Tomáš PŘIBYL – blog (nejen) o kosmonautice
www.kosmonaut.cz

Pondělí 30. listopadu 2009

Raketoplán Atlantis v pátek bezpečně přistál z mise STS-129. VZápětí přišla zpráva, že následující vzlet raketoplánu Endeavour STS-130 se odloží z důvodu termínové kolize se startem lodi Progress M-04M a jejím příletem k ISS (3. a 5. února). Endeavour by tak měl dle aktuálních plánů vzlétnout 6. února 2010.

Ve čtyřech návrzích na budoucí směrování americké kosmonautiky, které dostal na stůl prezident Barack Obama, se (prý) ani v jednom nepočítá s raketou Ares-1... Podrobnosti o tom, který návrh zvítězil, bychom se měli dozvědět kolem poloviny prosince. Protože ale v tomto okamžiku Ares-1 je stále součástí oficálních amerických plánů, tlačí týmy pracující na programu Constellation na schválení mise Ares-1X Prime (náhrada za zrušený testovací let Ares-1Y - ten byl zrušený proto, že by přišel příliš pozdě, aby jeho výsledky mohly ovlivnit konstrukci a parametry operačního nosiče). Ares-1X Prime předpkládá let s pětisegmentovým prvním stupněm na tuhá paliva (Ares-1X použil jen čtyřsegmentový motor z programu raketoplánů) a funkčním záchranným systémem lodi Orion (jehož test by byl součástí letu).

Dvojice nových emblémů: jednak mise Sojuz TMA-17 (start 20. prosince 2009) a jednak 24. základní posádka ISS (květen až září 2010).

Pátek 27. listopadu 2009

Dnes to začne, dnes to vypukne - pravidelné každoroční setkání lidí postižených kosmonautikou na hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Stručný program jsem přinesl na blogu 20. listopadu 2009.

Dnes v 15:44 hodin našeho času by měl v Kennedyho kosmickém středisku přistát po své předposlední cestě vesmírem raketoplán Atlantis. Uzavře se tím předposlední rok provozu amerických kosmických letounů. Před námi je tak posledních pět startů těchto úžasných, leč krapet přestárlých strojů:

  • Endeavour STS-130: 4. února 2010.
  • Discovery STS-131: 18. března 2010.
  • Atlantis STS-132: 14. května 2010.
  • Endeavour STS-134: 29. července 2010.
  • Discovery STS-133: 16. září 2010.
  • Je to sice vzpomínka na září, ale tak nějak se mi sem dříve nevešla (slovy klasika: "Pořád se něco děje."). Aneb návštěva technického muzea ve Speyeru, kde je dnes největší expozice kosmonautiky v Evropě. Jejím ústředním exponátem je prototyp raketoplánu Buran BTS-002 (viz blog 3. dubna, 13. května nebo 3. října 2008). Jinak tu najdete ohromné množství předmětů a exponátů majících vztah ke kosmonautice. Návštěvu nelze než doporučit - navíc Speyer není od Česka kdovíjak daleko (minimálně ve srovnání s dalšími kosmickými atrakcemi).

    Čtvrtek 26. listopadu 2009

    Byť ukončení činnosti Mezinárodní kosmické stanice je dnes ještě relativně v nedohlednu, kosmonautika se nedá plánovat z roku na rok. Stanice BBC tak přinesla zprávu, že Rusko uvažuje o tom, že by za několik let odpojilo své moduly od stanice - a tím by vzniklo jádro nového orbitálního komplexu. Důvod je celkem prozaický: zatímco Spojené státy dnes plánují ukončit podporu stanice v roce 2016, Rusko chystá vypuštění dvojice svých rozměrných modulů v letech 2014 a 15 (pokud nebudou mít žádný další skluz). I když je možné prodloužení americké podpory ISS do roku 2020 (mezinárodní partneři tlačí až na rok 2025, ale to asi není pravděpodobné - viz např. doporučení Augustinovy komise - blog 9. září 2009), pořád budou tyto moduly celkem zánovní. Jedním z možných scénářů je přitom odpojení ruských modlů od končící stanice s tím, že tyto by vytvořily základ komplexu nového - a ISS by tak pokračovala (byť notně transformovaná) dále.

    Nově vyvíjená (a také donekonečna odkládaná) raketa Angara má další odklad. Startovací komplex na kosmodromu Pleseck měl být dokončený v roce 2010, aby odtud dvojice premiérových nosičů mohla vzlétnout v prvním a třetím čtvrtletí roku následujícího. Jenomže - výstavba rampy bude mít nejméně roční skluz, takže s prvním startem Angary nelze počítat dříve, než na počátku roku 2012.

