Tomáš PŘIBYL – blog (nejen) o kosmonautice
www.kosmonaut.cz

Středa 31. března 2010

Není to událost úplně nová, přesto je zaznamenáníhodná. Komise ASAP (Aerospace Safety Advisory Panel; dohlíží nad bezpečností zvláště pilotované kosmonautiky v USA a vznikla v reakci na požár v lodi Apollo-1) zveřejnila letos v lednu (tedy ještě před oznámením úmyslu zrušit Constellation a vsadit na komerční dopravu nákladů i posádek do vesmíru) výroční zprávu, ve které krom jiného upozornila na to, že soukromé komerční společnosti mohou mít problémy s dodržením standardů NASA pro pilotovanou kosmonautiku. Což okamžitě rozdmýchalo zlou krev: hlasitě se ozval zvláště Elon Musk (zakladatel společnosti SpaceX vyvíjející rakety Falcon a loď Dragon), který na zprávě ASAP nenechal nit suchou. Každý, kdo se obtěžoval si zprávu ASAP přečíst, tak se dozvěděl, že komise pouze konstatovala, že NASA zaspala při vytváření standardů pro komerční pilotované lety, jejichž služeb by chtěla využívat. A že pokud tyto standardy přijdou pozdě, mohou s jejich naplněním mít komerční společnosti problém. Znovu opakuji: zpráva spatřila světlo světa v polovině ledna, kdy o novém směru americké kosmonautiky nebylo ještě vidu ani slechu.

Raketě Falcon-9 a lodi Dragon se na blogu věnuji poměrně pravidelně, takže pro úplnost i informace o druhém projektu z programu COTS (Commercial Orbital Transportation Services): raketě Taurus-2 a lodi Cygnus (společnost Orbital Sciences Corp.). Ty mají kvůli pozdějšímu přidělení finančních prostředů do premiéry ještě (relativně) daleko. Pokud vše půjde absolutně bez problémů, může si sestava Taurus-2/Cygnus odbýt debut v březnu 2011. Motory AJ-26 (upravený sovětský NK-33) pro raketu nyní provedly dva zkušební zážehy (loni v říjnu se vyskytly při zkouškách určité problémy, které byly vysvětlovány tím, že motory byly testovány až za limitem svých možností), v plném proudu je výstavba startovacích zařízení na kosmodromu Wallops Island. V dubnu budou do Stennisova střediska dodány k předstartovním testům první letové motory AJ-26 a do srpna mají být kvalifikovány čtyři kusy (každá raketa Taurus-2 potřebuje jeden pár). Prototyp rakety (neletový, půjde jen o maketu) má na Wallops Island dorazit letos v létě.

Dle návrhu rozpočtu NASA na rok 2011 má jít do programu COTS dalších 300 mil. dolarů (dosud bylo vyčleněno 278 mil. pro SpaceX a 175 mil. pro Orbital Sciences Corp. - dalších 32 mil. utratila firma Rocketplane Kistler, které ale byl kontrakt odebraný). Otázkou je jejich směrování: hovoří se buď o finančním posílení obou stávajících firem nebo o vyhlášení konkurzu na třetího dopravce.

Společnost Bigelow Aerospace (viz např. blog 25. března 2010) se již dříve snažila prosadit nízkonákladovou loď Orion-Lite. Chtěla ji chystat se společností Lockheed Martin, ale z projektu nakonec sešlo. Bigelow se každopádně spojil s hlavním konkurentem Lockheedu, Boeingem, a společně zažali pracovat na projektu vlastní kabiny (může připomínat Orion, stejně tak Apollo nebo další projekty - ale ono v kosmonautice, kde "účel světí prostředky" asi těžko najdeme designérské úlety). Na její rozpracování už Boeing dostal hned 1. února 2010 částku 18 mil. USD (z prvního rozdělení padesáti miliónů dolarů na zakázky s komerční dopravou do vesmíru - viz blog 2. února 2010).

Úterý 30. března 2010

Indie oznámila, že start šesté rakety GSLV chystá na 15. dubna 2010. Půjde o ostře sledovaný start: zatímco první tři rakety GSLV (2001, 2003 a 2004) byly úspěšné, další dvě už nikoliv (čtvrtá v roce 2006 havarovala krátce po startu, pátá o rok později nedosáhla plánované dráhy). Navíc ovšem současná GSLV ponese ve třetím stupni kyslíko-vodíkový motor vlastní indické konstrukce: předchozích pět neslo ruskou pohonnou jednotku.

Start rakety Falcon-9 byl dle očekávání (viz blog 22. února 2010) odložen z 12. dubna 2010 (viz blog 15. března 2010) na "ne dříve, než koncem dubna 2010". Důvodem je nutnost dodatečných prověrek autodestrukčního systému rakety: ten by ji měl řízeně zničit v případě, že by se vymkla kontrole nebo odklonila z plánované dráhy. Americké letectvo - provozovatel kosmodromu na mysu Canaveral - totiž nevydá raketě bez kvalitního autodestrukčního systému povolení ke startu.

A nosné rakety do třetice: US Air Force plánuje změny v politice využití osných raket. Do budoucna chce americké letectvo přiřazovat družice k jednotlivým raketám zhruba rok před startem (nyní jsou to dva roky; dlouhodobým cílem je půl roku). Případný odklad v dodávce družice (za dva roky do startu se může stát ledasco) pak komplikuje případné "prohazování" nákladů. Letectvo navíc chce více využívat kosmodrom Vandenberg AFB (např. by sem rádo přesunulo část nebo dokonce všechny starty s navigačními družicemi GPS: dosud to byla doména mysu Canaveral, přičemž satelity létají na dráhu z Vandenbergu dosažitelnou). Za poslední dva roky se totiž z mysu Canaveral uskutečnilo deset startů raket Atlas-5 a Delta-4, zatímco z Vandenbergu jen jeden (pravidelní čtenáři si vzpomenou, že jsme ho slyšeli - viz blog 18. října 2010). Východní kosmodrom tak má nadupaný letový řád, západní není využitý (ale držet ho je nutné např. kvůli letům na polární dráhy).

Časopis Válka, dubnové číslo 2010. Třístránkový článek "Pět námořních vysloužilců" o letadlových lodích sloužících nyní jako muzeum. (Osobně jsem byl na čtyřech - Intrepid, Yorktown, Midway a Hornet - pátý Lexington moji návštěvu zatím netrpělivě očekává.) Navíc jsem se v případě tohoto časopisu dostal mezi "stálé spolupracovníky" - což znamená, že se v něm s mými články bude možné setkávat častěji a pravidelně (můj první příspěvek - viz blog 3. března 2010).

Pondělí 29. března 2010

Po všech peripetiích nakonec NASA potvrdila datum startu raketoplánu Discovery STS-131 na pondělí 5. dubna 2010. V nejbližších dnech či týdnech má být zároveň oznámeno, jak bude naloženo se zbývajícími třemi starty: už dnes je jasné, že minimálně v případě posledních dvou je příprava ve skluzu a aby se vše stihlo, musela by NASA jen na přesčasech vyplatit 54 mil. USD. Všeobecně se předpokládá, že obě poslední mise (STS-134 a -133) spadnou až do posledního kalendářního čtvrtletí letošního roku. A možná s sebou "stáhnou" i květnový start STS-132, aby ve startech nevznikla skoro půlroční mezera.

Dramatické chvíle zažili minulý týden dva členové posádky Discovery STS-131, když jim za letu začal hořet motor jejich stroje T-38. Konkrétně to byli pilot James Dutton a letový specialista Clayton Anderson. Dutton ale dokázal s hořícím strojem bezpečně přistát.

