Tomáš PŘIBYL – blog (nejen) o kosmonautice
www.kosmonaut.cz

Pátek 30. dubna 2010

Dnes začíná (vlastně už začal) desátý ročník Kosmos News Party.

Mrákoty se o mě pokoušely, když jsem se dozvěděl, že v technickém muzeu ve Speyeru byl ve stejný den jako my (viz blog 19. dubna 2010) kromě astronauta Scotta Altmana ještě jeden americký astronaut - Douglas Wheelock. Já jsem se sice s Wheelockem kdysi dávno potkal (viz blog 22. ledna 2008), ale i tak je to škoda veliká...

Několik posledních dní jsem strávil v Londýně. Neodpustil jsem si při této příležitosti návštěvu Science Museum, kde je trvalá a průběžně rozšiřovaná expozice kosmonautiky. Snad již v příštím roce se přitom chystá její přemístění: na střeše muzea roste nová výstavní prostora (velmi schematicky znázorněná na posledním obrázku).

Čtvrtek 29. dubna 2010

Dnes by mohl robot Spirit překonat rekord v délce práce na povrchu planety Mars: dosud jej drží americká sonda Viking-1, která na Rudé planetě fungovala šest let a 116 dní (než v listopadu 1982 lidská chyba v počítačovém programu způsobila sklopení vysílací antény dolů a nechtěné ukončení komunikace). Problém se Spiritem je ale v tom, že nevíme, zdali ještě žije - nebo je mrtvý. Viz blog 1. dubna 2010. Každopádně: sesterský robot Opportunity živý prokazatelně je a funguje bez problémů, takže by měl rekord sondy Viking-1 pokořit 19. května.

Společnost SpaceX (výrobce raket Falcon-1, Falcon-9 či lodě Dragon) plánuje po dvou úspěšných startech raket Falcon-9 v řadě (teoreticky to můž nastat již v letošním roce, kdy zatím plánuje dokonce tři vzlety: 8. května, 22. července a 11. listopadu) veřejné vydání akcií. Co to znamená? Kromě možnosti každého z nás vlastnit kus této firmy také to, že její budoucí směr už nebudou udávat vizionáři (Elon Musk), ale akcionáři prostřednictvím svých zástupců (dozorčí rada, představenstvo), a že se společnost z vývoje inovací zaměří na tuctové generování zisku. Chcete se vsadit?

Z Hvězdného městečka dorazila další dopisní zásilka: tentokrát mi udělal radost čtyřnásobný kosmonaut Valerij Rjumin (Sojuz-25/1977, Sojuz-32/1979, Sojuz-35/1980 a Discovery STS-91/1998).

Středa 28. dubna 2010

Co se odloženého startu raketoplánu Endeavour STS-134 týká, jeho přesný termín je hodně velkou otázkou. NASA sice oficiálně hovoří o polovině listopadu, ale je to spíše "ne dříve, než v polovině listopadu". Spektrometr AMS-02 totiž bude do Kennedyho kosmického střediska dopravený nejdříve v průběhu srpna - a polovina listopadu je tak nejoptimističtějším termínem startu. Jenže oběžná dráha stanice neumožňuje start raketoplánu od 8. do 25. listopadu. Přílet nové posádky v lodi Sojuz TMA-20 (start 10. prosince) zase neumožňuje startovat po 30. listopadu. V prosinci zase musí být start až PO ruském Sojuzu TMA-20 (ideálně až po připojení ke stanici 12. prosince), ale zároveň PŘED 15. prosincem (aby byl před příchodem nového roku doma, protože pravidla NASA neumožňují jeho pobyt ve vesmíru při přechodu roku - proč se musí startovat do 15. prosince, když je let plánovaný jako dvanáctidenní, se mi nepodařilo zjistit). Další možnost startu je hned počátkem ledna, ale jen do 3. (od 4. do 20. ledna je dráha stanice nevhodná pro uskutečnění mise). Osobně bych silně pochyboval, že přes Silvestra poběží odpočítávání (což by při startu nejpozdějí 3. ledna bylo nevyhnutelné). Takže když si možnosti vypuštění shrneme, pro Endeavour STS-134 jsou následující: 25. až 30. listopadu, 12. až 15. prosince 2011, 1. až 3. ledna (nepravděpodobné) a potom až od 21. ledna 2011 dále... Myslím, že moc velký manévrovací prostor není - a že to NASA zohlední i v souvislosti s otázkou možného letu STS-135. Druhou možností (snad nenastane) je, že mise STS-134 "půjde na špalek" a vůbec nepoletí. (Pro úplnost: každý měsíc odkladu konce programu raketoplánů znamená výdaje ve výši 200 mil. USD.)

Na tradičním berlínském aerosalónu ILA (letos se koná od 8. do 13. června a pyšní se stoletým výročím) se bude konat i tematicky zaměřený "ILA Space Day" (Kosmický den ILA). Ten je v plánu ve čtvrtek 10. června a předpokládá se, že většina "kosmických událostí" bude koncentrována do jeho průběhu. Pokud tedy do Berlína plánujete cestu a pokud máte ke kosmonautice blízko, můžete toto datum zohlednit při plánování cesty.

Květnové číslo časopis Válka - a můj třístránkový článek "Srazit družice z orbity!" (o protidružicových zbraních).

