a ESA vydala souhlas s jejím transportem na kosmodrom Kourou (stát Francouzská Guayana). Start na raketě Ariane-5 je oficiálně plánovaný na závěr letošního roku, ale je prakticky jisté, že sklouzne až na počátek roku příštího (viz blog 17. března 2010). Jen pro zajímavost: ač společnost Arianespace plánovala na letošní rok sedm startů svých raket Ariane-5, dosud nevypustila ani jednu. Několikrát odložená první (viz blog 12. dubna 2010) má vzlétnout ne dříve, než 21. května 2010. Pravděpodobnější je tak realizace jen šesti startů (a to s odřenýma ušima).

    Japonští inženýři začali pracovat na vývoji dvounohého robota, který by měl být kolem roku 2015 vyslaný na Měsíc. Zatím nejde o státem financovaný projekt: firma Astro Technology SOHLA hodlá do vývoje investovat ze svých prostředků něco přes 10,5 mil. dolarů a doufá, že další zdroje dodá japonská národní kosmická agentura JAXA. Ta plánuje právě na rok 2015 automatické přistání na Měsíci: dvounohý robot by se tak mohl "svézt" s touto sondou.

    Druhý pokus o vypuštění jihokorejské rakety Naro by se měl uskutečnit 9. června 2010.

    První letošní číslo zpravodaje Kosmos - informačního bulletinu sekce Kosmos při ČNS SČF (Česká námětová společnost Svazu českých filatelistů) - obsahuje i můj šestistránkový (formát A5) článek "Nekonečný příběh robotů na Marsu" (filatelistickými materiály jej doplnil Petr Fencl).

    Středa 12. května 2010

    Dnes bude mít Senát USA o zábavu postaráno: na programu je další jednání ohledně návrhu rozpočtu NASA na rok 2011 - a s tím související likvidace programu Constellation. Mezi pozvanými řečníky je nejen administrátor NASA Charles Bolden, ale proti němu (tedy jako obhájci programu Constellation) se postaví těžké váhy - mj. Neil Armstrong (první člověk na Měsíci) nebo Eugene Cernan (poslední člověk na Měsíci). Evidentně jde do tuhého.

    ESA jmenovala své zástupce do 520denního izolačního experimentu Mars-500, který by měl začít v červnu letošního roku. Jsou to Diego Urbina (26) z Itálie (krom toho má ještě kolumbijské občanství) a Romain Charles (31) z Francie. Koncem měsíce budou nominováni ještě tři ruští členové "posádky" a jeden zástupce Číny.

    Boj s časem a nedostatkem financí prohrála další kosmická pamětihodnost: historické řídící středisko programu Mercury na mysu Canaveral. Před několika dny se do něj "zakously" bagry a další těžká technika - a dnes už je minulostí. Osobně jsem měl možnost toto středisko navštívit v roce 1993 (viz první dva snímky - tehdy ještě na černobílý kinofilm). Když jsem byl na Floridě naposledy (přesně před rokem), už nebylo kvůli havarinímu stavu veřejně přístupné (třetí snímek - díky husté vegetaci jsem ho zahlédl z dálky jen na zlomek sekundy) - jeho vybavení bylo přeneseno do nedalekého návštěvnického střediska Kennedy Space Center (čtvrtý snímek). Ale už to nějak nebylo ono: už to nebylo ono původní středisko, už to byly jen původní počítače ve sterilním muzeu. Dnes už je každopádně Mission Control Center (poslední snímek) minulostí, ale aspoň můžu říci "byl jsem tam".

    Úterý 11. května 2010

    Po kosmické lodi Orion, kterou vzal prezident Barack Obama na milost v podobě záchranného člunu pro ISS, nyní začala NASA (nebo alespoň její část) řešit, jak zachránit i program raket Ares. Úkol je nyní jasný: přežít Obamu, pak už bude dobře. Takže existuje plán, že by nosiče Ares byly vyvíjené zatím jako technologické demonstrátory pro "získání zkušeností". Ares-1 by měl dle plánu realizovat tři testovací lety: 21. března 2013, 21. března 2014 a v listopadu 2014. Tyto by měly kopírovat dosud zvažované (a několikrát přeskupované) lety Ares 1-X Prime, Ares 1-Y a Ares-1. Samozřejmě, že nikde není zmíněno jméno Ares, ale řeč je o programu "Flight Test". No, a Ares-5 by měl být "zachráněný" při čtyřech letových testech HL-X1 (září 2015), HL-X2 (září 2016), HL-X3 (září 2017) a HL-X3 (září 2018). Vlastně by šlo o první stupeň Aresu-5 s pomocnými motory na tuhá paliva: druhý stupeň by byl převzatý z programu "Flight Test" (a silnější stupeň by se dovyvíjel ve chvíli, kdy to bude potřeba). Čtyřem letovým testům HL-X by předcházela výroba prototypu prvního stupně HL-X0, která by podstoupila zkoušky ve Stennisově středisku (leden 2013). Vše by se pak schovalo pod slibované miliardy na přípravné práce na novém nosiči... To jsem opravdu zvědavý, zdali tato partyzánština vyjde.