    NASA zveřejnila oficiální fotografii posádky příštího startu raketoplánu - Endeavour STS-130 (plán 4. února 2010). Půjde o předposlední start tohoto raketoplánu do vesmíru. Inu, konec se definitivně a neodvratně blíží.

    Středa 25. listopadu 2009

    Byv na cestách v USA, nemohl jsem před čtyřmi týdny zaznamenat důležitou událost: start suborbitální rakety Ares-1X z Kennedyho kosmického střediska (středa 28. října 2009). Šlo o experimentální raketu složenou prakticky výhradně ze stávajícího hardware, jejímž cílem bylo ověřit některé techniky (např. oddělování prvního a druhého stupně, ovládání extrémně dlouhého a úzkého tělesa za letu), jejichž lepší pochopení umožní realizaci vlastní operační rakety Ares-1. (Ne vše se dá nasimulovat, některé věci je holt potřeba v reálu odzkoušet.) Let proběhl bez větších potíží, nevydařilo se jen finální přistání prvního stupně na hladinu oceánu: ze tří padáků totiž fungoval na sto procent jen jeden, takže první stupeň byl při tvrdém přistání poškozen. Stejně tak byla poškozena konstrukce startovací rampy 39B, což ale není zásadní problém, protože v tomto případě šlo o rampu určenou k odpisu a jen ponechanou na milost vzletu Aresu-1X. Pro operační raketu se totiž počítá s totálním přebudováním komplexu 39B.

    Společnost SpaceX zveřejnila datum plánovaného startu své první rakety Falcon-9. Pokud se nestane nic mimořádného, mělo by jejích devět raketových motorů zaburácet nad mysem Canaveral dne 2. února 2010.

    Jak jsem minulý týden přislíbil (viz blog 16. a 19. listopadu 2009), budu postupně informovat o obsahu knihy Poklady kosmonautiky, která by měla vyjít v nejbližších dnech. Dnes něco málo o přílohách, které budou její součástí: půjde o kopie historických dokumentů, majících nějaký (= silný) vztah ke kosmonautice a letům do vesmíru. (Upozorňuji, že samozřejmě v knize nebude např. jen půlstránka novin - tu zde dávám jen z důvodu nedostatku místa.) Na prvním řádku jsou troje historické noviny: zvláštní vydání Večerní Prahy při příležitosti letu Jurije Gagarina, The New York Times vydané při příležitosti přistání na Měsíci a Rudé právo den po startu československého kosmonauta Vladimíra Remka. Na druhém řádku: kdysi utajovaný plánek kabiny Mercury, zpráva o zkouškách lunárních bot astronauta Alana Beana a červeně doškrtaný (přepracovaný) letový plán Apolla-13. Na třetím řádku: rentgenový snímek bot Neila Armstronga, celní deklarace podepsaná posádkou Apolla-11 a dopis astronauta Thomase Jonese, v němž vysvětluje své slovenské kořeny.

    Úterý 24. listopadu 2009

    Japonský vládní výbor hledá v rámci snahy o ozdravení ekonomiky miliardy "zbytečně vynakládaných" dolarů: jeho pozornosti přitom neunikl ani rozpočet JAXA, kde bylo jako zcela zbytečné označené pokračování vývoje rakety GX. Mělo jít o společný projekt Spojených států a Japonska (raketa by mj. využívala standardizovaný první stupeň Common Core Booster rakety Atlas-3): provozně levná raketa měla najít uplatnění především na komerčním trhu. Japonsko mělo pro raketu vyvinout motor druhého stupně. Vývoj přitom začal v roce 2003 s tím, že měl stát zhruba půl miliardy dolarů: dodnes si ale vyžádal cca 780 mil. USD a i vpříštím roce se na něj počítalo s částkou 65 mil. USD. A podle odhadů chybělo na dokončení vývoje dalších 600 mil. až 1,2 mld. USD! Ostatně, právě pro technické a rozpočtové problémy při vývoji se o zrušení programu GX hovoří již půldruhého roku. Nejde tedy o překvapivý krok.

    Na rok 2010 se připravují hned dva pokusy o vypuštění slunečních plachetnic - družic, které mají experimentálně ověřovat možnosti pohonu tlakem slunečního záření (a proudu částic) na velkou plachtu. Ač je tento způsob pohonu považovaný za perspektivní, dosud se jej nepodařilo v praxi odzkoušet: dlužno podotknouti, že především pro selhání nosných raket, protože sluneční plachentnice pronásleduje až neuvěřitelná smůla. Na příští rok každopádně své pokusy oznámilo Japonsko (Ikaros, květen 2010 - k vypuštění dojde pomocí rakety H-2A společně se sondou Muses-C k Venuši) a Planetary Society (LightSail, před koncem roku 2010 - zatím není jasné, jaký nosič bude použitý).