Úterý 27. dubna 2010

A jsou venku informace o změnách v termínech startů zbývajících raketoplánů. Pro přehlednost přinášíme "letový řád" tak, jak vypadal ještě včera:

  • Atlantis STS-132: 14. května 2010.
  • Endeavour STS-134: 29. července 2010.
  • Discovery STS-133: 16. září 2010.
  • Se startem STS-132 se nebude hýbat (a vlastně ani s STS-133). NASA jej chce dostat "nahoru" co nejdříve, aby měla "čistý stůl" a následně se mohla soustředit na ukončení programu raketoplánů. (Teoreticky je možný malý odklad, protože příprava je hodně naknop - podrobnější rozpis viz blog 26. dubna 2010.) Ovšem spektrometr AMS-02 může startovat nejdříve v listopadu letošního roku. (První zprávy o problémech viz blog 8. března 2010, kdy jsem psal, že "start 29. července 2010 je prakticky vyloučený" - všichni se teď s velkou slávou odkazují na článek v New York Times z minulého týdne, kde byla tato zpráva objevena.) Zářijová mise by zůstala zachována, takže aktualizovaný program startů by po prohození dvou misí vypadal následovně:

  • Atlantis STS-132: 14. května 2010.
  • Discovery STS-133: 16. září 2010.
  • Endeavour STS-134: listopad 2010.
  • Pak je tu ale ještě jedna zažovaná varianta, která už vypadala jako definitivně pohřbená - ale nyní je velmi vážně studovaná. A tou je přidání jednoho letu STS-135 (je to vlastně jediný start, který je možné do programu "bezbolestně" přidat - viz blog 8. prosince 2009 - i když v únoru vše vypadalo, že je vyloučena - viz blog 5. února 2010 - pak se ale objevily problémy s AMS-02.). Pak by se program ale roztáhnul ještě více (mj. by se získal prostor na další testy a opravy AMS-02):

  • Atlantis STS-132: 14. května 2010.
  • Discovery STS-133: 16. září 2010.
  • Endeavour STS-134: leden či únor 2011.
  • Discovery (?) STS-135: březen až červen 2011.
  • Několik poznámek. Jsem osobně zvědavý, jak si Steven Lindsey (velitel STS-133) s touto situací poradí: už několik let se netají tím, že chce být velitelem historicky posledního letu raketoplánu. Pokud bude platit sénář první (jen odklad STS-134), pak o tento post přichází. (Ve druhém případě je přece jen šance "rozštípnutí" posádky.) Odkladem mise STS-134 zároveň dojde k zajímavé situaci: od počátku října 2010 až do poloviny března 2011 totiž bude na stanici pracovat americký astronaut Scott Kelly (od poloviny prosince 2010 dokonce na postu velitele), jehož bratr-dvojče Mark Kelly je velitelem letu STS-134. Takže se oba bráchové na Mezinárodní kosmické stanici potkají: oba dva přitom vždy tvrdili, že je vyloučeno, aby někdy letěli spolu nebo aby se na oběžné dráze potkali. Že by to byla příliš laciná propagace ze strany NASA. Jak vidno, osud nakonec rozhoduje jinak...

    Jak už jsem avizoval včera, objevil jsem se v pořadu ČT24 Milénium. Hovořili jsme o možnostech "čtení myšlenek".

    Pondělí 26. dubna 2010

    Skoro by se chtělo volat něco ve smyslu "raketoplán je mrtev, ať žije raketoplán". Je to pochopitelně nadnesené, ale aktuální stav kosmonautiky svědčí o tom, že technologie kosmických letounů není úplně na odpis. Po startu minulý týden se dostal do vesmíru letoun OTV alias X-37B (viz blog 22. dubna 2010), který má především testovat nové technologie. Stranou není ani Evropa, která zkušební let stroje Pollux, který by měl dosáhnout rychlosti 1,2 M a který by měl podle představ svých tvůrců jednou zaplnit mezeru mezi "leteckými a kosmickými systémy". Proto se má pokročilejší verze Polluxu (FTB-X) vydat do vesmíru v roce 2012 na palubě rakety Vega.

    Tento týden (přesněji ve středu 28. dubna) bude zasedat komise FRR, která má za úkol stanoit datum startu raketoplánu Atlantis STS-132. Ten se zatím oficiálně plánuje na 14. května (i když je to "o prsa" - viz blog 22. dubna 2010, leč žádné technické či jiné obstrukce tomuto termínu nyní nestojí v cestě). Při stanovení data startu ale bude zapotřebí vzít v potaz i zvažovaný odklad následující mise STS-134 (nyní 29. července): spektrometr AMS-02 je nyní v režimu "no-go", když jeho supravodivý magnet nefunguje podle představ (a uvažuje se o nutnosti jeho výměny za magnet běžný). Přitom i zde není nic jasné: zhruba polovina zodpovědných manažerů chce misi STS-134 realizovat "tak, jak je" (i za cenu výrazně kratší životnosti užitečného zařízení), druhá polovina požaduje odklad. Každopádně: Atlantis STS-132 může startovat od 14. do 23. května. Pak až do konce měsíce nesmí jít nahoru, aby se zabránilo jeho připojení k ISS v době odletu lodi Sojuz TMA-17 (2. června). Další startovací okno je 1. až 7. června a ještě 12. června. Do 29. června se následně nemůže startovat, protože není příhodné startovací okno pro připojení k ISS - a poté jsou všechny ruské porty na stanici obsazeny loděmi Sojuz a Progress. Přitom alespoň jeden port je třeba mít volný kvli tomu, že nákladem raketoplánu Atlantis STS-132 je ruský modul MRM-2, který je zapotřebí někam připojit. Atlantis STS-132 by tak mohl startovat nejdříve na samém konci července. Inu, je to složité...

    Dnes bych se měl od cca 11:30 do 12:00 mihnout v pořadu ČT24 Milénium. Nosným tématem bude "čtení myšlenek" a vyjadřovat bych se k němu měl z pozice odborníka na informační bezpečnost.