Film ve formátu IMAX "Hubble 3D" (viz např. blog 14. ledna 2010) má za sebou americkou premiéru - a nyní jsou před ním i premiéry evropské. Těch se zúčastní i někteří členové posádky raketoplánu Atlantis STS-125, která provedla poslední servisní let k teleskopu a při kteréžto misi byl film natočený. Tamtamy duní, že někteří z astronautů by se měli objevit i v zemích sousedících s Českou republikou...

Že jsem získal vystřihovánky Kosmická tělesa, už jsem psal na blogu 12. března 2009. Málo známým faktem je, že tato vystřihovánka vyšla ve dvou vydáních: poprvé s modelem raketoplánu, podruhé raketoplán nahradily družice MAGION a družice Interkosmos-18. Nyní se mi podařilo sehnat i původní vydání "Kosmických těles" s raketoplánem. A propo, s tímto sešitem vystřihovánek jsem se trochu nečekaně setkal loni v Albuquerque v Novém Mexiku (viz blog 4. listopadu 2009). A to v knize "Creating Space - The Story of Space Age Told Through Models", která se věnuje historii kosmonautiky skrze různé modely. Opravdu překvapivé setkání s českým (pro puntičkáře: československým) výtvorem na překvapivém místě!

Pátek 26. března 2010

Velká Británie založila svoji národní kosmickou agenturu: UKSA, United Kingdom Space Agency (Kosmická agentura Spojeného království). Jejím úkolem je především koordinovat národní kosmické programy a vystupovat jednotně směrem k zahraničním partnerům (obé bylo dosud silně roztříštěné). UKSA má začít fungovat od 1. dubna 2010.

"Kosmické letadlo" VSS Enterprise (aneb první stroj SpaceShipTwo) má za sebou premiérový let: zatím jen "v podvěsu" pod mateřským strojem White Knight Two. Testy budou nyní pokračovat: po dalších letových zkouškách má následovat odhození a bezmotorový let SpaceShipTwo na letiště, potom přijdou na řadu lety se zapnutým motorem - postupně má být dosaženo výšky až 140 km. K tomu by mělo dojít snad v příštím roce.

Neudělali jsme si "čtyřiadvacetihodinovku Le Mans", ale "dvaadvacetihodinovku Speyer" - aneb v úterý jsme se "na otočku" (1538 km - včetně drobné "zkratky" do specializovaného obchodu s Legem ve Frankfurtu) vydali do Německa na setkání se čtvrtým člověkem, který stanul na Měsíci, s Alanem Beanem (veterán z letů Apollo-12/1969 a Skylab SL-3/1973). Zúčastnili jsme se tiskové konference i následné procházky technickým muzeem (fotografie z naší minulé návštěvy viz blog 27. listopadu 2009) - možnost společného fotografování, povídání si o všem možném, i na podpisy přišla řada (dokompletoval jsem si fotografii posádky Skylab SL-3: viz spodní řada). Nesmírně příjemné a zajímavé setkání!

Čtvrtek 25. března 2010

Společnost Bigelow Aerospace (už do vesmíru vyslala dvojici nafukovacích modulů Genesis-1 a Genesis-2 a jednou by chtěla vytvářet nafukovací kosmické stanice) hledá astronauty. Na svých webových stránkách zveřejnila inzerát s tím, že mezi požadavky je absolvovaný kosmický výcvik u vldní nebo respektované agentury plus nějaká zkušenost s kosmickým letem. Jinými slovy: nabídka je otevřena jen pro skutečné astro- a kosmonauty. Společnost Bigelow Aerospace plánuje vypuštění modulu Sundancer (180 metrů krychlových) a následně i operační stanice BA 330. Kdy se tak stane, není ale jasné: původní plány hovořily o roce 2011 a o použití rakety Falcon-9, ale ta má ve svém letovém řádu uváděný náklad (bez podrobností) pro společnost Bigelow až na rok 2014.

Indická sonda Chanrayaan-1 (pracovala od října 2008 do srpna 2009) dokázala s pomocí amerického radaru Mini-SAR detekovat na Měsíci vodu: zaměřila se přitom na čtyři desítky vybraných kráterů, ve kterých nalezla cca 600 miliónů tun vody zmrzlé v regolitu. Dobrou zprávou je, že se snad poprvé podařilo kvantifikovat množství vody na Měsíci (i když vzhledem k relativně malému vzorku jej nelze zobecnit na celý Měsíc) a že jsme potvrdili dalším (tentokrát radarovým) průzkumem přítomnost lunární vody - špatnou pak skutečnost, že koncentrace vody v regolitu je velmi nízká a pohybuje s v řádu desetin procenta. To znamená, že když z kubíku lunární horniny dostanete všechnu vodu, možná naplníte jednu PET lahev.

Už zítra by mělo zasedání FRR (Flight Readiness Review) rozhodnout o tom, zdali je raketoplán Discovery způsobilý problémům s ventilem v pravé jednotce OMS způsobilý odstartovat 5. dubna. Testy systému i s nefungujícím ventilem dopadly dobře: dosažené výsledky byly lepší, než by odpovídalo stavu "spolehlivé". Start by tak měl být povolen (i když jisté to není - ono by se s očekávaným odkladem misí STS-134 a -133 NASA docela hodilo do krámu "zvolnění letů"), i když - bude potřeba kvůli němu změnit povolené specifikace, protože stávající předpisy start za daných okolností neumožňují.

Je tu nový emblém 25. základní posádky ISS (pracovat má na ISS od října do prosince 2010).

Středa 24. března 2010

Máme tu upravené a nové nominace do posádek Mezinárodní kosmické stanice (poslední novinky viz blog 22. ledna 2010):

  • Sojuz TMA-04M (start březen 2012) záloha: Maksim Surajev (Sojuz TMA-16/2009), Kevin Ford (USA, Discovery STS-128/2009) a dosud neurčený ruský kosmonaut.
  • Sojuz TMA-05M (start květen 2012) záloha: Roman Romaněnko (Sojuz TMA-15/2009), Chris Hadfield (Kanada, Atlantis STS-74/1995 a Endeavour STS-100/2001) a Robert Kimbrough (USA, Endeavour STS-126/2008).
  • Sojuz TMA-07M (start září 2012): Maksim Surajev (Sojuz TMA-16/2009), Kevin Ford (USA, Discovery STS-128/2009), třetí člen (Rusko) dosud neoznámený.
  • Sojuz TMA-07M záloha: dosud nestanoveno.
  • Sojuz TMA-08M (start listopad 2012): Roman Romaněnko (Sojuz TMA-15/2009), Chris Hadfield (Kanada, Atlantis STS-74/1995 a Endeavour STS-100/2001) a Robert Kimbrough (USA, Endeavour STS-126/2008).
  • Sojuz TMA-08M záloha: dosud nestanoveno, ale probíhají intenzivní jednání o zařazení evropského kosmonauta do letu (hovoří se o Robertovi Vittorim z Itálie, pro nějž by to byl už čtvrtý kosmický let).
  • Kam se poděl Sojuz TMA-06M? Podle některých informací by měl být zakoupen pro "turistickou" misi společností Space Adventures: letěl by s profesionálním ruským kosmonautem a dvojicí platících zákazníků (červenec 2012). S tím, že by se nepřipojoval k ISS, ale šlo by o sólový let (což by misi výrazně zlevnilo a zjednodušilo). Rusko by potom chtělo každoročně posílat do vesmíru tento "pátý Sojuz" (bez kotvení u ISS), který by byl k dispozici komerčním zájemcům - kromě turistů by se podobné mise měli účastnit i národní kosmonauti zemí, pro které by na ISS nebylo místo (hovoří se např. o letu jednoho nebo dvou pilotů z Indie).