    Tak trochu navazuji na zprávu, kterou jsem přinesl na blogu včera: na informaci o smrti kosmonauta Konstantina Feoktistova. Jeho podpis mám i na československé poštovní známce vydané v listopadu 1964, měsíc po letu lodi Voschod (jak je správně uvedeno i na známce, nikoliv tedy Voschod-1, jak se někdy používá - toto označení mise "získala" až dodatečně pro přehlednost) - viz blog 23. listopadu 2009, druhý řádek fotografií, prostřední snímek. Na úplně stejném filatelistickém materiálu jsem nedávno získal i podpis jeho velitele z letu Voschod, kosmonauta Vladimira Komarova. (Takže mi do této série podpisů na známce chybí jen třetí z letu, Jegorov.) A protože Komarov nebyl nabízený samostatně, "musel" jsem jej vzít i s několika dalšími podepsanými filatelistickými materiály. Na prvním řádku vedle Komarova je obálka podepsaná všemi členy společného letu Sojuz-6/7/8 (chybí jen Kubasov - což je unikát, protože většinou na těchto obálkách chybí v roce 1971 zahynuvší Volkov, nikoliv dodnes žijící Kubasov - mimochodem, Volkov nechybí). Na druhém řádku: aršíky podepsané kompletními posádkami lodí Sojuz-4/5 (společný let, přestup kosmonautů z jedné do druhé), Bykovským a Těreškovovou (společný let Vostok-5/6) a podepsaný kompletní posádkou Sojuzu-10.

    Pondělí 23. listopadu 2009

    Není mnoho astro/kosmonautů, kteří se mohou pochlubit (možná spíše postesknout) tím, že se jim narodil potomek v době, kdy pracovali na oběžné dráze. Dosud to byli (mýlím-li se, opravte mě) jen sovětský kosmonaut Leonid Kizim (březen 1984) a americký astronaut Michael Fincke (červen 2004). Jejich řady nyní rozšířil americký astronaut Randy Bresnik - v den, kdy uskutečnil svoji první kosmickou vycházku (sobota 21. listopadu 2009) jeho manželka přivedla na svět dceru Abigail. V této souvislosti je zajímavých hned několik skutečností. Jednak byl Bresnik Vybraný k letům do vesmíru jako pilot raketoplánu - ale nyní cestuje jako letový specialista (byla snaha všechny kandidáty dostat na oběžnou dráhu co nejdříve a nebyl dostatek příležitostí pro raketoplány). Tím dostal ale možnost realizovat něco, co je právě pilotům běžně upřeno: kosmickou vycházku. Jednak se manželé Bresnikovi domnívali, že jsou neplodní, a tak loni na podzim adaptovali 3,5letého chlapečka z Ukrajiny. Jednak se o těhotenství dozvěděli teprve před několika měsíci, kdy byla příprava mise Atlantis STS-129 v plném proudu. A jednak k porodu došlo dva týdny před plánovaným termínem: Bresnik byl každopádně připravený a ihned poté, co obdržel radostnou zvěst, začal kolegům z raketoplánu i stanice rozdávat doutníky (žvýkačkové). A v televizním přenosu se prezentoval v tričku "Je to holka!" a představil i růžové dupačky s emblémem mise STS-129, které hodlá dceři věnovat po návratu z oběžné dráhy.

    Při současném letu raketoplánu Atlantis je zahájeno testování nového super-teflonu (u teflonu se často mylně uvádí, že je produktem kosmického věku - není tomu tak, svět jej znal a používal dříve, než vzlétl první Sputnik). Super-teflon ale už byl vyrobený pro kosmické aplikace: je vyrobený z nanomateriálů a měl by mít 10000krát vyšší odolnost, než jeho předchůdce. Zatímco klasický teflon trpěl na oděrky a poškrábání, po novém super-teflonu může třeba vidlička teoreticky najezdit 100000 km, než začne jevit stopy poškození.