    Květnové vydání magazínu Svět a můj rozsáhlý článek o netradičních/netypických družicích a meziplanetárních sondách "Kuriozity pro výzkum vesmíru".

    Pátek 23. dubna 2010

    Japonská kosmická agentura JAXA zveřejnila detaily týkající se nadcházejího přistání návratového pouzdra meziplanetární sondy Hayabusa. Současné plány s ním počítají 13. června 2010 do oblasti australské pouště Woomera. V plánu je mj. několik korekcí dráhy: 39, 15, 7 a 3 dny před přistáním. Na návrat pouzdra sondy, která startovala v květnu 2003, jsou vědci velmi zvědaví: automat sice prokazatelně přistál na povrchu asteroidu Itokawa, ale přístroje nikdy nepotvrdily úspěšný odběr horniny. Skutečnost ale třeba bude jiná...

    Dvacáté "vypuštěniny" oslaví zítra na oběžné dráze Hubbleův kosmický teleskop. Tutop událost jsem mj. připomněl živým vystoupením v rámci dnešního Radiožurnálu ve 12:25 h.

    Přesně za týden začíná v Lázních Bohdaneč devátý ročník setkání Kosmos News Party. Pokud se už nic nezmění (těsně před akcí se vracím ze zahraničí, těsně po akci odjíždím do zahraničí - takže jsem v docela solidním svěráku), tak bych chtěl na akci zůstat po celou dobu konání. Tedy od pátku 30. dubna do neděle 2. května.

    Kromě oficiálních fotografií posádek raketoplánů vydává NASA také vtipné a nápadité plakáty zobrazující členy jednotlivých misí. Toto jsou plakáty čtyř z pěti letošních misí: dvou realizovaných (STS-130 a -131) a dvou chystaných (STS-132 a -134). Zatím nebyl vydán plakát finálního letu STS-133.

    Čtvrtek 22. dubna 2010

    Raketoplán Atlantis dnes dorazil na startovací rampu 39A. NASA stále počítá s jeho startem 14. května, i když se to může změnit. Důvodem je fakt, že v přípravě letu je jen den až dva rezerva - což je eliminaci případných problémů opravdu hodně málo.

    Dnes se má do vesmíru na palubě rakety Atlas-5 vydat "kosmický letoun" X-37B alias OTV. Jde o demonstrační zařízení pro spolehlivou, vícenásobně použkitelnou a bezpilotní testovací platformu". Srozumitelně řečeno: jde o malý letoun schopný kosmického letu a automatického přistání, na jehož palubě chce letectvo USA testovat nové technologie a techniky. Pokud bude let (jeho délka nebyla zveřejněna) úspěšně zakončený přistáním v Kalifornii, dočká se stroj v příštím roce druhého startu. Pak se chce letectvo rozhodnout, jak s programem naloží. Bližší informace jsem přinesl v LK 3/2010 (viz blog 16. března 2010) a stejně tak dnes na Radiožurnálu ve 13:48 h.

    Při sbírání podpisů platí, že "naděje umírá poslední". A tak občas v poštovním kastlíku přistane překvapení v podobě zásilky, u které jste už pomalu zapomněli, že jste ji kdy odesílali. Něco podobného se stalo i mě: dopis z Hvězdného městečka a v něm čtyři podpisy kosmonauta Alexeje Leonova. Nevedu si úplně přesné záznamy, ale podle některých indicií vím, že žádost jsem posílal v roce 2003 nebo 04. (Tehdy jsem pochopitelně netušil, že se s Leonovem osobně setkám - viz blog 28. září 2007 nebo 6. října 2009.) Do Ruska alespoň touto cestou putuje poděkování - a sběratelům podpisů zpráva, že naděje opravdu umírá poslední.

    Středa 21. dubna 2010

    Hledáte astronauta? Nebo se astronautem chcete stát? Pak právě pro Vás je určena webová stránka Astronaut4hire ("4" je anglicky "four", což je foneticky přibližně stejně jako "for" - "pro" nebo "k"; takže "Astronaut k pronájmu"). Ta by měla shromažďovat nabídku specialistů nejrůznějších profesí, kteří by měli být kdykoliv k dispozici komerčním subjektům pro realizaci jejich experimentů v rámci suborbitálních (a později i orbitálních) letů. No, nevím - zatím pro podobný nápad moc velký prostor nevidím. Zatím... (Pro úplnost seznam kandidátů, kteří jsou dnes skrze web Astronaut4hire nabízeni: Jim Crowell, Bruce Davis, Cristine Ferrone, Amnon Govrin, Chad Healy, Ryan Kobrick, Joseph Palaia, Luis Saraiva, Brian Shiro, Laura Stiles a Veronica Ann Zabala-Aliberto.)

    Po dvou odkladech (první jednodenní, druhý jednooběhový) včera bezpečně přistál v Kennedyho kosmickém středisku raketoplán Discovery. Před každým kosmickým letounem z flotily USA tak zůstává poslední start... Raketoplán Atlantis se má přitom v rámci přípravy na derniérovou misi STS-132 vydat na vypouštěcí komplex 39A ještě dnes.