    Mezinárodní kosmická stanice dostala minulý měsíc "vyhlídkový modul" Cupola. Tím posádka stanice získala podobný výhled, jako třeba posádky pašerácké lodi Falcon (Sokol) z Hvězdných válek (viz spodní řada snímků). Ač se formální historie tohoto modulu píše někdy od roku 1999, kdy byla podepsána dohoda o jeho výrobě v Evropě, původně byl vyvíjený ve Spojených státech (druhý snímek jsem osobně pořídil v roce 1996 v Marshallově kosmické středisku v Huntsville, stát Alabama). Podílel se na něm mj. astronaut Charles Lacy Veach (Discovery STS-39/1991 a Columbia STS-52/1992) předtím, než v roce 1995 podlehl rakovině (jeho jmenovka je mimochodem v současné Cupole umístěná). Až po zrušení amerického financování modulu nabídka ESA, že jeden nebo více (nakonec byla výroba dalších exemplářů považována za zbytečnou) modulů vyrobí ve vlastní režii.

    Úterý 23. března 2010

    S blížícím se koncem programu raketoplánů se na mne čím dál více lidí obrací s otázkou "chtěl bych vidět startovat raketoplán - co a jak mám dělat?" Na jedné straně mě tato důvěra těší, na druhé straně je těch dotazů už více, než jsem schopen zvládnout. Protože je ale po těchto informacích evidentně hlad a poptávka, rozhodl jsem se téma zpracovat do článku, který by představoval "návod, jak vidět start raketoplánu" (na co se připravit, co zařídit, odkud se dívat a odkud nedívat, co očekávat a co nikoliv apod.). Ten bude již zanedlouho publikovaný (na blogu budu samozřejmě informovat) a měl by odpovědět na většinu zvídavých otázek.

    Představte si oceán, který je plný diamantů - i když tekutých. Že jde o sen strýčka Skrblíka? Pak vězte, že na planetách Neptun a Uran se tento sen pravděpodobně stává realitou: vědci tak vysvětlují atypické orientaci jejich magnetických polí. A když si to spojí s informací, že až deset procent hmotnosti obou planet tvoří uhlík a že když v laboratoři stlačili diamant 40miliónkrát a potom jej začali z tohoto sevření uvolňovat, začal se chovat jako tekutina, mají aktuálně nejpravděpodobnější vysvětlení pro netypickou orientaci magnetických os planet.

    Ještě k případu chybějící popisné brožury (viz blog 9. března 2010) v knize Poklady kosmonautiky (resp. v těch knihách, které se distribuovaly jinak než skrze moji osobu): jednání s vydavatelem směřují k cíli, takže brožura by měla být umístěna k volnému stažení na jeho webových stránkách. Jakmile (pokud...) se tak stane, budu informovat. To je zároveň odpověď všem, kdo mi psali a nabízeli řešení: všechna ale byla nesystémová a řešila jen jejich problém, nikoliv problém dalších několika tisíc čtenářů knihy.

    Aktuální vydání týdeníku Respekt obsahuje můj článek "Loď bez kormidla" o současných a budoucích plánech americké kosmonautiky.

    Pondělí 22. března 2010

    Bývalý americký astonaut Franklin Chang-Díaz (jako druhý člověk na světě se může pyšnit tím, že se vydal do vesmíru sedmkrát: Columbia STS-61C/1986, Atlantis STS-34/1989, Atlantis STS-46/1992, Discovery STS-60/1994, Columbia STS-75/1996, Discovery STS-91/1998 a Endeavour STS-111/2002) tvrdí, že s pomocí nového motoru VASIMR (Variable Specific Impulse Magnetoplasma Rocket) dokáže zkrátit pilotovanou výpravu k planetě Mars na přijatelných 39 dní (jedna cesta - k tomu je zapotřebí připočítat půldruhého roku pobytu na planetě nebo alespoň u ní a zase expresní cestu zpět). Princip motoru by měl být takový, že jednosložkovou pohonnou látku (vodík, hélium nebo deuterium) ohřeje pomocí elektřiny na teplotu jedenáct miliónů stupňů Celsia (což je více, než v jádru Slunce) a následně ji požehe tryskou (plazma bude od stěn komory motoru držena magnetickým polem) ven. Tím by meziplanetární loď měla získat postupně rychlost až 55 km/s. Chang-Díaz tvrdí, že jeho firma Ad Astra je schopna nachystat prototyp motoru k odzkoušení na ISS v roce 2013.

    Naše sluneční soustava nyní prolétá skrze mezihvězdný oblak, o kterém vědci ještě nedávno tvrdili, že neexistuje. Meziplanetární sondy Voyager (vypuštěné 1977; známé jsou i díky palubnímu "poselství jiným civilizacím") objevila zy hranicemi sluneční soustavy silné magnetické pole: vědci se domnívají, že právě ono oblak drží pohromadě, aby se nerozplynul. Pole, kterým právě prolétáme, má průměr 6000 světelných let a skládá se z atomů vodíku a hélia o teplotě 6000 stupňů Celsia.

    Oficiální to v době psaní těchto řádků není, ale testy héliového ventilu u raketoplánu Discovery dopadly dobře a zřejmě se bude pokračovat v přípravách na start 5. dubna 2010. (Pokud se bavíme o "oficiálnostech": ono se beztak nikdy "oficiálně" o odkladu startu nehovořilo.) Ten by mělo potvrdit či vyvrátit zasedání FRR (Flight Readiness Review) v pátek 26. březně 2010.

    Jak už jsem minulý týden avizoval (viz blog 17. března 2010), objevil jsem se v půlhodinovém pořadu Milénium na téma "humanoidních robotů". Pokud jste vysílání nestihli, můžete si jej zpětně pustit zde.

    Pátek 19. března 2010

    Japonsko a Rusko zvažují společnou misi k planetě Merkur. Zvažují přizvat ke spolupráci také Evropu. Nyní probíhají studie proveditelnosti a přínosů společného projektu s tím, že k realizaci má být přikročeno někdy kolem roku 2014. Pozor, přikročení k realizaci neznamená start: plánované datum nebylo zveřejněno.

    Družice WISE, která byla vypuštěna loni v prosinci a která má za úkol krom jiného hledat nebezpečné objekty křižující dráhu Země, hlásí nalezení prvního potenciálního nebezpečného objektu. Asteroid pojmenovaný nepoeticky 2010 CO1 obíhá Slunce s periodou 1,018 pozemského roku a k Zemi se přibližuje na 3,3 mil. km. V případě, že by nás trefil, půjde o náraz s intenzitou o řád větší, než byl pád tunguzského meteoritu v roce 1908.

    Technická prohlídka raketoplánu Enterprise (toho času vystaveného v pobočce National Air and Space Museum v Udvar-Hazy Center, Washington D.C.) ukázala, že stroj je v dobrém technickém stavu a že je schopen absolvovat přepravu na palubě letounu Boeing-747SCA. Proč to? Protože muzeum by chtělo do svých sbírek získat jeden ze skutečných raketoplánů (viz blog 20. ledna 2010; nejčastěji se v této souvislosti hovoří o nejstarším stroji Discovery) a Enterprise by v takovém případě byl volný pro jiného zájemce.