    Tento týden se pohybuje po Polsku pět ze šesti astronautů, kteří se zúčastnili mise raketoplánu Endeavour STS-130 letos v únoru. Předkové (resp. velmi vzdálení předkové, ale to je fuk) velitele George Zamky totiž pocházeli z území dnešního Polska. Jednotliví astronauti i celá posádka mají celou řadu vystoupené: na školách, univerzitách, v knihovnách, domech kultury apod.

    Zveřejněn byl emblém 26. základní posádky ISS, která by na stanici měla pracovat od prosince 2010 do března 2011.

    Pondělí 10. května 2010

    Řídící středisko není schopno rozkódovat zatím poslední zprávu vyslanou z meziplanetární sondy Voyager-2 (vypuštěna v srpnu 1977). Už při předchozích relacích přicházela data porušená, nyní jsou již zcela nečitelná. Proto NASA vyslala příkaz k sondě, aby zjednodušila komunikaci a vysílala pouze krátké bloky dat s informacemi o svém stavu. Sonda je totiž podle všeho v pořádku, ale nejspíše "blbne" její systém formátování dat: ten data "připravuje" před odesláním na Zemi. Zmenšením objemu vysílaných dat se sice problém nevyřeší, ale zvýší se pravděpodobnost, že se data podaří "přečíst". To by mohlo pomoci při identifikaci problému a následných pokusech o jeho odstranění.

    Objevily se upřesňující informace ohledně nové Lego-raketoplánu (viz blog 7. května 2010): k nalezení jsou na serveru Collectspace (včetně ceny, termínu uvedení na trh apod.). Podle něj jde o devátou Lego stavebici raketoplánu od roku 1990 (v pátek na blogu jsme uváděl, že vím o nejméně dalších pěti - takže jich bylo skuteně více).

    V uplynulých týdnech proběhlana kosmodromu Jiuquan zkušební padesátidenní předstartovní příprava modifikované rakety CZ-2F: dosud se používala jen pro lety lodí Shenzhou (bezpilotní i pilotované), nová verze má posloužit k vynesení čínské orbitální stanice Tiangong. Nejviditelnější úpravou je modifikace aerodynamického krytu a odstranění záchranného systému posádky ze špice rakety (stanice bude startovat v bezpilotním režimu). Úpravy jsou ale rozsáhlejší: nový dvojitý kontrolní systém letu, zvýšená nosnost (až 8,6 t - o 200 kg oproti předchozím verzím), nové systémy oddělování jednotlivých stupňů i aerodynamického krytu...

    Pátek 7. května 2010

    Co vlastně přesně stojí za odkladem mise Endeavour STS-134 nejméně do listopadu letošního roku (viz blog 27. a 28. dubna 2010)? Fakt, že spektrometr AMS-02 měl podle původních plánů využívat ke svému chlazení kapalného hélia. Jeho zásoba měla vystačit na tři roky provozu. Při testech ve středisku ESA ESTEC v nizozemském Noordwijku se ale zjistilo, že izolace spektrometru je nedostatečná a že chladící médium bude spotřebováno během prvního roku činnosti přístroje - tím by dramaticky poklesla i jeho životnost. Proto bylo rozhodnuto přistoupit k výměně principu chlazení: hélium má nahradit permanentní magnet. Jeho příprava a testování ovšem budou chvíli trvat, proto dochází k odkladu. Tolik verze pravdivá. A teď oficiální: ta hovoří o tom, že spektrometr dostane trvalý magnet proto, že se prodlužuje životnost stanice (z roku 2015 nejméně do roku 2020, spíše 2028) a že takto bude možné AMS-02 déle využívat... (O tom, že spektrometr v původní konfiguraci prakticky nebylo možné využívat nepadlo ani slovo.)