    S dovolením se ještě vrátím k sobotnímu výletu do německého Speyeru, a to dvojicí fotografií, které se mi dostaly do ruky až teď - a které (myslím) stojí za to. První zachycuje mě a astronauta Scotta Altmana, jak se snažíme tříletého Michala přesvědčit o tom, že Altman má na kombinéze stejný emblém jako on na tričku (emblém STS-125; na tričku pak byl nápis "I Was There" - Byl jsem tam; viz blog 14. května 2009). Druhý snímek mi lehce vyrazil dech, neboť je nečekaně součástí článku SCOTT D. ALTMAN BERICHTET IN SPEYER ÜBER FINALE HUBBLE-REPARATURMISSION. Nejlepší je poslední věta reportu, kde si autor libuje v tom smyslu, že je dobře, že tato jedinečná příležitost byla tak blízko a měla "domácí příchuť". No, je pravda, že jsme byli ve Speyeru během krátké doby už poněkolikáté (viz např. blog 13. května 2008, 27. listopadu 2009 a 26. března 2010), ale za domácí se ještě nepovažujeme. Naopak: dovolil bych si tvrdit, že jsme přijeli z největší dálky.

    Úterý 20. dubna 2010

    Ještě před rokem pracovalo v toárně Michoud Asembly Facility (kde se kompletují hlavní palivové nádrže raketoplánů ET; pár externích fotek viz blog 28. října 2008) 2400 dělníků: nyní jich je jen 1100. A jejich počet klesá - obrazně řečeno - každým dnem s tím, jak se poslední vyráběná nádrž ET pohybuje z východu na západ (což je směr výrobní linky). Dokončená bude do jednoho měsíce, pak ji čeká šestitýdenní testování. Na 29. června 2010 je plánováno její vyskladnění a následně závěrečná redukce počtu pracovních sil. Provozovatel továrny, firmy Lockheed Martin, převedla a převádí část pracovních sil do svých provozů ve Fort Worth (Texas) a v Mariettě (Georgie). Budoucí osud továrny a jejích zařízení je nyní nejistý.

    NASA plánuje vyslat na Mezinárodní kosmickou stanici Robonauta2 - alias R2 (evokujíce slavného R2-D2 ze ságy Star Wars). Má se tak stát v průběhu historicky poslední mise raketoplánu Discovery STS-133 (zatím plán 16. září 2010). Robonaut bude připomínat svým vzhledem člověka: má mít hlavu, trup a pár rukou (a hmotnost kolem 150 kg). Pohybovat se má zatím jen v prostorách americké laboratoře Destiny, později se nevylučuje i jeho použitá v dalších prostorách stanice. Jeho vývoj je výsledkem spolupráce NASA a firmy GM.

    Letectví+kosmonautika 4/2010 a dvakrát "Made in Přibyl" (či spíše Přibylovi - repotáž z USA má už tradiční "Foto autor a Marek Přibyl"). "Velké plány v propadlišti dějin" (historie pokusů o vývoj soukromých kosmických raket) a "Astronautika u vodojemu" (muzeum Space Murals - viz blog 24. října 2008).

    Pondělí 19. dubna 2010

    Uzavření prakticky celého leteckého prostoru nad Evropou mj. znamená, konference ISS Symposium (viz blog 7. dubna 2010) plánovaná na 19. až 21. dubna byla zrušena (resp. odložena na zatím neurčený termín). Škoda: akreditaci jsem si vyřizoval přes dva týdny. Avizováno bylo více než dvacet kosmonautů, včetně nejméně dvou kompletních posádek (Sojuz TM-31/2000 a Sojuz TMA-15/2009).

    Nepříznivé počasí nad Floridou způsobilo, že dnešní přistání raketoplánu Discovery STS-131 bylo odloženo na zítřek. Záložní letiště na Edwardsově letecké základně v Kalifornii dnes vůbec nebylo aktivováno, takže se o jeho využití vůbec neuvažovalo.

    Jak už jsem informoval na blogu 7. dubna 2010, německý Speyer se chystal přijmout dalšího astronauta - a v sobotu ho skutečně dle plánu přijal. A já jsem si nemohl přece nechat ujít příležitost setkat se s člověkem, kterého jsem viděl startovat do vesmíru (viz blog 14. května 2009). A nejen to: svoji cestovatelskou maturitu při této příležitosti složil i tříletý Michal (jeho první záznam na blogu viz 6. října 2006). Sobotní "výkon" činil 1535 km, délka cesty 22,5 hodiny (stejná trasa jako minule - viz blog 26. března 2010).

    Pátek 16. dubna 2010

    Americký prezident Barack Obama včera vystoupil před "davem" vybraných dvou set techniků, inženýrů, astronautů a vědců v Kennedyho kosmickém středisku. Přednesl přitom podrobnosti ke svému "kosmickému programu pro 21. století" - i když ony "podrobnosti" mi připadají poměrně vachrlaté. Obama řešil to, co bude za třicet let, ale jasné plány na roky nejbližší jaksi chyběly. Jeho plán bych navíc charakterizoval jako "vlk se nažere, koza zůstane celá". Aneb loď Orion bude - byť v dramaticky okleštěné podobě záchranného člunu - zachována. Tím se ucpou ústa kritikům úplného zrušení programu Constellation. (Vypadá to, že financování Orionu částečně převezme šestimiliardový rozpočet na komerční dopravu nákladů a posádek do vesmíru - peníze by pak mohly chybět jinde, nebo budeme mít méně komerčních dopravních prostředků. Třeba jen jeden...)