    V sobotu 21. listopadu 2009 zemřel ve věku 83 let kosmonaut Konstantin Petrovič Feoktistov: dvanáctý kosmonaut světa a osmý sovětský. Byl veteránem z letu lodi Voschod(-1) v říjnu 1964, kdy letěl odporu lékařské komise navzdory (a po pouhých čtyřech měsících přípravy!) - zato s vydatnou pomocí hlavního konstruktéra Sergeje Koroljova, neboť členem jeho kanceláře Feoktistov byl. Voschod(-1) byl historicky prvním letem vícemístné lodi (i když vznikl úpravou jednomístného Vostoku). Feoktistov se poté dlouhodobě a opakovaně snažil do vesmíru vrátit, ale nepodařilo se mu to (jak vzpomíná ve svých diářích Nikolaj Kamanin, verdikt jedné lékařské komise zněl "Nemůžeme přece poslat do vesmíru invalidu!"). I když v roce 1980 už byl v posádce Sojuzu T-3, ale právě z lékařských důvodů jej nakonec nahradil jiný kosmonaut. Ale ať byl jaký byl, do kroniky kosmonautiky neodmystitelně patří a navždy patřit bude - když už pro nic jiného, tak jako jeden z úplně prvních cestovatelů do vesmíru. Každopádně své jisté kontroverzi navzdory byl Feoktistov velmi velkorysý vůči sběratelům podpisů - viz následující snímky. Na posledním řádku jsou pak aršík a pohlednice podepsané posádkou Voschodu(-1): na aršíku chybí velitel Komarov (zahynul v dubnu 1967), zato pohlednice je kompletní a patří k perlám mé sbírky.

    Pátek 20. listopadu 2009

    Již za týden se ve Valašském Meziříčí uskuteční tradiční listopadový seminář Kosmonautika a raketová technika. Bližší podrobnosti najdete na stránkách valašskomeziříčské hvězdárny - proto přináším jen stručný program akce (pro kterou připravuji dvojici přednášek):

  • Pátek 27. listopadu 2009: Záchranné systémy kosmických lodí (Jiří Kroulík), Neznámé kosmické koráby (Tomáš Přibyl).
  • Sobota 28. listopadu 2009: Mezinárodní kosmická stanice 2008-09 (Antonín Vítek) - přednáška rozporcována na část dopolední a odpolední, Přispějí hybridní raketové motory k dalšímu rozvoji kosmonautiky? (Jan Kusák), Kosmická technika k objevování explanet (František Martinek), Tajemství první planety odhalena (Michal Václavík).
  • Neděle 29. listopadu 2009: Po stopách programu Apollo (Tomáš Přibyl), Sluneční soustava pod drobnohledem (Jiří Srba).
  • V roce 2011 by měl být vybraný koncept nové evropské nosné rakety, která má kolem roku 2020 nahradit (nebo začít nahrazovat) stávající Ariane-5. Evropská kosmická agentura (ESA) již přitom deklarovala, že nový nosič by měl být menší a levnější než Ariane-5: důvodem je fakt, že je pouze málo misí, které jsou schopné využít jeho kapacitu. (Pokud dobře počítám, ze 48mi startů Ariane-5 ji pro rozměrný náklad ESA potřebovala jen čtyřikrát - další dva starty pak představovalo více společně vypuštěných satelitů pro ESA.) Jde vlastně jen o lety k ISS (s náklaďákem ATV) a některé mimořádně velké družice/sondy. Zástupci ESA se nechali opakovaně slyšet, že nehodlají vyvíjet další superraketu pro komerční sektor - ostatně, i ten není schopen předimenzovanou kapacitu využít (nezapomínejme, že Ariane-5 byla původně navržena jako nosič raketoplánu Hermes: ten byl zrušený, zůstala jen nafouknutá raketa) a nosiče typicky startují se dvěma většími náklady (s jedním nákladem startovalo jen sedm Ariane-5: celkový počet startů je přitom 48!). Je jen jediný program, kde raketa velikosti Ariane-5 mohla najít uplatnění: evropská pilotovaná loď odvozená od ATV. Ale ruku na srdce: určitě by pilotovanou loď šlo udělat méně robustní, než dvacetitunovou (a tudíž odpovídající svou nosností budoucí raketě "Made in Europe").

    Afghánský kosmonaut Abdul Achád Mománd (Sojuz TM-6/1988) uspořádal nedávno v Německu velkorysou autogramiádu (do níž bylo možné zapojit se i korespondenčně). Proč velkorysou? Podepisoval se zcela zdarma: resp. příspěvek byl zcela dobrovolný. Stačilo poslat materiál k podepsání na příslušnou aresu, přiložit nadepsanou zpáteční obálku, uhradit poštovné a přidat nějaký (jakýkoliv) obolus. Nemohl jsem se nezapojit - a tak se mi sbírka rozšířila o několik Momándových podpisů (včetně osobního věnování). Pěkné - a kosmonautovi i organizátorům nezbývá než zatleskat plus vyseknout hlubokou poklonu!

    Čtvrtek 19. listopadu 2009

    Robot Spirit se včera skutečně pokusil rozjet (viz blog 18. listopadu 2009), ale po pouhé jedné sekundě se zastavil - pro překročení velmi přísného limitu na náklon (jeden stupeň). Snad již zítra má proběhnout zopakování pokusu s tím, že dojde k uvolnění příliš struktního limitu.