    Prohození misí raketoplánů Discovery STS-133 a Endeavour STS-134 má ještě jeden důsledek: dochází k přeskupení vynášeného nákladu a snížila se tak pravděpodobnost, že se bude snižovat počet členů posádky STS-133 z šesti na čtyři astronauty. I když stále zůstávají otevřené všechny možnosti...

    Firma Lego přichází na trh (kdy přesně, netuším) s novinkou: velmi pěkně zpracovanou stavebnicí kosmického raketoplánu. Stavebnice má číslo 10213, bude obsahovat 1204 dílků (včetně tří figurek astronautů) a určena je stavitelům od šestnácti let výše. Není to poprvé, co Lego přichází na trh se stavebnicí raketoplánů (osobně vím nejméně o pěti dalších), leč jde (dle mého soukromého názoru) o zatím nejlépe zpracovanou sadu.

    Čtvrtek 6. května 2010

    Nový čínský kosmodrom Wenchang Satellite Launch Center na ostrově Hainan se bude od ostatních podobných zařízení nejlidnatější země světa lišit - bude totiž obsahovat návštěvnický park přístupný pro nejširší veřejnost. Soustředěny do něj budou exponáty týkající se historie čínské kosmonautiky (včetně hardware z misí Shen Zhou) stejně jako zde budou mít návštěvníci možnost vyzkoušet si pocity kosmonautů při "kosmických vycházkách", projít se po lunárním povrchu apod.

    Kosmická expozice v Technik Museum v německém Speyeru se rozrostla o další unikátní exponát: tentokráte o návratový modul lodi Sojuz TM-19. V něm v roce 1994 přistával z vesmíru (společně s kosmonauty Malenčenkem a Musabajevem, kteří v něm i startovali) německý kosmonaut Ulf Merbold z třicetidenní výpravy na stanici Mir. Předávání kabiny se tuto sobotu (8. května 2010) zúčastní ruský kosmonaut Igor Volk (Sojuz T-12/1984) - chystaný je i program pro veřejnost včetně autogramiády.

    V průběhu dnešního dne má na raketové střelnici White Sands dojít ke zkušebnímu testu PA-1 (Pad Abort) záchranného systému pro kosmickou loď Orion. (Ač je celý program Constellation na popravčím špalku a sekera už sviští, financování v letošním rozpočtovém roce je zajištěno. Konec programu má začít 1. října 2010.) První dva snímky jsou mé vlastní fotografie rampy, z níž se test PA-1 uskuteční (pořízeno loni na podzim při návštěvě Nového Mexika - viz např. blog 5. listopadu 2009), na druhé dvojici snímků jsou oficiální fotografie NASA. PA-1 bude zahájený třísekundovým zážehem motorů na tuhá paliva, kabina při něm bude vynesena do výšky cca dva kilometry - a po letu plánovaném na (plus minus) 97 sekund přistane. Náklady na realizaci testu jsou 220 mil. USD s tím, že záchranný systém by měl být do budoucna nabídnutý i výrobcům nových komerčních kosmických lodí.

    Středa 5. května 2010

    Premiérový start rakety Falcon-9 byl opět odložený - tentokráte na "ne dříve než 23. května" se zdůrazněním, že jde o pracovní datum a že nejsou vyloučené další odklady. Za odkladem je nutnost dodatečného testování komponenty v systému Flight Termination System, který má za úkol raketu zničit v případě, že by se vymknula kontrole. Kvalitním testováním autodestrukčního systému podmiňuje americké letectvo - coby provozovatel kosmodromu na mysu Canaveral - vydání souhlasu se startem.

    Dnes se v brněnském Domě umění otevírá výstava "Planeta Eden" s podtitulem "Svět zítřka v socialistickém Československu v letech 1948 až 78". Na ilustracích, maketách a dobových předmětech dokumentuje socialistické představy o utopických světlých zítřcích. A protože k těmto světlým zítřkům neodmyslitelně patřila i kosmonautika, zúčastní se dnešní doprovodné konference od 14:00 do 18:00 i moje maličkost. Kolem 17. hodiny bych měl vystoupit na téma "Světlé zítřky, tajné dnešky" - prezentací o tom, jak pohledem ku světlým zítřkům tajil Sovětský svaz skutečný stav své kosmonautiky.