    Obama také vystoupil s termíny týkajícími se americké kosmonautiky. 2015 - zahájení vývoje nové superrakety (na kterou se do té doby vynaloží tři miliardy dolarů na "vývoj technologií", i když žhavým kandidátem je dle zákulisních informací nosič odvozený od raketoplánů). 2025 - první průzkumná výprava k nějakému asteroidu (Obama uvedl, že pro ni bude potřeba úplně nová kosmická loď - něco, co sám ruší). 2035 - výprava na oběžnou dráhu planety Mars, následovat i přistání na jeho povrchu. Když vyhlašoval novou vizi americké kosmonautiky minulý prezident George Bush Jr., vešel se s většinou termínů do následující desetiletky (obnovení automatického průzkumu Měsíce, zahájení vývoje nové pilotované lodi i její odzkoušení, ukončení provozu raketoplánů ukončení provozu kosmické stanice - možná si řeknete, že ukončení nejsou žádné "termíny", ale obě tyto ukončení uvolňují miliardy dolarů ročně z rozpočtu NASA na jiné programy) - jen dva termíny (do 2020 návrat na Měsíc, kolem 2030 cesta na Mars) se mu do tohoto období nevešly. Obamovi se do příštích patnácti let vešel jediný (!) termín: zahájení (!) vývoje nové superrakety... Přesto zůstává optimistou, když u pilotované výpravy na Mars poznamenal: "Předpokládám, že se toho dožiju!"

    Březnové vydání měsíčníku Technik obsahuje můj článek "Příliš vzdálený Měsíc" - o tom, jak měl vypadat program Constellation a co pro budoucnost americké kosmonautiky plyne z návrhu rozpočtu NASA na rok 2011.

    Čtvrtek 15. dubna 2010

    Indie dnes vypustila ke kritickému testu raketu GSLV. Proč kritickému? Šlo o šestý let, první s vlastním indickým kyslíko-vodíkovým motorem ve třetím stupni - a především následoval po dvou předchozích neúspěšných startech. Bohužel, série nezdarů dnes pokračovala: raketa GSLV fungovala až po zážehu třetího stupně bez problémů. Motor indické konstrukce se zažehl, ale raketa se záhy vymkla kontrole: nejspíše se nezažehly dvě pomocné kyslíko-vodíkové jednotky, které měly její let řídit. Raketa se následně zřítila do oceánu. Stalo se tak jen krátce poté, co ředitel ISRO (Indian Space Research Organization) prohlásil, že očekává v nejbližších dnech souhlas vlády s vývojem národní pilotované lodi. Ta má mít premiéru v roce 2017, přičemž modernizovaná verze rakety GSLV se má stát základem celého programu.

    V červnu nebo červenci bude zahájena demolice obslužné věže na startovací rampě 39B. Zakázku za 1,3 mil. USD získala a provede newyorská firma LVI Services Ltd. zachovány mají zůstat nově vybudované bleskosvodné věže, takže pro demoliční práce nebudou použité průmyslové trhaviny - ale konstrukce bude během 200 dní prací rozebrána. V současnosti není jasné, jaké rakety by odtud měly startovat - rampa by pro ně ale měla být připravena už za dva roky. Komplex 39B se má stát "čistou rampou" bez obslužných konstrukcí: prostě jen místem startu; obslužené věže mají být "přivezeny" společně s raketou na montážní plošině. Cílem NASA je, aby z komplexu mohly startovat různé druhy raket.

    V Kennedyho kosmickém středisku má dnes vystoupit americký prezident Barack Obama a vysvětlit, cože má vlastně novou kosmickou politikou namysli. Očekává se (viz blog 14. dubna 2010), že v redukovaném podobě zachová program lodi Orion. (Což by mohla být dobrá zpráva, protože pokud NASA zafinancuje její verzi pro záchranu astronautů z ISS, bude se Lockheed Martin moci snadno ucházet o část z šestimiliardové dotace na vývoj dopravního systému na ISS - dnes totiž vše nasvědčuje tomu, že loď Dragon by nemusela mít konkurenci, přičemž tento monopol by mohl být zatraceně nebezpečný.) Kromě jiného chce slíbit o 2500 pracovních míst na Floridě více, než s kolika počítal program Constellation. Dalším slibem má být zahájení vývoje nové superrakety již kolem roku 2015.

    Nově zveřejněné logo mise Sojuz TMA-19 (plán startu 15. června 2010 s posádkou Fjodor Jurčichin, Shannon Walkerová a Douglas Wheelock) plus neformální fotografie šestičlenné posádky Discovery STS-133 (plán startu 16. září 2010): historicky poslední mise raketoplánu. Jen připomínám, že se očekává redukce počtu členů posádky z šesti na čtyři astronauty (viz např. blog 10. března 2010).

    Středa 14. dubna 2010

    Bude Orion žít? Barack Obama se prý chystá oznámit, že by loď Orion měla být ve zmenšené verzi dokončena tak, aby během nejbližších let mohla začít u Mezinárodní kosmické stanice trvale připojena jako záchranný člun. Evidentně jde o tah z kategorie "aby se vlk nažral a koza zůstala celá". Program Orion bude (byť v dramaticky redukované podobě) zachovaný, ale Obama ze svého "kosmického programu pro 21. století" neuhne. Podle dostupných informací totiž Orion (či spíše "Orion") má létat bez posádky, dopravu astronautů na ni by ale měly zajišťovat komerční kabiny. Moudřejší bychom měli být již zítra: Barack Obama promluví (poprvé osobně!) o kosmonautice v Kennedyho kosmickém středisku. Napětí, nervozita a očekávání rostou: v posledních dnech přichází z americké kosmonautiky mnohé zajímavé zprávy. Uvidíme, co je míněno vážně a co představuje jen tlak lobby či testovací balónky.