    První dvě nosné rakety typu Sojuz míří na kosmodrom Kourou ve Francouzské Guayaně (start premiérové z nich se plánuje na červen 2010 - viz blog 5. října 2009). Jejich cestu nákladní lodí Colibri je možné sledovat v reálném čase na webu Marinetraffic.com.

    Vzhledem k množícím se dotazům na knihu Poklady kosmonautiky upřesňuji: poštovné zdarma platí pouze pro Českou republiku, poštovné do zahraniční (kam patří i Slovensko) bude potřeba řešit individuálně (jakmile budu mít první knihu v ruce a zvážím ji, dám vědět podrobnosti). A v příštích dnech budu na blogu zveřejňovat další informace týkající se obsahu knihy, takže si váhající budou moci udělat přesnější obrázek. (A již rozhodnutí se budou moci těšit ještě více...)

    Do měsíčníku Letectví+kosmonautika 11/2009 jsem tentokrát přispěl větším množstvím článků: "Všechny cesty vedou na Měsíc" (závěry Augustinovy komise), "Padesátka kosmonautů v Praze" (kongres ASE - viz blog 6., 8. a 9. října 2009), "Muzeum cestou na kosmodrom" (reporáž z Titusville - viz blog 30. října 2008), "Ohlédnutí za misí LCROSS" a "Ruský přístav se rozroste" (před startem nových ruských modlů k ISS).

    Středa 18. listopadu 2009

    Poslední říjnový den letošního roku zemřel ve věku 98 let "otec čínské kosmonautiky" Qian Xuesen. Narodil se roku 1911, v roce 1935 emigroval do USA. Zde působil mj. v Jet Propulsion Laboratory. Když se pak chtěl vrátit do Číny, byl pět let internován (1950 až 55) - dokud jeho znalosti o americkém raketovém programu nezastaraly. Poté byl hlavním hybatelem vývoje čínských vojenských i kosmických raket. Byl posledním žijícím z první generace velkých konstruktérů, kam patřili např. Sergej Koroljov nebo Wernher von Braun.

    Agentura NASA představila plán na záchranu robota Spirit, který je od dubna uvězněný v písečné pasti na Marsu. Po měsících simulací se specialisté shodli, že nalezli optimální postup: ale zároveň upozorňují, že tento v konečném důsledku vůbec nemusí fungovat a Spirit zůstane uvězněný natrvalo. A i kdyby fungoval, může vysvobozování robota trvat týdny i měsíce: pokud se Spirit nepodaří vysvobodit do konce února 2010, bude prohlášený za statickou sondu a další záchranné operace se konat nebudou. První pokus o pohyb by měl proběhnout právě dnes.

    Raketoplán Atlantis STS-129 je bezpečně "nahoře" - a zbývá posledních pět startů těchto strojů... Člověka při pohledu na hubený letový řád (viz např. blog 29. července 2009, kde ovšem bylo uvedeno ještě sedm startů) přepadá deprese. Náladu ovšem dramaticky zlepší manilová obálka z Houstonu - a v ní litografie podepsaná (originální podpisy, žádné autopeny) kompletní posádkou předcházející mise Discovery STS-128 (a to včetně astronautky Nicole Stottové, t.č. na Mezinárodní kosmické stanici).

    Pondělí 16. listopadu 2009

    Takže po "amerických elegiích" zpět k fádnímu obsahu blogu... Dle informací od vydavatele je již kniha "Poklady kosmonautiky" (viz blog 21. srpna 2009) prakticky hotová a její první výtisky by mohly (měly...) opustit brány tiskárny v řádu několika dnů. Její cena bude vyšší (990 Kč), ale obsah jí bude plně odpovídat. Kniha je totiž z edice "Muzeum v knize" a obsahuje více než tři desítky příloh: unikátních historických dokumentů (technické výkresy, dokumentaci, dopisy, podpisy kosmonautů aj.). Jejich seznam přinesu v příštích dnech. Knihu bude možné získat (třeba jako vánoční dárek) různými způsoby: třeba objednávkou přímo ode mne jakožto od autora. Bude to mít několik výhod. Jednak nulové poštovné (takže cena za knihu bude 990 Kč včetně poštovného). Jednak možnost získat podpis autora nebo přímo věnování konkrétní osobě (ideální dárek...). A jednak ti, kdo si knihu zakoupí přímo ode mne (nikdo jiný!), získají unikátní dárek: drobný předmět, který byl na oběžné dráze na palubě kosmické lodi Sojuz (více zatím prozrazovat nebudu). Zájemci o knihu "Poklady kosmonautiky" nechť mě prosím (nebojte se, zatím nezávazně - jen chci "zmapovat terén") kontaktují na e-mailu tp.pribyl@seznam.cz (nebo jakémkoliv jiném mém e-mailu, který běžně pro komunikaci se mnou používáte).