    "Bitva" o volné raketoplány (v tuto chvíli tedy Enterpise, Atlantis a Endeavour) zuří naplno a různé instituce horečně plánují, jak některý z nich získat a jak jej následně co nejatraktivněji vystavit. Nápady jsou to často zajímavé. První dva obrázky znázorňují představu možné umístění raketoplánu v Intrepid Sea-Air-Space Museum (New York). Druhé dva jeho umístění v budově Museum of Flight v Seattle (stát Washington). Třetí dvojice zobrazuje plán Evergreen Aviation and Space Museum v McMinnville (Oregon) - snaha se cení, ale raketoplán tam (dle mého osobního názoru) prostě skoro není vidět. Čtvrtá řada obrázklů znázorňuje jednak plány National Museum of USAF v Daytonu (Ohio) a Tulsa Air and Space Museum v Tulse (Oklahoma). Dva žhavé kandidáty pak zobrazuje poslední řada. Pokud některý z vyřazených strojů získá Kennedyho kosmické střediko (Florida), plánuje pro něj upravit jednu ze tří hal OPF vedle obřího hangáru VAB. A pokud Johnsonovo kosmické středisko (Houston, stát Texas), hodlá raketoplán umístit do vstupní haly namísto dnešní makety Adventure (ta zeď s logem NASA a americkou vlajkou by padla a vstupní hala by se rozšířila).

    Čtvrtek 18. března 2010

    Švýcarské Verkehrshaus Museum (kam jsme před několika dny nedojeli - viz blog 2. března 2010) se rozrostlo o nový kosmický exponát: ESA mu věnovala otevřenou plošinu lkaboratoře Spacelab, která byla několikrát ve vesmíru. V letech 1992 a 96 posloužila k vypuštění upoutané družice TSS (mise STS-46 a -75) nebo se zúčastnila letu Spacelab-3 (STS-51F). Asi nám nezbývá nic jiného, než do švýcarského muzea zase někdy zamířit...

    Společnost Virgin Galactic se raduje poté, co guvernér Nového Mexika Bill Richardson podepsal zákon, který provozovatele suborbitálních kosmických letounů chrání před žalobami zraněných "kosmických turistů" nebo pozůstalých po obětech nehod. Zákon chrání provozovatele tak, že turista musí podepsat revers a souhlasit s tím, že na sebe bere riziko (což sice bylo možné udělat i doposud, ale bez zákonné opory byly případné soudní spory nejisté - resp. by s velkou pravděpodobností vedly k vítězství postižených). Zákon je krokem správným směrem: on sice kdekdo tvrdí kdeco včetně převzetí zodpovědnosti, ale běda, když se něco doopravdy stane. Navíc i civilní letectví získalo podobnou oporu v roce 1929 v rámci tzv. Varšavské konvence, která mezinárodně stanovila omezenou zdopovědnost leteckých dopravců a její limity. Pasažéři pak věděli, s čím do letadla nastupují a co mohou v případě problémů očekávat (nebo jejich pozůstalí) - a komerční firmy zase mohly s rizikem přesně kalkulovat.

    V noci na dnešek zemřel ve věku 85 let americký pilot Robert White. Létal mj. na raketoplánu X-15, s nímž překonal výškovou hranici 96 kilometrů, což mu vyneslo titul "astronaut" (dle standardů amerického letectva). Stal se prvním člověkem, který se podíval na práh vesmíru v okřídleném stroji - nikoliv v klasické kosmické lodi. Štastný poslední let!

    Středa 17. března 2010

    Indie dramaticky navyšuje svůj kosmický rozpočet na rozpočtový rok 2010 (začne 1. dubna). Pod označením "dramaticky" si představte meziroční nárůst o 38 procent, v absolutním vyjádření půjde o 1,25 mld. USD. Zhruba třetina půjde na vývoj nových raketových nosičů (např. na vývoj polokryogenní rakety, která by jako pohonné látky využívala kerosen a kapalný kyslík). A cca 2,5 procenta rozpočtu (plus minus 30 mil USD) má jít na vývoj nové pilotované lodi (viz např. blog 13. ledna 2009).

    Třetí evropský "kosmický náklaďák" pro Mezinárodní kosmickou stanici ATV dostal jméno - Edoardo Amaldi. Pojmenovaný je po italském fyzikovi, který žil v letech 1908 až 89 a který je označovaný jako "otec italské kosmonautiky" (jeho záběr ale byl širší a krom jiného spoluzakládal CERN či Italský národní institut pro nukleární fyziku). Se startem ATV-3 Edoardo Amaldi se nyní počítá 30. října 2011. Podle všeho jde ale jen o formální datum, protože ESA plánuje vypuštění ATV-2 Johannes Kepler přesunout z letošního podzimu až na první čtvrtletí příštího roku. Pak by ATV-3 Edoardo Amaldi následoval až v roce 2012.

    ESA plánuje odložené vypuštění družice CryoSat-2 (viz např. blog 12. března 2010) na pátek 8. dubna 2010.

    Dnes od cca 11:35 do 12:00 bych se měl objevit v pořadu České televize Milénium (program ČT24). Téma by mělo být: chystané projekty humanoidních robotů (tzv. avatarů).

    Sbírku kosmických rarit jsem si rozšířil o další vystřihovánku: tentokráte polský model nosné rakety Sojuz-30, který byl vydaný v roce 1980.

    Úterý 16. března 2010

    Proti zrušení programu Constellation začala překvapivě brojit i americká armáda, ač se jí na první pohled nikterak nedotkne. Ve skutečnosti ale prý může znamenat během několika let zvýšení ceny stávajících nosných raket Delta-4 a Atlas-5 až na dvojnásobek dnešní ceny. Proč? Některé fixní náklady za výrobní linky a provozy v továrnách (např. ATK či Pratt and Whitney Rocketdyne) se dosud rozpočítávaly mezi NASA i armádní programy. Pokud civilní kosmický zákazník odpadne, odpadne i dělba nákladů - a armáda bude muset všechny náklady táhnout z vlastního rozpočtu, jinak firmy prodělečnou výrobu zavřou.

    Jak to vypadá s programem letů raketoplánů a s termíny startů? Viz blog 15. března 2010. Zatím nebylo rozhodnuto o tom, zdali bude Discovery STS-131 schválený k letu nebo poputuje zpět do montážního hangáru - to by mělo padnout snad až příští týden. Jediným skutečným důsledkem problémů zatím je odklad transportu vynášeného nákladu na rampu: nejprve z úterý 16. na středu 17. března a nejnověji až na pátek 19. března (kdyby se odkládalo a převáželo, ať je o práci méně s odstraňováním nákladu). Pokud by došlo k odvozu ze startovací rampy, hovoří NASA až o tříměsíčním odkladu letu. Otázkou je, zdali by se třeba mise STS-132 (nyní plán 14. května 2010) nepředsunula před STS-131. Na druhé straně: zvolnění tempa letů se beztak opakovaně zvažovalo a kvůli problémům s detektorem AMS (viz blog 8. března 2010) by se NASA docela i hodilo do krámu.

    Deník The Times of India oznámil přestřelku na základně Bylalu u Bangalore, která patří indické kosmické agentuře ISRO. Za incidentem jsou údajně dva muži, kteří se uvnitř základny (nebylo oznámeno, jak se tam dostali nebo zdali jde o pracovníky) "chovali podezřele". Když se je ochranná služba snažila zkontrolovat, zahájili palbu. Přestřelka pokračovala, oběma mužům se pak podařilo uprchnout. Policie rozjela intenzivní pátrání, incident se vyšetřuje - jednou z možností je i pokus o teroristický útok, protože zařízení ISRO jsou indickou vládou vnímána jako atraktivní teroristický cíl.

    Letectví+kosmonautika 3/2010 a mé články: "Američané mění směr" (nad návrhem rozpočtu NASA pro rok 2011), "Naposledy se sedmi - i s nováčky" (před misí STS-131), "Kennedyho kosmický přístav" (reprtáž) a "Raketoplán X-37B".