    Legendy světové kosmautiky Neil Armstrong, Eugene Cernan a James Lovell (plus další "velká" jména) se podepsaly pod otevřený dopis, ve kterém označily návrh nového směrování americké kosmonautiky za "devastující". Podle nich se "Amerika musí rozhodnout, jestli chce zůstat lídrem světové kosmonautiky. A pokud chce, musí ustanovit program, který nám tohoto cíle umožní dosáhnout."

    zástupkyně administrátora NASA Lori Garverová poskytla měsíčníku Popular Science rozhovor, ve kterém vysvětluje nové plány americké kosmonautiky. No, vysvětluje - podle mě spíše mlží a zachraňuje. Třeba věta "největší kritiku z prezidentova návrhu vzbuzuje zrušení programu Constellation". Myslím, že největší kritiku dlouhodobě způsobuje absence cíle. Tato bezcílnost ovšem dle Garverové přetrvává a přetrvávat bude: "Za pět let budeme překvapeni, jak daleko jsme se posunuli od součaných kapacit." Ale kam se posuneme? Ač jsem zarytý odpůrce investic jen do programů a projektů, u nichž je výstup dopředu znám (proč se aktivit s očekávaným výsledkem vůbec pouštět?), tak si vůbec nejsem jistý, zdali má NASA fungovat stylem "nechte se překvapit!"

    Kozmos 2/2010 a dva mé články - "Raketoplány: sbohem a šáteček" (pilotovaná kosmonautika 2010) a "Nepilotovaná kosmonautika v roce 2010" (bezpilotní kosmonautika v letošním roce).

    Úterý 13. dubna 2010

    ESA podepsala dohodu se společností Eurockot na vypuštění družic dvěma raketami Rockot. První nosič by měl být v roce 2012 použitý k vypuštění trojice družic SWARM, náklad druhé rakety zatím nebyl specifikovaný. Podle některých informací by druhá raketa měla v tuto chvíli sloužit jako záložní nosič pro družici ADM-Aeolus - v případě, že by ještě nebyla k dispozici zamýšlená raketa Vega. (Start družice je nyní bez bližšího upřesnění plánovaný na rok 2011.)

    Stávající let raketoplánu Discovery STS-131 byl prodloužený o jeden den. Jako hlavní důvod je uváděn problém s komunikační anténou, jejíž nefunkčnost neumožňuje vysílat velké objemy dat - a proto raketoplán používá silné komunikační systémy Mezinárodní kosmické stanice. Na závěr mise je přitom plánovaná důkladná finální prohlídka tepelného štítu stroje: prodloužení mise o jeden den umožní její provedení ještě u stanice, což zase umožní včasné odeslání dat na Zemi. S návratem raketoplánu se nyní počítá 19. dubna.

    Jak jsem včera slíbil, tak se i stalo: moje maličkost vystoupila v pondělním pořadu TV Nova "Víkend".

    Pondělí 12. dubna 2010

    První letošní raketa Ariane-5 (z plánového počtu sedmi startů) se ne a ne odlepit od země. První pokus o start 26. března byl odvolaný několik hodin před zážehem motorů, druhý teď v pátek (9. dubna) jen 42 sekund před zážehem. (A to se start posouval již několikrát před tím.) V obou případech byly na vině technické problémy. Jako pracovní datum startu je nyní 27. dubna 2010.

    Mezinárodní kosmická stanice ISS překonala sovětskou/ruskou/mezinárodní stanici Mir v dalším parametru. A to v počtu osobodní - tedy množství dní strávených lidmi na palubě stanice (nejde o absolutní počet, ale o násobek dní a počtu kosmonautů - takže třeba nyní, když na stanici pracuje třináct kosmonautů, roste tato statistika tempem třináct osobodní denně). Mir měl celkem 12074 osobodní, ISS tuto hodnotu překonala minulý čtvrtek.

    Dnes ve 21:20 bude TV Nova vysílat další díl magazínu Víkend, tentokráte s tématem "Po slepu". Jedním z příspěvků by měla být i reportáž o raketách V-2, kde by se měla mihnout i moje maličkost.

    Zítra začíná veletrh elektrotechniky a elektroniky Ampér - a jako tradičně (viz blog 1. dubna 2008 a 31. března 2009) na něm budu přednášet o průzkumu Marsu na stánku společnosti Uzimex (hala 3, sektor A, stánek 16), ktrerá je v Česku distributorem motorů Maxon. Ty našly uplatnění na sondách zkoumajících planetu Mars. Přednáška má název "Mars: jen pro nejlepší z nejlepších" a zazní každý den v 11:00 a v 15:00 h.

    Pátek 9. dubna 2010

    Současný let raketoplánu Discovery STS-131 má možná ještě jednu derniéru: pokud skutečně dojde k avizované redukci posádky Discovery STS-133 z šesti na čtyři astronauty, pak právě v těchto dnech jsou naposledy ve vesmíru raketoplánem ženy. Titul "poslední ženy na raketoplánu" měl připadnout Nicole Stottové, ale pokud se STS-133 bude skutečně redukovat, nepřipadne. Stottová je přitom v posádkách posledních tří raketoplánů jediná žena.

    Docela jsem se zasmál (ale byl to takový smutný smích), když jsem četl aktuální vysvětlení "kosmického programu pro 21. století" Baracka Obamy z úst administrátora NASA Charlese Boldena (ktrému mimochodem jeho roli vůbec nezávidím). Hlavní slabinou programu je totiž podle kritiků fakt, že nestanovuje žádné cíle ani lhůty. Dle Boldena je ovšem - na rozdíl od předchozích programů (zřejmě měl na mysli Constellation) - "udržitelný a přijatelný" (rozuměj: můžeme si jej dovolit). No bodejť by nebyl. Když nemám termín, vždy budu mít všechno včas. Když nemám cíl, vždy někam dojdu. Bude zajímavé sledovat slibované "kosmické" vystoupení Baracka Obamy příští čtvrtek...

    V neděli 11. dubna 2010 cca čtvrt hodiny po poledni zazní na několik minut můj hlas na vlnách Radiožurnálu. Téma: čtyřicáté výročí letu Apolla-13.