    Dnes večer středoevropského času (přesně ve 20:28 hod) má z Kennedyho kosmického střediska odstartovat raketoplán Atlantis se šestičlennou posádkou. Cílem letu bude Mezinárodní kosmická stanice, kam dopraví hromadu zásob a náhradních dílů - tyto mají stanici pomoci přežít i po ukončení provozu raketoplánů. A ten se kvapem blíží: dnešní start bude letos poslední, po něm bude následovat příští rok jen pět vzletů. Pro raketoplán Atlantis to má být dokonce předposlední výlet do vesmíru...

    Měsíčník Svět 11/2009: kromě kosmických perliček jsem nachystal článek "Budeme těžit helium na Měsíci?" a navíc časopis přináší i dvoustránkový rozhovor s mou maličkostí ("Jak bude vypadat vesmír bez raketoplánů").

    Pátek 13. listopadu 2009

    Dnes ještě jedno ohlédnutí za výletem do USA. Dalo by se nazvat "tehdy a nyní". Zatímco na horních mapkách jsem spojil naši loňskou a letošní trasu, aby bylo vidět, že máme Spojené státy projeté skutečně zleva doprava, na snímcích níže se můžete podívat, jak jsme se změnili my, některá místa a třeba i počasí během uplynulého roku. Aneb sloupec snímků vlevo je z podzimu 2008, sloupec vpravo z podzimu 2009...

    Čtvrtek 12. listopadu 2009

    The End. Jsme doma. Zbyly jen vzpomínky na další úchvatnou cestu za poznáním nepoznaného. V řeči statistik: 7894 km v autě, pořízeno 4480 fotografií, domů přivezeno 7848 Lego kostek v několika desítkách stavebnic... Na předposledním snímku možná nebude v "blogové" kvalitě čitelný nápis na ceduli z velína rakety Titan-II: "No Lone Zone - Two Man Policy Mandatory." "V této oblasti se nesmíte pohybovat osamoceně. Povinně dva lidé." Snažíme se...