    Pondělí 15. března 2010

    Raketoplánu Discovery připravujícímu se k misi STS-131 reálně hrozí nebezpečí odvozu zpět do montážní haly VAB - čímž by byl zcela vyloučený zamýšlený termín startu 5. dubna (a pravděpodobně i jakýkoliv jiný dubnový termín). Problém je v pravé jednotce manévrovacích motorů OMS, ve které netěsní jeden z ventilů nádrže s héliem. Stav bude ještě vyšetřován, ale není vyloučeno, že raketoplán bude díky redundanci schválen k letu "tak-jak-je" (ale musela by se změnit kritéria Launch Commit Criteria, která nyní vyžadují hlavní i záložní ventil plně funkční - jinak se nesmí startovat). Stejně tak je ale možné, že bude nařízeno stažení z rampy, protože oprava se na ní nedá provést ("oprava" by v takovém případě mohla být řešena výměnou celé jednotky OMS).

    Jiný ventil držící hélium naopak fungoval bez problémů - a raketa Falcon-9 na komplexu 40 zkušebně zažehla v sobotu 13. března 2010 svých devět motorů Merlin-1C na 3,5 sekundy. Test prý proběhl úspěšně (společnost SpaceX je tradičně tajemná jako hrad v Karpatech, takže krom obecných frází typu "úspěšný zkušební zážeh" apod. se nedozvíme zhola nic), což byla jedna z posledních podmínek před plánovaným premiérovým startem rakety. Ten je nyní chystaný na 12. dubna letošního roku.

    Čína oznámila, že nový kosmodrom na ostrově Hainan nebude přpravený v roce 2013 (viz blog 17. září 2009), ale spíše o rok, pravděpodobněji až o dva později. Zároveň zveřejnila podrobnější informace k programu stanice Tiangong-1 a k ní směřujících lodí Shenzhou-8 až -10. Stanice má startovat v první polovině příštího roku, ve druhé se čeká start a pokus o automatické spojení lodi s pořadovým číslem osm. První pilotovaná kabina (Shenzhou-9) k ní zamíří v první polovině roku 2012, druhá ve druhé polovině téhož roku. Obě by měly nést tříčlennou posádku, oba lety by měly trvat kolem dvou týdnů. Dále se podařilo vypátrat další jména kandidátek z užšího patnáctičlenného výběru čínských kosmonautek (viz blog 11. března 2010). Jsou to: Lingchao Li, Yue-Fei Song a Ying Wang. Opět: zdali je mezi nimi některá ze dvou vybraných kandidátek, není známo. Pozorovatelé upozorňují, že největší čínská mediální pozornost je aktuálně kolem Wang Yaping (některé zdroje uvádějí Yang Waping) - třeba by to mohlo něco naznačovat...

    Po emblému mise STS-134 (dle současných projekcí předpoposlední let amerického raketoplánu v historii a poslední let stroje Endeavour, což se ale může snadno změnit) byla zveřejněna i oficiální fotografie posádky tohoto letu. Optimistická, barevná, netradiční, mírně neformální, podpisy se na ní budou hezky vyjímat - tak to má být!

    Pátek 12. března 2010

    Vypuštění družice CryoSat-2 (viz blog 4. března 2010) se neuskuteční dříve, než počátkem dubna. Raketa Dněpr totiž potřebuje nový počítač, který bude precizně řídit trajektorii jejího letu (stávající počítač neposkytuje vzhledem k upravenému aerodynamickému krytu nosiče dostatečnou přesnost řízení letu a rezerva paliva je nepřijatelně malá): ten ale musí být dopravený z Ukrajiny do Kazachstánu. Vývozní povolení se přitom standardně vyřizuje 45 dní. Ukrajinské, ruské i kazašsklé úřady přislíbily, že se lhůtu pokusí zkrátit (inu, slibem nezarmoutíš).

    Exastronaut Buzz Aldrin (veterán z letů Gemini-12/1966 a Apollo-11/1969, mj. druhý člověk na Měsíci) se chystá předvést své pohyby v něčem poněkud pohodlnějším, než v neforemném skafandru: v tanečním obleku. Zapojí se totiž do dalšího běhu televizního seriálu StarDance (v českých zemích běžel tuším pod názvem "Když hvězdy tančí") na stanici ABC.

    Zrušení zkušebního zážehu motorů prvního stupně rakety Falcon-9 byl způsobeno nevydáním povelu pro otevření ventilu, který má vpustit hélium pod vysokým tlakem k pohonu turbočerpadel v raketě. Šlo tedy o problém na straně rampy, nikoliv rakety (na druhé straně: raketa evidentně není izolovaným prostředím a potřebuje neméně kvalitní zázemí). Další pokus o zážeh se měl uskutečnit dnes, ale pro mimořádně nepříznivé počasí byl odvolaný. Společnost SpaceX zároveň oznámila, že datem startu první rakety je nyní 12. duben 2010 (což ještě musí schválit americké letectvo coby provozovatel kosmodromu na mysu Canaveral).

    Stal jsem se šťastným majitelem nové knihy exastronauta Alana Beana "Painting Apollo" (Malování Apolla) - s vlastnoručním podpisem. Bean (veterán z letů Apollo-12/1969 a Skylab SL-3/1973) se pyšní titulem "první umělec, který se prošel po jiném světě" (= po Měsíci; titul prvního umělce ve vesmíru my vyfoukl Aleksej Leonov). Jeho malby sice nemají valnou uměleckou hodnotu (ač umění nerozumím, s klidným svědomím je označím za kýč), ale jsou zajímavým svědectvím přímo od člověka, který "byl při tom". V knize je zachyceno obrovské množství momentů z programu Apollo, které nejsou a ani nemohou být na fotografiích. Prohlížení, které stojí za to!

    Čtvrtek 11. března 2010

    Čína oznámila, že vybrala druhý oddíl svých kosmonautů: v něm je pět mužů a dvě ženy. Jména kandidátů nebyla zveřejněna. Víme jen to, že obě ženy jsou již matky: Čína se rozhodla z přípravy vyřadit všechny bezdětné kandidátky, protože se domnívá, že kosmický let může mít vliv na ženskou plodnost. Stejně tak víme, že všichni kandidáti bez rozdílu pohlaví jsou ve věku 27 až 34 let. Mimo hru je tak nejspíše bezdětná pilotka Tao Jiali (22) - viz blog 10. srpna 2009. Deníku Wen Wei Po z Hong Kongu se podařilo zjistit jména pěti z patnácti kandidátek, které prošly do nejužšího výběru: Sun Jing, Xing Lei, Cao Yanyan, Liu Lu a Wang Yaping. Zdali je ale mezi nimi alespoň jedna nebo dokonce obě kandidátky, není jasné.

    Manažer programu raketoplánů John Shannon připustil, že tyto mohou létat i po roce 2010. Stačí málo: ročně najít "navíc" 2,4 mld. dolarů. Spojené státy by tak podle něj mohly překlenout mezeru, která se nyní otevírá mezi ukončením letů raketoplánů a nejistým termínem startů prvních komerčních dopravních lodí. Raketoplány by se sice nedaly využívat ke střídání posádek Mezinárodní kosmické stanice, ale pro USA by znamenaly nemalou samostatnost na ostatních partnerech - a určitý příspěvek do výměnného obchodu mezi partnery stanice. John Shannon zároveň upozornil, že pokračování by nebylo jednoduché a že by v programu beztak vznikla zhruba dvouletá přestávka, než by se podařilo obnovit dodávky kritických komponent (především externích nádrží ET a částečně i pomocných motorů SRB).

    NASA oficiálně zveřejnila emblém mise raketoplánu Endeavour STS-134. Oproti verzi, kterou jsem přinesl na blogu 4. března 2010 byla kresba raketoplánu doplněna o jméno stroje - Endeavour.