    Časopis Svět 4/2010 je kosmonautikou prolezlý skrz-naskrz. Napsal jsem "Názor Měsíce", dvě aktuality (modul Cupola a družice SDO) a kosmickou zajímavost (o záchranných transportérech M111), třístránkový článek "Amerika dala sbohem Měsíci" (ten lunární "model" v obsahu není moje práce, to klidně hodím na hlavu redakci) a dvoustránkový článek "Představení pro milióny diváků" (návod na to, jak vidět start raketoplánu - článek byl sice redakčně krácen, ale základní informace včetně mapky zůstaly) a příslůib dalšího kosmického článku v příštím Světě - "fantaskní vesmírné sondy".

    Čtvrtek 8. dubna 2010

    Evropská družice CryoSat-2 se dnes úspěšně dostala na oběžnou dráhu. Jejím úkolem je pomocí radaru přesně zmapovat světové zásoby ledu a studovat jejich proměny v čase. Jinak se také dá říci, že dosud jsme měli možnost sledovat světové zásoby ledu ve 2D, teď to bude možné ve 3D (nebudeme tak monitorovat jen plochu, ale skutečný objem). CryoSat-2 vynesla do vesmíru raketa Dněpr, první exemplář tohoto satelitu byl zničený v říjnu 2005 při havárii rakety Rockot.

    Ač se nad programem Constellation vznáší Damoklův meč zrušení (podotýkám, že ještě nedopadl a že program vzhledem k probíhajícímu rozpočtovému roku pojede do 30. září 2010 jako by se nechumelilo), připravuje se na 6. května zkušební test záchranného systému kabiny Orion. Test je označený jako PA-1 (Pad Abort) a bude provedený z komplexu číslo 32E na White Sands Missile Range. Půjde o test "na rampě": záchranný motor se zažehne na šest sekund a má maketu kabinu vynést do výše nad 1,5 km.

    Lunochod-2 se našel a znovunašel. Nejprve University of Western Ontario vydala tiskovou zprávu, že na snímcích ze sondy LRO našla sovětské vozidlo Lunochod-2 (viz první snímek). Jen o několik dní později ale musela přiznat svůj omyl: The Planetary Society zveřejnila přesnější (a podle všeho správnou lokalizaci) Lunochodu-2 (viz druhý snímek; špatná poloha je označena černou šipkou, správná bílou). University of Western Ontario holt zaměnilo výrazný kráter za robota. A ještě jednou Lunochod: nedávno se objevila zpráva, že jeden letuschopný exemplář se objevil v kontejneru na dvoře IKI, kde rezaví. A že podobných kontejnerů je tam přes třicet - kdo ví, co obsahují. Zpráva se šířila internetem rychlostí blesku. Všechno je ale krapet jinak (což se ale rychlostí blesku už nešířilo): nejde o rezavějící památku na zašlou slávu sovětské kosmonautiky, ale do IKI dorazilo čtrnáct beden (ani jejich počet nesouhlasí...) s muzeálními exponáty kosmické techniky, které mají být zrestaurovány pro různá muzea a kosmické expozice. Tečka.

    Středa 7. dubna 2010

    Ruské kosmické lodě Sojuz pro NASA podražily, ale nikterak významně. Nový kontrakt na let šesti Američanů plus některé související služby v roce 2013 má hodnotu 335 mil. USD. Předchozí kontrakt (viz blog 29. května 2009) na šest "letenek" v roce 2012 měl hodnotu 306 mil. USD. Takže jedno křeslo podražilo z 51 na 56 mil. USD.

    Nejméně deset (ale pravděpodobně více) kosmonautů a astronautů se chystá na konferenci International Space Station Symposium v Berlíně. Bude se konat od pondělí 19. do středy 21. dubna 2010.

    V Technickém muzeu je Speyeru je v kosmické expozici "tabule cti" s podpisy všech astro/kosmonautů, kteří se zavítají. Když jsme při jejím podepisování pozorovali astronauta Alana Beana, všimli jsme si, že je vedle jeho fotografie další snímek astronauta - ovšem nepodepsaný. Organizátoři se nejprve ošívali sdělit podrobnosti, ale pak nám mezi čtyřma očima potvrdili: do Speyeru míří Scott Altman (veterán z letů Columbia STS-90/1998, Atlantis STS-106/2000, Columbia STS-109/2002 a Atlantis STS-125/2009) a dokonce zde bude mít autogramiádu. Podrobnosti již byly zveřejněny: bude to v sobotu 17. dubna 2010 od 13:30 do 14:00 hod.

    Úterý 6. dubna 2010

    Raketoplán Discovery STS-131 úspěšně odstartoval do vesmíru (i když jej už před letem i v jeho průběhu provázely a provází četné technické potíže). Díky tomu padl i nový rekord: ve vesmíru jsou poprvé v historii čtyři ženy najednou (tři z nich letí raketoplánem, jedna na ně čeká na Mezinárodní kosmické stanici - potkat se mají zítra). Discovery STS-131 se má na Zemi vracet 18. dubna. "Jízdní řád" amerických raketoplánů začíná vypadat hodně smutně: na každý ze strojů Atlantis, Endeavour a Discovery už čeká jen jeden jediný let...

    Do Jižní Koreje dorazil druhý letový exemplář prvního stupně rakety Naro-1 (první pokus o start viz blog 25. a 26. srpna 2009). Se startem se předběžně počítá v průběhu června.

    Raketa Falcon-9 má podle současných plánů na svoji premiérovou výpravu vyrazit ne dříve, než 8. května 2010.