  • Pátek 16. října 2009 - Odlet z Evropy, trasa Praha-New York-Phoenix (stát Arizona).
  • Sobota 17. října 2009 - Přejezd z Phoenixu (Arizona) do města Lompoc (Kalifornie) nedaleko kosmodromu Vandenberg AFB.
  • Neděle 18. října 2009 - Poslechli jsme si start rakety Atlas-5 (viz blog 18. října 2009) a vydali se do Los Angeles: Hollywood (viz blog 19. října 2009) a Santa Monica.
  • Pondělí 19. října 2009 - Pobyt v LA, návštěva Long Beach (kosmodrom SeaLaunch - viz blog 20. října 2009), California Science Center (viz blog 21. října 2009) a cesta kolem ústředí firmy SpaceX (viz blog 22. října 2009).
  • Úterý 20. října 2009 - Návštěva San Diega: muzeum San Diego Air and Space Museum (viz blog 24. října 2009), letadlové lodi USS Midway (viz blog 23. října 2009) a letiště Gillespie Field (viz blog 25. října 2009).
  • Středa 21. října 2009 - Přesun ze San Diega směrem k San Franciscu, nocování v Los Banos. Cestou zastávka v Downey (viz blog 26. října 2009).
  • Čtvrtek 22. října 2009 - San Diego. Amesovo kosmické středisko NASA (viz blog 27. října 2009), letadlová loď USS Hornet (viz blog 28. října 2009), uličky San Francisca (včetně kabelových tramvaj) a Golden Gate Bridge.
  • Pátek 23. října 2009 - Přesun ze San Francisca do města Mohave (viz blog 29. října 2009).
  • Sobota 24. října 2009 - Přesun z Mohave (Kalifornie) do města Williams (Arizona). Cestou Edwardsova letecká základna (viz blog 30. října 2009). Uhynul mi notebook...
  • Neděle 25. října 2009 - Návštěva Velkého kaňonu v Arizoně (viz blog 31. října 2009) a meteorického kráteru (viz blog 2. listopadu 2009). Mezi tím ve Flagstaffu shánění notebooku - sehnali jsme, bohužel jedině růžový. Poprvé nocujeme dvě noci ve stejném motelu (Route 66 motel ve městě Williams).
  • Pondělí 26. října 2009 - Druhá návštěva Velkého kráteru v Arizoně, pokračujeme v cestě do Holbrooku. Zde nocujeme v legendárním Wigwam motelu (diváci animovaného filmu Cars/Auta jej znají jako "Motele u Kužele").
  • Úterý 27. října 2009 - Opouštíme Arizonu a vjíždíme do Nového Mexika. Návštěva The National Museum of NUclear a Science and History (viz blog 4. listopadu 2009), dojíždíme do města Santa Rosa. Otevíráme karton piva na oslavu (jako ostatně každý večer): do tohoto města jsme dojeli i loni při cestě od východního pobřeží USA (viz blog říjen a listopadu 2008). Můžeme říci, že máme projeté Spojené státy od východu až na západ, od oceánu k oceánu.
  • Středa 28. října 2009 - Návštěva města Tucumcari (stylové město na formálně již neexistující Route 66), přesun do Roswellu (viz blog 3. listopadu 2009).
  • Čtvrtek 29. října 2009 - Přejezd z Roswellu do Alamogorda: cesta přes Ďáblův kaňon, kde jsme se koulovali (zvláštní - vyjdeme z pouště, končíme v poušti, cestou stavíme sněhuláka). Návštěva Museum of Space History (viz blog 6. listopadu 2009) a White Sands (viz blog 7. listopadu 2009). Následující tři noci jsme v jednom motelu (Satellite Inn, Alamogordo).
  • Pátek 30. října 2009 - Výlet na White Sands Missile Range (viz blog 5. listopadu 2009) a do muzea Space Murals (letos jsem z něj žádné fotky nepřinesl, ale pro osvěžení paměti lze navštívit blog 24. října 2008).
  • Sobota 31. října 2009 - Pěší procházka (to se v Americe nenosí - i šerif zastavoval s tím, cože se nám stalo, že musíme po svých) z hotelu do Museum of Space History (druhá návštěva), večer podruhé White Sands (Bílé písky).
  • Neděle 1. listopadu 2009 - Přesun z Alamogorda (Nové Mexiko) do Tucsonu (Arizona). Návštěva Titan Missile Museum (viz blog 11. listopadu 2009). Poslední čtyři noci zůstáváme v jednom motelu.
  • Pondělí 2. listopadu 2009 - Návštěva parku Saguaro (viz blog 8. listopadu 2009).
  • Úterý 3. listopadu 2009 - Návštěva Pima Air and Space Museum (viz blog 9. listopadu 2009).
  • Středa 4. listopadu 2009 - Návštěva Biosféry-2 (viz blog 10. listopadu 2009) a druhá návštěva parku Saguaro.
  • Čtvrtek 5. listopadu 2009 - Ráno cesta do Phoenixu a přes New York odlet domů.
  • Pátek 6. listopadu 2009 - Ráno přílet do Prahy a zkratkou přes Vysoké Mýto cesta do rodného Brna...
  • Středa 11. listopadu 2009

    "Když na mě zaútočíš, zničíš mě - ale já tě vezmu s sebou." Přesně to byla filozofie odvetných zbraní za studené války (a asi trochu fungovala, protože každý útok by vlastně byl sebevraždou, což si všichni rozmysleli). Spojené státy měly jak zbraně odvety na třech základních v Novém Mexiku, Arkansasu a Nebrasce celkem 54 podzemních sil s raketami Titan-II, které čekaly na povel a které měly útočníka "vzít s sebou". Z těchto sil bylo 53 nenávratně zničeno a jedno upraveno na unikátní muzeum (upraveno = sedmisettunová krycí vrata byla zabetonována tak, aby s nimi už nikdy nešlo hmout apod.). Návštěva Titan Missile Museum opravdu stála za to a bezesporu patří k vrcholům naší cesty po západních státech USA.

    Úterý 10. listopadu 2009

    Hodinku jízdy severně od Tucsonu stojí unikátní výzkumné zařízení Biosféra-2 ("jednička" je prostředí, ve kterém všichni žijeme). Jde o skleník s plochou 12700 metrů čtverečních, ve kterém se výzkumníci pokusili vytvořit uzavřený ekosystém (je tu např. deštný prales, savana nebo oceán s korálkovým útesem) - byť se to nakonec nepovedlo, zdejší izolační experimenty (některé z nich probíhají dodnes) přinesly unikátní výsledky. Biosféra-2 má každopádně velmi pohnutou historii (výzkumníci i majitelé na sebe navzájem opakovaně volali policii, majitel objektu se několikrát změnil apod.), dnes je jako extrémně zajímavý objekt k dispozici i turistům (otázkou je, zdali tomu tak bude i nadále, neb nad budoucností "skleníku" se vznáší další otazníky, soudní spory a protichůdné záměry).