    Stejně tak byly zveřejněny oficiální fotografie posádky lodi Sojuz TMA-18 s plánovaným datem startu 2. dubna 2010. Horní řada zachycuje posádku hlavní (zleva - platí jako pro snímek posádky, tak pro individuální fotografie): Tracy Caldwellová (USA), Aleksandr Skvorcov a Michail Kornijenko (oba Rusko). V dolní řadě je posádka záložní: Scott Kelly (USA), Aleksander Samokutajev a Andrej Borisenko (oba Rusko).

    Středa 10. března 2010

    Program kosmických raketoplánů evidentně čekají ještě velké rošády. Ty budou o to komplikovanější, že manévrovací prostor je omezený a že dříve používané praktiky (pozdržet jednu misi třeba o rok nebo o dva, prohazovat náklady, rozkládat úkoly do více letů aj.) není možné provést. Možosti jsou omezené: jak časové, tak z hlediska počtu startů. Pokud skutečně dojde k odkladu mise STS-134 (nyní start 29. července 2010) až za let STS-133 (16. září), pak by se odkládal i start STS-132 (14. května), aby nevznikla mezi květnem a zářím zbytečně velká provozní mezera. Dále: už nyní se ukazuje, že "recyklace" modulu Leonardo po misi STS-131 (5. dubna) na STS-133 (16. září) je časově "na hraně". A kdyby raketoplán Discovery z mise STS-131 přistál namísto Floridy v Kalifornii, je termín 16. září vyloučený. V takovém případě se uvažuje o tom, že by se modulem PMM (viz blog 8. prosince 2009) stal nikoliv Leonardo, ale Raffaello. A ještě jedna změna: posádka mise STS-133 se možná bude z šestice astronautů redukovat (kvůli překročení hmotnosti vynášeného nákladu, který není možné posunout do dalších misí) jen na čtyřčlennou sestavu.

    Pokus o zkušební zážeh devíti motorů prvního stupně rakety Falcon-9 se nakonec téměř uskutečnil včera (viz blog 9. března 2010). "Téměř" znamená, že byl dvě sekundy před zážehem zrušený poté, co řídící počítač našel blíže neupřesněné nesrovnalosti. U paty rakety se objevil plamen a oblak kouře - to ale bylo jen bleskové spálení přebytečného kerosenu, nikoliv skutečný zážeh motorů. Společnost SpaceX až po několika hodinách zarytého mlčení vydala prohlášení, že anomálii vyšetřuje a že další pokus o 3,5 sekundy trvající zážeh provede za tři až čtyři dny. Osobně společnosti SpaceX držím palce (stejně jako internetová komunita, kde se fanatičtí příznvci majitele firmy Elona Muska okamžitě začali zastávat s tím, že "určitě šlo o plánovaný test přerušení a že přesně takto to bylo zamýšlené"), ale...

    Program Falcon-9 má už nyní dva roky zpoždění (premiéru slibovala společnost SpaceX na první polovinu roku 2010 a během jediného roku mělo být vypuštěno šest raket tohoto typu), což znamená jen do této chvíle (první start přitom ještě nemá pevný termín) dvojnásobný čas strávený vývojem, než se plánovalo (slibovalo). O zalétání nemluvě. Stejnou časovou "sekeru" měl i Falcon-1 (slibovaný vývoj dva roky, nakonec čtyři do prvního startu a další dva do prvního úspěšného startu - takže celkem šest let oproti dvěma - o dosažení slibované frekvence deseti startů za rok tři roky od začátku vývoje ani nemluvě). Je naivní se domnívat, že jen proto, že Musk je nadšenec, budou se mu vyhýbat obvyklé technické problémy (ostatně viz havárie prvních tří raket Falcon-1: vždy šlo o hloupé banality, ale právě na nich je jasně vidět, že kosmonautika neodpouští žádnou chybu a že pouhý zápal pro věc se jaksi nepočítá) a vše se bude jaksi samozřejmě promíjet. Pokud chce být SpaceX plnohodnotným hráčem na trhu, musí splňovat stejné standardy (komunikace, vývoj, spolehlivost, kontrola, termíny, transparentnost...) jako kterýkoliv jiný. (Pro úplnost: NASA i celý kosmický průmysl USA má také např. odklady. V průměru se pohybují mezi 25 a 33 procent délky trvání projektu. SpaceX se zatím u všech projektů drží nad 100 procenty. - Hravě pak odhadněme, jak dlouho bude trvat vývoj pilotované verze Dragonu, který SpaceX slibuje do 2,5 let od podepsání kontraktu.) A argumentovat lepšími zítřky? Tím se dá samozřejmě vždy, ale je třeba rozlišovat zbožná přání a realitu. Myslím, že i Musk si uvědomuje, že než vzdušné paláce za něj mluví výsledky. A raději u první rakety Falcon-9 slibuje předpokládanou úspěšnost startu jen 70 až 80 procent. Dokážete si představit, že by podobně "připravenou" raketu pustila na start NASA? Ještě před zážehem motorů by ji kdekdo cupoval na kusy... Tak nebo tak, opakuji: držím palce a věřím, že SpaceX dokáže všechny problémy, se kterými se evidentně potýká, zdárně překonat ku prospěchu kosmonautiky!

    Hluboce smekám před Muzeem dopravy (Verkehrshaus Museum) ve švýcarském Luzernu (viz např. blog 3. července 2008), kam jsme před několika dny zamířili na setkání s astronautem Edgarem Mitchellem (viz blog 2. března 2010), ale kam jsme jaksi nedojeli. Pošta přinesla obálku z muzea, v níž jako malá náplast na bolest za nerealizované setkání byla podepsaná fotografie astronauta Mitchella (vůbec jsme nic podobného nežádali, primárně nám šlo o to vidět dalšíhio "Měsíčňana") a plakátky, které byly vydané při příležitosti jeho návštěvy v Luzernu. Klobouk dolů, děkujeme!

    Úterý 9. března 2010

    Dvě země vzniklé z trosek bývalého Sovětského svazu vyjádřily v minulých dnech touhu vstoupit do Evropské kosmické agentury (ESA). Jednak je to Ukrajina, která by se členem stala ráda kolem roku 2014 (což je ale její zbožné přání, nikoliv konstatování reality). A jednak Lotyšsko, které si za cílový rok stanovilo 2021 (což je přece jen výrazně reálnější termín).

    Pokus o 3,5 sekundy trvající zážeh motorů rakety Falcon-9 byl na mysu Canaveral opět odložen (viz blog 8. března 2010) - nejprve ze včerejška na dnešek, dnes pak na zítřek.

    Rozhodnutí o odkladu mise STS-134 (viz blog 8. března 2010) nebude přijato dříve, než příští měsíc a až po startu STS-131 (nyní plánovaný na 5. dubna). Mělo by padnout do 13. dubna, na kdy je nyní plánovaný převoz raketoplánu Atlantis z haly OPF do VAB: odklad se totiž může dotknout i mise STS-132 (nyní 14. května), a pokud by se tak stalo, manažeři programu chtějí mít raketoplán raději v OPF, než ve VAB nebo na rampě.

    Dnes odesílám poslední chybějící přílohy i kompletní knihy Poklady kosmonautiky (mimochodem, mírně jsem aktualizoval její stránku, zvláště pak sekci "Chyby, opravy, doplnění a úpravy") - všem, kdo si publikaci zaplatili. Pokud jste knihu uhradili a v nejbližších dnech Vám nedorazí, prosím, kontaktujte mě. Stejně tak nechť se ozvou všichni, kdo si např. knihu objednali a nedostali pokyny k platbě. Děkuji za vstřícnost - a všem šťastným majitelům přeji příjemné chvíle strávené četbou, prohlížením i vzpomínáním!