    Ve věku 74 let včera po dlouhé těžké nemoci zemřel dvojnásobný sovětský kosmonaut Vitalij Sevasťjanov. Zúčastnil se letů Sojuz-9/1970 a Sojuz-18/1975. Původně se s ním počítalo pro let Sojuz-8, ale společně s velitelem Nikolajevem nezvládl závěrečné zkoušky, a tak zůstali jen záložníky - a letěli až na Sojuzu-9 (což byla v té době rekordní osmnáctidenní mise, ze které se vrátili ve zbědovaném stavu). Pak se chystal k pobytu na kosmických stanicích, kde prošel několika různými posádkami (jejich složení bylo např. Chrunov - Volkov - Sevasťjanov, Dobrovolskij - Sevasťjanov - Voronov a Gubarev - Sevasťjanov - Voronov). Po svém druhém letu zůstal v oddíle kosmonautů a v jednu chvíli byl členem posádky lodi Sojuz TM-8/1990, než jej ze zdravotních (a pravděpodobně i jiných) důvodů nahradil Musa Manarov. Sevasťjanov se poté ještě podílel na programu kosmoplánu Buran, než odešel v roce 1993 z oddílu kosmonautů definitivně. Pro nás může být zajímavé, že několikrát navštívil Československou a Českou republiku - já jsem se s ním osobně setkal na brněnské hvězdárně v roce 2001 při příležitosti oslav 25. výročí letu Vladimíra Remka.

    Pátek 2. dubna 2010

    Konzultační firma Teal predikuje, že mezi lety 2010 až 29 bude do vesmíru vysláno 2229 různých těles. Z nich bude 77 procent civilních a komerčních, zatímco 19 procent vojenských a čtyři procenta univerzitních. Z hlediska cílových destinací bude 62 procent těles směřovat na nízkou oběžnou dráhu a 23 procent na dráhu geostacionární. Dobře se to čte, ale do značené míry jsou to čísla vycucaná z prstu: loni je stejná firma ve stejné studii predikovala o plných deset procent nižší. Myslím, že takto zásadně se během jednoho jediného roku kosmonautika nezměnila...

    Z Bajkonuru dnes časně ráno odstartovala ruská loď Sojuz TMA-18, na jejíž palubě je tříčlenná posádka: velitel Alexandr Skvorcov a palubní inženýři Michail Kornijenko (oba Rusko) a Tracy Caldwell-Dysonová (USA). Zatímco oba ruští kosmonauti jsou nováčci, Američanka už "kosmické ostruhy" má: je veteránkou z letu Endeavour STS-118/2007.

    Odpočítávání se rozběhlo, raketoplán Discovery STS-131 by měl odstartovat v pondělí ve 12:12 našeho času. Naposledy poletí do vesmíru sedmičlenná posádka, naposledy budou v její sestavě nováčci, naposledy se (pokud by se nedošlo k odkladům dalších startů, což je téměř vyloučeno) má startovat v noci (tento titul měl mít už únorový start raketoplánu Endeavour). Osobně držím palce, mj. proto, že se čtyřmi astronauty jsem měl možnost se osobně setkat. S velitelem Alanem Poindexterem v Oberpfafenhoffenu u Mnichova (viz blog 10. června 2008), s pilotem mise (na dalších dvou obrázcích) Jamesem Duttonem ve Stennisově kosmickém středisku (viz blog 25. října 2008). S letovými specialisty Claytonem Andersonem a Stephanií Wilsonovou pak ve Frescati u Říma (viz např. 22. ledna 2008).

    Čtvrtek 1. dubna 2010

    Kanada zvažuje vývoj vlastního kosmického dopravního prostředku. Kosmodrom pro něj hodlá vybudovat buď na mysu Breton v Novém Skotsku, nebo v místě Fort Chrichill v Manitobě (u Hudsonského zálivu). První studie proveditelnosti byly provedené v roce 2008 a ukazují prý schůdnost celého projektu. (Kanada je aktivní v oblasti vypouštění suborbitálních raket, kterých historicky poslala na práh vesmíru přes 3500.) Další podrobnosti odmítají partneři projektu zveřejnit - což má za důsledek mnohé spekulace a novinářské příměry. Např. "podobné projekty typicky trvají pět až deset let" (a hned máme datum premiérového startu kanadské kosmické rakety) nebo "mys Breton se stane kanadským mysem Canaveral" (a hned je na světě informace o kanadském projektu národní pilotované kosmické lodi).

    Robot Spirit se odmlčel. Naposledy s ním NASA komunikovala 22. března 2010 - při další plánované relaci 30. března se už neozval. Nemusí to ale nutně znamenat konec mise, protože robot byl naprogramovaný tak, aby se v případě nedostatku energie neozýval a raději ji šetřil pro sebe. Jinými slovy: Spirit je nyní nakonfigurovaný tak, aby se ozval jen v případě, že bude mít dostatek energie. V tuto chvíli tedy víme, že jí dostatek nemá. Pokud nebude mlčení věčné, může trvat týdny i měsíce.

    Dvě nové fotografie obsluhy Mezinárodní kosmické stanice zachycují 24. a 25. základní posádku. První tvoří kosmonauti (zleva): Douglas Wheelock, Tracy Caldwell-Dysonová (oba USA), Alexandr Skvorcov, Michail Kornijenko (oba Rusko), Shannon Walkerová (USA) a Fjodor Jurčichin (Rusko). Druhou: Oleg Skripočka, Alexandr Kaleri (oba Rusko), Scott Kelly, Douglas Wheelock, Shannon Walkerová (všichni tři USA) a Fjodor Jurčichin (Rusko).

    TOPlist