    Pondělí 9. listopadu 2009

    Pima Air and Space Museum u Tucsonu (Nové Mexiko) je třetí největší letecké muzeum ve Spojených státech (po National Air and Space Museum ve Washingtonu D.C. a National Museum of the United States Air Force v Ohiu) a jeho expozice čítá přes tři sta letadel. Její kosmická část je sice slabší (maketa raketoplánu X-15, jedna kabina Mercury, trenažér lodi Apollo, měsíční kámen z programu Lunar Ambassador od Franka Bormana aj. - nejúžasnější z mého pohledu byl dopis podepsaný VŠEMI americkými astronauty z roku 1965: na něm byly jednak "staré" verze mnoha známých podpisů, jednak podpisy mnohých, kteří v následujících letech zahynuli, aniž dosáhli vesmíru), ale na muzeum jako celek rozhodně stojí za návštěvu.

    Neděle 8. listopadu 2009

    Mít možnost projít se skutečným "kaktusovým lesem" se našinci nenaskytne každý den. Ale když se možnost objeví, není radno jí pohrdnout. Nepohrdla ani naše výprava do států na západním pobřeží USA, a tak navštívila Národní park Saguaro - jemuž daly jméno právě kaktusy Saguaro. Opravdu dechberoucí - navíc není nad to dát si v rozpáleném dni pod kaktusem pizzu, kolu a mexické pivo... (Kteréžto propriety si samozřejmě našinec musí přivézt sám, "pod kaktusem" je nekoupí.)

    Sobota 7. listopadu 2009

    White Sands, Bílé písky. Místo v Novém Mexiku, které rozhodně stojí za to vidět. Zvláště pak při východu či západu Slunce. Doslova co by "kamenem dohodil" je odtud kosmický přístav White Sands Space Harbor: místi, kde v roce 1982 přistál po své třetí kosmické misi raketoplán Columbia STS-3 (dosud jediné přistání mimo Edwardsovu základnu a Kennedyho kosmické středisko).

    Pátek 6. listopadu 2009

    A ještě jeden "návrat na místo činu" - tenotkrát do Museum of Space History (viz blog 23. října 2008). Tentokrát jsme vykonali i akt kladení banánů k hrobu prvního "astrošimpanze" Hama - absolvoval let v lodi Mercury Redstone-2 (leden 1961).

    Čtvrtek 5. listopadu 2009 (MST)

    Jedu-li někam poprvé, je všechno nové. Jedu-li podruhé, často lze vidět kromě nových i známé věci. Stejně tak i my jsme zamířili na známé místo: do muzea na White Sands Missile Range (viz blog 24. října 2008). Na druhé straně - jsou místa, kam se člověk opravdu rád vrací...

    Středa 4. listopadu 2009 (MST)

    Jen nekolik mesícu je v nové budove v Albaquerque (Nové Mexiko) otevreno Národní muzeum jaderné vedy a historier (The National Museum of Nuclear Science and History). A je to na nem poznat: zatímco vnitrní cást je jaksepatrí upravená, venkovní je lehce neusporádaná (dlo by se ríci "raketa na rakete") a jen nekolik plánku ukazuje predstavu, jakou mají autori expozice ohledne jejího budoucího usporádání.

    Úterý 3. listopadu 2009 (MST)

    Roswell v Novém Mexiku je prý "hlavní mesto mimozemštanu". No, zase tak jednoduché tady mimozemštana najít není. Krome "muzea a výzkumného strediska" se na tomto fenoménu živí jen prodejci tricek, pohlednic ci sádrových trpaslíku . Nevím, od "hlavního mesta" jsem cekal víc. nejvetším zážitkem tak nakonec byl vnitrní vyhrívaný bazén s vírivkou v motelu. (Na druhé strane: návštevy nelitujeme, protože jsme v Roswellu objevili stavbu zcela nového muzea Roberta H. Goddarda. Inu, prijeli jsme predcasne...)

    Pondělí 2. listopadu 2009 (MST)

    Jsou místa, kam clovek prichází s nejakou predstavou - a odchází s úplne jinou. Zkrátka místa, která je prakticky nemožné popsat - která se proste musí zažít na vlastní kuži. Patrí k nim treba meteorický kráter v Arizone.

    Neděle 1. listopadu 2009 (MST)

    Dnes nekolik málo momentek z našich setkání s legendární "hlavní ulicí Ameriky", silnicí Route 66. Nekolikrát jsme ji krížili, nekolikrát po ní jeli, nekolikrát na ní i nocovali - od Santa Monicy pres mesta Barstow, Williams, Holbrook, Santa Rosa ci Tucumcari.

    TOPlist