    V posledních dnech jsem dostal několik dotazů na brožuru s popisem příloh, která je součástí knihy Poklady kosmonautiky ("Předklad a komentář k vloženým memorabiliím"). Vypadá to, že minimálně k části nákladu nebyla přiložena. Takže: brožura existuje (viz náhledy - to je odpověď těm, kteří zpochybňují její samotnou existenci) a součástí knihy je. Problém je v tom, že brožura není nikde v knize zmíněna (dlouho jsem jednal s vydavatelem o jejím vytvoření: původně se s ní nepočítalo, ale odbýt každý předmět jednou či dvěma větami mi přišlo škoda, a tak jsem si brožuru "vydupal"). Situace mě pochopitelně mrzí, ale bohužel správnou kompletaci knihy coby autor neovlivním. Chápu, že se se mnou asi komunikuje jednodušeji, než s knihkupcem či jiným prodejcem, ale každý si měl možnost svobodně vybrat, kde si knihu (i s veškerým servisem, kam patří i případné reklamace) koupí. Všichni, kdo si knihu objednali přímo ode mne, ji dostali (nebo dostanou) zcela kompletní. Za to ručím.

    Pondělí 8. března 2010

    Čína oznámila, že vypuštění kosmické stanice Tian Gong-1 (Nebeský palác; viz blog 5. března 2009) se odkládá o jeden rok - z "technických důvodů". To bude mít za důsledek i skluz v dalším pilotovaném programu ČLR: bezpilotní loď Shenzhou-8 se na automatické setkání vydá nejdříve koncem roku 2011 (ale spíše později), další pilotovaný start (Shenzhou-9) nám Čína nachystá až v roce 2012. Při troše štěstí ale budou dva: kromě Shenzhou-9 má k Nebeskému paláci zamířit i loď s číslem deset. Posádka by měla být v obou případech dvou- až tříčlenná.

    Detektor AMS chystající se na start raketoplánem Endeavour STS-134 se potýká s kritickými problémy při testování - a v tuto chvíli je nezpůsobilý k letu do vesmíru. I při maximálním úsilí je start 29. července 2010 prakticky vyloučený. NASA zvažuje několik možností: od "prohození" letů STS-134 a -133 (nyní 29. července a 16. září) přes výrazné rozvolnění chystaných letů raketoplánů (je reálná možnost, že AMS bude připravený ne dříve, nže v prvním čtvrtletí kalendářního roku 2011) až po (v případě zcela extrémních problémů s AMS) zrušení letu. V tuto chvíli není zcela jasné, jak se bude situace vyvíjet, ale vzhledem ke končícímu programu raketoplánů se NASA chce (musí...) rozhodnout co nejdříve.

    Statický (tedy neletový) test devíti motorů rakety Falcon-9 byl odložený na "ne dříve, než pondělí" (tedy z víkendu na dnešek).

    Aukční společnost Waddington´s z Toronta bude mít ve středu 31. března 2010 aukci, v níž je mnoho unikátních kosmických artefaktů - zvlášta z bývalého Sovětského svazu. Pokud máte zájem o podrobnosti, aukční katalog si lze stáhnou zde (cca 3,5 MB; kosmonautika je na stránkách 5 až 19). Mezi nabízenými předměty je i skafandr Sokol kosmonauta Anatolije Arcebarského. Prý jde o letěný exemplář. Ovšem něco tu nehraje: skafandr nese znaky programu raketoplán/Mir a stejně tak vlajku Ruské federace. Jenže... Arcebarskij letěl od května do října 1991 - tedy jako sovětský kosmonaut (SSSR formálně zanikl až 31. prosince 1991). Program raketoplán/Mir probíhal až od roku 1994 (pokud počítáme přiblížení raketoplánu Discovery ke stanici) či 1995 (pokud počítáme společné oprace ruských a amerických kosmonautů plus spojení raketoplánů se stanicí). Arcebarskij přitom oddíl kosmonautů definitivně opustil v červenci 1994. Takže: buď jde o opravdu letěný skafandr, ale nepoužil jej Arcebarskij, nebo jej použil Arcebarskij, ale pak nejde o letěný skafandr. (Varianta "ve skafandru letěl někdo jiný a nyní patří Arcebarskému" mi přijde přitažená za vlasy.) Ať tak či onak: něco je špatně...

    Pátek 5. března 2010

    Exkosmonaut Serge Krikaljov a dnešní ředitel Centra přípravy kosmonautů (tzv. Hvězdné městečko) prohlásil, že Rusko chystá další nábor kosmonautů: přitom poslední výběr se uskutečnil loni a z předchozího výběru (2003) zatím nikdo do vesmíru neletěl. A to na své první lety čekají i někteří kosmonauti z výběrů 1997 a 98. Na druhé straně: Rusko díky čtyřem startům lodí Sojuz ročně bude opravdu hodně kosmonautů potřebovat. Pokud si vezmeme, že ročně má do vesmíru startovat šest ruských kosmonautů (průměrně 1,5 na loď) a že výcvik posádky pro konkrétní misi (nikoliv kosmonauta!) dnes trvá dva až tři roky, tak je potřeba mít stále obsazeno kolem patnácti hlavních a patnácti záložních nominací (většina záložníků finguruje následně v posádkách hlavních, takže se nebavíme o třiceti letech, ale zhruba o dvou desítkách osob). Zkušené kosmonauty Rusko v poslední době "otáčí" velmi rychle (Roman Romaněnko se svoji nominaci na další let dozvěděl loni v době svého pobytu na ISS, totéž nyní Maksim Surajev) a recykluje i veterány, s nimiž se původně již nepočítalo (Kaleri, Malenčeko, Padalka - viz blog 22. ledna 2010). Krikaljov navíc požaduje zvýšení rozpočtu Centra přípravy kosmonautů, které loni přešlo z vojenské pod civilní správu a které podle něj potřebuje nejméně dvakrát až dvaapůlkrát více peněz, než má nyní. Například z deseti výcvikových letadel jsou nyní provozuschopná jen dvě...

    "Obamovy kosmické plány se hroutí - raketoplány budou létat nejméně do roku 2015, Constellation bude žít!" Tak žhavé to zase nebude, ale je pravdou, že Senátorka Kay Bailey Hutchison (republikánka, Texas) totiž předložila zákon, který navrhuje dva lety raketoplánů ročně počínaje rokem příštím - a jejich vyřazení až ve chvíli, kdy bude k dispozici náhradní dopravní kapacita. Zákon například počítá s navýšením rozpočtu NASA o 1,3 mld. k Obamovým navrhovaným devatenácti miliardám. Doplňuji jen, že jde o iniciativu jednotlivce. Ale na druhé straně: administrátor NASA Charles Bolden požádal po svém "grilování" v Kongresu USA minulý týden nejvyšší vedení NASA o vypracování nového kompromisního plánu ohledně budoucího směru americké kosmonautiky. Největší rozpor je prý nad záměrem převést pilotovanou kosmonautiku do komerčních programů. Orion je tak stále ve stavu klinické smrti, ale - pořád ještě dýchá.

    V posledních dnech jsem se lehce míhal v médiích: v sobotu v České televizi v Událostech jako "IT odborník" (odtud jsou i obrázky: natáčel se u nás na sídlišti - záznam zde, ale je na konci nějaký seklý), v úterý 2. března jsem vystoupil pro změnu jako "odborník na kosmonautiku" v cca 21:20 na Radiožurnálu (ve Stalo se dnes) s komentářem k objevům vody přístroji sondy Chandrayaan-1 na Měsíci (možnost stažení pořadu je na stránkách Radiožurnálu). A na stejné téma bych se měl na několik minut na Radiožurnálu objevit i tuto neděli ve čtvrt na deset ráno.