    Při příležitosti Kosmos News Party 2010 vyšel útlý sešit "Papírové modely českých satelitů", který obsahuje dvojici vystřihovánek družic Mimosa a czCube. Jejich autorem je Ladislav Badalec.

    Úterý 4. května 2010

    Ropná skvrna nezadržitelně se rozlévající z místa havárie plošiny Deepwater Horizon u pobřeží Lousiany komplikuje dopravu předposlední nádrže ET-137. Ta je standardně přepravována na pontonu Pegasus, který táhne loď Freedom Star nebo Liberty Star (jinak slouží na Floridě k výlovu pomocných motorů SRB po startu raketoplánů). Jenže... Obří ropná skvrna blokuje použití běžné cesty napříč Mexickým zálivem, proto se nádrž bude nějaký čas "plazit" při pobřeží: to ale loď Freedom Star neumí, a tak ji musí na této části trasy zastoupit jiné plavidlo. Až poté bude moci převzít "svůj" náklad a zamřit s ním na Floridu.

    Sobotní přílet nákladní lodi Progress M-05M nepostrádal na dramatičnosti. Velitel stanice ISS Oleg Kotov dostal v okamžiku, kdy obě tělesa dělil asi jeden kilometr, příkaz převzít ruční řízení: objevily se totiž problémy s autopilotem KURS. Kotov aktivoval záložní systém TORU (používá videopřenos a ovládací prvky tak, že "pilot" má pocit, že situaci řídí přímo z přilétající lodi) a Progress M-05M dovedl k bezpečnému přistání na ISS. Posádka tak dostala 1364 kg nákladu (přístroje, jídlo, náhradní díly, pošta...), 863 kg paliva, 99 kg vody a 50 kg vzduchu.

    Dobře si hlídejte děti - i když jim je jen šest. Prodavač v "Markově kosmickém obchodě" v rámci Kosmos News Party 2010 natolik zaujal přítomného kameramana České televize, že tento se pustil do natáčení. A protože ho zaujal i výklad, přivolal si přítomného redaktora České televize. Zrovna jsem nebyl přítomen a když jsem se vrátil, spadla mi čelist - tohle jsem fakt nečekal. Reportáž se pak objevila v Událostech v regionech v sobotu 1. května 2010: v plné verzi jsou Události v regionech zde (Marek je na stopáži cca 14:39), jen reportáž z Kosmos News Party pak je zde (Marek cca 1:10). Znovu opakuji: dobře si hlídejte děti, i když je jim jen šest!

    Pondělí 3. května 2010

    Ostře sledovaný start premiérové kosmické rakety Falcon-9 se nezadržitelně blíží - i když byl opět odložený. Tentokráte na ne dříve, než 11. května 2010. Což je již za osm dní...

    Světová kosmonautika dnes přišla o další osobnost: ve věku 85 let podlehl na Floridě infarktu Günter Wendt. Ten působil několik desítek let jako "Pad Leader" (česky by se dalo říci "vedoucí rampy): jeho úkolem bylo připravit kosmickou loď na start a následně do ní uvést posádku. Byl vždy posledním, komu astronauti před startem podávali ruku a s kým se loučili. Byl absolutně nekompromisní a diktátorský ("Bylo nesmírně jednoduché vycházet s Wendtem. Stačilo jen s ním ve všem souhlasit." - astronaut Charles Conrad): astronauti jej ale měli rádi, protože věděli, že svoji práci odvede dobře. Proto mu také přezdívali "Pad Führer" (Vůdce rampy - tím odkazovali mj. i na fakt, že se narodil v Berlíně) nebo "der Führer of der Launch Pad". O svých zkušenostech napsal Wendt knihu "Unbroken Chain" (Nepřetržený řetěz).

    Rusko představilo dvojici nových kandidátů na kosmonauty. Jsou to Andrej Babkin (41) a Sergej Kud-Svěrčkov (26). Oba jsou zaměstnanci NPO Eněrgija: Babkin pracuje na systémech zajištění životních podmínek, Kud-Svěrčkov na raketových pohonech.

    S malým zpožděním se mi do ruky dostalo první letošní číslo obměsíčníku Ekologie, do kterého jsem přispěl svým článkem "Tajemství metanu na Marsu".

    TOPlist