    Čtvrtek 4. března 2010

    Startem rakety Proton s trojicí družic Glonass na palubě tento týden byl zvýšen počet aktivních družic ve vesmíru tohoto ruského navigačního systému na 25. Z toho 19 je operačních, dvě jsou v procesu vyřazování, jedna v režimu servisním a tři nové čeká testování plus zařazení do konstelace. Pro pokrytí územíé Ruské federace je zapotřebí 18 operačních družic, pro poskytování celosvětových služeb 24. Jinými slovy: při odečtení vyřazovaných družic je Glonass na počtu 23, tedy těsně pod plnou operační kapacitou (bez záloh). Další dvě trojice družic Glonass mají být do vesmíru vypuštěny v srpnu a listopadu 2010.

    Pracovním datem pro vypuštění odložené družice CryoSat-2 (viz blog 23. února 2010) je nyní čtvrtek 25. března 2010.

    O víkendu (pravděpodobně v sobotu) by mělo dojít k zážehu všech devíti motorů rakety Falcon-9 na komplexu 40 mysu Canaveral. Pokud test proběhne bez potíží, předpokládá se vypuštění rakety jeden až tři měsíce po něm.

    Máme tu historicky předposlední emblém raketoplánů: mise Endeavour STS-134 s plánovaným startem v červenci letošního roku.

    Středa 3. března 2010

    Evropská sonda Mars Express provádí v těchto dnech průletovou kampaň u měsíce Rudé planety Phobos (podrobnější informace lze najít i na českých stránkách ESA). Dnes se každopádně sonda připravuje na rekordně blízký průlet - ve vzdálenosti pouhých 67 kilometrů od povrchu měsíce Phobos.

    Byla oznámena jména jedenácti dobrovolníků, z nichž bude složena šestičlenná posádka izolačního experimentu Mars-500 (začít má letos v červnu a trvat bude 520 dní). Kandidáty tvoří pět ruských inženýrů (Boris Jegorov, Andrej Žirnov, Alexander Suchov, Michail Sidelnikov a Alexej Sitev), dva ruští lékaři (Suchrob Kamolov a Alexander Smolevskij) a čtyři mezinárodní specialisté (Archanmael Gaillard z Francie, Jerome Clevers z Belgie, Diego Urbina z Itálie a Wang Yue z Číny).

    Ve věku 83 let zemřel v Rusku zkušební pilot a Hrdina Sovětského svazu Vladimirv Iljušin. Kromě toho, že létal na 145 typech letadel a vrtulníků je z hlediska kosmonautiky zajímavý tím, že o něm různé konspirační teorie hovoří jako o "prvním kosmonautovi světa" - prý letěl ještě před Jurijem Gagarinem. Toto tvrzení opakovaně popřel a bylo různými způsoby vyvráceno: konspirační teorie ovšem (jak známo) nepracují s fakty, takže tento nesmysl provázel Iljušina celý život.

    S časopisem pojmenovaným Válka se dosud nebylo na tomto blogu možné setkat. To se ale dnešním dnem mění: v jeho březnovém vydání (ročně vychází deset čísel) lze totiž nalézt můj článek "Titán, který (naštěstí) neudeřil". Pojednává o programu mezikontinentálních raket Titan II a napsal jsem jej pod dojmem naší loňské návštěvy v podzemním sile této rakety (viz blog 11. listopadu 2010).

    Úterý 2. března 2010

    V okolí Kennedyho kosmického střediska má se skončením programu raketoplánů přijít o práci 23 tisíc osob (nejde jen o zaměstnance NASA, ale i kontraktorů a pracovníky dalších služeb dle logiky "méně zaměstnaných rovná se menší potřeba podpůrných služeb"). Dalších zhruba 7000 osob přijde o práci v Houstonu. Ve světle těchto informací je pochopitelná třeba snaha "napumpovat" do Kennedyho kosmického střediska v příštích letech skoro dvě miliardy dolarů: i když nikdo neví, proč, alespoň to pomůže zmírnit poraketoplánový propad. Jinak ztráta pracovní síly na Floridě (nebavíme se o kvalifikovaných pracovnících: v Kennedyho středisku jsou především montéři a údržbáři, skutečný vývoj a výroba odjakživa probíhaly jinde) má být kompenzována vytvořením cca 6500 nových pracovních míst (přímá ztráta z raketoplánů má být 7000 míst, ostatní jsou navazující profese) na stavbě nové rychlodráhy Tampa-Orlando-Miami.

    Podle Simonetty Di Pippo, ředitelky pilotovaných letů ESA, je dnes pro ukončení činnosti Mezinárodní kosmické stanice rok 2028 (což odpovídá i aktuální americké politice, která hovoří o ukončení provozu stanice PO roce 2020, nikoliv V roce 2020 - jak je často nepřesně interpretováno).

    Není každý den posvícení... Aneb měli jsme skutečný půst, když jsme zamířili do Švýcarska na setkání a domluvený rozhovor s americkým astronautem Edgarem Mitchellem (Apollo-14/1971 - jinak šestým člověkem, který se prošel po Měsíci). Bohužel vadný imobilizér zhruba v polovině trasy zcela imobilizoval naše vozidlo (kdyby to byla alespoň pořádná závada - ale imobilizér se prostě rozhodl, že najednou přestane akceptovat naše klíčky). Takže nakonec jsme nejeli do Švýcarska autem - ale domů a vlakem... C'est la vie, takže snad příště.

    Pondělí 1. března 2010

    Osmitunová evropská ekologická družice Envisat musela v minulých dnech upravit svoji oběžnou dráhu poté, co hrozilo její těsné přiblížení (na padesát metrů) k 3,8 tuny těžkému vysloužilému hornímu stupnio čínské rakety. Průlet se měl uskutečnit příliš blízko a v případě byť lehké odchylky od stanovených drah se mohla tělesa srazit - proto řídící středisko ESOC v německém Darmstadtu raději volilo úhybný manévr.

    Odvolávám, co jsem odvolal... Aneb mince, o kterých jsem referoval na blogu 13. září 2007 a 25. února 2010, jsou skutečně mince - a nikoliv medaile (jak jsem se opravoval). Jde o oficiální platidlo Cookových ostrovů (australská mincovna Perth Mint je jen razí) s hodnotou jednoho místního dolaru (cca 13 Kč) - i když primárně jde o sběratelskou záležitost, nikoliv o regulérní oběživo.

    NASA bude v nejbližších dnech řešit "kritický tlak" na přípravu tří závěrečých letů raketoplánů Atlantis STS-132 (plán startu 14. května 2010), Endeavour STS-134 (29. července 2010) a Discovery STS-133 (16. září 2010). Všeobecně se předpokládá změna termínů startu a mírné rozvolnění harmonogramu letů raketoplánů tak, že poslední mise sklouzne o zhruba jeden až tři měsíce.

    Kosmonautika přišla v minulých dnech o dva velikány. Jednak infarktu podlehl Aaron Cohen (79), který pracoval 33 let u NASA a který byl v letech 1986 až 92 ředitelem Johnsonova kosmického střediska v Houstonu. Poté byl 256 dní v roce 1992 výkonným ředitelem NASA. Ze služeb kosmické agentury odešel údajně poté, co byl proti zapojení Ruska do projektu kosmické stanice. A jednak kosmonatika přišla o Roberta McCalla (81) - jeho jméno jste možná nikdy neslyšeli, ale s jeho dílem jste se setkali určitě. Byl dvorním malířem pro NASA, vytvořil mnoho kosmických kolážích na zdech v různých kosmických muzejících nebo středisích NASA, je autorem mnoha filmových plakátů (včetně 2001: Vesmírná odysea, Černá díra, Tora! Tora! Tora! nebo Star Trek: The Motion Picture) nebo kosmických emblémů (např. níže vyobrazený emblém letového střediska NASA v Houstonu nebo emblém mise Apollo-17).

    TOPlist